Adaptace ve školce a moje celkové pocity
Ahoj holky, mám 3 letého chlapečka a v pondělí nastoupil poprvé do soukromé školky. Chodí zatím jen na hodinku, v rámci adaptace. První den celou hodinu probrečel, do školky se ale těšil dál, vyprávěl, jak bude velký kluk a plakat nebude. Druhý den celou cestu mluvil o tom, jak si bude hrát, že si chce půjčit autíčko. Ale když měl jít s učitelkou do třídy, šlo vidět, že je hrozně nervózní, ve stresu. Tak ho učitelka vzala a on spustil. Dnes plakal půl hodiny z té hodinky 😖 Když jsem přišla, právě svačil. Seděl ale bokem od dětí, až mi to málem utrhlo srdce. Věděla jsem o sobě, že jsem citlivější, oproti kamarádkám s dětmi, ale netušila, že až tolik😖 Je mi tak líto, že to rychle vše uteklo, že už to není malé miminko... Na sobě nedávám nic znát, ale neumím si představit, nevidět ho třeba celý den, plus ještě chodit do práce. Teď si užívám každou volnou chvilku s ním. Když jsme byli doma, tolik jsem se mu ani nevěnovala, kolikrát i zvýšila na něj hlas, když zlobil😖 Pořád jsem říkala, že jsem matka na hovmo. Mám hlavně strach, jak to tam bude zvládat a zda si vůbec zvykne a bude se mu tam líbit. Vím jistě, že bych stejné pocity měla i za rok. On už se mi zdál připravený. S dětmi si hrál rád, každý den je vyhledával, ptal se na ně... Teď tedy děti moc nevnímá. Celkově je mi líto, že začala nová etapa. Vůbec nechci pomyslet na to, až půjde do školy, i když je to za dlouho. A tak se ptám, zda mi zkušená maminka poradí, kdy si zhruba dítko zvykne,popřípadě i jak poznám, že třeba není zralé? A jestli jen já mám takové pocity a stesk, nebo jsem jediná?
@veroniquecz přesně tak...podobné články a psychologické knížky nemá moc cenu číst, protože platí vždy na pár jedinců a kdyby někdo napsal článek s opačnými informacemi, zase to bude na někoho platit...tohle jsou věci, co zkoumat nejdou 🙂
@katka865 a teď se zeptám jinak. Jak víte, že bet "adaptace" by to nebylo stejné? Tím tedy nemyslím, tam dítě hned šoupnout na 5 dní v týdnu na od rána do večera.... Souhlas, ale že hlavní je práce doma + vystihnout ten správný čas, když už je na to dítě připravené.
@blondynka400 Souhlas
@sarkoc Jasně, celá psychologie je na nic, že jo?:D A všechny výzkumy taky, protože to přece "nejde zkoumat". Tím nezpochybňuji, že spousta věcí je individuálních, ale zrovna u zvykání si na školku to moc nevidím. Resp. každé dítě bude zralé trochu jindy, ale drtivá většina je zralá ve čtyřech letech, a jsou postupy, jak dítě trochu zvykat a ne že ho člověk hodí hned do vody a plavej.
@blondynka400 sve dite znam a jsem presvedcena o tom ze bez adaptace by to bylo se slzickama. Proste si overila s maminkou v zadech ze je to tam fajn a pak byla ochotna tam zustat sama. A rekneme si na rovinu - bylo to dobre i pro me protoze kdyz jsem videla jak s detmi pracuji a jak jsou tam spokojene tak jsem ji tam s klidnym srdcem nechala. Ale jento kus od kusu. Nekomu muze vyhovovat jiny zpusob.
@bayt ve školce, kam chodí dcerka, to tak naštěstí není, ale neznám jedinou maminku z těch cca deseti, co tu mají dítě ve školce ted nově a bavím se s nimi, která by pozorovala pozitivní účinek té adaptace...já už mám naštěstí dcerku v pohodě, ta středa byla snad jen nějaký výkyv, kdy se nejspíš špatně vyspinkala....
Jinak já si myslím, že je fajn vodit dítě od malinka do kolektivu, což jem s radostí dělala, zhruba od tří měsíců, od dvou let jsem jí dávala jedno dopoledne v týdnu na čtyři hodiny do mat.centra na hlídání (a taky rovnou první den na čtyři a pohoda).,..no a do té školky jsme chodily loni jedno dopoledne spolu, lesokroužek vedl učitelka, co jí ted vede skupinku...s ostatními se potkávala na slavnostech apod, kam jsme chodili celá rodina, aby viděla, že my se mzi těmi lidmi s manželem cítíme dobře a ona nemá důvod, aby to u ní bylo jinak...tak takovéhle zvykání si budiž, ale to vidím jako úplně něco jiného než když školky nařídí povinně, že první den maminky prostě musí být s dětmi tam (i když ta maminka nejlíp ví, že to zrovna tomu jejímu dítěti spíše ublíží), druhý den si musí dítě odvést před svačinou, přestože si v tu chvíli třeba dítě nadšeně hraje s ostatními, ale nechat ho tam nesmí, protože přece adaptace :D Vím i o dítěti, které tam chce spát, protože tam spí jeho sourozenec a dva kamarádi, ale nemůže, protože přece ještě není připravený (což posoudili jak, když on je v pohodě a brrečí, že musí domů spíš)...Jako kdyby to bylo s rozumem nějak, tak budiž, ale to, jak je to v té školce tady, to je fakt ujetý...
@blondynka400 ono je to s tou adaptaci asi hodne individualni. Ja jsem se bala o dcerku kdyz mela jit do skolky. Byla strasny mamanek. Prvne jsem to tam s ni sla omrknout, povidala jsem si s ucitelkou a ona byla u me, pak tam stravila hodinku a hrala si s detma a ja jsem tam byla a pak jsem se s ni doma domluvila ze priste uz tam bude sama ze si musim jit nakoupit a ona ze jo. Cely tyden jsem ji motivovala jak to bude fajn hrat si s detma ale ze bez maminky (to jsem rikala natvrdo a nezaobalovala jsem to aby nebyla prekvapena) a pohoda. Pak to bylo dopoledne i s obedem a pak uz byla nastvana ze tam nemuze spat. Takze za me pomala adaptace smysl ma a dite je pak v klidu a v pohode. Ale je to prace i doma - hlavne motivace. Dcera ma skolku za odmenu. Uz je to pres rok co nastoupila a porad spokojenost