Jak řešit problémy s přítelem a dcerou? Diskuse o vztazích
Ahoj maminky, chci se tak nějak vypovídat, abych viděla neutrální názor od někoho jiného než mých známých. Pokusím se to nějak vypsat - buď delší verze nebo stručně, ale hlavně jasně!😀 Předem děkuji kdo si to celé přečte a řekne mi co si o tom myslí.
Začínám:
S přítelem se známe okolo 8-9 let, vždy jsme byli přátelé až do teď. S dcerkou jsem od porodu byla sama (otec bez zájmu, prý se necítil na otce) dcerce jsou 2 roky teď. Nikoho jsem predtim neměla, tudíž jsem byla zvyklá na náš klid a čisto s dcerkou, chlap mi chyběl hlavně co se týkalo finanční stránky, ale pak jsem se znovu po letech potkala s ním. Od září jsme spolu, bydlí tu teď skoro 2 měsíce a cim dýl to trvá, tím dýl mi to totálně leze přes hlavu. Ze začátku ho dcerka měla ráda, když ho viděla, ale pak se něco zlomilo jak tu byl casteji a už to přešlo,upozornuji do teď k němu nechce, nechce si s nim nějak hrát a nebo být sama, chápu narušil její teritorium, ale čekala bych, že už si lehce zvykne.. no nic. Ze začátku pracoval a bylo to fajn, občas jsme si vyměnili názory, ale to je všechno -byl klid. Teď je měsíc bez práce a doma a ještě k tomu na Vánoce a lautr ale fakt vůbec nic neudela. Nedojde na nákup, absolutně neuklidi a když už ho servu tak to udělá, ale úplně k ničemu, ze si to predelam sama. Peru ob den skoro jenom jeho hadry, furt cumi teď do mobilu, strašně mě unavuje, ze s nim ani nechci spát, bavit se s nim nic.
Dnes jsme šli do kina za moje peníze zase a bylo to fajn, ale jak jsme byli doma, výbuch. Hadame se skoro každý den nebo je skoro furt tichá domácnost, po takové krátké době co jsme spolu.
Vadí mi jak je doma, vadí mi jeho přítomnost, ale když je pryč fakt celý den, tak mi občas chybí (jde za kamarády) ale teď mám tu fázi, ze mi nechybí vůbec, nemám ani chuť aby přišel domu. Říkám si, k cemu mi tady je. Finance na hovno (táhnu to já) furt jenom po něm uklizim, žere jak nevím co, fakt my máme s dcerou 1 kg mletého na 3 dny a s nim max na oběd, huli retka hlavně za 140,- a to má denně krabicku někdy i více a mě to už strašně unavuje. Dcerka je závislá na mně a já zároveň na ni a on mi furt kafra, ať ji už nekojim atd, ze si na nej zvykne. Kurva je to přeci moje věc, ja jsem fakt cholerická, ale dcerka mě naučila být v klidu a on je cholerik, ze dokáže trisknout s dveřmi a odejít jako magor. Dcerka je poklad, ale teď má období vzdoru, tak mě taky pekne štve, neposloucha a zlobí, ale které dítě ne… vždy to s ni beru v pohode, je to dítě, ale ještě on do toho a já proste jsem pak tak napenena, ze rvu na všechny okolo sebe.
Prý mu stále říkám dokola - furt bordel, nepomahas mi, nejsou peníze - říkám “ano, protože vsechno dělám sama”
On je pro mě teď momentálně jako druhé dítě, je mi přítěží, s penězi vůbec nevychazim, s malou to šlo tak tak, ale s nim vůbec, ja proste nevím co dělat, bydlet jít nemá kam, protože jeho máma ho už nechce zpátky do bytu (mimochodem tchyně je úžasná) a tak proto asi tady je, lasku tam vůbec už necítím, nebaví mě lautr nic.
Myslíte, ze to prejde nebo kde dělám chybu? Co byste dělaly vy?
Děkuji a hezké svátky 🌺
Ten se nezmění, držím palce ať ho zvládneš vyprovodit.
Ahoj. Byla jsem vdaná. Manželství na prd, ale manžel byl kamionak, čili celý týden pryč a bylo to SUPER! S dcerou jsme byly vlastně téměř pořád samy a v poklidu jsme zvládly i tak divoké období vzdoru. Protože jsem na ni měla duševní síly. Přesně jak píšeš. A tak, když jsme byly samy, byly jsme v klidu. Jak přijel domů, byl kravál, řev, nervy, stupňující se nenávist. Ze zkušenosti mé osobní, jak vznikne averze, už se láska nevrátí.
