Chce další dítě, já už ne. Řešily jste takovou situaci?

silvik
27. lis 2009

Ahojky... máme zrovna doma takovou situaci, kdy si manža moc přeje další děťátko, je toho názoru, že čím víc dětí, tím lépe. Děti miluje. Problém je v tom, že já už další dítko nechci, už se na něj nějak necítím, ať už fyzicky či psychicky, potřebuju změnu, ne se opět vrátit zpět do plín a probdělých nocí.... Tlak z manželovy strany je dost velký, ale prozatím odolávám a snad odolám 😀 😀

Řešily jste nebo řešíte podobnou situaci? Jak to dopadlo? Bylo nebo bude další potomek? Nechaly jste se "ukecat"? 😕 😀

mufinka1
28. lis 2009

katty: ja bych rekla, ze je jeste brzo, preci jen ono ty bezesne noci, vstavani, neustaly nedostatek odpocinku si obcas vyberou svou "dan" a chlap ma pocit, ze uz to znova nechce podstoupit ( kamaradky manzel taky nechtel dalsi,ze uz nechce znova prochazet obdobim plinek atd a ted je jejich malemu 7 a uz by chtel druhe 🙂 ) - neni to treba i tim, ze mate uz syna ( ktereho stejne vetsina chlapu tak neskutecne chce) a uz nema potrebu mit dalsi deti?

silvik
autor
29. lis 2009

Mufinka, je to tak, jak píšeš, prostě taky potřebuju tu změnu... a taky si začít s holkama užívat "normální" život... třeba letos jsme byli poprvé na společné rodinné dovolené (uznala jsem, že už je Marki dost velká na to, abychom si tu dovolenou užívali), poprvé jsme si s manžou zatancovali.... prostě mě to taky láká..... 😉

Katty, určitě na to druhé máte čas, stoprocentně ale Ondráškovi sourozenečka doporučuju a doufám, že se Ti podaří manžu přemluvit...... dvě jsou tak akorát a Ondrášek bude mít nejlepšího kamaráda........Stejně je ta péče o děti spíše na Tobě než na manžovi, tak o co mu jde?

Co se týká toho mého, tak já si fakt myslím, že mu to je jedno, co by to bylo, tak to i pořád tvrdí, ale na druhou stranu chápu, že každý táta chce kluka .... všem ale tvrdí, že kluky neumí 😀 😀

Jj, a manža je taky ze třech dětí 😉

mufinka1
29. lis 2009

silvik: ja se taky tesim az nekdy vyrazime na spolecnou dovolenou - hadam, ze tak za 3 roky 😀 - my puvodne zvazovali, jestli letos poridime mimco nebo pockame az pristi rok a jet nekam k mori, ale nakonec jsme se rozhodli pro mimco, takze dovca bude muset par let pockat ..Ale fakt se taky tesim, ze deti budou treba tak 3&5 let a my vyrazime treba nekam na vikend nebo tak neco, proste mit vetsi moznost s nima neco podnikat. Nechce se mi jet nekam na dovcu s malym mimi, kdyz vim kolik kramu clovek potrebuje a pro dve deti se to snad ani do auta nevejde 😉 pro nas je teda alespon dovca to, ze tak 2x rocne letime na nejakou dobu do CR a nasi pohlidaji a my s manzou si zajdeme na veceri nebo tak, coz je desne super, uz se tesim, ze za par tydnu tam letime a budeme moct vyrazit na vecu, nebo tak neco 🙂

Ja osobne musim rict, ze kdybych asi cekala jeste dyl s porizenim mimi tak pak uz bych na nej byla "lina", uz ted se mi libi, ze mala dobre spi, clovek toho muze se skoro dvouletym prckem podniknout vic nez kdyz ma male mimco, ale nastesti jsem asi jeste naprogramovana na to nocni vstavani, ze na ni i tak nekolikrat za noc jdu podivat a zkontrolovat jestli je ok, takze snad nebude tak tezke se vratit do miminkoveho obdobi ( vlasne uz se na to i docela tesim) 🙂

silvik
autor
29. lis 2009

Mufi, my měli holky taky po dvou letech a můžu říct, že bych neměnila... dříve ne, to bych se asi z toho kapku "zcvokla", a později taky ne, chtěla jsem, aby si měly děti k sobě blízko... dala jsem si podmínku, že ta starší musí mít aspoň dva ročky, když se narodí to druhé, a to se nám povedlo 😀 Ten přechod na druhé mimi byl takový přirozený, ani jsem si neuvědomila, že mám už doma děti dvě 😀 😀 Ale mít doma už dítě třeba šestileté už školou povinné a chtít se mu věnovat a pak k tomu zase mimi, tak to nevím, něco bych asi musela kapku zanedbávat... a mimi by to asi nebylo 😕 Takže mám v plánu se dál věnovat svým holčičkám, vždyť je to to nejdůležitější, co mám, ale na druhou stranu už chci začít trošku více myslet na náš vztah s manželem... ten jsme prostě doposud dost zanedbávali, těch chvilek ve dvou bylo fakt málo .... 😔 Teď, když už jsou holky větší, tak toho času pro nás dva snad už bude více.... no a tajně doufám, že o to bude manža ještě stát (nedávno, když jsem navrhla, že bychom si mohli zajít na večeři, že holky pohlídá sousedka, tak nechtěl, že bude radši doma s holkama a že něco uvaří 😒 😔 )

mufinka1
29. lis 2009

silvik: ja si myslim, ze ti chlapi nemajii takovou potrebu jit do spolecnosti jako my, preci jen, oni chodi do prace, porad vidaji nejake lidi a tesi se domu, ze si orazi a my matky v domacnosti se klepeme abysme mohli alespon do mesta na nakup a videt jine lidi 😀 Ja malou taky nesmirne zboznuju ale uprimne reknu, ze se fakt tesim, ze v CR ji bude hlidat babicka a my s manzou budeme moct jit nekam jen my dva, vzdycky se tesim, ze si u toho pekne pokecame atd, doma uz nejak neni energie ani cas si jen tak sednou a poklabosit o blbostech, ale kdyz je clovek nekde v hospudce nebo restauraci tak je to jine 🙂

silvik
autor
29. lis 2009

Máš pravdu, chlapi to tolik nepotřebují... ale jednou za čas se přemoci můžou, ne? 😀 😀 Ten můj mě sice pořád posílá někam ven, na pokec s kamarádkou, do kina, na nákupy ... ale mě jde o to trávit čas s ním.... přece jenom je on ten můj "milášek", ne kamarádka 😉

katty6
29. lis 2009

mufinka, tak to mas pravdu ,manza uz to i priznal, ze kdyz uz kluka ma tak je spokojeny neni o co uz usilovat 😠
Silvik, manze necce dalsi pryy protoze se moc boji o Ondru(ze bude nemocny, ze se mu muze neco stat, ze treba bude nestastny apod.) a ten pocit by nectel zazit znovu. Vubec nechapu proc tak premysli, tehu a porod byly v pohode..jen manza tezko snasel ty prvni tri mesice kdyz Ondru trapily prdy..
Plus nerad dalsi zodpovednost na cely zivot.. pry uz ma zodpovednosti dost 😖 Take rika, ze svet je zly a neni duvod si privadet na tento svet deti, kdyz budou tezke casy, jako ze ekologie bude jeste horsi nez ted, veri v predpovedi nejakych globalnich katastrof . No psycho 😕
Snad ho to casem prejde.. Ty chlapi jsou fakt jak deti..

rimmel
30. lis 2009

katty 😀 😀

smajlik
13. pro 2009

katty: myslím že máme hodně podobnou situaci. Simonka byla plánované dítě, během těhotenství i porodu byl manžel opravdu super, staral se, pomáhal, bylo to krásné období 🙂. Simča se narodila s pupeční kýlou a pod ní měla ve svalech zhruba 2 cm "díru" . Pátý den po porodu začala malé opravdu velká kolika (v nejtěžších týdnech spala 4 hodiny denně a zbytek převážně řvala, byli jsme i v nemocnici na pozorování), pak přestala úplně kakat, takže neustálé pomáhání rektální rourkou a zkoušení všeho možného na prdíky, ve třech měsících se zjistilo že kvůli té "díře" ve svalech má opožděný tělesný vývoj, měla na bříšku totální paniku, ruce a nohy ke stropu a kolébala se na bříšku. Takže cvičení Vojtovkou (zůstalo nám dodnes). Ve čtyřech měsících kolika ustala, jenže malá přestala přibírat, měsíc jsem se snažila kojení zachránit ale marně, asi ze stresu jsem o mlíčko přišla. Pro změnu nastal růst zoubků který jsme si opravdu užili ve dne v noci. Od srpna v malé začalo chrčet a přestala dýchat nosíkem, nezabrala ani antibiotika (bohužel je měla už takhle malá) a byla odhalena zvětšená nosní mandle a snížená imunita. Do toho další zuby a také to období - chci mámu, chovejte mě apod. , jenže malá se nedokázala plazit tak za námi nemohla. V kočárku jezdíme jen na zádech nebo na bříšku jelikož nesmíme posazovat ... a spousta souvisejících věcí ... teď je to mnohem lepší, Simča už se plazí, zkouší se dostat na čtyři a spíš má období vzdoru než že by jí teď něco trápilo. Je chytrá a krásná. A ejhle - manžel se totálně zasekl. Nechce žádné další dítě, prý to bylo ze začátku hrozně těžké a co kdyby se to stalo i u druhého, že na to už nemá atd atd ... já vím že jsou mnohem horší situace, děti postižené atd (malá postižená není, až začne chodit tak nikdo nepozná že měla na začátku života problémy), tím jsme se utěšovali na začátku, nicméně po X probdělých nocí dojdeš stejně k názoru že ti to je na houby útěcha když ty musíš řešit tohle ve svém životě. Já bych se dalšímu dítěti nebránila cca za 2 roky až Simča půjde do školky. Ovšem nevím nevím manžel asi názor nezmění 😕 . Na chlapech je hrozně znát vyčerpání psychické i fyzické. Navíc právě říká i že má dost zodpovědnosti, a co finance atd. Promiň že jsem se tak rozepsala, ale chtěla jsem ti jen říct že v tom rozhodně nejsi sama 😉

verusky
13. pro 2009

smajlik,
mam kamarada,ten taky nechtel nic slyset od ruhem.mala se jim narodila,ozivovali ji.on velice manzelce pomahal,mnohdy v noci vstaval,ze ho mala vzbudila driv nez zenu.proste takovy vzorny otec (to ja jsem nemela).no a pak nechtel druhe.nakonec se nechal dokopat a cekaji rodinu,deti budou mit odstup neco pres dva roky.nekterym muzum trochu trva nez se s tim vsim srovnaji.tot utecha pro vsechny,co maji chlapa a ten nechce druhe.
silvik,ja osobne bych sla do dalsiho mimca (byt Tebou) za dva,tri roky,to jeste neni tak vysoky vek.a bud Ti to gynekolog jeste vic nedoporuci nez dnes a nebo se Ti nebude chtit a miminko nebude.to bych asi rekla muzi.ze ted si ho chces uzit a at se zepta za dva roky,treba si nakonec budes chtit odpocinout od prace 😅 a bude Te okouzlovat videt cizi mrnatka v kocarcich.
ja bych si klidne dala pauzu i deset let (mam 30),na druhou stranu kdyz vidim nejake novorozenatko,hned bych si jedno svoje prala 😵 .
rozhodne se nenech tlacit,ale zkus nejaky kompromis 😉

