• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Co si představujete pod pojmem "dítě zlobí"?

17. listopadu 2008 
Elishka je zvlastni dite...temer nezlobi. Ale ptam se...co si clovek predstavi pod pojmem...dite zlobi...!

*nechce se oblekat?
*nechce snidat?
*za boha nechce jit za ruku ale chce se nest?
*vzteka se?

Nekdo tyhle body prejde s trpelivosti, nekomu desne vadi...
Ja osobne vim, ze ani v jednom bode dite nemuze zlobit. Zkousime brat sve dite vazne, ctime ho jako osobnost, bavime se s nim na urcite urovni, vysvetlujeme...jemne smerujeme tim "spravnym" smerem...ale zkousely jste jim dat na vybranou?

*kterou cepici? tu, nebo tu?
*jogurt? nebo presnidavku?
*tak do kocarku? nebo ťap-ťap(vyraz pro chuzi)
*plinku? nebo kalhotky?(momentalni odstav od plin)
atd.

U nas to vyhralo! Nejsou zadny sceny...a jeste si mala pripada dulezita, pže muze rozhodovat i v takovych vecech...
Samozrejme, ze se nebudu ptat na veci, u kterych vim, ze musi byt po mem...ale v nekterych "prkotinach" ji necham...

Co vy na to? :wink:
10. lis 2008 v 11:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
janus to je fakt dobrý nápad to mě nenapadlo, určitě vyzkouším i když nevím jestli na to ještě není moc malej :grinning: , ale jinak si myslím, že to určitě může být skvělé řešení těchto problémů....
10. lis 2008 v 11:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
megee...zkus to, nic za to nedas, mozna te Dominicek prekvapi :wink: ...decka vi vic, nez si myslime, ze vi :sweat_smile: ...pokud to nevyjde, zkus pozdeji, ale vyplati se to a jeste je u toho sranda... :grinning:
10. lis 2008 v 11:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
no u nás to sranda bude určitě on je Domča totiž docela dost živý dítě takže i při oblékání ho pořád honím po pokoji a on z toho má děsnou srandu :grinning:
10. lis 2008 v 11:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
janus - přesně tohle praktikuju na mého velkého syna (9) - chceš umýt nádobí nebo jít s košem,....zabírá to, ale kdybych řekla, že dojde s košem, a jemu se zrovna nebude chtít, tak se zasekne a nepůjde ani kdyby trakaře padali...tohle mám už vyzkoušený a funguje to....
10. lis 2008 ve 12:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
janus: z toho cojsi vyjmenovala mně přijde jako zlobení jen vztekání...a když se dítě vzteká že mu něco nekoupím např. tak tohle asi moc nepomůže...
10. lis 2008 ve 12:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Janus - jedeme stejnou metodu a osvědčila se nám!!! Výsledky vidím na manželově prvním synovi - 11 let!! a je to super. Vždy najdeme 2 alternativy / obě pro nás přijatelné :sweat_smile: / a ať si vyberou..

Jsem ráda za tohle téma, dost lidí na nás kouká co to máme za rozmazlené děti, že jim ještě dáváme vybrat
10. lis 2008 ve 13:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
janus: u nas to takhle fungovalo fajne, ale tedka uz zabredavam nejak do autoritativniho "musi byt po mem" bo mala by nejradsi ridila vsecko a vsecky a rozhodovala za nas....

"Pujdeme ven nebo jsi unavena a pujdes si odpocinout?" Krtka, pojď! a tahne me k televizi.
"Co si das k obedu? polivku nebo rizto? nebo od kazdyho trosku?" Balan (=banan)

NIKDY se nespokoji s nabidkou a musi si proste vymyslet neco jinyho...

poznam ji na ocich, kdy ma proste zlobivou a vim moc dobre, ze dela vsecko naschval. Nevim, jak se v takove situaci chovat. Jak to resite vy?
10. lis 2008 ve 13:58  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
tlapicka...nevim, jeste nikdy mi nerekla ne...jen jednou u toho kocarku...neexistuje na ruce(boli me zada), takze bud do kocarku-nebo chuze...furt chtela na ruce! Byla jsem neustupna...rev jako blazen, ale tady se naskyta dobra skola pro dite...proste NE je vzdycky NE, i tady se uci, ze nam muze verit! Byly dve moznosti...nic sis nevybrala...tak snad priste... :wink:

lenkabu...z naseho uhlu pohledu se to muze jako zlobeni jevit :slight_smile: v takovych pripadech je lepsi nechat ho vztekat bez zajmu...ignorace. Ne je Ne...v osmi mesicich nema moc smysl neco vysvetlovat :dizzy_face:

vojtisek...presne tohle mam na mysli, deti kdyz maji moznost volby, vetsinou si taky vyberou a udelaji to!

kacka...vidis, zase zalezi na uhlu pohledu...nekdo si rekne:" Jeee, super vychovna metoda...", jiny zas ze to je blbost...

Ale jaky je rozdil mezi nasi reakci, kdyz rozbije talir dospely, a kdyz dite????
Ja mam radsi, kdyz si muzu vybrat mezi necim a necim, nez kdyz za mnou prijde nekdo s hotovou veci a nemam moznost do toho ani zbla zasahnout! Jak byste se citily, kdyby vam nekdo kazde rano daval na snidani neco na co nemate chut, nebo oblikal nejakou vec, ktera treba kouse, nebo tahne...deti jsou rozumne a vi vocogo! Ony jsou jako cizinci v malickem tele, neovladaji nas jazyk...uci se ho, neznaji nase zvyky...uci se je, ale porad maji sve chute a dokonce i smysl pro vkus...nepodcenujme je :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
10. lis 2008 v 16:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
janus....u mě to samé bylo taky, hlavně to vztekání...apod
jenže když já se takhle ptám, většinou mi na vše řekne né(jídlo je typické), za ruku né...to nikdy, na ruku by asi chtěl občas, ale to má smůlu, max na koníka, na motorku s ním si netroufám, pač neposlouchá a jede nevidí neslyší, jo ty hadry vybírá to jo...jsem dost zvědavá, kdy to období přejde, pač mám 3m dítě v kočáru a jít na procházku je o nervy, ještě, že máme zahradu...
nemyslím si však, že to na jiné dítě neplatí, spíš si myslím, že děti mají svá období a každé jinou makovičku, já mám navíc berana, takže to mluví za vše... :wink:
10. lis 2008 v 16:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
petule...absolutni souhlas s tebou...obdobi je obdobi a bohuzel to musime respektovat....ja mam taky ovecku, zatim se s ni da vyjit...ale je fakt NEzlobive dite... :slight_smile:
10. lis 2008 v 16:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
ono asi vseho s mirou. Protoze jakmile si zacne samo vybirat a tzv. diktovat co bude nosit, jist, pit atd tak jsi ty jako nejaka autorita skoncila. A to se ti v nekterych situacich muze pekne vymstit.

ja mam ditko hodny, takze nejsou tyhle techniky potreba. Ale chapu, ze u prkotin to jde, u vaznych veci uz o dost hur...jde jen o to, aby dite poznalo, ze ted je vazna situace a neni duvod smlouvat, protoze to bude tak, jak chce mama....
10. lis 2008 v 17:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
kristi...souhlas, psala jsem to nahore...v prkotinach ustup...vazna vec-ja rozhoduji! :wink:

Porad jsem jeji rodic, ale stejne tak ji muzu ctit se vsim vsudy... :sunglasses:
10. lis 2008 v 17:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
jasne, jde jen o to, zda bude chapat ze zrovna ted si vybrat nemuze, vis?
10. lis 2008 v 17:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
chapat bude, ale zkouset taky....

janus: eli byla dycky tezkej pohodar, takze doufam, ze je to "obdobi", ktery prejde... :sunglasses:
10. lis 2008 v 18:09  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
janus - já také neznám termín Zlobivé dítě. Když se mě tchýně ptá, jestli je hodný nebo zlobí, nevím, co jí mám odpovědět :stuck_out_tongue_closed_eyes: S dítětem se dá vyjít. A jestli s ním vyjdu, je to o mojí zručnosti a schopnosti s ním vyjít. Takže je to zase víceméně na mně. A´t už mám citlivého andílka Dana, nebo tornádo jménem Marián.
Taky dávám Mariánkovi na výběr, co bude snídat - Lipánka, chlebíček. dožaduje se, že si chce sám vybrat mezi pěti úplně stejnými :sweat_smile: Lipánky v ledničce, protože je to jeho výběr. Není možné, abych prostě jeden popadla já :sweat_smile: . Pak je spokojený. Jak praví klasik - dítě není blbé a méněcenné - je jen nezkušené. Tak mu tu zkušenost dopřejme.
kristi - nejde o to, všeho s mírou. Jde o to, aby cítily, že mají právo na svůj názor, že mají možnost volby. Pak se rádi podvolí - nemají důvod si něco vyvzdorovat. Není to technika, je to způsob života s dítětem.
Je to stejné jako s důvěrou. Taky neřekneší "všeho s mírou" . Důvěra v dítě musí být neotřesitelná a ono to musí vědět. Musí v ní"žít"
Kolik dospělých "dětí" trpí v životě tím, že necítily vždy absolutní a bezvýhradnou důvěru od rodičů .Důvěřovat dítěti znamená nechat mu i možnost se rozhodovat. Je to provázané...

Moc nám se tenhle přístup osvědčil - brát děti jako parťáky - jen je nutné dávat jim na výběr jen v tom, na co bezpečně stačí, tedy přiměřeně k věku. A pořád být ta nejvyšší autorita, jak píšeš. Danovi bude třináct, mává s ním puberta je úplně zlatý: diskutuje s námi jako s partnery, mudruje, podvolí se, když je to nutné. Žádné konflikty. :dizzy_face:
10. lis 2008 ve 23:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
kubaka...to je ono- brát děti jako parťáky -
...mam radost, ze mi to potvrzuji i rodice starsich deti! Bravo! :dizzy_face:
11. lis 2008 v 09:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak kočky Dalíček byl nezlobivé dítě přesně do minulého týdne :sunglasses:
právě teď řeším co s ním...protože nastoupilo šílený ale fakt jako :frowning2: období vzdoru :stuck_out_tongue_closed_eyes: nechápu kde se to v něm vzalo ale to co předvádí je opravdu výkon :pensive:
16. lis 2008 ve 14:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Vydrz Dragus, vydrz...PRY to polevi... :unamused: ..ted myslim nebude na chvilku fungovat tahle metoda :fearful: :fearful: :fearful: ...taky cekam kdy nas ta vzpurnost navstivi...uz je to blizko, zacina se vztekat bez priciny...ale brzy to vzdy prejde. Hlavne pis jak to resis...a jake mate vystupy :pensive: myslim na tebe...
16. lis 2008 v 16:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
janusko já jsems e z toho dneska když malej spal normálně rozbrečela :slight_smile:)
je schopný mi předvést 3 záchvaty jen na cestě na nákup :( děs běs...ale teď si zrovna hraje v kuchyni a je klídeček...hází kočičí chroustátka do vody a míchá si v hrnečku nějaký lektvar :wink:
16. lis 2008 v 17:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mně se ta možnost volby hodně osvědčila u puberťáků na táboře...nikdo ty oddíly 13-15 let nechtěl,jen já..prostě s nima vyjdu nejlíp.
16. lis 2008 v 19:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
leni jj na táborech jsem taky vždy dělala instruktorku tomuto věku :slight_smile:
16. lis 2008 v 19:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já tuto metodu uplatňuju u manžela asi půl roku a funguje to. :wink:
Ale na Ádovi jsem to ještě nezkoušela. :confused:
Je fakt,že taky(jako každé dítě)nesnášel oblékání.Pak jsem ale do obýváku pověsila zrcadlo a pokaždé,když ho obleču,jdeme se oba podívat do zrcadla a pochlebujeme si,jak jsme krásní a jak nám to sluší. :grinning:
Od té doby je to bez protestu. :slight_smile:
16. lis 2008 ve 20:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
karot, taky dobry....(prst nahoru) :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
16. lis 2008 ve 21:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj tak u nás to taky začlo zhruba před dvěma měsícema :confounded:
začalo to slůvkem nééé a pokračuje šílenejma hysterákama,švihnutim o zem,divadlem pro lidi
přesně jak píše Draga,jsem na nervy padla na mě depka
kdy tohle období končí? :grinning:
16. lis 2008 ve 21:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Janus,................ono to jde,někdy ty naše děti "obelstít",aby nás trošku poslouchaly. :wink:
Třeba chození za ruku byl do nedávna neřešitelný problém.Ale stačilo,když neposlechl,utekl kamsi vdáli,zakopnul,rozplácnul se jako žába a řval.Čekal asi láskyplné objetí a utěšovaní.Ale já využila situace a vysvětlila mu,že by se mu to nebylo bývalo stalo,kdyby mě poslechl a šel se mnou hezky po chodníčku jako všichni slušní lidé.Takže teď stačí slovně "pohrozit",že když uhne z trasy,tak si nabije kokos a vrátí se zpět. :wink:
Určitě je to lepší způsob,než ho na veřejnosti plácat přes zadek(samo,že jsem to jednou zkusila,ale minulo se to účinkem..................utíkal mi pak čím dál víc a měl z toho ještě prču :grinning: ).
17. lis 2008 v 08:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Karot :dizzy_face: ...moc pekne vyresene, jednala bych stejne... :wink:
17. lis 2008 ve 12:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek