• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Fóbie, obavy a jiní strašáci. Jak se proti tomu bránit?

28. října 2012 
Ahoj holky, trosku se nudim a na beremese jsem objevila jedno zajimave tema, tak me napadlo, ho zalozit i tu :confused: Snad to neva :confused: :confused:
Mate nejake fobie?Bojite se neceho tak moc, ze to nemuzete prekonat?
A jak se proti tomu branite?
tak ja zacnu.
Samozrejme, jako kazda maminka , mam strasny strach o Nelinku...Ten strach se poprve objevil v sestinedeli, to byl strach, jestli se o ni dokazu dobre postarat, byla tak strasne krehka, malinka, jestli ji budu rozumet, jestli ji budu mit dostatecne rada, jestli to pozna, vyciti...ted uz vim, ze ji miluju k zblazneni, vim taky, ze ona to vi, vim, ze to zvladam, postarat se o ni, ale ten strach tu je porad...Strach, a prani, aby byla zdravucka, aby ji nikdo neublizil, abych ji vzdycky dokazala ochranit...Ja vim, ze tomu asi nikdy uplne nezabranim, nikdy nebudu porad s ni, a öna sama se bude muset ve finale se zivotem poprat, ale ted, ted je to moje malinka holcicka a ja bych vrzadila pro to, aby byla stastna, zdrava, spokojena...

No a abych to trosku odlehcila, mam i nejake uchylne strachy :sweat_smile:
Napriklad mam fobii z telefonovani :confused: Nedokazu z nekym mluvit, aniz bych ho videla, divala se mu do oci :confused: Jakz takz dokazu vyridit hovor, kdy je to sup sup vyrizene, banka, lekar apod, ale abych si dlouhe hodiny telefonovala s kamoskou..to ne :confused: Jsem cela nesva, ze nevim, jak se ten dotycny tvari,jestli ho nenudim, neobtezuji :sweat_smile: Mluvit muzu jen s manzelem, segrou a mamkou :sweat_smile: a jak vidim na displey nedej boze nezname cislo, jdu do mdlob :sweat_smile: :grinning: Jedno obdobi-bylo to po porodu, to jsem byla fakt ujeta, jsem telefony pro jistotu nebrala vubec :sweat_smile:

Pak mam uz jen takove mensi fobiicky :grinning:
Nez dju spat, asi 100x se jdu vycurat, kdyby to mela byt jen jedna vytlacena kapka, radeji to jdu vyzkouset :grinning:
Musim mit u postele pripraveny kapesnik, kdyby se mi chtelo smrkat :grinning:
Nedopatrenim otocena perina ci polstar tak, ze me tlaci knofliky, to me dokaze rozpalit dobela :sweat_smile:
Musim mit kratke nehty, s dlouhyma bych mohla nekde zatrhnout :sweat_smile:
Omdlivam ze zaschnutych kapek od vody na vodovodni baterii :sweat_smile:
Atakdale, atakadale
:grinning: :grinning:
1. led 2008 v 17:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
nie je toho vela na teba :grinning:
ja nemusim pavuky :angry: brrrr ale s tach mam skor husiu kozu :sweat_smile:
fobia to su vytahy :frowning2: este take presklenene mozu byt....ale tam kde sa zatvaraju az dvoje dvery....ta je moj horor sama do nich nevleziem...ta radsej idem pesi aj na 12 poschodie :unamused:
1. led 2008 v 17:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
:grinning:
z tvého seznámku jsem si vzpomněla, že knoflíčky u potahu od peřiny musí být u nohou, nikdy u hlavy!

jinak nevím, dost situací zrovna nemiluju, ale přímo fobie asi nemám, možná jenom obecně nerada kecám s polocizími lidmi, takové ty trapné small talk ve výtahu ap. nesnáším :stuck_out_tongue_closed_eyes:
1. led 2008 v 17:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja nenavidim mysi a potkany brrrr. uz len napisat to ma stalo dost sil :grinning: :grinning: , inak alcatko.j .... to s tou perinou a vankusom tiez neznasam a moj priatel sa presne naopak zakryva. ja mam z toho take nervy ze az :angry:
1. led 2008 v 17:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky,

tak i já mám hlavně strach o Honzíka :confused: Měla jsem strach, se narodil v pořádku, abych kojila aspoň půl roku (a jedeme už skoro rok :slight_smile: ), abych zvládla ten celodenní chaos než si zajedeme režim a začátek byl fakt krušný!!! Dál chci aby byl zdravý, v životě se mu všechno dařilo a dokud to půjde, budeme mu 100% pomáhat (ale ve 30 ho živit asi nebudeme :grinning: ).

