• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jak rozoznat hyperaktivitu a nevychovanost?

1. ledna 2014 
Díky moc za rady. Paní na výpomoc bych tak moc brala, jenže právě na ni nemáme peníze. Splácíme dluhy a manžel si zařizuje dílnu (je OSVČ), takže máme rozpočet napnutý jako špagát. Sice s námi bydlí moje máma, jenže hlídat nechce. Vím, že nemusí, jenže potom u nás chodí a říká, jaký je tady bordel. Děti jsou u ní třeba pár minut a už je posílá ke mně nahoru a ještě si myslí, že se mi to móóc hodí, když jsou u ní. Jenže oni tam chtějí za ní a jdou tam sami. Já je tam úmyslně neposílám. Je to prostě na budku. Paní na výpomoc by dělala vše podle mne a bez řečí. Jenže na to není. Mandragora tady navrhovala dvě hodinky dopoledne a nějaký čas odpoledne si pro prcky vymezit. To se mi zdá jako nejlepší řešení. Potom už se budou muset zabavit sami. Malý jde naštěstí od září do školky, tak bude mít dopoledne program. Na oběd už bude doma. Ještě jsem chtěla dodat k té mojí mámě, že slyší od nás křik (jak křičím na děti), ale bohužel nepřijde a neřekne, "tak já Ti je chvilku pohlídám a udělej si, co potřebuješ". Asi má pocit, že by šidila moji sestru, která bydlí ve vedlejší vesnici a má také dítě, holčičku o rok mladší, než je můj syn. Má pocit, když bydlí s námi, tak hlídá prcky pořád, jenže to není pravda. Zahradu sice dělala, jenže já na ní taky musím něco udělat a už mi řekla, že na to fyzicky nestačí, tak ji budu muset dělat příští rok sama. A zeleninu potřebujem, protože ze zahrádky není tak cheická, jako z obchodu. Je to složitý,ale nějak to zvládnout musím.
25. črc 2007 ve 22:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
aknela: to od tvoji maminky neni hezke. Asi nejlepsi reseni, jak rikas, je si ten den naplanovat. Kdyz jsou male deti, tak je vzdycky neporadek v dome. Tvoje matka si uz asi nevzpomina na sebe.
26. črc 2007 v 10:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
ankela,na zahradu se vyprdni,nemůžeš stihnout všechno.my jsme taky v rodinném domě a já to tady skoro všechno zatravnila,máme jenom malý záhonek na zeleninu a malý skleník.ani mně to nebaví,je to jenom proto,že si člověk vyběhne na zhradu a něco tam je do polévky.
já mám výhodu,že moje mamka taky bydlí ve stejné vesnici,ale hlídala by,kdyby mohla.už ví co ten můj křeček dokáže,takže si ho umí zkrotit.mám ségru,která dělá psycho-sociální školu a ted si dělá zaměření na hyperaktivní děti,tak ta ho taky dokáže zabavit.ale člověk jim ho nechce nechávat furt.
s nepořádkem si taky hlavu nelámu.když někdo přijde na návštěvu a má malé děti,tak ví,že naklizíno furt nejde mít.vůbec si z toho nic nedělej.jsou to tvoje děti,i kyž jak já tomu říkám,trochu rychlejší a ty se snažíš je vychovávat,jak nelím umíš a at si říká kdo chce co chce.ostatním je do toho leda prd.
26. črc 2007 ve 12:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
mám kamarádku,která bydlí s rodiči svého manžela,má dvě děti,babička je v důchodu a nechce moc hlídat.kamarídka začala chodit do práce a má s tím problémy.tchán na ní taky kolikrát volal sociálku,když na děti křičela,ale když jí nikdo nechce pomoct,tak se z toho taky nezbláznila.hodila to vždycky za hlavu a jede se ddál.
26. črc 2007 ve 12:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
consti,
obcas se nad temito vecmi zamyslim. Moje tri deti jsou kazde uplne jine. Ja rozhodne nepatrim k prilis benevolentnim matkam, snazim se dat detem jasne hranice, ale zase nechci, aby moje deti byly nejak utapnute a sevrene prilis autoritativnim pristupem, takze hledam cestu, jak byt detem autoritou, ale pritom jim poskytnout maximalni mozny prostor pro rozvoj jejich osobnosti. Musim rict, ze je to nekdy hodne tezke hledani a ze mi nekdy taky solidne tecou nervy. Starsi dcera je takova prizpusobivejsi, dokaze pochopit, kam muze a kam uz ne. Taky obcas zkousi hranice a moji trpelivost, ale to je pochopitelne v poradku. Druha dcerka je podes. Ta se nepouci, ani kdyz se spali (at uz doslova, nebo obrazne). Je taky ponekud hyperaktivni a malokdo si troufne ji hlidat, protoze se boji, aby se ji neco nestalo... Ackoli ji tedy nevychovavam zrovna benevolentne, je to s ni i tak velmi tezke. Domlouvani, vysvetlovani je na nic, placnuti vetsinou taky (to bych ji musela umlatit, to proste nejde). Ale ona ma taky hodne zvyseny prah bolesti, takze placnuti ji neboli a nic si z toho nedela. To uz musi byt silnejsi, na coz ja nemam jaksi zaludek (jen kdyz uz vidim rude, a to taky neni dobre, ze...)
Takze ono zda se mi neni to zase tak jednoznacne. Proste nektere deti jsou hur zvladatelne, at se snazime jakkoli.
31. črc 2007 ve 12:46  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky to je velmi zajimave tema! Ja mam taky kamosku, co ma aktivnejsiho synka. Kdyz mu byli 2 - 3 roky a prisli na navstevu oblezl vsechny supliky, lednicku asi 20x, vesel se na psa atd atd. Vysvetlovali jsme, hrozili, tak dal chvilu pokoj a pak zas na novo. Dneska je uz klidnejsi, ale taky: mami a muzu tohle? Mami a muzu tamto? Taky ma noveho lepsiho tatinka, ktery kdyz neco rekne, tak to plati a maminku ve vychove podrzi, coz si myslim, ze je jeden z klicu uspechu. Taky by se rodice asi meli snazit takove ditko zabavit. Vzit s sebou na navstevu nejake hry, snazit se ho zapojit a tak... ale me se to keca, kdyz jeste zadne nemam :sweat_smile:
1. srp 2007 ve 21:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
:frowning2: ahojte baby
som už zúfala, tiež môj starší syn je hyperaktívny. Tak aby som mu pomohla, zapísala som ho na tanečnú, dnes sme mali prvú hodinu. Katastrofa, viac tam asi nejdem, tak som sa hanbila. Naprv nechcel ísť dnu do triedy, tak som šla s ním, aj keď všetci ostatní rodičia čakali na chodbe. Môj syn absolútne nereagoval na príkazy učiteľa. Robil si jednuducho čo sám chcel, ja som už mala chuť ho prehnúť cez koleno a natrieskať. :unamused:
všetky ostatné deti sa snažili, opakovali pekne za učiteľom, aj keď jeden chlapček tam plakal za mamkou, ale aj tak pekne všetko opakoval. Len môj syn nie. Robil samé opičky. Ja už fakt neviem čo ďalej. Baby poraďte mi čo s takým dieťaťom, lebo už som v koncoch. Ísť za lekárom a napchávať ho liekmi je už pre mňa posledná možnosť. :astonished:
6. zář 2007 v 18:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
niekedy je dobre dieta odignorovat a nebavit sa s nim :angry: , i ked sa bude dozadovat kontaktu
co sa tyka "hyperaktivity", pricinou byva privela cukru v strave. my cukor pouzivame minimalne a sladene napoje vobec, co sa tyka sladkosti, nahradili sme ich bebe keksami. samo, ze sem-tam aj nejaka coka. nas sa skludnil a tiez nechce byt "za hlupaka" ked je sikulka, no to ostatni nevidia, ked sa salie - a to mu prekazalo, takze je v poho
6. zář 2007 ve 20:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
adda, na tanecnu nie ej dobry napad.. skor by som ho dala na sport, kde sa vyburi.. futbal, hokej.. kde sa tolko nabeha.. unavi sa, a myslim, ze toto je prave orechove pre nho.. hodne aktivity behom sportu.. drzim palce.. :wink:
6. zář 2007 ve 22:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Přesně na toto téma jsme doma diskutovali před pár týdny. Byli jsme na dovolené na chalupě a přijela tam za náma švagrová s dcerou a synem. Dceru vychovat ještě jakž-takž stačila, ale člověk jí nemusí nic milionkrát opakovat, aby to pochopila! Když byl neteři rok, švagrová už byla opět v jiném stavu, takže jsou od sebe děti ani ne dva roky, manžel je stále někde za prací, i několik dní vkuse, takže je na všechno sama a je vidět, že to prostě nezvládá!
Takže už je taková rezignovaná, už je jí výchova docela jedno a podle toho to vypadá.
Měli jsme sebou želvy, když byly ve výběhu venku a já ho posílala, aby se na ně šel podívat, neprojevoval absolutně žádný zájem (že by proto, že jsem mu to povolila?), ale v momentě, kdy začalo pršet a my je v terárku donesli do chalupy a postavili je na kamna s tím, že se na ně smí pouze dívat, nikoliv sahat, to pro něj byla jediná zábava. Švagrová ho sice po očku hlídala, ale v momentě, kdy udělala pár kroků do kuchyně se otočím a vidím, jak visí na terárku. Stačila jsem jen hrozně zařvat, jenže už bylo pozdě. Terárko na sebe shodil, to se rozbilo, želvy na zádech, jenže o ty se nikdo nezajímal, největší starostí bylo, jestli si NÁHODOU nezlomil nožičku! Já jak jsem zařvala, tak jsem měla dcerku v náručí, ta se hrozně vylekala a jak jsem potřebovala otočit želvy zpět na nohy, tak jsem ji na mžik odložila na sedačku a ta začla tak strašně moc plakat, byla dobrou čtvrt hodinku k neutišení a to jenom kvůli jeho nevychovanosti!!! :angry:
Když jsem ještě byla těhotná a přišli k nám na návštěvu (zásadně chodila na neohlášené návštěvy se slovy, že jdou zrovna kolem...), tak jsem z toho byla úplně na nervy, čerstvě si pomaličku rekonstruujeme byt a synovej je prostě kazisvět a na to, abych za ním celou dobu jejich návštěvy lítala, na to jsem už psychicky neměla a dopadlo to tak, že jsem jim "zakázala" k nám chodit :frowning2:
Teď je to tak, že když k nám chtějí přijít, všemožně se vymlouvám a vymýšlím si, že nebudeme doma jenom proto, abych měla klid, pže tím, jak za ním člověk furt musí chodit a kontrolovat ho, to mi nedělá dobře, jsem pak nervozní a podrážděná na vlastní dítě a to vážně nechci :frowning2: Přítel se mi snažil vysvětlit, že je hyperaktivní, ale todle do hyperaktivity má hooodně daleko, to je normální nevychovanost a já doufám, že výchovu svých dětí zvládnu úplně jinak! :unamused:
7. zář 2007 v 07:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
:wink: tak som tu zase,
ako som včera písala, bola som strašne nahnevaná na syna, že tak na tej tanečnej vystrájal. Tak som ho jednoducho ignorovala celý večer, ráno som sa s ním tiež veľmi nebavila. Odviedli sme ml. syna do škôlky, starší je dnes doma, lebo ideme na logopediu. Prišli sme domov, nakázala som mu, že ak chce raňajky tak musí ustlať posteľ, poskladať si veci, upratať hračky a tak môže prísť za mnou a urobim mu raňajky. No na počudovanie moja ignorácia asi zabrala, lebo to všetko urobil bez jediného slovka odvrávania, potom sa kľudne najedol a teraz sa spokojne hrá. No úplne zlaté dieťa. Keby mu to tak vydržalo navždy.
Ja som tiež pôvodne rozmýšľala nad športom, ale on je také "športové drevo", netrafí ani do lopty. Tak preto som skúsila tú tanečnú. No uvidíme, dám mu ešte jednu možnosť, ale ak bude zase tak vystrájať ako na prvej hodine, tak budeme hľadať zas niečo iné.
Keby som tak vedela, prečo moje dieťa je také aké je, keď ja ani manžel sme takí neboli. Obaja sme boli kľudné a poslušné deti.
7. zář 2007 v 08:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
lenycka, tvoja malá neplakala preto, že je tvoj synovec nevychovaný, ale preto, že ty si řvala :wink: A keby mi dieťa padlo na hromadu skla, tiež sa najskôr zaujímam o to, či sa mu nič nestalo a na želvy sa vykašlem...

adda, je to ťažké mať doma takéto dieťatko, s najstarším synom som si tiež užila (a ešte si užijem svoje :unamused: ) Tiež som sa pýtala, prečo je to tak, hľadala chayby hlavne v sebe a to ma ubíjalo... Teraz už sa nepýtam, lebo viem, že to nič nerieši.

Mne veľmi pomohlo, keď sa mi narodil ďalší syn, ktorý je pokojný, poslušný ale aj zdravo sebavedomý, takže už viem, že chyba nie je v mojej výchove. Najbolestnejšie pôsobia najmä tie poznámky o nevychovanosti (najme od ľudí, ktorí ešte deti nemajú), alebo keď svokra povie, že ho málo bijeme :unamused: Akoby sa bitkou dalo docieliť ukľudnenie dieťaťa...
Ja v poslednej dobe skúšam terapiu pevným objatím, škoda, že som ju neobjavila skôr, lebo udržať tridsaťkilového metajúceho sa chalana dá niekedy zabrať. Okrem toho je veľmi dôležité striktne určiť hranice a dôsledne ich dodržiavať, aj keď je to niekedy ťažké...
7. zář 2007 v 09:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
lenycka je mi luto ako si sa postavila k celej veci.
moj hugo je hyperaktivny, a predstav si, ze najviac robi zle ludom, ktory ho nemaju radi.
ak mu niekdo da lasku a pochopenie zmeni sa o 100% a je plny nehy.
je to vec pristupu.
ked ho ty nemas rada ani on teba nebude mat rad.

a navyse im sa tak moc, ale ozaj moc paci niekoho nasrat.
7. zář 2007 v 09:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
baby ale ja si musim tak trosku zastat lenycky. Ten chlapec nie je jej dieta a ani ich nevolaju k sebe. Skratka nie je povinna lubit cudzie hyperaktivne decko ktore robi zle kade chodi. Je ine mat take vlastne dieta, lebo s tym mozete pracovat, venovat sa mu hladat riesenia a to je spravne. Nie vsetky deti su idealne ale je to hlavne na rodicoch a kazda snaha moze mat super vysledky.
Mna by tiez nastval a viac by som ich na navsteve nechcela. Aj korytnacky su zive tvory. Matka sa mala zaujimat o svojho syna este predtym ako to terarko rozbil a spadol. Mala sa snazit ho nejako zaujat a nie nechat ho volne robit si co chce. Takymto detom sa treba venovat omnoho viac a to zjavne jeho mama nerobi a preto sa to stalo a nie preto ze by mu lenycka neprejavovala lasku. Na to su predsa v prvom rade rodicia. Jeho matka rezignovala a otec je stale sluzobne prec. Mozno aj preto je taky ale to by mali riesit oni doma.
7. zář 2007 v 09:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
mracik kdo nezazije neveri, komu sa nenarodi nepochopi
7. zář 2007 v 09:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
no pralinka v niečom máš pravdu, mamina si ho mala naozaj ustrážiť, no niekedy je to strašne ťažké, pamätám sa, že keď bol Kubík malý, stačilo sa od neho pohnúť len na pár sekúnd a už bolo niečo rozbité. Aj preto nerada chodím na návštevy, radšej som, keď ľudia prídu k nám
.
