• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Je vám smutno po manželovi, když jste samy doma?

13. května 2008 
děvčátka chtěla jsem se zeptat jak to řešíte když jste samé doma? já když mám muže v práci tak je mi děsně smutno a nic se mnou nebaví a není nejraději bych ho měla pořád doma. dělá na směny a jak má odpolední tak je to uplně na nic jsem cela rozesmutněná. je mě tak děsně smutno že nevím co dělat. možná vám to příjde divné jsem spolu pět let a děti zatím nemužeme mít nebo si pořád říkám kdyby jsme měli mimi tak že nemám na smutek čas, ale nedaří se nám už několik let, já jsem pořád doma do prace taky nechodím a mužu se ukousat nudou poradte co se mnou?!
13. kvě 2008 ve 13:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
avril, a jak to, že nejsi v práci? To by mě taky nebavilo a nedivím se ti, že ti je po něm smutno, když jsi pořád sama doma.. Tak buď práci nebo mimi, jiné řešení nevidím :sweat_smile:
13. kvě 2008 ve 13:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
nechápu jak to třeba řeší ty ženy které nemají muže doma i několik dnu jezdí třeba někam na služebky nebo s kamionem, muj manžel děla na tři směny a nejraději mám když má ranní a nejhorší jsou odpolední. jak dělají vaší manžílkové? od mých pár kamarádek dělají manželé třeba každý den dvanáctky a chodí domů až večer to bych se úplně zbláznila.
13. kvě 2008 ve 13:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
marinka jsem na invalidním důchodu a mimi prozatím kvůli mého zdravotního stavu mít nemůžeme. tak je to o ničem. každou chvíli někam vyrazím s kamarádkama a na nákupy atd, ale to všechno nejde každý den to pak taky nebaví. pořád si říkám jak už bych chtěla mimi a vyrážela každý den ven s kočárkem.
13. kvě 2008 ve 13:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
avril, když jsem byla v těhu na rizikovým stále doma, tak je to fakt na palici, taky jsem se těšila na manžu až přijde z práce, nemáš to jednoduchý, ale určitě si musíš najít nějakou činnost a zábavu, nějaké koníčky, studium, asi to není lehké, ale pak se ohlídneš zpět a budeš si vyčitat, že jsi ten čas nějak užitečně nevyužila, moc držím palečky :wink: snad něco vymyslíš
13. kvě 2008 ve 13:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
avril, tak to je blbé :frowning2: :frowning2: Snažila bych se co nejvíc zabavit, i když je mi jasné, že je to těžké - nejlepší by bylo mít najaký koníček, který ti zabere hodně času. Nevím, kolik ti toho zdravotní stav dovolí, ale co třeba zkusit dobrovolnictví? Chodit třeba na návštěvu za bábinkama do domova důchodců, někam k dětem apod. Nevím, co tě baví, ale chce to něco dělat, jinak jenom čekáš na manžílka a nedí divu, že je ti po něm smutno :frowning2: A kdy se budete moci začít snažit o mimi?
13. kvě 2008 ve 14:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
jo, to jsem taky někde viděla, že můžeš navštěvovat nějaké dítě třeba v kojeneckém ústavu a obohatit mu trochu ne zrovna jeho citově pestrý život, brát ho na procházku, hrát si s ním atd
13. kvě 2008 ve 14:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
avril, já svého chlapa velice miluju, ale když je z domu, jsem kolikrát ráda, že mám "fajront". Neblokuje mi komp, nejí na novinách, neptá se, co bude k jídlu :grinning:
Jestli ti můžu poradit, najdi si nějakou práci, pokud to nejde, co třeba začít studovat?
13. kvě 2008 ve 14:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
avril a co tě baví, jaké máš možnosti v místě bydliště?
13. kvě 2008 ve 14:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
lienkal, já jsem dělala dřív dobrovolníka a bylo to právě super, člověk se cítí dobře, že dělá něco užitečného a nenudí se :slight_smile:
johanda, to jsi napsala pěkně :dizzy_face:
13. kvě 2008 ve 14:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
marinka, no já to viděla v tom pořadu pro seniory, byla tam taková velmi hezká a s chutí do života důchodkyně, která měla spoustu aktivit a mezi jedny právě patřilo dobrovolnictví u dětí, jsem na ni právě s obdivem koukala a říkala jsem si, že až jednou čas dovolí či se budu cítit nevyužitá, tak jdu do toho :sweat_smile: ..no, ale jestli spíš nebudu zapšklá a zatrpklá žena v důchodu :sweat_smile:, která nesnáší děti, nic není nemožné, uvidíme :grinning:
13. kvě 2008 ve 14:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Avril, studium čehokoli zabere spoooustu času a kdo nepotřebuje třeba intenzivní jazykovej kurs? :wink:
Nebo pravidelné hlídání dětí kamarádkám, dobrovolnictví je taky super nápad - kojeňáčky, dětské domovy - super příprava na mimi, ne? :slight_smile: Nebo stačí odpoledne chodit dětem do družiny/školky - ale i třeba babičkám v důchoďáku předčítat z knížky.
Další - umíš psát na stroji všema deseti? Pracovat s Excelem, PowerPointem a tak? Opravdu dobře vařit? A co hudební nástroje? Flétna moc nestojí a naučit se na ní hrát opravdu dobře je taky dřina :slight_smile:
Je toho hodně, co se dá dělat :slight_smile: Hlavu vzhůru, zamysli se a určitě na něco přijdeš. :slight_smile:
13. kvě 2008 ve 14:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
nekdy chybi a nekdy jsem radsi sama se sebou a s malou....
13. kvě 2008 ve 14:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mně dělá manžel normálně, od 7 do 16h +-, já studuju. Ale nechodím do školy každý den, momentálně dělám na diplomce a pak se budu připravovat na státnice. Jinak já dlouho spím, pak dělám oběd, pak většinou něco do školy, nebo mám s někým sraz. Když přijde manžel z práce, snažím se být doma. Smutno mi není, spíš to mám jako johanda. Jednou za měsíc jezdí manžel ke svým rodičů, na 3 max.4 dny, to se mi stýskat začne ten 2-3 den, ale spíš si to užívám. Oběma nám to prospívá, můžem si od sebe odpočinout a těšit se. Ale je fakt, že dřív (když jsme spolu ještě nebydleli), jsem někdy měla hrozné stavy, kdy jsem ho nechtěla pustit domů, brečela jsem, no hrůza. Nevím, čím to bylo, asi nějaké období blbé ve vztahu i v životě. Je škoda, že nemůžete mít miminko, to by tě zabavilo určitě :wink: , ale když nemůžeš do práce, mohla bys dělat něco jak holky říkaly, aby ses cítila potřebná, užitečná, aby tě to bavilo a naplňovalo, abys měla svůj program a nečekala jen až se manžel vrátí z práce.
13. kvě 2008 ve 14:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
my se s MP vidíme jednou za 14 dní na víkend..smutno mi není, za ty roky jsem si zvykla :pensive:
13. kvě 2008 ve 14:22  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
No vidíš, bebinka má taky dobré nápady, určitě na něco přijdeš :wink:

lienkal, tak takové babiny snad nebudeme :dizzy_face:
13. kvě 2008 ve 14:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
A co třeba nějaké zvířátko??? :confused: Pes, kočka?? :sweat_smile:
13. kvě 2008 ve 14:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
já tu závislost na chlapovi ani moc nechápu :confused: ale je to tím, že já to jinak neznám..kdybysme spolu byli každej den..a pak by byl pryč..tak by to asi bylo jiný :confused:
13. kvě 2008 ve 14:30  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
já bych se také věnovala studiu, chodila na kurz, což plánuju i teď :wink:
13. kvě 2008 ve 14:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak mne byva smutno uplne v neobvyklych situacich :sweat_smile: Hodne se mi to stava treba v noci, se vzbudim a strasne se mi styska :sweat_smile: A musim do nej drbnout a on mi musi dat pusu nebo aspon pohladit, jinak bych si pripadala opustena :sweat_smile:
Nebo jsem ve meste, litam po obchodem, kupuju mu anglickou a zacne se mi styskat :confused: Mazec :grinning:

Ale doma, doma jsem rada sama, teda sama..s nelousem a uzivam si to, je vazne potreba si odpocinout od sebe.

Mam znamou, ktera se doma nudila a taky ji bylo smutno, tak si poridila pejska a zacala ho cvicit na kanysterapii, nebo jak se to pise a apk s nim chodila do domova duchodcu, jako dobrovolnice za dedouskama a babinkama :dizzy_face:
13. kvě 2008 ve 14:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
no, já si taky nějak nepřipadám závislá na chlapovi, ale je fakt, že když jsi zavřená doma a ta nuda, to je opravdu na budku, to jsem se vždy na manžu vrhla, nemyslím sexuálně :grinning: , ale tahala jsem ho k nějakému rozhovoru, ten byl zase rád, že může mít doma klid a může být zticha, zrovna to nebylo krásné období, ale věděla jsem, že to věčné čekání nikomu neprospěje...
13. kvě 2008 ve 14:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Leni, presne, jirin prijde domu, ja ho usadim pod lampu :grinning: namirim na ksicht a zacnu otazkama :grinning:

Co prot¨zil, s kym mluvilm co ten nekdo rikal, jak to rikal proc to rikal a kdyz se mi nejaka jeho historka libi, musi mi ji opakovat :grinning:
13. kvě 2008 ve 14:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
muj dela dlouho, dneska odesel v pul 9 a rikal, ze mozna v 9 bude doma.....
13. kvě 2008 ve 14:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Alci, tak bych te zabila.....u nas doma hovorime, kdyz chce muz....
13. kvě 2008 ve 14:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
no a teď si povídat už moc taky nemusím, protože mám PC a to je pak taky mazec, co :grinning: :grinning: , to spíš půjdeme do manželské poradny kvůli mé závislosti na PC :grinning: :grinning:
13. kvě 2008 ve 14:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Leni, tak to se tam asi potkame :grinning: :grinning: :grinning:
13. kvě 2008 ve 14:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kristi, nene, povidat se musi i kdyz ja potrebuju :sweat_smile:

A na oplatku, at nezeru a jira vidi, jakej jsem kabrnak, mu vypravim zazitky z kona :grinning: hazim nickama a on ma dost :grinning:
13. kvě 2008 ve 14:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
to bychom myslím mohli vytvořit manuál věčných otázek, ahoj, tak jak bylo? co říkal ten a ten kolega... :sweat_smile: odpověď...NIC :grinning: :grinning:
13. kvě 2008 ve 14:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
13. kvě 2008 ve 14:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
a pak slza v oku, ty mi nechceš nic říct :frowning2: ..no teď lítáme kolem dětí, že nějak tohle není čas řešit, ale živě si to pamatuji :grinning:
13. kvě 2008 ve 14:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
jo a nejvíc se mi stýská, když je v hospodě a já sedím doma :angry:
13. kvě 2008 ve 14:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek