Je vám smutno po manželovi, když jste samy doma?
děvčátka chtěla jsem se zeptat jak to řešíte když jste samé doma? já když mám muže v práci tak je mi děsně smutno a nic se mnou nebaví a není nejraději bych ho měla pořád doma. dělá na směny a jak má odpolední tak je to uplně na nic jsem cela rozesmutněná. je mě tak děsně smutno že nevím co dělat. možná vám to příjde divné jsem spolu pět let a děti zatím nemužeme mít nebo si pořád říkám kdyby jsme měli mimi tak že nemám na smutek čas, ale nedaří se nám už několik let, já jsem pořád doma do prace taky nechodím a mužu se ukousat nudou poradte co se mnou?!
Stručné shrnutí
- Osamělost po partnerovi pracujícím na směny se řeší organizací denního programu prostřednictvím práce, studia, koníčků nebo dobrovolnictví, které zaplní volný čas a sníží závislost na přítomnosti partnera.
- Pro lidi, kteří nemohou pracovat nebo mít dítě (např. kvůli invalidnímu důchodu nebo zdravotním omezením), diskutující doporučují dobrovolnictví v domovech důchodců, práci s dětmi v kojeneckých ústavech nebo hlídání kamarádkám jako konkrétní aktivity.
- Jako konkrétní praktická řešení byly navrženy rekvalifikační kurzy a domácí podnikání (např. kurz na modeláž nehtů a domácí salonek, internetový obchůdek, patchwork a šití textilních hraček) a pořízení psa (zmíněn labrador/štěně) nebo zapojení do canisterapie jako alternativa ke společnosti dětí.
Nejčastější otázky
Q: Jak si poradit se smutkem, když partner pracuje na směny?
A: Najít pravidelný denní režim naplněný prací, studiem nebo koníčky; diskutující uvádějí možnosti jako rekvalifikační kurz, studium, hlídání dětí kamarádkám, dobrovolnictví nebo kurzy (např. jazykový kurz), které zabírají čas a dávají pocit užitečnosti.
Q: Jaké dobrovolnické aktivity pomáhají proti osamělosti?
A: Doporučované aktivity zahrnují návštěvy v domově důchodců (předčítání babičkám), práci s dětmi v kojeneckém ústavu nebo dětském domově, pravidelné vycházky s dítětem z ústavu a zapojení psa do canisterapie.
Q: Lze z domova vytvořit výdělečnou činnost, která pomůže překonat nudu?
A: Ano; v diskuzi byly konkrétně zmíněny rekvalifikační kurzy a kurz na modeláž nehtů, přeměna místnosti na domácí salonek s pár zákaznicemi a provoz internetového obchůdku s ruční výrobou (patchwork, šití textilních hraček).
Q: Pomůže pořízení psa proti osamělosti a na co si dát pozor?
A: Pořízení psa, zmíněn labrador a štěně, může výrazně snížit samotu (nutnost venčení, péče a mazlení); diskutující varují před pořízením psa do malého bytu a zdůrazňují, že péče o štěně je časově náročná.
Q: Co může udělat osoba na invalidním důchodu, která nemůže mít dítě?
A: Discutující doporučují dobrovolnictví (domov důchodců, kojenecký ústav), rekvalifikaci nebo domácí podnikání (např. kurz modeláž nehtů, domácí salonek) a pravidelné aktivity s kamarádkami jako konkrétní způsoby, jak naplnit den.
Q: Jaké koníčky a dovednosti účinně zabírají čas doma?
A: Jako konkrétní příklady byly uvedeny patchwork, šití textilních hraček, hra na flétnu, psaní všema deseti, práce v Excelu a PowerPointu, vaření a studium na diplomce či příprava na státnice.
Závěry z diskuze
Shoda
- Najít si aktivitu (práce, studium, koníček nebo dobrovolnictví) je časté a doporučované řešení proti samotě, když partner pracuje na směny.
- Dobrovolnictví v domově důchodců nebo práci s dětmi (kojenecký ústav, dětský domov) je uváděno jako konkrétní způsob, jak se cítit užitečně.
- Pořízení psa (štěně, zmíněn labrador) a zapojení do canisterapie je opakovaně zmiňované jako účinná alternativa k dětem pro snížení samoty.
Sporné názory
- Někteří lidé vnímají samotu pozitivně jako čas pro odpočinek a samostatnost, jiní pociťují silnou emoční závislost a smutek, když je partner pryč.
- Někteří doporučují pořízení psa i do bytu jako řešení osamění, zatímco jiní varují, že pes v bytě může být „chudák“ a péče o něj v malém bytě nemusí být vhodná.
Otevřené otázky
- Jak dlouhodobě sladit rodinný život s třísměnným provozem partnera, aby se minimalizovala emoční zátěž?
- Je vhodnější investovat čas do rekvalifikace a práce, nebo do dobrovolnictví a neplacených aktivit v případě zdravotního omezení?
- Kdy je rozumné zvolit pořízení psa jako řešení osamění v bytě versus hledat jiné sociální aktivity?
- Kdy a za jakých okolností vyhledat odbornou pomoc (psycholog, manželská poradna) kvůli závislosti na přítomnosti partnera?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
modeláž nehtů, rekvalifikační kurz, domácí salonek, internetový obchůdek, patchwork, šití textilních hraček, canisterapie, dobrovolnictví v domově důchodců, dobrovolnictví v kojeneckém ústavu, hlídání dětí kamarádkám, studium (diplomka, státnice), manželská poradna
Místa a osoby
žádné
nechápu jak to třeba řeší ty ženy které nemají muže doma i několik dnu jezdí třeba někam na služebky nebo s kamionem, muj manžel děla na tři směny a nejraději mám když má ranní a nejhorší jsou odpolední. jak dělají vaší manžílkové? od mých pár kamarádek dělají manželé třeba každý den dvanáctky a chodí domů až večer to bych se úplně zbláznila.
marinka jsem na invalidním důchodu a mimi prozatím kvůli mého zdravotního stavu mít nemůžeme. tak je to o ničem. každou chvíli někam vyrazím s kamarádkama a na nákupy atd, ale to všechno nejde každý den to pak taky nebaví. pořád si říkám jak už bych chtěla mimi a vyrážela každý den ven s kočárkem.
avril, když jsem byla v těhu na rizikovým stále doma, tak je to fakt na palici, taky jsem se těšila na manžu až přijde z práce, nemáš to jednoduchý, ale určitě si musíš najít nějakou činnost a zábavu, nějaké koníčky, studium, asi to není lehké, ale pak se ohlídneš zpět a budeš si vyčitat, že jsi ten čas nějak užitečně nevyužila, moc držím palečky 😉 snad něco vymyslíš
avril, tak to je blbé ☹ ☹ Snažila bych se co nejvíc zabavit, i když je mi jasné, že je to těžké - nejlepší by bylo mít najaký koníček, který ti zabere hodně času. Nevím, kolik ti toho zdravotní stav dovolí, ale co třeba zkusit dobrovolnictví? Chodit třeba na návštěvu za bábinkama do domova důchodců, někam k dětem apod. Nevím, co tě baví, ale chce to něco dělat, jinak jenom čekáš na manžílka a nedí divu, že je ti po něm smutno ☹ A kdy se budete moci začít snažit o mimi?
jo, to jsem taky někde viděla, že můžeš navštěvovat nějaké dítě třeba v kojeneckém ústavu a obohatit mu trochu ne zrovna jeho citově pestrý život, brát ho na procházku, hrát si s ním atd
avril, já svého chlapa velice miluju, ale když je z domu, jsem kolikrát ráda, že mám "fajront". Neblokuje mi komp, nejí na novinách, neptá se, co bude k jídlu 😀
Jestli ti můžu poradit, najdi si nějakou práci, pokud to nejde, co třeba začít studovat?
lienkal, já jsem dělala dřív dobrovolníka a bylo to právě super, člověk se cítí dobře, že dělá něco užitečného a nenudí se 🙂
johanda, to jsi napsala pěkně 😵
marinka, no já to viděla v tom pořadu pro seniory, byla tam taková velmi hezká a s chutí do života důchodkyně, která měla spoustu aktivit a mezi jedny právě patřilo dobrovolnictví u dětí, jsem na ni právě s obdivem koukala a říkala jsem si, že až jednou čas dovolí či se budu cítit nevyužitá, tak jdu do toho 😅 ..no, ale jestli spíš nebudu zapšklá a zatrpklá žena v důchodu 😅, která nesnáší děti, nic není nemožné, uvidíme 😀
Avril, studium čehokoli zabere spoooustu času a kdo nepotřebuje třeba intenzivní jazykovej kurs? 😉
Nebo pravidelné hlídání dětí kamarádkám, dobrovolnictví je taky super nápad - kojeňáčky, dětské domovy - super příprava na mimi, ne? 🙂 Nebo stačí odpoledne chodit dětem do družiny/školky - ale i třeba babičkám v důchoďáku předčítat z knížky.
Další - umíš psát na stroji všema deseti? Pracovat s Excelem, PowerPointem a tak? Opravdu dobře vařit? A co hudební nástroje? Flétna moc nestojí a naučit se na ní hrát opravdu dobře je taky dřina 🙂
Je toho hodně, co se dá dělat 🙂 Hlavu vzhůru, zamysli se a určitě na něco přijdeš. 🙂
Mně dělá manžel normálně, od 7 do 16h +-, já studuju. Ale nechodím do školy každý den, momentálně dělám na diplomce a pak se budu připravovat na státnice. Jinak já dlouho spím, pak dělám oběd, pak většinou něco do školy, nebo mám s někým sraz. Když přijde manžel z práce, snažím se být doma. Smutno mi není, spíš to mám jako johanda. Jednou za měsíc jezdí manžel ke svým rodičů, na 3 max.4 dny, to se mi stýskat začne ten 2-3 den, ale spíš si to užívám. Oběma nám to prospívá, můžem si od sebe odpočinout a těšit se. Ale je fakt, že dřív (když jsme spolu ještě nebydleli), jsem někdy měla hrozné stavy, kdy jsem ho nechtěla pustit domů, brečela jsem, no hrůza. Nevím, čím to bylo, asi nějaké období blbé ve vztahu i v životě. Je škoda, že nemůžete mít miminko, to by tě zabavilo určitě 😉 , ale když nemůžeš do práce, mohla bys dělat něco jak holky říkaly, aby ses cítila potřebná, užitečná, aby tě to bavilo a naplňovalo, abys měla svůj program a nečekala jen až se manžel vrátí z práce.
my se s MP vidíme jednou za 14 dní na víkend..smutno mi není, za ty roky jsem si zvykla 😔
No vidíš, bebinka má taky dobré nápady, určitě na něco přijdeš 😉
lienkal, tak takové babiny snad nebudeme 😵
já tu závislost na chlapovi ani moc nechápu 😕 ale je to tím, že já to jinak neznám..kdybysme spolu byli každej den..a pak by byl pryč..tak by to asi bylo jiný 😕
Tak mne byva smutno uplne v neobvyklych situacich 😅 Hodne se mi to stava treba v noci, se vzbudim a strasne se mi styska 😅 A musim do nej drbnout a on mi musi dat pusu nebo aspon pohladit, jinak bych si pripadala opustena 😅
Nebo jsem ve meste, litam po obchodem, kupuju mu anglickou a zacne se mi styskat 😕 Mazec 😀
Ale doma, doma jsem rada sama, teda sama..s nelousem a uzivam si to, je vazne potreba si odpocinout od sebe.
Mam znamou, ktera se doma nudila a taky ji bylo smutno, tak si poridila pejska a zacala ho cvicit na kanysterapii, nebo jak se to pise a apk s nim chodila do domova duchodcu, jako dobrovolnice za dedouskama a babinkama 😵
no, já si taky nějak nepřipadám závislá na chlapovi, ale je fakt, že když jsi zavřená doma a ta nuda, to je opravdu na budku, to jsem se vždy na manžu vrhla, nemyslím sexuálně 😀 , ale tahala jsem ho k nějakému rozhovoru, ten byl zase rád, že může mít doma klid a může být zticha, zrovna to nebylo krásné období, ale věděla jsem, že to věčné čekání nikomu neprospěje...
Leni, presne, jirin prijde domu, ja ho usadim pod lampu 😀 namirim na ksicht a zacnu otazkama 😀
Co prot¨zil, s kym mluvilm co ten nekdo rikal, jak to rikal proc to rikal a kdyz se mi nejaka jeho historka libi, musi mi ji opakovat 😀
no a teď si povídat už moc taky nemusím, protože mám PC a to je pak taky mazec, co 😀 😀 , to spíš půjdeme do manželské poradny kvůli mé závislosti na PC 😀 😀
Kristi, nene, povidat se musi i kdyz ja potrebuju 😅
A na oplatku, at nezeru a jira vidi, jakej jsem kabrnak, mu vypravim zazitky z kona 😀 hazim nickama a on ma dost 😀
to bychom myslím mohli vytvořit manuál věčných otázek, ahoj, tak jak bylo? co říkal ten a ten kolega... 😅 odpověď...NIC 😀 😀
a pak slza v oku, ty mi nechceš nic říct ☹ ..no teď lítáme kolem dětí, že nějak tohle není čas řešit, ale živě si to pamatuji 😀
avril, a jak to, že nejsi v práci? To by mě taky nebavilo a nedivím se ti, že ti je po něm smutno, když jsi pořád sama doma.. Tak buď práci nebo mimi, jiné řešení nevidím 😅