Dál mám strach o manžela když jede někam na delší služebku nebo poradu až do Opavy (od nás nějakých 450 km)!!!
Taky se bojím pavouků, na hada bych nešáhla a myší se štítím!!! :rolling_eyes:
Pak mě doma deptají černý tečky na podlaze od Honzíkova pití jak ho všude leje! Nesnáším svoje vlasy na podlaze, ve vaně atd.

No a asi by se ještě něco našlo :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
1. led 2008 v 17:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo a ještě nesnáším výšky, ale šla jsem si skočit v tandemu :grinning: :grinning: :grinning: Ale na žebřík bych nevylezla :grinning:

A peřinu musím mít taky knoflíky dolů :slight_smile:
1. led 2008 v 17:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
perinka musi byt spravne otocena :wink: ale to uz vyzerame ako MONK :grinning:
1. led 2008 v 17:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zdárek,
strach o Tadeáška se u mě objevil prvně kolem 20.tt, když se zjistilo, že srdíčko není úplně na 100%. Naštěstí se všechno ještě během těhu hodně zlepšilo, takže dneska už jde spíš jen o sledování. Ale od té doby o něj mám šííílený strach.

No a k těm fóbiím, které jsou spíš pro zasmání :wink:
Mám strašlivý strach z hadů. V zoo by mě do pavilónů plazů nikdo nedostal ani náhodou, když ho koutkem oka zahlídnu v televizi, tak okamžitě letí nohy na sedačku (člověk nikdy neví, jestli ta mrcha neproleze skrz obrazovku, že jo? :grinning: ). Každou chvíli se mi o nich zdají úplně živý sny, takže jsem nedávno upozorňovala manžela, když ráno vstával, ať radši dává bacha, protože postel je plná hadů :grinning: To je fakt psycho.

Když večer vypínáme televizi, tak se ovladač musím dát na jedno určité místo, jinak jsem schopná vstávat a jít ho tam dát :grinning:
Naprosto šílím, kdyby mi někdo sáhl na ucho...brrrr
Kapitola sama pro sebe je zamykání, protože se musím několikrát přesvědčit, že jsem vážně zamkla a jsem opravdu jen blázen, když se o tom musím třikrát ujišťovat :grinning:
1. led 2008 v 17:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bojim se hadu, telefonovani, na zachod chodim taky 100x a kapesnik musim mit furt u sebe, ale to nejsou fobie :slight_smile:
1. led 2008 v 17:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
hady su fajn :wink: ani ja som ich nemusela,myslela som si ze su slizke ako napr.ryba a tej sa ja dotykat nemusim brrrr, ale had ma suchu hladku kozu upne v pohode :grinning:
1. led 2008 v 17:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak já měla profóbiovaný celý těhu. Nejdřív, aby to nebylo mimoděložní, pak aby bylo srdíčko, pak aby vyšel dobře NT screening, pak tripply, pak velký utz no a tak dále až k porodu, to jsem se bála, že nepoznám porod... A taky že jsem ho nepoznala :grinning: :stuck_out_tongue_closed_eyes: . Po porodu jsem se bála, že malou nebudu umět držet v ruce a přebalit... Teď mám zrovna strach, jestli Denisce něco není, protože furt řve :confounded:
Taky mám strach o celou famílii. Když někam někdo jede a tak... Přitom jsem před těhu taková "hysterka" nebyla, tak nevím...

Panickou hrůzu mám z pavouků a vůbec hmyzu. Paradoxně myši ani hadi mi nevadí, hada jsem si dokonce chtěla pořídit :slight_smile: Ale pavouky nenávidím :angry: Jo a taky klíšťata, ty svině zákeřný :angry:

Jinak jak psala Alca o tom kapesníku u postele, tak mě to pobavilo, protože jsem to samé. A jeden mi rozhodně nestačí. Musím tam mít aspoň tři ty velký plachťáky :sweat_smile: Co kdybych totiž v noci jeden nemohla pod tím polštářem najít, že jo? :sweat_smile: Tak mám tři :sunglasses: A sem tam, když mě to smrkání chytne, tak stejně není ani jeden k nalezení :angry:

A knoflíky od peřiny musí být ZÁSADNĚ u nohou. Na to jsem extra cíťa. Jinak neusnu :stuck_out_tongue_closed_eyes:

A taky nesnáším, když si MP míchá kafe :rolling_eyes: Tříská tou lžičkou snad hodinu o stěny hrnku :angry:
1. led 2008 v 17:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hezky, takze si trosku zadepkarime :sweat_smile:

Fa docela blby mit z neceho strach, omezuje Te to, stve a vubec....ale takovy ten opravdovy panicky zachvat, kdy busi srdce, lapate po dechu a mate pocit ze omdlite? Ja mam, bohuzel :pensive: Klaustrofobii, ale jako prase.....v beznem zivote se to da, vetsinou kde je vytah, jsou i schody, do skrini me nikdo nezavira a jeskynim se proste vyhnu, v pohode. Ale letadlo, to je peklo. Letela jsem pred rokem po dlohe dobe, bylo to strasne :pensive: Delala jsem silenou ostudu, porad na manzela rvala ze mam infarkt, neco se srdcem, ze omdlim, chtela jsme se odpoutava a bezet....kamkoliv. Crla dovolena poznamenana tim, ze pojedeme zpatky a zase budu muset do toho sileneho uzavreneho letadla. Ja nemam strach, ze spadne.....nebo mam, ale kvuli tomu bych tak nevyvadela. Ale ten uzavreny prostor, ze ktereho nemuzu utect, je strasny. A co mam ted delat? Chtela bych s tim bojovat, chci na dovolenou ale nevim nevim :pensive: Mate nekdo zkusenost, ra se to resit s terapeutem treba?

Pak dalsi strach, nerekla bych fobie, ale zistany zkusenosti. Po autonehode se silene bojim jet autem...to mi teda komlikuje zivot vic nez to letadlo. Srazil nas blbecek v protismeru, v docela velke rychlosti...vyjeli jsme ze zataky a proti nam svetla, nedalo se nic delat, kam uhnout...a bum. Manzel mel otres mozku a ztratu pameti, takze si nic nepamatuje a je v klidu. Ale ja jsem asi mesic, nebo i dyl nemohla vubec jezdit po tme (stalo se to v noci), kdyz nahodou jsme se zdrzeli a jeli nekam za tmy, stacilo mi videt proti sobe svetla, rozklepala jsem se, rozbrecela....skoro nemelo cenu se tehdy malovat :slight_smile: Je to rok a pul, o hodne lepsi, ale ani zdaleka ne dobre.......porad sedim v aute s tim, ze v dalsi zatacce uz nas urcite nekdo sejme :pensive:

Tak to jsou moje velike strachy, se kterymi musim bojovat, pokud chci zit normalni zivot, ale zatim se nedari. Jsem asi vyjimka, ubec jsem nemela strach ze bych byla spatna mama, nebo se o naseho chlapecka nedokazala postarat - naprosto jsem spolehala na prirodu, ze zo ma nejak zarizene a neresila to...a ono jo, ma to zarizene :grinning: Ale neco jineho je, kdyz davam Adamka ven do kocarku s nekym jinym.....s tchynou (ze ho necha pred obchodem, ze se nepodiva pres cestu, ze chodi na uplne blbe mista kde jezdi auta, ze ho vyvrati, bo neumi s tim kocarem jezdit :sweat_smile: ) nebo i s manzelem, protoze jezdi se sluchatkama na usich, coz nenavidim......muze preslechnout auto,oci nemusi vsechno videt. Asi tak.... na tohle se snazim nemyslet, ty vzacne chvilky kdy mam volno moc potrebuju a rozmyslet nad tim, zblaznila bych se.

Nad tim co nesnasim se jeste zamyslim, pocitam ze toho bude tak na dve stranky :wink:
1. led 2008 v 17:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Gedren :grinning:
Sak jo, to je jen takova sranda :slight_smile:

Ty knofliky u hlavy, nechapu, jak tak nekdo muze usnout :sweat_smile: Ja si tu perinu jeste pred spanim asi bilionkrat natrasam, aby rozky periny byly v rozkach poveleceni :sweat_smile: Knofliky by me naprosto odrovnaly :sweat_smile: :grinning: :grinning:
1. led 2008 v 17:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hehe, co mate proti knoflikum? Ja je mam klidne u hlavy, to fakt neresim...ja totiz okamzite perinu obracim naopak, kdyz se mi zda, ze je pod ni vedro......to je asi tak 15863x pred usnutim :grinning:
1. led 2008 v 17:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak já mám strach, že nepůjde kůň a mě z toho picne :sweat_smile:
1. led 2008 v 17:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jééé, já zapomněla na svoji klaustrofóbii :rolling_eyes: A taky mám strach z výšek :confounded:
1. led 2008 v 17:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
yenn, já taky takhle převracím peřinu :grinning: . Jsem myslela, že tuhle úchylku mám jen já :grinning: Ale já ji převracím jen vertikálně :grinning: Knoflíky u hlavy...to bych nepřežila :grinning:
1. led 2008 v 18:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
kapesníky musím mít taky po ruce, za sedačkou, v posteli, na lince (jsem prase, mám tam občas i posmrkanej :sweat_smile: ), zasákaný baterie nesnášim, nesnášim nádobí na odkapávači, olej na sklokeramice.... :sweat_smile:
1. led 2008 v 18:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
alci tak ja mam zase opacny problem s tou perinou :grinning: ja musim mit zasadne knofliky u hlavy :grinning: :grinning: :grinning: neusnu bez nich
1. led 2008 v 18:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
knoflíky u hlavy nenávidim a nesnášim neustlaný postele a hlavně musí knoflíky na ustlané posteli být určitým směrem, jakmile jsou obráceně (což je pouze pokud stele MM), tak přestýkám :sweat_smile:
1. led 2008 v 18:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Yenn, boze, jak muzes spat s knoflikama u hlavy???Dyt se muzes otlacit :sweat_smile: Budes na nich lezet ksicjhtem, rukou, nebo proste nejak?!Ja mam z tebe fobii asi :grinning:
Jinak ty tve vazne strachy..to je hrozny..myslim, ze by opravdu pomohl terapeut.
1. led 2008 v 18:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, nevím proč ale když dožehlím tak se musím asi milionkrát přesvědčit o tom, že žehlička je opavdu vypnutá...u ničeho jinýho takový problémy nemám, nemusím nic nijak zvlášť kontrolovat prostě jenom ta žehlička... :sweat_smile:
1. led 2008 v 18:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jo, Jirka neumi Nelus spravneDLE MEHO :grinning: ulozit do kocarku :grinning:

Ty kapesniky u postele - mam to vychytany, mam tam tu krabicku, jak se z ni pap.kapesniky vytahuji :grinning:
A mimo kapesniku tam mam i hrnek s vodou, zizen by me mohla prepadnout v noci :sweat_smile:
1. led 2008 v 18:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ali, spim na knoflikach 30 let a zadny otlaceny jsem nemasla.......kdybych mela resit takove blbosti, tak uz je ze me asi jen koktajici slintajici troska :grinning:
1. led 2008 v 18:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
jó a taky mám stech jet sama s kočárem autobusem (trolejbusem), tak mě MM vždycky odveze na potřebné místo a pak pro mě přijede :sweat_smile:
1. led 2008 v 18:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak sa pridám aj ja... keď vidím v telke film ako niekto letí lietadlom a pohľad z okna, je mi na vracanie....
Neznášam vyložené nože na linke...musím ich hneď odpratať...
A strašne často umývam podlahu... až si dám biele ponožky a mám ich zo spodu sivé, som z toho chorá... :wink: a tak sa chytím handry a už zmývam... :grinning:
1. led 2008 v 18:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
mimo tema, pardon :sweat_smile: Yenn, vse nej Adamkovi k dnesnim 6ti mesicum :slight_smile:
1. led 2008 v 18:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
sosi, teď jsi mi připomněla mé paranoidní stavy, když někam jdu. Odjedu z domu a hned mě napadá, jestli jsem vůbec zavřela dveře od bytu, jestli jsem vypla plyn-i když jsem třeba vůbec nic nevařila, jestli mi nepraskla hadice od pračky, jestli jsem vypla tu zmiňovanou žehličku, jestli jsem nezavřela králíka omylem na balkóně, jestli jsem zastavila vodu... Když nedejbože potkám na cestě hasičské auto, tak jsem v prdeli komplet :rolling_eyes: To už jsem si skoro "jistá", že jsem nechala něco na sporáku... Jednou jsem jela k našim, na křižovatce jsem potkala hasiče no a mě to nedalo a jela jsem zpátky kouknout, jestli nejeli k nám :sweat_smile: Ale to je asi fakt už pro psychiatra :grinning:
1. led 2008 v 18:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak já mám klaustrofobii jak vyšitou :stuck_out_tongue_closed_eyes: ...jen vidím vytah a začínám se dusit :confused: ...nebo jakmile je víc lidí pohromadě, tak už koukám kde jsou nějaké unikové cesty..no vůbec do davu lidí se nehrnu....takže v mládi rockové konzerty jsem trávila v zadních řadách, navíc jsem malá jak uražený kecky, takže jsem z toho moc neměla. :frowning2: ...mám prostě děsnej strach že se udusim.....jinak jsem snad "normální" :grinning:
1. led 2008 v 18:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
jo a taky si doma nesedám na prkýnko u hajzlu páč je děsně studený, když jsem tam dýl , tak ho zahřívám rukama a pak si teprv kecnu na prdel :sweat_smile:
Yenn, gratulace Adámkovi :wink:
1. led 2008 v 18:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Když jsem ještě chodila do práce, tak jsem měla neustále v sezóně utkvělou představu, že mi někdo neodletí (dělala jsem v CK), takže jsem si každou chvíli kontrolovala místa v letadle...zlatá mateřská :grinning:
1. led 2008 v 18:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek