• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jak si zvyknout na pohlaví dítěte?

7. května 2016 
souhlas:slight_smile:

já jsem teda šťastná za to,že mám chlapečka,ale nemyslim si,že by bylo zapotřebí tak moc vyvolávat do světa své tzv. správné,nejsprávnější názory Hupczy......všimla jsem si,že s tím má docela problém ve více tématech :wink:
31. led 2009 ve 21:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
no nevím no, myslím že by to chtělo torchu více tolerance, Senju holt někdo chápe a kdo ne, ať nepřispívá

myslím že chtěůa sůyšet podporu a ne nic jiného :dizzy_face: :dizzy_face:
31. led 2009 ve 22:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já nechápu proč pořád stavíte preferování a delší zvykání si na určité pohlaví versus zdraví dítěte? Tady snad někdo řekl, že je mu přednější vysněné pohlaví než zdraví? Nic takového tady přeci nezaznělo! Pletete dohromady dvě naprosto rozdílné věci.
A ještě jedna věc, já pořád nemůžu rozdýchat, jak si vůbec někdo kvůli tomu, že si Senja, já a další přejí jiné pohlaví než čekají může dovolit napsat, že lituje už dopředu těch dětí. To považuji za naprostou nehoráznost, kdybychom byly alkoholičky,feťačky nebo nezodpovědné, ale tohle je tak silné kafe a tak strašně hnusná věc,vůbec nedokážu pochopit,kde se takový hnus může v člověku vzít..... :frowning2:
31. led 2009 ve 23:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
První se mi narodil kluk. U druhého dítěte jsem si moc přála holčičku, dle UTZ to holka taky měla být. Rodila jsem 34 hodin, sestry si dělaly srandičky, jaké si váže culíčky a jak se strojí a podobné hovadinky :slight_smile: . Když se narodil chlapeček, byl to pro mě doslova šok. Dva dny jsem si na to zvykala..... a nešlo mi to z pusy na něj mluvit jako na "něj". Není divu, když jsem si s bříškem povídala jako s "ní" :grinning: .
Po letech se mi narodil další kluk a bylo mi to teda srdečně jedno jestli kluk nebo holka. Když jsem si volala na výsledky amnio, tak jsem byla ráda, že je to jedinec normální genové výbavy. Kdyby náááhodou ještě jednou ale to už opravdu nepředpokládám, už bych to tou holkou nekoplikovala :wink: .
1. únor 2009 v 00:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, proč tu na sebe vzájemně útočíte? je to trapný. ale myslím, že pokud někdo nedokáže přijmout jiný názor, než má on sám, tak by asi neměl zakládat diskusi... i když je fakt, že autorka se tu vyjadřuje minimálně. o to víc mě ale zaráží reakce ostatních.
1. únor 2009 v 01:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
my kdyz jsme s manzelem pocali, tak jsme si oba o trochu vic prali holcicku (byli jsme ovlivneny detmi v rodine a u znamich - proste lepsi zkusenosti s holcickama nez z klukama)
Ja si teda moc nepotrpim na volanky, ruzovou, maslicky , saticky, culicky apod., takze tohle pro me rozhodne nebyl jeden z duvodu proc touzit po holcicce. Moje prani mit holku nebylo nejake zavratne (neprala jsem si to nejak extremen), jen jsem se bala, jak tu zaznelo, jak bych vychovavala kluka. Mela jsem takove ty predstavy, jak si s dcerou budeme povidat, jak si budeme rozumet jako kamosky, ze budu mit bliz k jeji rodine atd atd.....
i jsem vedla rozhovory s mymi kolegynemi co maji odrostle deti, jak to je u nich doma a nektere co maji doma obe pohlavi me prekvapili tim, ze si pry rozumi vic se synem nez s dcerou....
jasne, je to individualni a je to vychovou a vsema moznejma vlivama v rodine, ale byla jsem mile prekvapena.
Od zacatku tehotenstvi jsem tusila ze budu mit chlapecka (kdyz se mi v puberte zdal sen, ze mam dite, vzdycky to byl kluk) a kdyz mi to doktor ve 20 tydnu potvrdil byla jsem hrozne stastna, ze se moje tuseni potvrdilo.
No a co je na svete, tak bych ho uz tuplem nemenila za zadnou holcicku, to je jasny.
Dokonce jsem se dostala do stadia, kdyby mi nevadilo mit druheho syna.
Chtela bych tri deti a treti totiz bude holka :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: (delam si srandu, kdyby nekdo nepochopil smajliky)

myslim si, ze zklamani z toho, ze necekam to pohlavi, ktere jsem si vysnila je normalni, ale na druhou stranu nic se nema prehanet.
Pokud je to jen kvuli obleckum, tak mi to moc hlava nebere, ale jinak to chapu.
1. únor 2009 v 01:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
A jéje.... :grinning: ...to by bylo, aby se na Koníkovi zase ženský nezhádaly.... :grinning: :grinning: :grinning:

Já si troufnu říct, že přesně vím a rozumím tomu, o čem Senja mluví. Když jsem v 21 letech čekala svoje první dítě, byla jsem přesvědčená na 100%, že je to kluk, mluvila jsem na něj jako na kluka, jméno jsem měla pro kluka.....UTZ se v r.91 pohlavím nezabýval..... A šup - narodila se nám holčička. :grinning: V první chvíli jsem byla tak překvapená, že ze mě vylítlo - to není možný!..... Prostě reagovala jsem tak, jak bych bývala reagovala, kdyby jsem byla těhotná v době, kdy se UTZ pohlaví zjistilo dřív, než mimino vykouklo na svět..... Senja je v tuhle chvíli zaskočená, něco je jinak, než čekala....posupem času si na tu informaci zvykne a miminko bude milovat uplně stejně...kluka, nebo holku. Když se vám stane něco takovýho, že si vysníte pohlaví svého miminka a pravda se projeví při porodu, máte prcka v ruce a prostě už ho milujete....Senja je v půlce těhu, ještě nemá ty úplné maminkovské pocity....to přijde. Já jsem svojí holčičku milovala okamžitě, jen to překvapení bylo opravdu velké...věřila jsem svojí intuici....za 3 roky se mi ten kluk opravdu narodil, byla jsem moc ráda, že máme páreček, ale už jsem tomu nepřikládala takový význam a teď by mi to už bylo uplně fuk.....

Chci tím říct, že není nutné se hned obout do každého, kdo je upřímný a řekne věci na rovinu, jak je cítí, i když ví, že ten jeho názor není obecně uznávaný jako ten jediný správný...... Všechny víme, že dneska je téměř zázrak mít zdravé dítě a jeho pohlaví není důležité.....ale proč by jsme se tu měly bát říct popravdě svoje pocity....
Senje určitě pomůže, když si přečte, že se to všechno do porodu srovná a jesli se narodí kluk, nebo nakonec ta holčička....oboje bude krásný. :dizzy_face:
1. únor 2009 ve 02:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja som len precitala prvy clanok..... :frowning2: a je mi velmi smutno...dievcatko ci chlapcek,to je uplne ale uplne jedno...je to Vase dietatko,ktore nosite pod srdcom.....mala som vybrane mena aj aj...vacsina mi vravela ze bude chlapcek....ja ze asi dievcatko,no ale popravde nemala som ziadne tusenie...ale ked nam doktor povedal pohlavie ..chlapec,sla som plakat radostou :slight_smile: a nikdy nezabudnem ako moj manyel este raz povedal chlapec??A kracal potom po chodbe pysny ako pav :grinning: :grinning: pysny by bol aj na dievcatko :slight_smile: Myslim ze ak tato mamka porodi a prvy krat uvidi dietatko,bude jej na mile vzdialene ci chlapcek ci dievcatko...len nech je zdrave a stasne po cely zivot :slight_smile: a ak by bolo druhe dietatko chlapcek,budem prestastna,len nech je zdravy...idem pohladkat ten moj maly velky zazrak a posepkat mu ze ako ho lubim...
1. únor 2009 ve 02:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
a viete co...nakoniec sa aj tak kazda z vas...nas tomu svojmu tesi najviac na svete a miluje ho na zblaznenie...aj ked niektore si myslia...ze ony viac...

senja...a aj my ostatne, co sme si dovolili pouzit fantaziu a predstavu, co by sme chceli...my aj tak vieme, ze svoje babatka lubime cistou laskou od pocatia a navzdy... :sunglasses:
1. únor 2009 v 10:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
jasné..človek sa s tým "zmieri" a miluje svoje dieta viac ako čokolvek na svete.a je mu jedno,či má pipíka,alebo pipku :grinning: :grinning: :grinning:
1. únor 2009 v 10:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
senja: a co na to říká nastávající tatínek?

Já jsem zatím 8tt, takže netuším co to bude a netuším jestli si taky před zjištěním pohlaví nebudu přát holčičku nebo chlapečka, ale v tuto chvíli, kdy se na koníkovi den co den dozvídám smůtný příběhy, kdy někdo miminko mít nemůže, nebo o něj v průběhu těhu přichází se mi spíš hlavou honí myšlenky, aby bylo miminko zdravý a všechno proběhlo v pořádku.

Mě je celkem jedno co to bude (chtěla bych dvě děti, tak si naivně myslím, že to druhý bude do párečku :grinning: ). Přítel by si moc přál kluka, tak ať je to třeba kluk, ale mě je vážně opravdu jedno. Miluju žlotou barvu, takže budu mít prostě miminko kuřátko. :slight_smile:

Mimochodem, znám spoustu kluků - mamánků, kteří na maminku nedaj dopustit a kdykoliv můžou jdou k ní na návštěvu. Je to o výchově.
1. únor 2009 v 10:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
baby, ja som bola presvedčená až skoro do 24 tt že to bude chlapec. nakoniec, v celej našej rodine sa dievča nenarodilo už dobrých 15 rokov. zrazu 3D ukázalo, že to bude dievčatko.
tiež som si nemohla zvyknúť, lebo som stále sa s každým rozprávala o bábätku v mužskom rode. koľkokrát ešte aj teraz sa mi stane, že ju oslovím - ho :grinning:
1. únor 2009 v 11:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
uff, to je zase diskuze plná těhu hormonu. Já dokážu pochopit, že každá máme nějaké preference, očekávání vůči pohlaví mimísku. Je jasné, že se každá vyrovnání s případnám "zklamáním" že čeká něco jiného než chtěla. Jen mě malinko zaráží slova"...... proste nedokazu si predstavit co s klukem". Co tak asi bys s ním chtěla dělat??! :confounded: :confounded:
1. únor 2009 ve 14:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
qwertice ja mam este tri sestry a mala som podobne myslienky...proste som vzdy bola zvyknuta na dievcata a tak som sa trochu bala tej "specialnej starostlivosti o chlapca...ale teraz uz by som rada jedneho :grinning: alebo dvoch...
1. únor 2009 ve 14:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak holky,já si taky strašně přála mít druhé dítě kluka.Ve dvacátým mi řekl doktor že to bude holka a já byla strašně neštástná.Chtěla jsem prostě chlapečka a dlouho jsem se smiřovala teda s holkou.Na obrázku z ultrazvuku jsem věčně pídíla po tom jestli tam ten pindík opravdu není.Furt jsem si ho jak blázen prohlížela a přímo si ho tam představovala :slight_smile: Pak dál na každým ultrazvuku jsem se ptala doktora,co to bude,jestli se náhodou nespletl a neuvidí tam toho pindíka,ale až do konce těhotenství už to nebylo vidět.Takže já furt doufala,že to ten kluk bude.Fakt jsem si ho strašně přála.No a když jsem porodila a doktorka mi dala na břicho takovou malou špinavou žabičku,tak jsem byla nejštastnější ženská na světě.Byla to holka,byla zdravá,krásná,vlasatá a mě v tu chvíli bylo úplně jedno že to není kluk.A tak to i zůstalo.Miluju svoji dcerku,je ji půl roku a je tak super že bych ji ted ani za žádnýho kluka nevyměnila :grinning: Takže SENJA,moc dobře tě chápu!Ale sama uvidíš že až se ti chlapeček narodí a přitulí se k tobě,tak si budeš klepat na hlavu,jak jsi nad ním vůbec mohla pochybovat :slight_smile: Ale to poznáš ve chvili jak porodíš :slight_smile: Mě to taky v těhotenství hlava nebrala,jak to že já bych měla mít holku,když chci kluka.Jak já byla sklamaná když mi to doktor na ultrazvuku řekl.Vzpomen si pak na mě,až se ti chlapeček narodí :slight_smile: Senja přeju ti hodně štěstí,pohodové těhotenství,rychlí porod a hlavně,hlavně,hlavně, zdravé miminko :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
1. únor 2009 v 15:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj senjo,já věděla jistě,že čekám nelinku.řekla jsem to všem a šuk ve 20 tt se tam ukázal pindík.a to jsem se viděla,jak jí blíkám šatičky a češu culíky a až bude starší,tak jasný gilmorky :wink: když jsem vyšla z čekárny,posadila jsem se a řekla jsem,že jsem chtěla holku.za 10minut jsem to volala mámě a už jsem brečela štěstím :slight_smile: najednou jsem si to začala jinak užívat...
a senjo,myslíš že až ho poprvé uvidíš,tak ho nebudeš milovat?já řvala na celej sál:ten je kráááááásnej!a miluju ho,je to můj maličkej chlapeček,malej mamáneček.budeš ho taky milovat a děvčátko bude potom :wink:
1. únor 2009 v 15:38  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Senja,to prtátko v bříšku si zamiluješ,jen jde opravdu o to si zvyknout.............začni na něj mluvit,přijde to samo,uvidíš.
Taky čekám kluka,mě to po letech čekání na mimi bylo uplně jedno,co to bude.
A modré věcičky????Tak těch mám doma minimálně :grinning:
1. únor 2009 v 15:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Senji, já jsem si také moc, moc přála holčičku :dizzy_face: dokonce mi moje Dr.asi do 27tt tvrdila, že to na ní vypadá, já jsem teda pořád cítila, že to určitě kluk bude :grinning: takže jsme nakupovali univerzální barvy, no a pak při dalším UTZ mi sdělila, že vidí pindíka, rozbušilo se mi srdce a chtělo se mi bulet(no teď bych si za to nafackovala) ale jak psaly holky, je to prostě rozbořenýma hormonama, dneska jsem šťastná, že mám zdravého kluka a že jsme oba v pohodě ustáli celkem kompliovaný porod.Možná ještě necítíš moc pohyby, ale jak Tě začne prcek dloubat a vystrkovat kolínka a bude se Ti boulit bříško už na to, že je kluk a ne ta holčička, vůbec nepomyslíš...no a dnes jsem snad i za kluka raději, já si jako malá hrála s autama a dělala blbiny, takže si ani nedokážu představit, že bychom česaly panenky a vozily venku panenku v kočárku a tak :wink: :wink: No a oblečení je i na kluky super!!když ho pak oblíkneš do džínečků a hezké mikinky, vypadá jak malý frajer :dizzy_face: Takže na to nemysli a až ho uvidíš, bude to to nejkrásnější miminko pod sluncem...jo a ještě jsem si taky říkala, že nebudu vědět co s klukem..např.stahování předkožky a tak, ale to vše prostě přijde automaticky, neboj..mateřské pudy :wink: :wink: Držím palce, ať je vše v pohodě a ať máte bezproblémový porod :wink: :wink: :wink:
1. únor 2009 v 16:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja som si tiez priala dievcatko dokonca do 20.tyzdna sa moje brucho volalo Sofia az do sona.Moj muz bol akurat v Ang.a cela nestastna zo slzami v ociach som mu volala ze je babrák ze cakame chlapca.Dokonca mojej mame ktora sa mi smiala a povedala mi ved uvidis ked porodis...tak som jej povedala ze jej ho donesiem...fakt hormony neskutocne rozhadzane.
Po sekcii ked mi ho hned ukazali tak zrejme pod vplyvom liekov-ziadne slzy stastia...len ma zaujimalo ci ma vsetko a ci je zdravy...
Potom mi ho priniesli asi o 4.hod. na JIS a celeho som si poobzerala v duchu som na seba nadavala aká som bola krava ze som vobec myslela len na seba ze JA chcem dievcatko.A dnes po 17.mesiacoch ti mozem povedat ze uz by som nemenila...Je to moj poklad pri ktorom preplacem kazde jeho sopliky teploty a atd..jednoducho materinsky pud má svoje čaro..a teraz cakame druhe bábo a ked som mame povedala ze chcem chlapceka skoro odpadla...a nech je ruzova este ruzovejsia a cukrikova viac nez je, bez Matka a bez jeho tváricky by som uz nebola a to viem odvtedy ako som ho videla poriadne par hodín po porode.A ako som pisala som tehotna a ako som pisala ze by som sa potesila chlapcekovi/samozrejme aj dievcatku/ je to v podstate jedno ani dietatko si mamu nevybera...
1. únor 2009 v 17:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja mam dve slecny a jedneho syna.tiez som chcela len dievcatka chlapec v ziadnom pripade pokial som ho nevidela.teraz je mamin maznacik a sto nasobne mu viac prepacim ako slecnam.tym nechcem povedat ze by som male lubila menej len on je pre mna taky "benjaminko"
1. únor 2009 v 18:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Senja, uplne chapem tvoje pocity aj bez primesy tehu hormonov.Uz zopar hodin si aj ja zvykam, ze z vytuzeneho dievcatka je 100%-ny chlapec.No v kutiku duse som dufala a bola pevne presvedcena ze to musi byt baba.Ale priroda je mocnejsia a ja si zacinam zvykat ze o par tyzdnov budem stastnou mamou chlapca ako buk :grinning:...ved ja cely potatovi
2. únor 2009 ve 13:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Senja já ti asi i rozumím,ale sama to tak necítím.Mám doma syna,který byl po porodu velmi nemocný a teď čekáme druhé mimi.Samozřejmě v koutku duše bych si také přála holčičku,prostě mít páreček.Ale pokud je to chlapeček,zatím nevíme,tak je to prostě chlapeček a hotovo.Já jsem přesvědčená že nemůžu být zklamaná,je to přece moje dítě a potom co jsem si musela prožít se synem,se modlím jen k tomu,aby bylo zdravé,je fuk jestli holka nebo kluk věř mi.Za pár dní si zvykneš,jen mě trochu zamrzelo jakým stylem jsi to napsala.
2. únor 2009 ve 13:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, já se taky hlásím, že to chápu. Samozřejmě si oba s manžou přejeme zdravé miminko bez ohledu na pohlaví. Ale ve skrytu duše si oba trochu víc představujeme holčičku. A chápu i větu "nějak si neumím představit co s klukem" - protože v mém okolí mají příbuzní i známí jen holky, já sama mám ségru, a tak mám nějak automaticky naučeno, že miminko je a vypadá jako holčička. :grinning: Pohlaví si nechceme nechat říct, i kvůli těm zmatkům a omylům, co by mohly nastat. Ale asi až do Vánoc jsem byla naprosto přesvědčená, že to holka fakt bude, ale všichni (včetně manžela) si myslí, že to nakonec bude kluk. Tak si teď nějak říkám, že to asi teda bude kluk, když to tvrdí každý, a že u mě asi intuice nefunguje. No jsem fakt zvědavá a těším se na překvápko!
2. únor 2009 ve 13:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, já to taky chápu. Teda omlouvá Tě senjo, že jsi poprvé těhotná a že Tě nepotkalo ještě nic zlého. Jinak bys tohle napsat ani nemohla. I když by někdo namítl, že neznalost neomlouvá.
2. únor 2009 ve 14:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, taky Senjiu chapu. Ja si taky hrooozne prala holcicku. I manza. Dokonmce jsme nemeli ani pro chlapečka vymyslene jméno :slight_smile: No ale nejak sem vnitrne vedela, ze to neklapne a bude to kluk. No a to se nam pozdeji na UTZ potvrdilo. Takze jsem az tak prekvapena nebyla. Je to jasny, ze vsechny chceme aby mimco bylo zdravi, ale stejne me to trosku mrzi. S obleckama mam hlavne bílé a béžové věci, taky nějaké žluté a hnědé. Taky něco modrého, ale není to žádná převaha. No určitě je lepší mít víc barev než jednu. Třeba švagrová má komplet všechno růžové, to je celkem děs.
2. únor 2009 ve 14:04  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
xsusi: dík za připomenutí, že diskusní fóra neslouží k výměně názoru ...trošku špatně jsem jejich funkci asi pochopila :sweat_smile:

sice nevím, kde jsem tvrdila, že můž názor je jediný správný .... ale pokud najdeš, prosím písni
rozhodně s tím nemám problém - to že nseouhlasím s většinou není problém :wink: ..rozhodně ne můj ..kdyby to bylo tak zlé, asi bych žila jinačejší život :wink:

to, že si něco myslí většina, není žádnou zárukou toho, že to je správně
já vám vaše názory neberu ... a stejně silně, jako je respektuju s nimi nesouholasím ....
2. únor 2009 ve 14:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
reagujem na tuto temu, hoci som si, priznam sa, necitala vsetko
nie je spravne, ak ludia odcudzuju iny nazor, treba byt tolerantny k inym, to je podstatou slobody, mat pravo na svoj vlastny nazor...
pisala tu jedna mamicka, myslim Tetes, ze po narodeni dvojiciek-dievcatiek z IVF bola trochu sklamana, ze to neboli chlapci, ja ju uplne chapem, ved clovek ma tendenciu mat sa co najlepsie a svoje postavenie este vylepsovat
ja som stretla vela ludi, ktori si priali mat dievcatko, alebo vylucne chlapceka
ak aj tvrdili, ze im je to jedno, tak mnohokrat nehovorili pravdu

ja ked som cakala svoje prve dieta, velmi som si zelala chlapceka, dievcatko som povazovala za "votrelca" v nasej rodine, na ultrazvuku ked som pocula, ze je to dievcatko, tak som bola hroozne sklamana :cry: svoje tehotenstvo som potom prezivala dost smutne, nemohla som si zvyknut na myslienku, ze budem mat babu :frowning2: dokonca sa mi zo stresov vytvorilo aj akne...
po porode som si na myslienku, ze mam dievcatko, uz zvykla, a doteraz mam vycitky, ze som takto, mozno aj pod vplyvom hormonov uvazovala
teraz je moja dcera tym najdolezitejsim stvorenim na svete a strasne ju milujem a bude to tak az do mojej smrti, ze je to najvacsia laska mojho zivota
dufam, ze Pan Boh mi uz odpustil moje negativne postoje, ja som si to totiz doteraz neodpustila a sklamala som sa v sebe samej
2. únor 2009 ve 14:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja to beru a smyslim taky tak,ze je mi sumal co to bude preji si jen zdrave dite a ano i ja jsem mela nekdy hnusne myslenky kdyz jsme se treba s manzelem hadali,ale ted se fackuju,ze jsem jakteziv takto treba i v momente smyslela nebo mluvila ,nebudu mluvit konretne bo nejake chytracky co me pronasleduji se toho chytnou okamzite :grinning: nechapu senju,ale nesoudim ji tak,ze by byla zla matka,holt kazdej si to prebere sam po svem a asi bych to vubec neresila a nemyslela na to a uz bych rohodne nezakladala na to tema diskuze pac ono to moc nepomuze spise naopak,spis bych se to pokusila vytesnit z hlavy a spise myslet na to"miminko"zatim ne na chlapecka ci holcicku a nakupovat muzes univerzal a nemusim mit vybavu na rok dopredu ,ale treba na tri mesice a pak si dokoupis v kliceku co budes potrebovat :slight_smile:

btw to me desne pobavilo jak nekdo sepsul hodne hupszu ,ze uz je tady znama svejma nazorama a ,ze je takova ci makova..to me pripomina nektere mamky co napadaji takto me..fakt smesne :grinning: ja nemam cas sledovat kde kdo co pise a nechapu,ze nekdo se tak nudi ,ze nekoho treba i stopuje :grinning:
2. únor 2009 v 15:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já tedy tuhle diskuzi nechápu a senja: taky nechápu, kam chodíš nakupovat, já čekám chlapečka každým dnem, jsem za něj ráda stejně jako bych byla za holčičku a to co ti vštěpovali, je nesmysl, starý přežitek. Já jsem vylítla z hnízda v 18, zatímco bráchové jsou na rodičích závislí ještě ve 22. Je to o výchově. Já se těším, až si budu ňuňat svého chlapečka.

Co se týče modrých věcí....já mám hodně hnědých, krémových, bílých, červených...je hrozná škála...jen se rozlídnout, dávno neplatí dělení na růžové a modré.

Chápu tedy někoho, kdo má dva kluky a u třetího se dozví, že je to taky kluk....to je rozčarování. Ale sen: věřím, že se se svou rolí sžiješ a nakonec budeš ráda, že máš kloučka.
2. únor 2009 v 16:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
senja, ani neverim, ze som tu nasla tuto temu... absolutne ta chapem. ja som tuzila po dievcatku vzdy a aj tuzim. od zaciatku tehotenstva som akosi tusila chlapca, tak ma vlastne ani neprekvapilo, ked som sa zhruba v tvojom tyzdni gravidity dozvedela, ze to aj chlapec asi je. teraz uz to viem uplne nabeton, uz je to s nicim nepomylitelne...
mozno sa az trosku hanbim za svoje pocity, ale odrevala som si to nespocetne krat... akosi som sa s tym vyrovnala az pred dvoma tyzdanmi a prislo to velmi naraz, ked som sa dozvedela, ze tam, kde budem rodit, beru deti na noc od maminky. sama by som neverila na ten skok, co sa vo mne udialo. zrazu som sa onho zacala tak strasne bat, ze mi ho trebars neprinesu, ked bude plakat a on tam bude niekde s cudzimi detmi a zenskymi a ako sa tam bude bat bezomna. a odvtedy sa mi vyrazne zmenil vztah k nemu a som velmi rada, lebo som uz mala strach sama zo seba. neboj, musi to prist aj u teba, najneskor, ked ho uvidis.
5. únor 2009 ve 14:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek