Mám pocit, že můj život je o ničem

kessien
5. lis 2018

Ahoj, holky taky máte někdy pocit že váš život nudí,že je to furt stejný a celý takový beze smyslu? Podotýkám že nemám děti,o takový ty řeči že až děti dají smysl životu prosím slyšet nechci.Mam tyhle stavy už delší dobu odezní a pak zase přijdou.Ze mi ten život prijde takový nudný, stereotypní.Mame doma devítitýdenní štěně,dělám autoškolu,chodím cvičit, takže nemůžu říct že bych měla jakoby nudný život přesto cítím že to tak je.

eldrag
5. lis 2018

a děláš i něco co tebe osobně baví? nebo našlas už neco takového co by tě naplnovalo?

saminomimino
5. lis 2018

Nechápu dotaz,buď začínající těžší deprese,kdy nejen že nic nebaví ale vše vidíte jako zbytecne a marne a ano jinak je to tak v životě se musí někam jít,posunovat se,pokud stagnujete léta na jednom místě opravdu je pak vše vopruz,ale uvádíte že stavy vám pak odezní,to je na odbornou pomoc ,on bohužel život je pro každého občas o ničem,zajede do stereotipu a už to není jen party

petrasipkova1
5. lis 2018

Je to v hlavě, začni prostě přemýšlet jinak, naplň si dny věcmi co máš ráda. Ano, život je stereotypní, tím že je cyklicky, ale vždyť každý den je jiný,děláš jiné věci, potkáš jiné lidi atd ... ! A ano, až děti mi život smysluplně naplnily, protože ostatní věci na zemi jsou podružné.

michelleponky
5. lis 2018

Poslední dobou mám také pocit prázdnoty a nevidím žádný smysl života. A to tu budu mít do měsíce malou princeznu, na kterou se moc těším, ale jinak nikoho nemám a budu na ní sama.

mrav
5. lis 2018

@michelleponky Tvůj život není o ničem - za chvilku budeš mít malou princeznu. Ale chápu to - hormony působí. Věř tomu, že to zvládneš. Miminko je radost a i já jsem zůstal na svou dcerku od jejích dvou let sám. Zvládat to prostě musíme...

michelleponky
5. lis 2018

@mrav Přesně tak, mám chvilky, kdy mam chuť všechno zahodit a mrzí mě že to je tak, jak to je a vím že bude ještě hůř.. Ale musím to zvládnout, teď jsem hodila za hlavu uplně všechno a modlim se jen za to, ať se narodí v rámci možností zdravá. Nikdo si to nevybíráme dobrovolně.. Hodně štěstí !!

blackhole
5. lis 2018

Možná by to chtělo dělat něco, u čeho uvidíš rychle výsledek, který tě potěší (myslím to tak, že např. dlouhodobé cíle jsou fajn, ale prostě zabere čas, než se k nim dopracuješ a nebývá to jednoduché; překážky můžou odrazovat). Třeba já jako kuchařský antitalent jsem přišla na to, že mě sice nebaví vaření, ale pečení ohromně. A když upeču něco dobrýho, co chutná, tak mám fakt radost - a to jsem pesimista, který se obvykle z ničeho moc neraduje.
Neříkám, že se musíš nutně realizovat v gastronomii, ale šla bych touto cestou krátkodobých cílů a hledala, co mi jde a v čem jsem dobrá. Pak je ten den o něco zajímavější a příjemnější.

drzticka81
5. lis 2018

Tak ja tak do 30 mela obdobne stavy,ale bylo to tim,ze jsem nemela stesti na partnery,mela jsem plno casu sama na sebe,takze jsem chodila do prace,studovala,chodila nakupovat,na kaficka s kamoskami,cestovala,vedla krouzky,mela jsem nabity program a stejne jsem se nudila 🙂)) bylo to furt stejne,neposouvajici se nikam.......proste moc casu se zabyvat sama sebou......ve 30 jsem nasla partnera,31 dite,33 dite,36 dite a od te doby se vazne nemam cas nudit .-)))) nemam cas se zabyvat sama sebou 🙂)) takze ono je to proste o tom-ty deti te strasne pohlti 🙂))

sahrazad1
5. lis 2018

Je listopad, venku méně světla a po kratší dobu. Travime vic casu v budovach, mene v přírodě. Prave ted je cas na rozjimani, bilance, zpomaleni. U nekoho deprese :( V prosinci to bude se světlem trochu lepsi (slunovrat), a na jare uz bude hej 🙂