Ty ho zivis, staráš se o něj, on nehne prstem...?! Ať se sbalí a jde kam chce! Ona asi maminka ví, proč ho doma nechce. Neznám ani jednoho z vás, čili se vyjadřuji k tvoji verzi. Poslala bych ho někam. Vážně. Ty to s holkou zvládneš. Toho se neboj. A nebudeš na ni nervózní a budete mít krásný vztah. Ona je tvoje krev. On ne.
Moc ti přeji, aby ses hecla a nadělila vám oběma pod stromek šťastný a spokojený život bez nervů
Takoví lidé se nemění! A navíc, proč by měl, když má od tebe servis jako prase??? Však on by byl magor, kdyby chtěl dobrovolně opustit takový servis! Neblázni! Uleví se nejen tobě, ale i malé.
Sama nejsi. Máš holčičku a to je tvoje všechno.
Vykopnout z baraku. Jde hlavně o dcerku, v takovýhle "tatinek" ji neda nic do života a peníze, které do něho investujes můžeš investovat do sebe a hlavně do dcerky. A ze budeš sama? Mas dceru a časem si najdeš určitě někoho lepšího.
Nezmění, tenhle upír tě bude jen dál vysávat, dokud mu sama nesbalis věci do tašky a nevyhodíš před dveře. Velmi mi to připomíná otce mých dětí, do vztahu nic nedával, jen bral, neviděl důvod se měnit a x krát jsem ho prosila, aby se choval jinak, nikdy to tak nedopadlo. Jednou jsem mu v totálním zoufalství vyházela věci do tašek a vyhodila ho, jediného čeho jsem litovala bylo, že jsem to neudělala mnohem dřív.
Vrat ho matce s duvodem ze o adopci nemas zajem 😂ne fakt, tohle je v prdu, akurat si znicis nervy a stejne se to lepsit nebude, ani kdyby vyhral miliony
A ty ho teda miluješ?? Nebo nad čím váhas?
Kdyby si ho dcera oblíbila, to by byl průser a pro mě velký důvod mu dát šanci. Ale tohle, jako proč??
Kamarádka si vzala chlapa, který neuměl vydělat peníze, nic v domácnosti, vůbec na něj nebyl spoleh. Nějak jsem nepochopila, proč si ho brala (ona je takový i pro mě složitý typ 🤷). Dokud byli sami, ona vše dělala, vše platila, suchou nit na něm nenechala a pak najednou svatba a snaha o dítě. Myslela, že se dítětem s ním něco změní. Já jí neuměla pomoct, asi ho fakt milovala. Nevím, ale....
Dítě přišlo, vše stále leželo na ní a jí z toho začalo hrabat. Hodně jí pomáhali oboje rodiče, naštěstí. Ale chlap začal víc s kamarády, přišel o práci, našel si po delší době ještě hůř placenou, hlavně se nepředřít, porval se, skončil ve špitálu, rehabilitace. Ještě kolem něho skákala a...
Jak se z toho vyhrabal a šel zpět do práce. A ona podala žádost o rozvod. A víš, co byl největší problém, ne jejich dítě, ale že on chudák byt neutáhne.
Tak asi tak. Pokud chlap není alespoň v něčem oporou, je fakt k ničemu s ním být. Musíš si v sobě srovnat, co od života chceš. Po světě běhá slušných a šikovných chlapů, co neměli štěstí v lásce. Jako žádného prince nečekat, ale na vše byste měli být spolu. Láska já krásná věc, ale...
Upřímně moc nechápu co vás drží pohromadě - dcera není jeho, ani ho nemá rada, finančně Vám nepomáhá, jeho přítomnost vám leze krkem, o nějaké horoucí lásce k němu to asi také není - vidim v tom tedy možná jedine soucit vyhodit ho na ulici (nevím jak žil, než jste de dali dohromady).Myslím ze stačí, když si to po sobě ještě jednou přečtěte cely příběh, tak jak jste nám ho vylicila - myslím ze už jen to, ze vám po par měsících spolecneho bydlení leze na nervy je dost špatně, já bych se ho “zbavila” co nejdříve, vlastně nemáte vůbec důvod být spolu 🤷♀️
Teda, ten by letel! Po tak kratke dobe mate byt jeste zamilovani. Nic se nezmeni, max k horsimu.
Hlavne se nenech uplatit nejakym “levnym” darkem. Pomoc, duvera, spolehlivost jsou mnohem vic!
Vsechny osldpovwdi jsi cetla. Tedy otazka zni: je tam jeste nebo uz odešel? Uvidiš, ze jakmile odejde, dcerka bude hodnejsi, ty klidnejsi, a svet hezčí.
Tohle neni chlap pro život.
Je to zrejne přísavka, ktery využívá tvoji naivity a blbosti. Tak moc toužíš po lásce a plnojodnotnem vztahu, ze jsi ochotna tohle snaset.
Prosim pomoz mu odejit, pokud jeste neodesel. Proste jeho veci dej do pytlu, pred dvere a donutit jit pryc. Pokud bude davat darky, zrejme si na ne musi nekde obstarat penize. Pujcka, exekuce, insolvwnce, nepracuje, nebo pracuje za málo a casto meni prace. Tohle nepotrebujes. Litost na nim? Protoze jsou Vanoce?
Max litost na sebou, ze tak dlouho vahas.
Tak to by mě zajimalo, jak to dopadlo. Snad zvítězil rozum a je pryč..
Bojíš se, že budeš sama? Ale ty jsi pořád sama, jen sis nastěhovala domů další dítě, akorát že za tohle nejsi zodpovědná. Za tak krátkou dobu k němu ani nemůžeš mít citový vztah, tak nechápu, proč si ho držíš. Určitě najdeš někoho lepšího. Tohle je fakt celý úplně zbytečný a trápí to akorát tebe a co hůř, tvou dceru.
Podle toho co čtu, tak je to tatínek malé??
Ale 2roky jste se neviděli??
A jen co přišel po tak dlouhé době tak šlo všechno z kopce?? Tohle přece nemůže fungovat??
Noo, dle toho, jak to píšeš, ty už ho ani nechceš, jen potřebuješ nakopnout, aby jsi ho vykopla, fakt nechceš živit další dítě... Na druhou stranu, říkáš, že jste s dcerou na sobě závislé, asi bych i věřila tomu, že ty už na začátku vztahu jsi ve střehu a bojíš se, jak vám ten chlap tu domácnost naruší. Ano, naruší a hodně. To jen ale pro příští vztah. Ten současný s jeho přístupem po tak krátké době nemá budoucnost! Můj muž třeba změnil práci a teď dělá v zemědělství, takže třičtvrtě roku spíš v práci než doma... Já s dětmi najela na režim bez něj, i když se nám i jemu samozřejmě stýská, ale když pak je delší dobu (třeba týden) doma, nedej bože když marodí, to bych ho taky zabila, režim v háji a on potřebuje dohnat síly, takže taky víceméně proleží... Ale u něj si uvědomuju, že aspoň vydělá ne malý peníze, který potřebujeme, a hlavně není to dennodenně jako u tvého přítele🤔
@vipeta Tak nějak podávám info co a jak teď bylo.
Hlavně mě prosím neukamenujte a dodejte mi odvahu, to teď potřebuji ze všeho nejvíc!
Nechala jsem ho tu, slíbil, že se změní, že 9. nastupuje do práce, začal plně fungovat a starat se, po celou dobu od tohoto příspěvku, protože jsem mu řekla, jak se nezmění jde z domu, ale ALE.. už je to tady zase, sice funguje jak má, ale už ani to mi nestačí, sex s ním mám teď aby nic nerekl, necítím se prostě komfortně. Samozřejmě, včera večer hrál hry když už malá spala a já si delala legraci, takže to malou vzbudilo a přišla, smáli jsme se všichni v pohodě, jenomže v té debi*** hře prohrál, tak rozbil a rozstřískal klávesnici a malá zařvala jak se lekla, no od té doby mám úplný blok. Malá k němu jde a říká mu tati, ale já už se s ním ani bavit nechci.
2 věci mě tíží - odejdu a zůstanu sama a bojim se ze už si nikoho nenajdu, jeho od porodu mám poprvé což jsou 2 roky, jinak jsem byla sama a hlavně finance… teď má nastoupit a bude fungovat, ale já to neutáhnu, mám rodicak na 4 roky a chodí mi cca 4200,- protože malá ještě není úplně vyzrálá, brigáda je l prdu, nemám hlídání (rodiče nefunguji) a peníze na chuvu nemám, vim ze příspěvky pak dostanu, ale ty první 3 měsíce než je budu mít budou dost krusny a nevím kdo mi proste pomuze, mám v najmu plyn takže máme dost velké energie a proste když ho kopnu do prdele, bojim se, ze nebudu mít ani na jídlo.
Holky prosím, já fakt nevím co mám dělat 😞
Na mě to působí, že se vzájemně využíváte. On byl bez práce a vyhovovalo mu, že se o něj někdo stará, ty taky víš, že až by pracoval, budete na tom finančně lépe, ale do blízké budoucnosti je to asi jediné, co tě u něj drží. Jste spolu moc krátkou dobu na tyto problémy. Jestli po prohrané hře rozbije klávesnici, není normální. Mně se většinou vyplatilo poslouchat intuici. Na tvém místě bych hned zažádala o příspěvky a počkala toho čtvrt roku. Za tu dobu uvidíš, ale myslím, že to nemá smysl, když už teď ti vadí.
Jestli jsi v podnájmu, tak by jsi mohla mít nárok na nějaké příspěvky na bydlení. A na nějaké přídavky na děti. Otec dcery Alimenty neplatí? Zkus si všechno tohle zjistit. Určitě bude nějaká poradna, kde by ti mohli poradit na jaký příspěvek máš nárok. Ohledně přítele přispívá ti něco nyní? Nebo to táhneš sama?. Kde jsi pracovala než jsi šla na mateřskou? Jsou i práce které jdou dělat z domova. Jak jste to zvládaly, když jsi byla sama s dcerkou?
Že jsi sama od porodu,když dítěti jsou teprve dva roky není nic zvláštního. Takže tyto obavy,že si nikoho nenajdeš,bych fakt hodila za hlavu. Zajdi do poradny,na úřad, zjisti si všechny možnosti co máš. Zůstat s takovým člověkem, navíc z nutnosti, je pitomost a životní chyba.
Neumim v takovych vecech chodit, ale chci te podporit - nechova se normalne, neni zodpovedny, neumi drzet emice na uzde. Chvili se bude snazit, ale pak to vsechno pujde do kopru, od roztriskane klavesnice je kousek k roztriskanemu xichtu nebo psychickemu tyrani. A navic se nedokaze ovladnout ani pred ditetem. V jeho veku to fakt neni normalni. Lepsi to urcite nebude
@bohumilakupkova Teď jsem si to pročetla a mám pocit, že si na to kápla, tak teď z toho začarovaného kruhu pryč. 🤦🏽♀️
Dáš to, zvládla jsi to doteď, postaráš se i do budoucna. Strašně moc ti držím palce.
Hele dala jsi to předtím zvládneš to i nějak teď. Že někdo rozseká klávesnici jenom proto, že prohrál není normální a moc to nemá budoucnost. Hlavně si hlídej ať neotěhotníš. A jak máš velký byt? Jestli by jsi třeba nemohla kus bytu pronajmout nějaké studentce, že by jsi na výdaje nebyla úplně sama. Třeba by si na ni i pak dcera zvykla a třeba by jste se dohodly i na nějakém hlídání. Vím, že nejsem v tvé kůži a lehce se to radí.
Nechci se tě dotknout, ale spíš než partnera jsi hledala sponzora. Vzala jsi první, co se namanulo. Já byla sama se těmi dětmi. Děti měly 10, 8 a 1rok. Ano, nebylo to lehké, ale vzít první exemplář, raději bych byla sama. Manžela jsem potkala po 6letech a jsem ráda, že jsem selektovala a nevzala hned to první, co se namanulo, jen proto, že bych se bála, že zůstanu na ocet. Je plno neziskovek, plno nadací, ale chce to mít odvahu se na ně obrátit Tak se neboj, obrň se trpělivostí a toho svého kopni do zadku. Opravdu chceš, aby tvé dítě vyrůstalo s magorem?
@superkousky Já ho znala a znám xxxxx let, byl ze začátku úžasný, to co dela začalo od nějakého času, kdyby se tak choval hned od začátku, nikdy bych ho k nám nepustila. 🙂
Chtěla bych Ti jen dodat sebevědomí stran strachu, ze zůstaneš sama. Byla jsem s dětmi sama po rozvodu nekolik let rozhodnuta nic takového už neřešit. Našlo si mě to samo. V mých 36 letech. A znova jsem se vdala. A ještě mam dítě (narozené v mych 39).Nemyslím, že musis shánět za každou cenu.
Zkus si vyridit všechny možné příspěvky, treba sehnat nějakou brigadu z domova po večerech. Zvládneš to lépe než s timto přívěskem. Protože to on Te protáhne dolu.
Takoví se nezmění…. Nevím jak je to proveditelný, ale sbalila bych mu saky Paky za dveře a vyměnila zámek. A k sobě pozvala nějakého mužského příbuzného/kamaráda, kdyby byl problém 🤷🏻♀️