Jdu se jen vypovídat...
Ahoj holky,
jdu se asi spíš vykecat, páč nemam žádnou kámošku, která by mě třeba i trošku nakopla že třeba bude líp, nebo že je to normalní. Mám manžela, jsme spolu přes 10 let, z toho 3 roky manželé. Žijeme spíš jako kamarádi, možná spolubydlící. Ani nevím. Nemáme žádné společné zájmy, až na filmy, ale nechci u nich strávit zbytek života. Sex je z mojí strany jen nutné zlo, zúžené na minimum a dávno už mě muž nepřitahuje a ani mi jak se říká "nevoní". Máme krásnou roční holčičku, která je vymodlená a miluji ji nadevše, ale momentálně se ve všem tak nějak plácám. Nemám nějak žádný impulz do života, až na moji malou holčičku. Nebaví mě vařit, uklízet, ani procházet se s malou, kolikrát ani mluvit s manželem, protože se stejně veškerá konverzace točí jen okolo malé a domácnosti. Jsem pořád unavená, bez energie, bez života. Koníčky nemám, snad jen jeden, ale to je ruční práce na kterou nemám čas. A na hledání nových koníčků nemám chuť. Že bych si našla brigádu jsem taky přemýšlela, ale momentálně v okolí nikdo nepřibírá, dojíždět někam daleko se mi nevyplatí a ani by to nešlo skloubit s manželovo nebo mojí maminy prací. Tak tu teď ležím asi celá vyhořela a píšu sem na koníka a ani nevím co za odpovědi čekám. Snad jen nějaké povzbuzení....
@drep tak to momentálně u mě je, vše jen kolem malé. Nevím co by mě těšilo. Na cvičení vím že nemám energii, kamarádku nemám, malovat neumím, jen tu jednu jedinou ruční práci, na kterou nemám čas, momentálně ani chuť a náladu. Spolu jsme byli jen asi 3x na nákupu který trval asi 2 hodiny co se malá narodila, ale ani předtím to nebyla žádná sláva, teď občas procházka s malou, jinak spolu čas netrávíme. Manžel si jí vezme občas na hoďku ven, ale to nestihnu nic a už vůbec je vypnout, nebo někam vypadnout. Mamina je unavená z práce, občas pohlídá, ale taky jen na chviličku, nic jí nevyčítám, jen bych asi občas potřebovala trošku víc pomoct, ale stydím se o tu pomoc požádat, aby si neřekla že to nezvládám. Děkuji moc za reakci.
@jesjaja se štítnou žlázu se léčím už pár let, také jsem myslela že až se zaléčí, bude to lepší. Bohužel není, spíš se vše naopak prohlubuje. Děkuji za odkaz a reakci.
Je to teda na houby, já se taky od děcka léčím na dost zdravotních problémů, jeden vážný, takže Ti úplně rozumím, jak člověk není zdravý, všechno je v životě horší, navíc tohle, co píšeš taky nejsou věci, co by napravilo plato prášků a týden klidu, je mi líto, co Tě trápí, s tím koronavirem máš samozřejmě taky pravdu. Mně teda jednou fakt pomohla švagrová, která mi pod stromeček dala wellness, tam se člověk dost nabije a udělá si radost. Ale na ten hořčík se určitě zeptej, až se dostaneš k doktorovi, může mít ty potíže na svědomí, i na tu migrénu může mít vliv. Držím pěsti.
Není zač, důležité je, aby jste se dala dohromady.. Vaše dcera vás potřebuje a musíte být v pohodě 🙂
Držte se a určitě si zajděte, uvidíte ;)
Já myslím, že potřebuješ hlavně přátelé. Nemusíš si hned najít kamarádku na život a na smrt, ale známou, s kterou budeš moct probírat i jiné věci než domácnost. A když si najdeš kamarádku taky na mateřské, děti si spolu krásně vyhrajou a vy se můžete věnovat sobě a to tě strašně osvěží. Já jsem mateřskou přežila jen díky tomu, že jsem měla několik kamarádek s malými dětmi a neustále jsme něco podnikaly. Vím, že na vesnici to není tak snadné, jako v Praze, ale musíš tomu jít naproti. Najdi si nejbližší mateřské centrum, herničku, přihlas malou na nějaký kroužek a buď otevřená konverzaci. S manželem buďte akčnější, nauč ho o víkendu jezdit na výlety, poznávat nová místa. Sedni k počítači a naplánuj je, když nebude moct manžel, vyraž s mamkou. Hlavně nehnij doma.
@codal Bylo to tak i před malou, jen jsem si to asi nechtěla připustit. Teď se to spíš ještě prohloubilo tím steteotypem. Každopádně jsem rozhodnutá s tím něco dělat. Děkuji.