silvik
autor
14. pro 2009

Veru... myslím, že gynekolog názor nezmění, že prostě těhu už u mě není žádoucí ... potvrdil mi to můj gynekolog - porodník /rodil obě holky/ i má nynější gynekoložka, ke které docházím na kontroly 😒 Ten můj na mě tlačí už teď, protože ví, že kdybychom to odložili, tak že už bychom do toho pak určitě nešli (našla bych si už práci, holky by už byly samostatné...). To víš, že taky po miminkách pokukuju, ale to spíše jako každá mamina, když si ale u toho uvědomím, co všechno za takovým roztomilým miminkem je, tak mě to vrátí zpátky na zem 😅 Ale to víš, uvědomuju si i heslo "nikdy neříkej nikdy", nevím, co bude za tři čtyři roky, teď si ale jsem jistá, že další dítko nechci 😉

"Nenech se tlačit.."... to je těžké... ten můj dělá co může, aby mě ukecal.... V úterý má narozeniny, v sobotu jsme to oslavovali, dostal ode mě dortík a knížku o sportu za sedm stovek, do sportu je blázen, tak jsem si myslela, že mu udělám radost... no, knížku rozbalil a sdělil, že na knížky stejně teď nemá čas, ani ji neprolistoval a šoupnul jí do knihovny.....v neděli přijeli jeho rodiče, ani se nezmínil, že ode mě něco dostal 😔 On prostě čeká jako dárek k narozeninám nebo dárek pod stromeček ode mě svolení k miminku 😨 To ale bohužel nedostal a ani nedostane, takže jsem jej teď (u narozenin) zklamala, a jak říká, že nic jiného pod stromeček nechce, tak bude bohužel zklamán i o vánocích... Ničím jiným se mu prostě nezavděčím.... ach jo.... 😢

ygreen
14. pro 2009

silvinka: já si přečetla diskuzi (né celou)
já bych ráda 3 děti (minimálně) 😀 nejsem stresující typ a čím větší mumraj, tím lépe 😀 ale chápu tě,a le nemyslím si jak psala zdenka že je manžel sobec, protože chce víc dětí. Já si je taky přeji víc než manžel. Ten by rád dvě a horovo, a já ho ukecávám už teď na tři 😉 Navíc, když je tvůj manžel tak starostlivý otec 😵
Zmínila, jsi se, že gynekolog ti třetí dítě nedoporučil - tak to je podle mě rozhodující, ale jinak - nešel by "kdyžtak" se třetím na mateřskou a rodičovskou manžel?

silvik
autor
14. pro 2009

Ygreen, taky si nemyslím, že je až takový sobec, on má prostě děti rád... a jak kdysi říkal, miminka a batolátka jsou nejlepší, pak už to jsou takoví rozumbradové 😉 Prostě si chce prosadit svou, tak jako třeba to zkoušíš ty.... takže on tlačí, já odolávám... 😒
O tom, že by pak zůstal doma on, to už jsme taky probírali, ale namítá, že bych takové peníze, jako má on, nevydělala.... pro mě to není důvod, klidně bych se uskromnila..... mám ale takový pocit, že i přestože děti miluje, tak doma by asi s něma zůstat nechtěl, přece jenom je občas rád, že jde do práce 😀 😀

kaliska
14. pro 2009

Silviku,to je teda prekérní situace 😖 ....těžko říct,tohle asi musíš vědět nejlíp sama 😀 tvého manžu neznám,ale už ten samotný fakt,že muž přemlouvá ženu mě fascinuje 😀 ,já jsem byla minulý měsíc ,,přemluvena" do tvorby čtvrtého drobečka 😉 ...čtyři děti jsme vždycky plánovali,po třetím porodu jsem řekla,že mě bude muset opravdu dlouho přelouvat,ale stačilo aby se zmínil a už jsem roztála jak loňský sníh 😀 ...ale to je zase o tom,že 4 děti byly vždycky můj sen...každopádně kdybych další nechtěla,nechám si dát nitroděložní tělísko a tichou duší se snažím,,otěhotnět" 😅 ..po dvou letech bychom zřejmě usoudili,že to už prostě nejde a je to 😉

silvik
autor
14. pro 2009

Kalisko, smekám před tebou.... čtyři děti, to fakt klobouk dolů... máš můj obdiv 😉 Neznám moc maminek v okolí, co mají tolik dětí... Ale pokud to oba chcete, tak to není co řešit.... já chtěla děti vždycky dvě... manža co nejvíc..... takže já mám splněno.... no a tatík se s tím bude asi muset smířit 😔

Tak zavést si tělísko a divit se, že to nejde? 😀 😀 To je dobrý nápad... ale tak nějak nevím, podvádět manžílka se mi moc nechce, nevím, jak by případně zareagoval, kdyby se to nějakým způsobem pak dověděl 😕 😕

Prostě bych jen chtěla, aby mě respektoval, vzal v úvahu mé pocity a důvody, proč ne .... vždyť má dvě zdravé dcerušky, myslím, že to není málo 😕

kaliska
14. pro 2009

Silviku,já mám dvě starší děti z prvního manželství,takže můj druhý muž má taky smůlu,protože jeho vlastní potomky mu 4 neporodím 😀 ,nezbyde mu než počítat i ty moje,stejně je vychovává od malička 😉
S mým ex jsem se o druhé dítě snažila asi 3/4 roku,když jsem zjistila,že s ním už další dítě mít nechci,navrhla jsem mu,že jelikož se o malou starám výhradně já,on mi nepomáhá ani s ní ani s domácností,zálibou mu je hospoda a kamarádi(později jsem zjistila,že i automaty 😠 )takže další dítě prostě sama vychovávat nechci.Bohužel jsem byla v manželství ve velmi podřadné pozici a můj názor byl okamžitě prohášena za spiknutí,sobecké rozhodnutí atd.Nutno dodat,že mu stačilo říct Ahoj trochu jiným tónem než se mu líbilo hned to bral jako útok proti své osobě.Nechala jsem to tedy tak,po dalších dvou měsících jsem se ale ,,šprajcla"že prostě nechcu a hotovo...souhlasil,po další ms jsem si měla zajít pro antikoncepci(bez jeho vědomí to nešlo,neměla jsem přístup k penězům),slíbil,že si bude dávat pozor...dvakrát mu to nevyšlo 🙄 ...takže to dopadlo tak,že místo antika jsem si šla pro těhu průkazku 😅 ...v tu chvíli jsem byla ale ráda,že se vlastně po roce povedlo a na to,že jsem nechtěla jsem zapoměla 😉
toť můj příběh...věř,že kdybych měla muže jako máš ty,vůbec by mě nenapadlo přemýšlet jestli chci nebo ne...ale..někde jsem četla,že žena má v sobě nějakou hranici,kdy vycítí,že už je její rodina ,,plná" a už po dalším dítěti prostě netouží...
já tu plnost stále necítím,nedokážu se představit,už nemít čerstvé novorozeňátko,věřím,že po 4 dítěti budu i já cítit tohle naplnění 😀 -doufám,taky mě nebaví pořád rodit 😀 😀
jsem o dost mladší než ty,já už po 30. nechci děti,ty máš dvě malé krásné slečny,takže je to opravdu teď a nebo už pak raději ne...ty máš svou plnou-úplnou rodinku,v tom případě už bych do dalšího nešla,navíc,máš i určité zdravotní rizika.. a pokud nehrozí,že by si ty děti chtěl vytvořit jinde 😀 😉 tak jsi za vodou 😵
s tím lhaním mě to jen tak napadlo,jako jedna z možností....já mám bohuže smůlu,u mě se vždycky na každou lež přišlo,vždycky se všechno provalilo,proto už bych třeba ani nelhala-prostě je to zbytečné 😎
jsem se nějak rozepsala 😅

silvik
autor
14. pro 2009

Kal, jak to tak čtu, ten tvůj příběh, tak jsi to taky neměla v životě jednoduché... z toho prvního manželství máš ale krásné dvě dětičky... je super, že po těch strastech jsi zakotvila v klidném spokojeném manžeství, kde vám to klape a kde se tak hezky shodnete.... no ale třeba číslo čtyři není ještě konečná, jestli jsi mladá, jak píšeš, tak do toho třeba praštíš ještě někdy později, kdy ti bude zase nějaké to voňavoučké miminečko v náručí chybět... 😵 😵
O té hranici, to je zajímavé, ale asi máš pravdu... u mě třeba hraje roli i to, že jsem měla jenom bráchu, takže jsme byli dva, bylo to optimální... můj manža je ze tří dětí, i proto chce další 😅
Ty další děti někde jinde... nevím, ale myslím, že znám manžu dost dobře, že by do toho nešel... ale ruku do ohně bych za to nedala 😀 U chlapa člověk nikdy neví 😀 😀

Jen mám strach, že pokud prosadím svou a dítko nebude, že to poznamená náš vzájemný vztah 😔

kaliska
15. pro 2009

Silvi,je to možné,že to vztah pozanemá...vždycky vztah poznamená, když jeden něco bezhlavě chce a druhý ne 🙄 ...je zvláští,že tvůj muž na tom tak moc lpí...snaž se mu důrazněji vysvětlit,že další těhotenství by opravdu znamenalo veliké riziko jak pro tebe tak i pro miminko a pokud chce riskovat,že tvoje dvě berušky přijdou o maminku 😒 ...třeba to pochopí...jo,je to chlap,bude mu trvat, než přijme jiný názor než je ten jeho,ale věřím,že časem u to dojde 😉

silvik
autor
16. pro 2009

Kali, máš pravdu, určitě už to nebude jako dřív... už teď mi to dává tatík "sežrat" 😒 A že na tom tak lpí? Prostě chce další mimi, je si sice vědom určitého rizika (u mě), ale jak říká, zase by se to nějak udělalo.... 😨 No ale stejně jsem pořád svůj názor nezměnila, tak má smůlu 😒

misicka85
16. pro 2009

Silvi,tak u nás je to přesně naopak - já bych chtěla klidně i 4 dítka,manža řekl že 2 a dost 😒 A musím uznat že má i pravdu, u nás je i finanční problém, ne že bychom si žili nějak špatně,to vůbec,ale na nějaké vyskakování to taky není.Takže uživit a nějak finančně zajistit 2 děti bude až až.A pak je tu taky věkový rozdíl,manža je o dost straší než já, takže to chápu že už další nechce....já to respektuju a do dalších dětí ho rozhodně nutit nebudu 😉 myslím že to samé by měl udělat i tvůj manžel - nechat to rozhodnutí hlavně na tobě. Je hezké že chce mít velkou rodinu a má děti rád ale přeci jen ty budeš to mrně 9 měsíců nosit v bříšku a pak s ním 3 roky doma,v noci k němu vstávat,atd...

silvik
autor
16. pro 2009

Kéž by byl manža taky tak rozumný, jako jsi ty, Misicko 😅 Je tady ta finanční stránka, tu určitě musí každý vzít v úvahu, když plánuje děti, ale v našem případě to není stránka rozhodující. Kdybychom chtěli další dítě oba, určitě bychom do toho šli, i když by to určitě rodinný rozpočet ovlivnilo. Mě jde spíše o čas, který chci věnovat svým holčičkám v době, kdy jedna začne chodit do školy, druhá do školky, chci si s něma někam vyrazit za poznáním, na výlety, za zábavou, to by s malým miminkem šlo v našem případě asi těžko. A taky chci zcela sobecky více času na nás, jako pár.... 😕 A taky si myslím, že dvě raubířky mi stačí až až, občas mám pocit, že více dětí bych už nezvládla, ať už psychicky (pořád se bojím, aby se některé něco nestalo, tak občas jsem na ně přísná), ale i fyzicky (přece jenom 35 let je 35 let) 😅