Co nebudete říkat svým dětem? Chyby našich rodičů
Nevím zda jsem dobře pojmenovala toto téma........
Myslela jsem tím, co Vám říkali rodiče a vy to nechcete opakovat u svých dětí.
Mě např, vadí a vadilo, že mě naši vůbec nevedli ke sportu. Občas jsem měla v dětství kulatější období a když jsem se do něčeho nevešla mamča mi řekla že jsem vepř.
Nenapadlo mě vést k jiným stravovacím návykům...A kidyž jsem chtěla do nákeho sport kroužku tak prej ne. A nebo když jsem kvůli něčemu brečela tak mi mamka říkala : ale prosimte, takovym tím blbým tonem..
Naštěstí jsem si cestu ke sportu našla sama. S manželem k tomu vedem i děti.
Stručné shrnutí
- Rodič by se měl vyvarovat slovního ponižování dětí (např. výrazy „vepř“, „buřt“ nebo „To nezvládneš“) a místo toho je chválit, vyjadřovat lásku a podporovat zájmy dítěte.
- Hrabání ve věcech a čtení deníku bylo v diskuzi obecně považováno za škodlivé a traumatizující, ale někteří diskutující považují kontrolu za oprávněnou při konkrétním podezření (např. drogy).
- V přístupu ke školnímu výkonu se objevují dvě cesty: intenzivní dohled a motivace včetně praktických systémů (příklad: týdenní kapesné s bazí 20 Kč a bonusy/penále podle známek) versus méně tlaku a důraz na volbu povolání včetně řemeslných oborů.
Nejčastější otázky
Q: Kdy je přijatelné prohlížet dítěti věci nebo číst deník?
A: Většina v diskuzi považovala hrabání v soukromí za škodlivé a traumatizující; někteří rodiče připouštějí kontrolu při odůvodněném podezření na rizikové chování (např. drogy) a doporučují přednostně otevřenou komunikaci a pravidelné rodinné sezení (v diskuzi zmíněno „čtvrteční právo říct, co se nelíbí“).
Q: Jak řešit špatné známky bez poškození vztahu?
A: Praktiky z diskuze zahrnovaly aktivní pomoc s učením (domácí zkoušení), pravidelné kontroly žákovské a motivační systém kapesného (konkrétní příklad: základní kapesné 20 Kč týdně s bonusy/penále podle známek) a zároveň doporučení vyhnout se fyzickému trestu a ponižování.
Q: Jak mluvit s dítětem o tělesném vzhledu a jídle?
A: Diskutující doporučovali vyvarovat se urážek jako „vepř“ nebo „buřt“, necpát dítě „dokud nesní“ a místo toho vést k zdravým stravovacím návykům bez stigmatizace.
Q: Mám dítě nutit do kroužku, i když o něj samo nejeví trvalý zájem?
A: V diskuzi se uváděly případy nucení (např. povinná „hudebka/klavír“ místo výtvarky) a proti tomu doporučení umožnit volbu a podporovat koníčky včetně dojíždění na závody či soutěže podle zájmu dítěte.
Q: Jak nastavit pravidla pro večerní návraty a spaní u kamarádů?
A: Konkrétní praxe v diskuzi: požadovat, aby dítě řeklo, kam jde a do kdy bude doma; někteří rodiče zakazovali spaní u kamarádů úplně, jiní povolili s jasně dohodnutým časem a kontaktem.
Q: Jak mluvit s dospívajícím o vztazích a antikoncepci?
A: Některé příspěvky litovaly nedostatku informací v době první lásky; doporučení z diskuze je vysvětlit možnosti antikoncepce otevřeně a být oporou místo výsměchu či odsuzování.
Závěry z diskuze
Shoda
- Hrabání v soukromí a čtení deníků je obecně považováno za škodlivé a rodiče si přejí větší vzájemnou důvěru.
- Vyjadřování lásky, pochvala a podpora zájmů dítěte jsou považovány za žádoucí a důležité pro sebevědomí dítěte.
- Řada rodičů preferuje aktivní zapojení do učení dítěte (pomoc, zkoušení) před fyzickými tresty.
Sporné názory
- Někteří preferují přísný dohled a „buzerování“ kvůli učení, jiní podporují volnější přístup a větší autonomii dítěte.
- Někteří považují prohlídku věcí za nepřijatelnou zásah do soukromí, jiní ji považují za oprávněnou při vážném podezření (např. drogy).
- Někteří rodiče nutí dítě do kroužků z výchovných důvodů, jiní trvají na tom, aby dítě mělo výběr zálib.
Otevřené otázky
- Jak vybalancovat důslednost v dohledu nad učením s ochranou psychického zdraví dítěte?
- Kdy a jak lze kontrolovat soukromé věci dítěte, aniž se ztratí důvěra?
- Jak se systémově zbavit přenesených výchovných vzorců, které rodič nechce opakovat?
Zmíněné značky a firmy
TJ Sokol, Matějská pouť
Zmíněné produkty a metody
vlhčené ubrousky, kapesné za známky (příklad: 20 Kč základ týdně), čtvrteční rodinné sezení (rodinné „právo říct, co se nelíbí“), prohlížení žákovské / čtení deníku, vynucování jídla („dokud nesníš“), nucení do hudebky/klavíru místo výtvarky, vysvětlování antikoncepce
Místa a osoby
Třinec, Matějská pouť
nikka-hezky napsany!
Ja si jeste vzpomela....budu male rikat natvrdo, ze ji moc miluju a ze jsem rada, ze se narodila zrovna me 🙂
...nikka me inspirovala 😉
Oni ti nasi rodice to delali z te nejlepsi vule, nechteli nam ublizit(vedome), kazdy rodic chce pro dite to nejlepsi-jen zalezi- jestli mu to nuti, nebo ho i posloucha-jeho prani, sny, atd....komunikace-to je to oc tu bezi! 😵
Nesnasim vetu: Me dite bude poslouchat me, ja jsem jeho rodic....prece nebudu poslouchat ja jeho 😖 (nastesti ne z vlastni zkusenosti)
Januško, to že mu budu dokazovat lásku (ne přehnaně samozřejmě, aby to nevypadalo jako opičí matka 😅 ) to si dávám za úkol číslo jedna. já vim, že nás naši mají rádi, ale nějak to to dítě potřebuje i slyšet 😔 a fakt si třeba nepamatuju, že by mi máma někdy řekla, že mi to sluší, nebo jseš hezká holka apod... přeci ikdyž to dítě není nejkrásnější na světě, tak je třeba mu to sebevědomí trochu nadopovat 😵 A stěmi koníčky: já i ségra jsme byli dobré v běhu a celkově ve sportech ( TJ Sokol 😀 ) a naši nás odmítali vozit na závody 😒 nikdy nám (vlastně jednou sestře jo) nezaplatili lyžařský zájezd se školou, takže jsme pak musely být ve třídě složené z dětí ,,outsiderů,, co jejich rodiče nemají na blbej zájezd (nemám přitom pocit, že bychom byli chudí, to vůbec) a pamatuju si že jsem z toho měla vždycky menší trauma, protože jsem tam byla sama, bez kamarádek 😒 Prostě ikdybych si na to měla pujčit, tak nebude sedět doma, když všichni ostatní se někde baví 😨 A tak špatně na tom snad sakra nebudeme!
E.k.t taky si říkám, že je to evidentně všude a je divné, že rodiče nám to ,,dělali,, přitom to určitě taky samotní nesnášeli od jejich rodičů...třeba budu sama čumět kde je moje předcevzetí, ale věřim si a tomu, že se toho budu držet a vyvaruju se toho!
nikka...prave, to je to-ze my tady ted plkame o tom vsem a prijde nejaka vypjata situace a povali to z nas jako z nasich!!!! 😀 😀 😀
januš, já třeba jsem taková zásadová, že nepolevim a máme jasně vytyčený hranice, ale pořád v přátelském duchu, jsem rozhodně přísnější než třeba švagrová na synovce a teď je přesně vidět, jak si ten kluk vymýšlí a diskutuje s ní i nad tím co si vezme na sebe (3,5 roku) a tchýně je z toho nešťastná a líbí se jí moje výchova... ale prostě všechno je odsud - posud. Nic nemsí být extrem... 😎
To jo, to mas pravdu nikka-vsichni mluvi o vytyceni hranic, ale kde jsou ty hranice te hranice??? 😨 ...ted jen polemizuju..
no jo, to má každý nastavený jinak a pak to vypadá tak jak to vypadá 😒 ... asi právě naše vlastní zkušenost nám pomůže ty hranice posunout tak, aby naše děti neřešili stejné ,,traumata,, Jenže my jim určitě způsobíme zase jiný, tomu asi asi nevyhneme 😅 😅 😅 A tak to půjde dál. Naše děti si dají předcevzetí, že nebudou svoje děti furt ocamlávat 😀 , moje děti si budou přát stejně jako vy, aby je nikdo nebuzeroval za učení, vaše děti budou zase říkat stejně jako já teď, že měli být rodiče důslednejší v dohlížení na učení 😀 Si nevybereme 😀
hranice jsou pro každou rodinu jinde, to je pravda, ale myslím že je potřeba aby se rodiče nejdřív na hranicích dohodli a potom je tvrdě dodržovali, ale i při těch hranicích chci Joli dát dost prostoru pro seberealizaci 😉
A se školou zase budu chtít být malinko důslednější než naši, těm to bylo uplně šumák jestli se učim nebo ne, tak v tom bych malinko přitvrdila, nechci být tyran, ale rozhodně důslednější než naši 😉