Je normální být nerozněžnělá těhotná?
Všude kolem mě jsou holky mého věku, těhotné nebo už s dítětem. S manželem jsme se o dítě snažili, ale tak nějak... Normálně. Dítě prostě do života patří a chtěli jsme aby patřilo i do toho našeho. Ale pak přišlo ALE. Proč každý - naprosto každý - předpokládá, že otěhotněním jsem jiný člověk? Pozdravy "Tak jak se máme, těhulko" mi otevírají kudlu v kapse, ošmatlávání mého břicha mě teda taky moc nenadchlo, i když šlo o kamarádku. Všichni předpokládají že budu naprosto unešená ze všech dětiček a mají tendence mi posílat přiblblé roztomilé obrázky s různým stylem dotazu "už se těšíš"... Ne, tak tohle fakt nedávám. Ještě pořád mi některé děti přijdou jako nevychovaná smráďata a fakt z nich na větvi nejsem. Do určité míry spíš lituju jejich matka a říkám si "Jestlipak jsi tohle tušila, když jsi slzela nad infantilním obrázkem rozkošnýho miminečka..." Vážně si připadám jako exponát v zoo. Měla jste to některá podobně, nebo se mám děsit že jsem asi fakt už psychopat?
Stručné shrnutí
- Nerozněžnělost během těhotenství je běžná a v diskuzi ji popisovalo více žen jako normální stav, který neznamená neschopnost být dobrou matkou.
- Mnohé těhotné ženy v diskusi uváděly, že jim vadí oslovování „těhulko“ nebo „maminko“ a nechtěné sahání na břicho; konkrétním praktickým tipem byla rada „založit ruce na prsou“ jako obrana proti osahávání.
- Řešení obtěžujících dotazů a zásahů zahrnují připravené univerzální odpovědi, říct lidem „co chtějí slyšet“, použít protidotaz nebo jasně nastavit hranice a lidí posílat pryč.
Nejčastější otázky
Q: Je normální, když během těhotenství necítím žádné velké rozněžnění nad dětmi?
A: Ano; v diskuzi se opakovaně psalo, že mnohé ženy zůstaly „stejné“ a nerozplývají se nad cizími dětmi ani v těhotenství, a některé uvedly, že mateřská láska přišla postupně až po porodu.
Q: Co mám dělat, když mi cizí lidé sahají na břicho bez dovolení?
A: Některé ženy doporučují fyzickou obranu typu „založit ruce na prsou“, jiné radily otevřeně říct, že to vadí, nebo dotyčného „poslat pryč“; také se zmiňovaly přímé věty jako „dotkněte se mě a neznám se“ jako vyhraněná reakce.
Q: Jak reagovat na neustálé otázky typu „už se těšíš?“ nebo „jaký je termín?“
A: V diskuzi byly doporučeny připravené univerzální odpovědi, taktika „říct, co chtějí slyšet“, odpovědi humorem, „na blbý dotaz blbá odpověď“ nebo protidotaz, případně jasné nastavení hranic.
Q: Mohou těhotenské hormony změnit mou citlivost vůči okolí?
A: Ano i ne; některé ženy v diskusi uváděly, že hormony u nich způsobily větší přecitlivělost, zatímco jiné napsaly, že jejich povaha se během těhotenství ani po porodu nezměnila.
Q: Znamená, že nejsem rozněžnělá, že budu špatná matka?
A: Ne; více žen v diskuzi zdůraznilo, že nerozněžněnost neznamená neschopnost mateřství a že cit k dítěti se často buduje postupně, například když dítě „už trochu rozkoukává“.
Q: Co pomáhá vyrovnat se s tlakem okolí a očekáváním těhotných maminek?
A: Konkrétní strategie zmíněné v diskuzi zahrnovaly hranice vůči dotazům a kontaktu, vyhledání klidu (čtení, venčení psů), hlasité odmítnutí nevhodných dotazů a používání připravených odpovědí.
Závěry z diskuze
Shoda
- Je normální nebýt rozněžnělá během těhotenství.
- Mnohé ženy nesnáší oslovování „těhulko“ a sahání na břicho.
Sporné názory
- Některé ženy uvádějí, že se během těhotenství silně rozněžní a prožívají intenzivní radost; jiné ženy uvádějí, že zůstávají stejné a nerozplývají se nad cizími dětmi.
Otevřené otázky
- Kdy a proč se u některých žen objeví intenzivní mateřské city – v těhotenství, při porodu nebo postupně později?
- Proč někteří cizí lidé považují za přijatelné sahat těhotným na břicho bez dovolení?
