Psychologické vyšetření
Ahoj. Popravdě jsem docela v šoku a nevím co si myslet. Předloni jsem absolvovala přijímací řízení k AČR, jako uchazeč o místo vojáka z povolání. Ač jsem to nečekala, tak jsem prošla a nastoupila na podzim na výcvik. Bohužel, necelé tři týdny ke konci kurzu jsem musela na ošetřovnu a dostala jsem nemocenskou - nešlo se vrátit kvůli koronaviru. Kdo trošku sledujete nábor, tak víte, že jsme byli jedni z prvních rekrutů, kteří už nemohli jezdit domu, ale celý výcvik byli v kasárnách ..........
Byl mi schválen znovuvstup, ale musela jsem kvůli vypršení lékařského vysvědčení absolvovat znovu celé zdravotní kolečko. ( LV platí každému rok )
A teď k věci, která mě zarazila - neprošla jsem. To, že se mi v psychologickém vyšetření nepovedla jedna inteligentní část jsem si byla vědoma už v průběhu testů. U pohovoru s psycholožkou mi bylo jasné řečeno, že dle ní, na AČR nemám, že je to tam těžké a vidí mě spíš v civilu ( to, že jsem už v AČR byla, zbývaly mi tři týdny do konce výcviku, šlo mi to tam, byla jsem spokojená a zvyklá si hned na režim - to jakoby neslyšela ). Prostě: za ní dneska ne.
Mluvila jsem ještě s primářem psychologického vyšetření, aby mi řekl svůj názor, případně vysvětlil, kde přesně byla chyba ? Dle něj paní psycholožka neselhala, prý se mi nepovedla IQ část a promítá se mi to i do osobnostní části, že mám prostě výkyvy.
Na moji otázku, zda má smysl to za to zkoušet znovu mi odpověděl , Smysl to má. Pro Vás. A nemusíte čekat přesně rok. , 😳😳😳😳 Když jsem mu sdělila, že jsem v AČR, na výcviku byla spokojená, instruktoři mě chválili, tak mi řekl, že dle něj mě, ani psycholožka předloni neměla pouštět.
Popravdě, nevím co si myslet. Začínám si připadat jak nula.
To, že psycholožka předloni u vyšetření mi ukázala jak jsem pracovala, hodně mě vyzpovídala, povídala si, jedině mínus, že mám horší prostorovou představivost a logické myšlení, ale to je prý dle ní u žen normální, a naopak mám lepší výsledky pod stresem ( to na čem jsem letos vyhořela - zadání, když vám utíká čas ), tak tohle všechno jsem primáři neřekla. Nic. Viděla jsem, že to nemá smysl.
Opravdu nechápu a teď mi každý promiňte upřímnost jak může projít labilní člověk - zažila jsem na výcviku - a ne jednou vyšetřením a stejně během týdne výcvik na vlastní žádost skončí. (????) Kdybych to nezažila, nevěřila bych.
Když jsem druhý den přemýšlela zpětně nad tím jak jsem pracovala u testů vím, že jsem se necítila komfortně, ale pár dní předtím nachlazení, ráno před psychem odběry krve/moči a následně snídaně mě nějak extra nezasytila, ale hlad jsem necítila. Ale, že by toto bylo na vině ????? A jak může projít člověk, který se hroutí? Případně jiný, který jede jen na sebe, má dokonce rasistické řeči ....... ? To v tomto povolání, poslání nemá co dělat. Nechápu k čemu jsou psychotesty, když někdy je realita odlišná.
A opravdu nerozumím tomu jak psychologické vyšetření nebo názor psycholožky je ten, že na AČR nemám, že je to tam těžké ( v civilu, snad ne ? Navíc byla bych v kanceláři jako v civilu ) a přitom mi to na výcviku šlo, aniž bych věděla do čeho jdu a samozřejmě, že jsem měla i trému. Psychicky i fyzicky to tam nebylo lehké.
Tak asi to se mnou, tak marné není 😁
Koupila jsem si tři knihy IQ a EQ. První kniha - testy : přítel to vzdal, že je to marný. Prostě, prostorou představivost mám sumíci trávy 🤣, druhá kniha lepší a třetí ...... Dokážu vyřešit už +-90% zadání. Tak snad je to asi opravdu o cviku a učení.
Akorát teda popravdě mě sejri 😁😉, s tím, že on koukne na příklad a ví. Během chvilky.... Ale zase s pamětí jsem na tom podstatně lépe já 🤣🤣😋❤️
To jen tak pro zábavu.
@danielle1988 tak to jsme na tom podobně. Chlap mě tlačí do toho, abych se začala učit na zdravotníka. Pořád říkám, že jsem na tohle debil. Nakonec jsme u knihy "Ošetřovatelství pro střední zdr. školy - 2.ročník" seděli do 3h do rána a prej mi to šlo a měla bych to zvážit...Tvl, já a škola 🙄🤣
@amazonkajanik Hele "já a škola" už si říkám léta a ta představa mě upřímně děsí, ale pokud tě to baví, jde ti to tak hurá do toho 😉 Já mám problém v tom že to co mě baví, to nejde a to co jde mě nebaví, ale jsem v tom z nějakého důvodu dobrá... Já prostě asi byla tatar a stála v mnoha frontách naráz, když se rozdávalo 😂
@gramar mě mamka zkoušela do "zdrávky " natlačit už v 15, ale já se bála té přílišné zodpovědnosti. Jsem spíš ten praktický typ. Něco pochytim, něco jsem se naučila, tudíž základní první pomoc není problém. Ale co mi nejde přes mysl, je, že bych měla píchat injekce. Byla bych spíš raději HZS(táta sloužil 36let). Ale jestli mi půjde i další látka, tak o tom začnu uvažovat. Stejně se budu hlásit k červenému kříži jako dobrovolník, třeba mě tam přesvědčí 😁
@amazonkajanik Tak píchání injekcí je masakr pouze na těch ztrouchnivělých trenažérech, do kterých musíš bodnout pomalu s rozběhem 😂 Ale říkám si že už by mohla doba pokročit a za těch sedmnáct let už obnovili arzenál 😅 Ty kráso to zní strašně, jak dlouho to je co jsem vyšla ze základky 😲
@gramar tak když bych měla píchnout do něčeho neživého, to by mě nevadilo, ale jak by to měl být člověk, jejda. Sobě jsem si třeba píchla uši, ale u druhého bych to nedala. Taky paradox, mě injekce od člověka, který má praxi,nevadí, ale sešít se při vědomí nenechám. V létě mě pokousal pes a já jak malá holka, že doufám, že nebudeme muset šít. Naštěstí ne, kvůli případnému infektu, aby se to lépe čistilo. A samozřejmě hned pucunk, páč byly vidět kousance pár týdnů staré a ty jsem léčila podomácku. Náš pes měl rakovinu,o které jsme nevěděli a bolest ventiloval tím, že po mě několikrát vylitnul 😟
@amazonkajanik No mě ten trenažér přišel horší než když jsem se pak učila brát krev (a to opravdu nenávidím injekce, nebo tedy ten okamžik jak to zajíždí pod kůži). Ale je to krásná práce, já v prváku odešla ale je to odvětví které mě opravdu bavilo a baví, bohužel místo toho jsem dobrá v úředničině, která mě nebaví, ale mám takové tužby to zkusit jednou, třeba... Vždy jsem říkala že jestli zdrávku tak k vrtulníku a do dnes mě to láká, místo toho mám zdravotnické kurzy asi všechny možný, ale v oboru nejsem a jsou dny kdy mě to opravdu mrzí. Takže pokud víš že by tě to bavilo, tak hurá do toho 😉
@gramar mě jde i o to, jak by to potom vypadalo doma. Chlap chce na RZP a když budeme ve zdravotnictví oba, jak to bude se synem, nebo s našim vztahem. Když bychom jezdili oba, tak na protismeny, ale to bychom se téměř neviděli. Takže leda být fakt šikovná a na "stará " kolena skončit jako ambulantní sestra. Jenže když už, tak jsem spíš akční typ. Hzs jsem třeba vzdala,páč bych byla buď jako operační, nebo kancelářská. Táta to nesl těžce, že jsem si ani nedodelala maturu (učitelka na účetnictví mi házela klacky pod nohy a rovnou řekla, že mě nepustí k maturitě, tak jsem chtěla ušetřit peníze za školné a odešla)
@amazonkajanik Tak to naprosto chápu, když jsem šla na zdrávku tak všichni snili o tom že skončí u pediatra na obvodu a já doufala v něco akčního... Asi proto jsem se mimo jiné hlásila i na tu vojenskou, jako jednu z možností. Nakonec je ze mě nešťastná kancelářská myš a taky bez maturity... Teď bych to ráda nějak dohnala, ale není čas, energie a asi ani peníze, i když kdo ví, nikdy není pozdě 😎
@gramar jak vidno, nikdy není pozdě. Ségra si třeba udělala bakalare téměř ve 40 a teď skoro v 41letech čeká první dítě. Jinak,když do toho nepůjdu, tak mě čeká buď fabrika,nebo když to klapne,práce ve skleníku (jsem vyučena zahradnicí) na poštu už nechci, ta jde o 10 k 5 a jiné kuryrni služby jsou taky časově náročné. V německu jsem dělala třeba min 14h denně 🙄
@amazonkajanik No já právě přemýšlím jak se z korporátu dostat, takže taky zvažuji co a jak. Navíc už jsem "stará" a mám určitá kritéria, jako je volný víkend, možnost být s dětmi o prázdninách, chci aby mě práce těšila... Je smutné že jsem se k tomuto zjištění musela propracovat až tím že jsem se sesypala, ale asi to byl impuls pro změnu 🙂 Takže jo, nikdy není pozdě, když člověk chce
@gramar to je blbé, když člověka práce a ten tlak kolem sejme. Jsou povolání, kde se ten zápřah předpokládá, tak se člověk snaží připravit a předcházet tomu, ale někdy to sejme i sebe kontrolovanější osobu. Třeba na tátovi bylo poznat, že byl náročný výjezd, ale cizí si toho nevšimli, dokud třeba nečetli zprávy. Po něm mám sklony k černému humoru, jednou díky mě a příteli lidi na zahrádce zrušili objednávku 🙄😁 jsme si s partou vyprávěli historky ze zásahů 🤢🤣
@amazonkajanik Tak u mě se to sešlo jedno s druhým, ne jen práce. Paradoxně vím že kdybych ve svou práci věřila, měla dojem že je užitečná a byl by z ní i dobrý pocit, tak by mě to takhle nikdy nepoložilo. Proto hledám variantu že i když třeba za méně peněz tak práci které budu věřit, protože pokud to tak nebude, půjdu dřív či později zase na hubu...
Jo černý humor je to, co člověka zachrání, jen ne každý to zvládá 😂
@gramar Jj, asi tak. Není nad to,když se sejdou lidi od izs a vojáci a lidi nechápou .
Tak samozřejmě,pokud člověka práce naplňuje,má smysl, tak by i hory přenášel
Já jsem teď bez práce, holky. Tak že pořád buďte rady, že máte své. Sehnat teď nějaké normální místo ( ne fabriky toho jsem si jako student užila až až a ne market a prodávání - by mě jeblo ). Upřímně, skrz školu - určitě to toho jděte, nikdy vzdělání neztratite, spíš si polepsite a pokud vás bude obor bavit, tak o to lépe 🙂
Upřímně, jsem si vzpomněla při čtení, vašich příspěvků, že u letošního vyšetření k AČR psycholožka rozebírala to, že jsem jednou na střední propadla ( díky účtu, nebaví mě a navíc jsme měli učitelku, která si spíš četla noviny, než aby nás učila ). Obor mě nebavil, ale úspěšné jsem ho dokončila maturitou. Následně jazyková škola rok a potom VOS - VS jsem se bála, že na ni nemam.
Ve zkratce mi řekla: v AČR je to těžké, hodně těžké. Já vás spíš vidím v civilní zaměstnání.
Čili mi slušně řečeno řekla ,že dle ní jsem de.bil.
@danielle1988 já propadla z dějepisu,páč náš učitel na trivisu měsíc tlačil látku a pak pisemka na 2x A4. Pro mne to byla aspoň záminka odejít,ta škola byla pro mne velkým zklamáním, když jsem před tím dochodila základní školu přes gympl. Pak vyucak zahradnice, ta mě bavila, ale bez praxe mě nikde nechtěli vzít, max do skleníku okopavat zeleninu za pár korun jak ukrajinka. Šla jsem na nastavbu soukromou a tam pinda na ucto, prostě jsem se jí nelíbila,páč zástupkyně ředitele, ke které jsem chodila na doučování řekla, že bych měla projít nejhůře za 4. Hned na to jsem nastoupila na poštu jako doručovatel. Jenže mě prehazovali jak horký brambor,mám v sanonu asi 20 smluv. Na rok propuštění pro nadbytecnost, takže fabriky. Pak přišli s prosikem,ať se vrátím, ale vydržela jsem už jen 2roky. Po té jsme si s chlapem dali vlastní extrémní kurz přežití, půl roku v lese,bez vody,elektřiny, potraviny kde se co sehnalo (viz vybrání pastí pytláka) pak skoro rok jako dojička u krav,následně DPD v německu, ale díky starému úrazu nemocenská. Pak na hotelu jako pomocná síla a nyní rodičák. Takže v říjnu,kdy mi končí, nemám v podstatě kam nastoupit, už teď musím hledat. Takže i kdybych na školu šla,.musela by být dálkově ...
@amazonkajanik No kdybych bývala tehdy šla, tak už bych touto dobou taky jela nějaký čtrnáctý, ale já bych tam tak dlouho nebyla 😂