Je tu někdo, kdo nepotřebuje kamarády a společníky?
Holky, zajímalo by mě, jestli je tu ještě někdo, kdo nevyhledvá jiný mámy s dětma, respektive všeobecně nepotřebuje k životu kamarády.
Prakticky denně vidím na fb ve skupinách, jak si maminky hledají kámošky na seznámení, procházky, atd, ale mě to vůbec nic neříká.
Trávím čas s rodinou, skoro manželem a nikoho "zvenčí" vlastně ani nepotřebuju.
Má to někdo podobně, nebo jsem exot sama? 😄
@ajja87 jako kdybys psala o mě, mám to úplně stejně.
@kamila4492 s první jsem měla kolem sebe pár kamarádek. Cvičení, hernicky….. Jenže já pak šla do práce a ony všechny měly druhá dítka, teď po letech je to naopak, už na sebe ty kontakty nemáme. Jinak jsem byla od malinka jediné dítě v širší rodině, já jedinacek, máma taky, k tomu outsider bez táty. Kamarády jsem neměla, tak jsem se s tím naučila žít. Teď na druhé mateřské už je mi fajn samotné.
Já se přidávám do klubu asociálů. Měla jsem tu pár let zpátky sousedku v mém věku se stejně starým chlapečkem. Chtěla se hrozně kamarádit a kočárkovat, ale jen když se to hodilo ji a režimu jejího syna, který byl jiný než mé dcerky. On vstával v 6 ráno, takže už kolem půl osmé byla schopna na mě zvonit, jestli s nimi půjdeme ven. Moje dítě s klidem spalo do půl deváté. Takže když jsem ji párkrát odmítla, že opravdu takhle brzo NE, ztratila zájem a já si oddechla. Jako prohodit pár slov na hřišti zvládnu, ale chodit s někým na kafe jen proto, že má taky dítě, to fakt ne.
@veroniquecz my jedinacci si proste umime vystacit sami. A k tomu povaha samozrejme...
@kamila4492 já jsem takový typ 🙂 Nepotřebuju k životu hriste,mamy s jinymi detmi,ani rodinna centra a podobne..,jsem rada sama a rada si organizuju cas 🙂 Proste mi to vyhovuje tak ,jak to mam a nevidim na tom nic spatneho 🙂
@kamila4492 Já se odstěhovala 60km od rodiny (už jsem tady 1,5roku). Jediné, koho tu mám, je můj muž a popřípadě 20km jeho rodiče. A že občas prohodím pár slov se sousedkou na patře. Jediné, co mi tu chybí, je má rodina. Ale jinak se s nikým nevídám - na střední jsem si prošla velkou šikanou a tak jsem se uzavřela a začala hrát hry, kde jsem se seznámila s lidmi, co mi jsou takovou druhou rodinou - je to otec a syn a pravidelně se navštěvujeme od mých 16let. Když se jdu projít, tak mi nevadí, že jdu sama - dám si hudbu do uší a u toho relaxuji.
@kamila4492 fakt to si tedy nedokážu představit, ale já lidi miluju,potrebuju mít kámošky.. dcera je taky velmi sociálně zdatna..
@journals už jsem doma přes rok, ale myslím to spíš všeobecně. Nepotřebuju ani kamarádky bez dětí a bylo to tak vzdycky. Nikdy jsem nevyhledávala kontakty. Měla jsem třeba pár známých, vždycky z práce, ale jakmile jsme zavřeli dveře od kanclu, tak jsem se stáhla zpátky do svoji bublinky.