Zmíněné značky a firmy
lide.cz, koník
Zmíněné produkty a metody
HA, IVF, preeklampsie, ATB, baby-box, kontaktní rodičovství, šátek na nošení, těhotenský test
Místa a osoby
Mont Everest, Ozzym
A co teprve když z každé strany slyšíte, a my už se plazíme ,a my pijeme čaj, a teto my papáme! tak za tohle bych vraždila!!!
Ano, jdeme na vyšetření, jdeme do školky, protože tam dítě vedu a tudíž jdeme oba. Ale vzali ho do školky, i když bych byla ráda možná byla zapsaná taky radši ve školce než upsaná v práci:D. Ale ne se svým dítětem! 😀
Jako těším se,až budrme tři, ale určitě to neprožívám jako jiné paní. Jak tady někdo k těhotenskému testu dá tisíc srdíček s textem už teď tě miluji nejvíc na světě, to mě naprosto míjí.
A jak někdo hodí fotku dítěte s textem jediná láska mého života tak mě prve napadne-chudák chlap.
🙂
Skvela tema :D
Len ma zaraza, co tu pisete o chytani brucha. To sa mam vazne pripravit na to, ze ma budu ludia bez dovolenia osahavat? Ked som mala tehotne kamaratky, ani vo sne mi nenapadlo ich len tak chytat za brucha. Strasne nieco!
@lotta1234 mě ani nikdo moc neosahává,ale každý, kdo mě zná ví, že takový ten osobní prostor kolem sebe mám ráda, tak možná proto.
A cizí? Nikdo nezkusil a snad se už ani neopováží
@shemain :D pobavilo, nicméně to mám hodně obdobně. Když porodila sestřenka mého muže, její mamka, tedy manželova teta, s malou chodila často na "procházky" kolem našeho obchodu. Snad ani jednou nevynechala návštěvu a často vykládala "dívej jak je krásná, rozkošná, bla bla..." A v mojí hlavě běhalo "no, prostě cizí dítě v kočárku". O sahání na břicho si taky myslím své. Může jen manžel a já. Nikdo jiný. Jsem ve 20tt a zatím se mi bříško daří docela obstojně skrývat, takže ani nemá nikdo moc to nutkání. A naštěstí jsem všem dala dostatečně najevo, že nemám za potřebí svoje těhotenství s někým rozebírat 🙂 Teda alespoň ne takové ty dotazy typu "co to bude, už máte jméno, už se těšíš, atd." ,....
Teda holky díky moc 🙈 já jsem na tom teda tak ,že si na břicho sahat nenechám i když je mi blbý říct že mi to vadí ,tak mi to vadi natolik,že si nedokážu představit nechat ty lidi 🙈 jediný kdo mi nevadí je jen můj partner 😬 na mimco se těším moc ,ale jak píšete nemám potřebu to všude prezentovat a huhnat a nevím co ještě 🙈 a z těch dotazů kdy máš termín,co to bude atd chvilema mám pocit že jsem jen chodící inkubátor a já jako já jsem úplně pryč 🙄
Holky chapu 😀 u prvniho sem to mela uplne stejne, furt se me vsichni ptali na takove dotazy, nad kteryma me ani nenapadlo premyslet a dost me stvalo, ze najednou nejsem clovek ale tehulka, posleze se to vystupnovalo na "Maminko..." a to tak oslovovali vsichni v nemocnici nebo v takovych tech hracich krouzcich apod. a to sem mela chut je vyliskat. Jako kdyby clovek najednou nebyl clovekem 😀 Ted uz sem si asi zvykla a kdyz cekam druhe, uz to prozivam vic, ale porad me prijde, ze min nez ostatni okolo 😀
Cekam druhe.
Moje deti jsou pro me nejvic,laska je neskutecna a nasla jsem se v kontaktnim rodicovstvi.
Kdyz vidim urvane,agresivni dite vetsinou uz to chapu nebo je mi ho lito a vidim duvod.Ale deti kamaradek mam tak nejak rada ale neumim se s cizima detma bavit,na navsteve si fakt nemusim chovat cizi mimino.Nevim k cemu by mi to bylo a diteti je beztak nejlip u mamy a ne kdyz koluje po ruznych lidech.A ted v druhem tehotenstvi to vubec neprozivam.Vim ze potrebujem nejake to obleceni,plinky a satek na noseni,jinak to neprozivam.
Na otazky ,,co to bude?'' odovidam ,,snad dite" a jinak se citim proste uplne normalne.A to tehotensky stav mam rada.😄
Je to naprosto normální, ne každé těhotné musí automaticky cvaknout😄 jsem teď těhotná podruhé a ani u jednoho se mi to nedělo a neděje😁
@niccky.z a kdo ještě bude rodit? 😀