čo sa týka lásky, povinnosť ľúbiť niekoho je dobrá blbosť, samozrejme, že ho ľúbiť nemusí, vlastne nie sme povinný ľúbiť nikoho, láska je o niečom inom, nemyslíš?

Ja som šťastná, že mám švagrinú, ktorá môjho synčeka ľúbi aj napriek tomu aký je, aj keď má sama štyri zdravé deti.
Pre tieto detičky sú najhoršie posudzujúce pohľady a očakávania typu - no som zvedavá, čo dnes zas vyvedieš.
A čo sa týka "rezignovanej" maminy, máš len pohľad z jednej strany, takže to nemusí byť celkom pravda
Ale musím uznať, že chodiť na neohlásené návštevy sa ozaj nepatrí :wink:

Melory, sama som pred niekoľkými rokmi považovala hyperaktivitu len za ospravedlňovanie neschopných rodičov, teraz som aspoň chápavejšia voči nedokonalostiam iných , takže všetko to trápenie určite má svoj zmysel :slight_smile:
7. zář 2007 v 10:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
ma zmysel, pretoze z roka na rok je moj syn vychovanejsi a uvedomuje si co moze a co nemoze, ako sa moze spravat a kde su hranice, to ze iny posudzuju hravost, a zivost deti je smutne. kedze mepoznam maminu toho dietatka tak si ju nezastavam, pretoze ona moze byt ozaj neschopna zvladnut svoje dieta. u nas je hypersktivita potvrdena lekarom s tym, ze mam zdrave a krasne dieta a nemam sa coho obavat, ked budem k nemu prisna a plna lasky....cize prisnou laskou sa da dieta usmernit.
7. zář 2007 v 10:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja tiež nerada chodím na návštevy, idem keď už je to nevyhnutné, pretože viem, že Filipko /to je ten starší/, bude všetko ťahať, kutrať kde sa dá, a samozrejme, že ten mladší to opakuje po ňom. Takže som tiež radšej, keď príde návšte k nám, pretože ak by sa niečo stalo /rozbilo, či tak podobne/ aspoň sa to stane u nás, a nemám výčitky, že sme niekomu urobili škodu.
A čo sa týka tej "rezignovanej maminy", tak ja som bola asi včera tiež "rezigonovaná". Jednoducho to musíš zažiť na vlastnej koži, aby si pochopila ako sa taká mama cíti. Mne bolo až do plaču a tie pohľady ostatných rodičov, no hrôza.
súhlasím s Melory- kto nezažije neveri, komu sa nenarodi nepochopi
7. zář 2007 v 10:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mracik, ja vim, ze mala plakala proto, ze jsem zarvala, ale pointa byla v tom, ze jsem musela tak zarvat kvuli tomu, ze je synovec nevychovanej! Je mi jasny, ze na prvnim miste je dite, ale kdyz vidis, ze si kazdych 5minut nekde neco priskripne, nekde se prasti a kdyz to takhle mas den co den, tak Te spis nas..., ze si ZASE neco udelal a zase rve! Takhle jsem to myslela.
7. zář 2007 v 18:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Melory, tady nejde o to, jestli mu davam lasku ja nebo ne, tady jde o to, ze mu tu lasku nedava jeho vlastni mama - nebo spis mu asi nedava tolik lasky, kolik by on potreboval, potom ma tolik prostoru na ty jeho vylomeniny. Kdyby mu davala tolik lasky, co potrebuje, tak by na nej nehulakala, aby ji uz konecne nechal chvilku napokoji, ze uz ho ma plny zuby a at si jde po svym!
7. zář 2007 v 18:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Pralinka, dekuji za zastani. Ono tezko tady clovek napise veci tak, jak by je treba rekl ustne a proto pak musi celit kritice. Diky
7. zář 2007 v 18:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja jsem tady jeste k tomu zapomnela zminit, ze vzdycky, kdyz k nam svagrova prisla na neohlasenou navstevu, tak tim, ze vstoupila k nam do dveri, tak nabyla dojmu, ze se o deti nemusi po dobu navstevy vubec starat a ze se postaram ja. Takze si sedla, dala si kafe a chtela si desne povidat, decka tu litaly, ja za nima, aby byly skody co nejmensi a kdyz za ni pak deti prisly a chtely si ji sednout treba jen na klin, tak na ne zacla "hulakat", ze aby ji nechali, ze na ne nema naladu a at si jdou treba hrat... v tom je ten problem.
7. zář 2007 v 18:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mám také živé dítě.Jen jsem chtěla lenycka:uvidíš že už za rok budeš mluvit jinak.
Každý to vidí ze své stránky.Já mám chlapa také pořád v práci,jsem na děti sama.Ale kluk už je prostě takovej,předvádí se,strácí se v obchodě,pořád nějaký bebí.A není to tím že na něj nedávám pozor ale ono to pořád nejde mít na něm oči.No já si myslím že pochopíš švagrovou,víš mě je jí spíš líto.Znám to,jaké to je když ti dítě zlobí.A pořád něco vymíšlet jak ho zabavit...no proboha to se nedá ,navíc ten muj chce jenom lumpačit hrát vůbec.
Představ si být v její kůži.Vždyt to pro ni musí bít hrozný.
Ty se divíš ona si chce také odpočinout,proto si sedne a pije kafe.Určo to nedělá proto aby ti tam její děti dělali paseku.
7. zář 2007 ve 21:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jani, kdyz ona mu moc aktivit, jak ho zabavit nevymysli, vis. Bydli v baraku a je zvykla, ze deti hned rano jeste v pyzamku vybehnou ven a hrajou si spolu. Takovy to, ze by si s nim treba kreslila nebo neco stavela, to jsem ji videla jen u netere...
Hlavne ve meste mas daleko vic moznosti, jak dite zabavit. Oni bydli na vesnici, do nejblizsiho mesta je to 20km, takze tam jedou na bazen treba jen 1x do mesice a to vetsinou jeste jezdi svagr s neteri a synovce nechavaji doma, pze by ho tam svagr sam neuhlidal :frowning2:
To, ze je nevychovanej si nemyslim jenom ja, presvedcena je o tom i druha svagrova, dokonce i tchyne neni z jejich navstev moc odvazana a je to fakt jen proto, ze si na navsteve nedokaze deti uhlidat a jen prihlizi, jak za nima ostatni behaji a zachranuji svoje veci!
Ona sice pak chodi a rika kolik ji ted muz nosi domu penez, ale to preci neni vsechno, kdyt ten chlap prichazi o ty nejhezci roky tech deti a podle me je chlap ve vychove hrozne dulezitej! On pak prijede po dvou tydnech na par dni domu a je jasny, ze nechce byt na deti prisnej, pze je preci jen vidi par dni a pak zase jede pryc, to neni dobry. Ale kazdy to vidime jinak... ja z pohledu treti osoby, Ty z pohledu sveho.
8. zář 2007 v 09:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
suhlasim s Leyckou mam podobnu skusenost nielen s necakanými akoby nahodnými navstevami kazdý druhý týzden od rodiny ,až som z toho mala psychicke problemy lebo ma neskutocne ........a okrem toho decka boli nevychovane,drzé a rodicia bud nereagovali alebo matka ziapala ako diva,vela lasky si tie deti neuzijú a preto su take divé,okrem toho vela rodicov nestanoví detom hranice,ktoré by ako dieta nemalo prekrocit,napr.drzost voci starej matke alebo tete.Mama syna ktorý je tiez ADHD ale nema take problemy so spravanim ako bratove ,ktoré od vela penazí su rozdrapebné .Trosku tvrdej výchovy nezaskodí a pokial je jednotná výchova da sa este nieco robit,ale ak je výchova nejadnotná ako to vidím u brata,tak si deti budú nadalej robit co chcú a roztlkat veci aj na navstevách.
23. čer 2008 v 10:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte. Dnes som objavila túto tému... a aj sa mi hodí. U nás je so staršou ten problém, že ja som prísnejšia a manžel všetko dovolí. Logicky si dieťa vyberá tatino v takýchto prípadoch. Keď som s nimi sama doma, tak nie je problém. Akonáhle je doma aj manžel, tak ma odmieta poslúchať. Najhoršie je, že aj pred ňou mi povie, že čo kričím atď :frowning2: . :frowning2:
Nevravím, že na deti treba v kuse "ziapať", ale občas to je naozaj treba. Ja síce nemám papierovo potvrdenú hyperaktivitu, ale je narodená predčasne a upozorňovali ma, že môže byť živšia ako iné deti. A ona je typ dieťaťa, že potrebuje mať "mantinely" odkiaľ pokiaľ si môže dovoliť.
Neviem, či som to napísala aspoň trochu zrozumiteľne, lebo som ešte stále vytočená :sweat_smile: :frowning2:
23. čer 2008 v 10:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hodně mamin svádí nevychovanost svých dětí na hyperaktivitu.
Tady je zkopírovaný text, jak poznat hyperaktivitu:
Šest nebo více z následujících symptomů hyperaktivity/impulzivity přetrvává nejméně šest měsíců na úrovni, která neodpovídá danému vývojovému stupni:

Hyperaktivita:


• Často si pohrává s rukama nebo nohama, nebo se vrtí na židli.
• Vyskakuje z lavice ve škole nebo v jiných situacích, kdy se má sedět.
• Pobíhá dokola nebo si hraje v situacích, kdy se nemá (u adolescentů
a dospělých nemusí jít přímo o výše popsané aktivity, ale o pocity neklidu).
• Má potíže si hrát nebo jinak trávit volný čas potichu.
• Je jakoby „na pochodu“ nebo se chová jako „poháněné motorem“.
• Často hodně mluví.

Impulzivita:


• Vykřikne odpověď, ještě než byla dopovězena otázka.
• Je pro něj těžké čekat, až na něj přijde řada (např.: na přechodu na ulici, při čekání
na přestávku apod.).
• Přerušuje ostatní a skáče jim do řeči (např.: nevhodně skáče do rozhovorů nebo her ostatních).
23. čer 2008 v 10:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
baby,no naša dcéra tiež občas skúša kam môže zájsť,hlavne pred väčšou skupinou ľudí.niekedy nevie,čo so sebou,ale pomáha to,že ju zoberiem preč,napr. do inej izby ,tak ju chytím a poviem jej,že ked sa ukľudní,môže prísť.
za chvíľu príde,kľudná a už sa také vystrájanie nekoná.

ale mám napr. švagrinu a im ako sa po synovi narodila dcera,tak syna akosi odstavili na vedľajšiu koľaj a švagrina naňho stale len vrieskala a teray sa nečudujem,že jej syn v 10 rokoch začína byť dobrý vyvrheľ.
proste sa začal správať podľa toho ako mu matka vravela,že je zlý,neposlušný,debil a pod. :unamused:
23. čer 2008 v 10:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja sa nevyhováram na hyperaktivitu. Veď môžem byť rada, že ju nemáme. Ja mám proste živšie dieťa :sweat_smile: . Zatiaľ našťastie nemáme ani žiarlivosť kvôli mladšej dcére. Ale už aj v škôlke mi povedali, nech Janku zapíšem na nejaký pohybový krúžok :sweat_smile: . A ako som napísala, keď je so mnou tak je v pohode. Tiež funguje druhá izba, z ktorej príde, keď sa ukľudní. Mňa len štve, že čo ju aj naučím dokáže tatino dosť rýchlo "zničiť". :unamused:
23. čer 2008 v 10:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
sticker-podobne.manžel by si nechal aj po hlave skákať.a to,čo si dovolí k nemu,by si ku mne nikdy nedovolila.
niekedy má z toho nervy a potom mu len poviem,že si je sám na vine.ale čo už,ocinkova dcérenka........... :wink:
23. čer 2008 v 10:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek