Co nesnášíte na svém partnerovi?
Já jeho někdy děsně blbé řeči a některé zvyky typu, jako že nechává otevřené dveře na wc, když tam sedí 😀 a třeba vypije skorem celej džus a nechá asi tam dva mililitry na dně a dá to zpět do lednice 🙂
Stručné shrnutí
- Nejčastějšími stížnostmi jsou drobné domácí zlozvyky jako nechávání ponožek a spodního prádla na zemi, otevřená dvířka skříněk nebo lednice s „nedopitým centimetrem“ nápoje, a nedochvilnost či odkládání drobných oprav s frází „udělám to zítra“.
- Řešení uváděná v diskusi zahrnují opakované připomínky, rozdělení domácích povinností (např. manžel vynáší odpad v určitý den), experimentální metody jako „nechat dvířka otevřená jeden den“ a formální techniky jako sepsání písemné žádosti.
- Některé páry uvádějí konkrétní rutiny, které fungují, například dohodu, že partner pravidelně vynáší koš každou sobotu ráno, nebo že jeden z partnerů obsluhuje myčku nádobí, zatímco druhý vaří.
Nejčastější otázky
Q: Jak naučit partnera zavírat dvířka a skříňky, aby byt nevypadal jako „bordel“?
A: V diskusi doporučovali dvě praktiky: opakované jemné připomínky až po vytrvalou konzistenci (zkušené ženy psaly, že opakované komentáře vedly k tomu, že partner začal dvířka zavírat), a experiment „nechávat dvířka otevřená jeden den“, aby partner viděl dopad; obě metody jsou nenáročné a lze je použít postupně.
Q: Co funguje proti „ponozkám všude“ a prádlu házenému vedle koše?
A: Lidé v diskusi uváděli, že funguje jasné nastavení pravidla (např. „ponožky do koše hned“), trpělivé opakování požadavku a rozdělení úkolů tak, že jeden z partnerů má na starosti kontrolu pračky a koše; konkrétním příkladem byl tah, kdy partner začal ráno sbírat ponožky, když mu to bylo důrazně požádáno.
Q: Jak přimět partnera, aby plnil domácí drobné opravy (výměna žárovky, rozšroubování poličky)?
A: V diskusi pomáhalo konkrétní naplánování úkolu a rozdělení rolí, někdo doporučil „písemnou žádost“ jako nápadný impuls (v jednom příkladu písemná žádost vedla k nákupu barvy, i když práce ještě nebyla dokončena), a jindy šlo o přímou dohodu „ty uděláš tuto kategorii věcí, já tu druhou“.
Q: Co dělat, když partner neustále slibuje „udělám to zítra“ a nikdy to neudělá?
A: V diskusi se osvědčily dodatečné konkrétní kroky: přepsat úkoly na seznam, stanovit termín (např. „do neděle udělej X“) a nabídnout pozitivní posilování při splnění; jeden konkrétní tip byl napsat partnerovi písemnou připomínku nebo termín, který zvyšuje šanci na realizaci.
Q: Jak řešit neshody o toaletním prkénku (zvednuté vs. sklopené)?
A: Doporučované přístupy jsou dohoda na pravidle (např. „po použití dej prkénko dolů“) a humor/reciprocita při nácviku (v diskusi některé ženy navrhovaly naučit to partnera vs. učit se nenechávat se tím rozčilovat); konkrétní řešení: jasné domluvené pravidlo a opakované připomínky.
Q: Pomáhá rozdělení víkendových povinností (např. vynášení koše, vaření)?
A: Ano; v diskusi bylo několik konkrétních příkladů: jeden partner pravidelně vynášel koš každou sobotu ráno, jiný vzal na sebe víkendové vaření, a kombinace těchto dohod vedla ke snížení konfliktů o domácí práce.
Závěry z diskuze
Shoda
- Většina diskutujících považuje drobné zlozvyky (ponožky na zemi, otevřená dvířka, prkénko na záchodě, „nedopitý centimetr džusu“) za běžné a řešitelné problémem komunikace a rutiny.
- Opakované připomínky a pevná pravidla (konkrétní den/čas pro úkoly) byly v diskusi uváděny jako užitečné metody k nápravě návyků.
- Dohody o rozdělení povinností (např. kdo vynáší koš, kdo obsluhuje myčku) vedou podle příspěvků k méně konfliktům.
Sporné názory
- Někteří doporučují „nechat dvířka otevřená“ jako experiment, aby partner viděl efekt, versus jiní říkají, že to není přijatelné a raději vyžadují okamžité zavírání.
- Někteří zastávají názor, že žena nemusí dělat veškerou domácí práci a partner má pomáhat, zatímco jiné příspěvky připomínají rodinné vzorce, kde je od partnera očekáváno méně zapojení do domácnosti.
Otevřené otázky
- Jak trvale přimět dlouhodobě neangažovaného partnera k trvalé změně chování bez eskalace konfliktu?
- Jak vychovávat děti k pořádku, když jeden z rodičů doma toleruje bordel?
Zmíněné značky a firmy
Tesco, Modrykonik.sk, YouTube
Zmíněné produkty a metody
myčka nádobí, toaletní prkénko, výměna žárovky, psaní písemné žádosti jako motivace, experiment „nechat dvířka otevřená“ (metoda), opakované připomínky, vynášení koše každou sobotu ráno, tabletky jablečný ocet, běhání, medový sprchový gel, jogurtový kelímek (jeden z problémových návyků)
Místa a osoby
Velká Británie, Německo
Rimmel každý mi říká, že aspoň bere pěkný prachy, ale co já s tím? Spolu vůbec nejsme, teď navíc odlítá na týden do zahraničí. Má poměrně vysokou pozici v prosperující firmě, vypracoval se a míří výš, nikdy už nebude chodit normálně domů. Takže my chodíme všude samy, do herny, na plavčo, ven. Jakoby s náma ani nebydlel ☹
presne, naco tolke prachy ked ich ani nemozes minut na chvilky stravene spolocne, nad rodinu neni, radsej menej love a byt spolu, ved zivot je tak kratky ☹
a muz vie ako sa citis?
On k tomu přistupuje tak, že ví, že to nemám lehké, ale on v práci taky ne. Prostě každý děláme to svoje. Není ten typ, co chce jenom prachy, bere to jako součást toho, že si zvyšuje životní úroveň. Je to těžký vysvětlit, on na nás nekašle, není určitě radši v práci než s náma. Ale výsledek je ten, že jsme tady pořád samy.
rimmel, suhlasim s tym, ze si treba vychutnat spolocne chvile, lebo zivot sa zmeni za sekundu aj nevinnym ludom!
nam sa s manzelom 16.2.2010 uplne zmenil zivot - isli sme nakupit a jeden chlapik do nas napalil v 200km/hod rychlosti ked utekal pred policiou...boli sme s muzom v aute - ja tehotna. ja a babo sme prezili uplne zazracne - mam len nejake pomliazdeniny, odreniny od airbagov ale manzel bol tyzden na ARO a caka ho 3.operacia a nie je fraza, ze clovek prehodnoti svoj zivot...ja som tak neskutocne vdacna, ze zijeme vsetci traja a ze nas ten vinnik neobral o vytuzene dieta a o nas zivot! viem, ze mojho manzela milujem a dakujem Bohu a anjelom straznym okolo nas, ze v tej chvili nedopustili aby sme prisli o nas spolocny zivot a nase baby...teraz sa nasa laska prehlbila este viac a citime, ze tato tragedia so stastnym koncom (pre nas) nas nauci vazit si zivot a tesime sa na kazdu spolocne stravenu chvilu a dufam, ze tych chvil bude nespocetne mnozstvo..manzel asi nikdy "neuprednostni" pracu pred rodinou lebo pozna "cenu zivota". dufam, ze nezazijete nic podobne a zelam aby ste aj bez takejto skusenosti zistili, ze chcete byt casto spolu a peniaze nie su tak velmi dolezite, lebo zivot sa v sekunde zmeni kvoli ineho nezodpovednosti! 🙂 mna teraz cakaju tazke mesiace bez manzela s dietatkom v brusku, ale kazdy den ho podporujem v nemocnici a dakujem Bohu, ze bude po rehabilitacii chodit, mysliet a ze ZIJE 🙂
a aby som velmi neodbocila od povodnej temy, vsetko co mi na nom obcas liezlo na nervy je neskutocna banalita a neviem sa dockat kedy ho uz mozem doma "doliecovat" s velkym bruchom 😉
ohhhh akdarka mas uplnu pravdu! vo vsetkom..aky je zivot zvlastny, ja velakrat poviem muzovi ked ma z niecoho blby pocit alebo ho daco trapi, ze to vlastne nic neni, mu poviem, ze sme zdravi a pripomeniem mu co vsetko vlastne mame v porovnani s inymi ludmi ku ktorym zivot nebol tak ohladuplny.
niekedy to zabera, niekedy nie 😅
drzim ti akdarka palce nech ste zdravi 😉
knobloska chapem co tym chces povedat a je mi to uprimne luto ze to takto doma mate ☹
rimmel, dakujem za pozitivnu energiu 🙂 ale pre kazdeho je to jeho trapenie najvacsie...
kym naozaj nepride k tomu, ze ide "o zivot" tak si clovek neuvedomi co je naozaj dolezite...ked na nas s muzom dolahne v buducnosti, ze sa nam nechce, nevladzeme atd tak si spomenieme na nas novy datum narodenia (ako nam lekari a policajti zdoraznuju - zazracne prezitie) a vsetko bude "nedolezite" 😉
akdarka, tohle je strašně krásnej příběh a příspěvek, jsme moc ráda že to dopadlo dobře a moc vám přeju, abyste byli všichni zdravý a štastný. to tvoje povídání by si měly přečíst všechny mamči, co se hroutí po pár týdnech nevyspání a nervů s drobkem, co nechce jíst a zlobí atd. nechci zlehčovat žádný prblém, správně jsi napsala, že pro každého je jeho trápení největší, ale když si uvědomíš, jak je to nevyspání banální proti tomu, co jsi zažila třeba ty nebo co prožívají maminy andělíčků, tak snad musí zafungovat zdravej rozum a naskočit: jo,je to fuška, ale hlavně že jsme zdravý 😉 😉 😉 😉
Jo jo, máte pravdu. Jsou to prkotiny. Stejně tak by člověk měl žít co nejvíc naplno, dokud má možnost.
Rimmel už si zvykám, ale občas to musím někomu říct. Díky.
knobloska - četla jsem tě, nemáš to jednoduchý, blbá situace, uznávám, jakoby nemáš na něj argumenty, vždycyky to odůvodní snahou a starostí o vás....ale skoro si myslím, že je potřeba o tom mluvit, naplno i za cenu nějakýho přechodnýho konfliktu mu to říct, v klidu, ne v hádce, a doufat...držím palce, at si to vyříkáte a trochu se to změní ve prospěch tebe a malé 😉
Berenika my o tom mluvíme, ale stejně vím, že práci nezmění. On to potřebuje k životu, být úspěšný v práci a mít dobrý pocit, že nás obstaral. O víkendu jsme spolu, to musím uznat, to se snaží. To už teď je to lepší, vloni chodil ještě 2x týdně večer na spinning a v létě pořád jezdil na kole. To už jsem mu vysvětlila 😀
hm, pak nezbývá než se snažit si najít něco pozitivního bez ohledu na jeho prac. vytížení, něco, na co si vzpomeneš, když budeš brblat, kde zase je......a prostě se s tím smířit. určo je to hodnej táta a manža, vždyt zatím jsi o něm psala jen hezky...víš jak to je, každej má nějaký mouchy, tak ten tvůj má masařku 😀
Já doufám, že poleví depka až budu taky chodit do práce. Prostě až na něj nebudu celý den čekat doma.
Ber díky za pochopení. 🙂
jasně, pak mu to můžeš oplatit a nechat ho občas jen tak cvičně čekat na tebe - pár hodin, do jedný, do dvou ráno - dýl neeeee
Ber 🙂
Já taky nejsem bez chybičky, někdy mu dávám slušný čočky a on je na mě pořád hodnej.
konbloska, ja to mam doma v bledemodrym, tolikrat jsem mu to rikala. Ale nakonec jsem si zvykla, vim, ze proste do prace chodit min nebude, vzdyt je to jeho firma, proste musi. A ja to beru, je sikovnej, a jde jim to, tak ted proste musi, aby jednou treba nemusel a lidi makali na nej. Resim to tak, ze jsem si to v hlave prepla a proste si snazim to vsechno uzit, ze muzu jit kam chci, delat co cchi atd. Ale trvalo mi to dost dlouho, nez jsem toho byla schopna
akdarka - tvůj příběh sem přečetla jednim dechem a jsem ráda, že jste to v pořádku přežili, ted´ jen aby manžel už byl z těch špitálů doma a byly jste štastná rodinka a máš pravdu a já to říkám pořád - jak nejde o život, jde o hovno 🙂
já osobně ted´zápasim s tim, že nemůžu splašit práci a máme málo peněz jelikož celou rodinu táhne manžel, ale hlavně že sme zdraví
ono vše má své pro i proti, můžete mít manžu doma ale pak třeba nižší životní standard nebo naopak a nebo a to je uplně nejlepší zkusit najít tu zlatou střední cestu 😉
Já se to taky většinou snažit neřešit a nezjišťuju, kdy přijede, ale jsou dny, kdy jsme na něčem domluveni a on mi prostě zavolá až skoro 2 hodiny poté , že jede z práce. A to mě teda řádně naštve.
brumdinka, veru zlata stredna cesta - to ked clovek najde tak moze byt stastny 😉
dakujem za podporne slova, ste zlate. kazdej prajem aby ste boli spokojne a stastne a aby manzelia "posluchali" 🙂
knobloska to mas blbe ☹ ja by som si myslela ze v praci je radsej nez s nami, ale to som ja, mne sa paci ze muz i ked svoju pracu miluje je vzdy radsej s nami, ak ma sancu odist skorej, nevaha uteka, a to je jeden z tych, ktori niesu dlho v praci.