• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Mám pocit, že selhávám jako manželka, maminka i žena

20. prosince 2011 
Milé maminky,
máte taky někdy ten pocit, že jste jako manželka (partnerka), žena a maminka selhaly? Začínám mít ten pocit že selhávám čím dál častěji. Už nevím jak dál, a uvažuju nad tím, že si najdu psychologa nebo psychiatra. Je to dobré řešení?
3. pro 2011 v 09:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@markytkaz Zalezi, proc mas takovy pocit, kvuli konkretnim vecem nebo proste sama od sebe? Rekla bych, ze urcite nebude uplne objektivne oduvodnitelny. Takove "vsezasahujici" pocity miva clovek napr. v depresi. Pokud mas treba i jine priznaky, asi by byla na miste pomoc odbornika. Drzim palce.
3. pro 2011 v 10:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@markytkaz Psycholog není na škodu - vypovídáš se, poslechneš si náhled z jiné strany...třeba se ti dostane podpory nebo útěchy nebo dobré rady :slight_smile: Vůbec bych se za to NESTYDĚLA!!! Pořád lepší, než se v tom patlat sama!!! :sunglasses:
3. pro 2011 ve 13:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nevím jak to myslíš, že "selháváš"...dávají to najevo tví blízcí? nebo jsi měla o sobě jinou představu "maminky", "manželky" i "ženy" ?
Nenapsala jsi nic konkrétního...
Já občas mívám taky pocit zbytečnosti a selhání (třeba když děti zlobí, že to nezvládám tu jejich výchovu, nebo když na manželovi vidím, že mu něco na mně vadí, on mi to třeba neřekne přímo, ale vidím, že je zklamaný a já si vyčítám že jsem udělala pro něho málo a je z toho smutný)...
Zkus si o tom promluvit s manželem, nenechávej si to pro sebe!
Někdy psycholog není nutný, pokud najde člověk oporu v tom druhém, hlavně potřebuješ povzbuzení, pochvalu a ujištění že to co děláš má smysl a že to děláš dobře
3. pro 2011 ve 13:40  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@markytkaz ahoj,souhlasím s předchozími názory.záleží až jak moc bídně se cítíš,pokud máš na blízku člověka,kamarádku , s kterou si o tom všem můžeš popovídat,máš v ní oporu.pak je tu řešení.záleží i na tvém vztahu s manželem,jak je ti oporou.mívám čas od času takové stavy taky - je to slušná depka - zaměstnání,domácnost,děti,škola,manžel,kroužky - a pro sebe ani chvilku,nervózní manžel z práce,nervózní já a je to začarovaný kruh :frowning2: .asi tě chápu.už jsem taky jednu dobu uvažovala o psycholožce.valilo se to na mě :frowning2: .nakonec mi pomohla moje nejlepší kamarádka a povídání s ní - udělala si na mě čas,a udělal si čas i manžel :wink: .
Zvaž svou situaci,zda máš svou nejlepší kamarádku,s kterou můžeš o všem mluvit,a bude tě poslouchat.A nebo klidně jdi a promluv si s psycholožkou :wink: .Já osobně na tom nevidím nic špatného.Názor nestranného člověka,nám mnohdy hodně pomůže :wink: Drž se,a hlavu vzhůru.Nic není tak špatné,jak vypadá :wink:
3. pro 2011 ve 21:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky obcas mivam takovy pocit. Hlavne kdyz nestiham. Porad si rikam, ze bych potrebovala stravit 1-2dny u nejake maminky, co ma cas i sama na sebe, abych videla, co delam spatne. K psychologovi chodim (ted po porodu mam z casovych duvodu pauzu, ale uz se zas objednam). Rozhodne to neni na skodu. Casto mam pocit, ze by ho potrebovali i lide, blizci lidem, kteri ho vyuzivaji, jestli mi rozumis :slight_smile:
Na druhou stranu, zazila jsem ted pri druhem tehotenstvi, ze mi bylo 9mes priserne zle a krome gastroenterologa mi vsichni doktori rikali, ze je to psychicke, takze jsem malem skoncila v dennim stacionari (uz jsem tam byla v podstate prijata) a hrala bych tam ping pong misto abych byla doma s rocnim ditetem, ktere jsem stale kojila. Hruza! Takze bacha, aby si clovek taky necpal do palice nejaky bludy, ze je hroznej. Ale psychologa doporucuju, myslim, ze prospeje kazdemu. Drz se!
3. pro 2011 ve 21:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo a zapomela jsem napsat, ze po porodu se mi udelalo dobre :slight_smile: jinak ty historce nejak chybi pointa, ze! Pry to bylo inkompatibilitou rh faktoru, ale to je vedlejsi.
3. pro 2011 ve 21:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@markytkaz To je těžký... psychologem určitě nic nezkazíš. Podle mě je to ale vždy i otázka temperamentu dané osoby. Já jsem třeba bohužel dost workoholik a puntičkář, takže jsem věděla (a i zkusila si), že proflákanej den, strávenej "jen"péčí o mímo mě unaví daleko víc, než den kterej prožiju a "promakám" naplno, takže pracuju, dělám si doktorát, chci co nejdříve znova otěhotnět, chodím se singles kamarádkami na večeře a ven, ALE při tomhle tempu taky samozřejmě občas přijde na řadu totální vyčerpanost a pocit selhání. Sama za sebe bych tedy doporučila, do něčeho se nadchnout - zapálit a nebo, pokud toho máš naopak příliš moc, tak zajet si do wellness hotelu, vypnout, nechat se hýčkat a dobít baterky. Teď v tom počasí bych to dala povinně všem maminkám :slight_smile:. Uvidíš, jak psychicky orazíš a bude nová energie a prostě celkově líp. My jsme teď byli v Laa, je to tam sice drahý, ale prostě super s velkým S.
14. pro 2011 v 07:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
aahoj urcite by som sa sla poradit,mam to taky v planu.Mam Nemam pocit selhania ale potrebujem sa s niekym poradit a vyrozpravat.Urcite nie si spatna len nemas uz tolko energie ale to pride.Mozno si skus precitat nejaku knizku-nech ti niekto doporuci teraz ja presne neviem ale mozno pomoze.ahoj
15. pro 2011 ve 23:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Nejdřív se chci omluvit, že píšu až ted, ale Vánoce jsou Vánoce a k tomu patří nestíhání :slight_smile: ... U mě je to dost komplikované. Nevím kde dřív začít. Když jsem odmaturovala, tak jsem otěhotněla s přítelem, Natálka byla plánovaná a velmi chtěná, a to je samozřejmě i do tedka. Nikdy jsem nelitovala a nechtěla vrátit čas. Když měla rok a půl, tak jsem se vzali. Po půlročním manželství mi řekl, že je konec, našel si 18letou holku z Pardubic (my jsme z Bohumína u Ostravy), nechápu tu dálku do dnes... Bylo to jen proto, že jsem jsem chtěla s ním a s dcerkou trávit co nejvíce času. Od rána do večera byl v práci a po večerech seděl v garáži a nám se nevěnoval. Potom si našel tu mladou. Byli jsem spolu na plese, i když ne spolu a tam mi začal všechno vyčítat, že jsem nejhorší matka a další věci, že jsem k....a, atd. a že jsem spala s kde kým a přitom to nebyla pravda, byla jsem mu po celou dobu věrná. Prostě jsem to všechno neunesla, a pokusila jsem se o sebevraždu. Po tom všem, kdy to slyšeli všichni z okolí, jsem se sesypala a neviděla jsem jinou možnost. Dnes vím, že to ode mě bylo vůči Natálce sobecké. Když jsem se trochu sebrala řekla, jsem mu že žádám o rozvod a budu se stěhovat. Že to nepůjde vrátit zpět a at si to rozmyslí. Rozmyslel a zůstal i nadále s námi. Dopadlo to dobře, ale letos jsem udělala já obrovský kopanec, který si budu vyčítat do konce života. V lednu 2011 jsem si našla v práci přítele, ani nevím proč, ale nejspíš kvůli tomu, že se mi opět manžel nedostatečně věnoval a do noci seděl u počítače a přišli mu přednější kamarádi... Trvalo to do června, potom na to manžel přišel (s tím klukem jsem nespala, trávili jsme spolu volný čas procházkama, venku, u filmu,...). Bylo mi to hrozně líto, jak jsem manželovi ublížila, chtěla jsem to vrátit zpět, ale trval na rozvodu. Se vším jsem souhlasila, proč zbytečně dělat naschvály. V srpnu jsme měli soud o dcerku, mám ji ve své péči a v listopadu nás rozvedli. Během června a července jsme to dali zase dohromady. I když jsme rozvedení, žijeme i nadále spolu. Zase to dobře dopadlo, al e kdykoliv se začneme hádat, tak mi začne všechno vyčítat, že jsem ho podvedla, jsem byla s někým jiným. Tohle všechno mě dusí. Jsem ráda, že ho mám zase zpět, protože on je ten kterého opravdu miluju a nevyměnila bych ho, už nikdy. Jen se toho stalo tolik, že je toho na mě moc a ted jsem bez práce, Vánoce na krku a prostě to na mě všechno dosedlo... To je můj život, který jsem si svýma chybama skomplikovala a můžu jen říct, že toho opravdu a od srdce lituji. A děkuji svému ted již bývalému manželovi, že je se mnou, i když odpuštěno nikdy nebude, a já to chápu. A ta důvěra, která je ztracená, snad se někdy obnoví...
20. pro 2011 v 10:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
20. pro 2011 v 11:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@markytkaz tvůj příběh a situace jsou složité. Tady nestačí chtít, abys na vztahu zapracovala jen ty, musíte zapracovat oba, musíte oba hodně hodně chtít. Osobně doporučuju manželskou (nebo jinou) poradnu, aby se vztahy vyčistily a mohli jste začít znova, jinak to vyčítání pořád dokola atd. nikam nevede. Chce to komunikovat a v tom by vám ta poradna mohla dost pomoct.
20. pro 2011 ve 12:33  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@jop My jsme předtím moc ve vztahu nekomunikovali a potom se to nakupilo a jen se potom vyčítalo. Ted už se to snažíme rozebírat, i když kolikrát sedíme do 2 do rána u stolu a řešíme životní situace. 9.1. jedu s Natálkou na měsíc do ozdravovny, tak nám to třeba taky pomůže a budeme si vzácnější. A hlavně si odpočinu od uklízecího a vařícího stereotypu :slight_smile:
20. pro 2011 ve 12:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@markytkaz to je fajn, že se oba snažíte to řešit. Ale pokud si v hádkách vyčítáte kdo koho s kým podvedl a proč, tak to bohužel vyřešené nemáte. Aspoň tak to vidím já. Měsíční "dovolená" je taky fajn, ale trvale to nic neřeší. Chce to úplně si odpustit, udělat tlustou čáru a začít znova bez výčitek, což se vám ale nedaří podle toho, co píšeš.
20. pro 2011 ve 13:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@jop minulý týden jsem se to snažili celé rozebrat a že s výčitkama to nikam nepůjde, jen k tomu, že ještě víc začnu uvažovat nad tím, že se odstěhuju a i když to bude obrovská bolest, tak že to něják budu muset vydržet. Zatím je klid a doufám, že už zůstane, a když to zas začne, tak se obrátíme na nějákého odborníka. A Tobě moc děkuji :slight_smile:
20. pro 2011 ve 13:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@markytkaz Nemáš zač a přeju vám hodně štěstí, budete ho potřebovat :wink:
20. pro 2011 ve 13:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@markytkaz Rozumím tvému rozpoložení, protože každé manželství a každý vztah je zkoušen nějakou krizí. Důležité je vědět, že ty krize mají i pozitivní stránku: vztah se buduje a musí se na něm pracovat . To co bylo včera už dnes nemusí platit, a upřimně si myslím, že pokud jste i po rozvodu spolu, tak to vnímám jako velké plus. Myslím, že oba chcete být spolu a toužíte po vzájemné lásce a porozumění. Hodně lidí hází za hlavu vztah protože něco nefunguje, ale pokud je tam odhodlanost "odpustit" a "začít odznova" tak to vždy smysl má. My nevidíme dopředu co bude, ale tu budoucnost si můžeme ovlivnit.
Myslím, že tvé pocity o selhání jsou pro ženu přirozené, ženy jsou citovější a víc si věci připouští. Tu poradnu pro manžele bych doporučila, ale můžeš začít i ty sama : zkus manželovi říct to co nám: že jsi moc ráda že je s vámi, že ti na něm záleží a popros ho o odpuštění. Sama mu nabídni odpuštění i za to co udělal před tím. Můžeš mu udělat radost s něčím, co má rád, aby prostě vnímal že o něho stojíš. Zároveň si řekněte, co by vám pomohlo a co od sebe očekáváte....
Vím že je to těžké, ty výčitky chtěji samy z pusy ven, ale mám sama zkušenost, že vzájemné odpuštění je lék a zapíjí se objetím :slight_smile:
P.S. jsi určitě dobrá maminka i partnerka, nenech se odradit od zlých myšlenek...
20. pro 2011 ve 13:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
autor
@garzonka Moc děkuji za milá slůvka, asi jsem to potřebovala slyšet i od někoho jiného :slight_smile:
20. pro 2011 ve 13:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@markytkaz tvoj prvy problem ako si pisala navrchu vyjadroval uplne nieco ine ako to,co si popisala teraz.Ty ako matka si neselhala,myslis si ze si selhala voci partnerovi ale to nieje pravda! Je to jeden a ten isty kolotoc co partner urobil tebe-tak isto bol neverny a on s tou holkou mozno spal!tak ty si to urobila jemu tiez,to si myslim ze urobi vacsina zien,ze to chce partnerovi ako keby vratit.Kazdopadne viem na partnerske vztahy poradit tuto super knizku,ktoru je potrebne aby obidvaja precittali a riadili sa nou!:slight_smile: 5 Jazykov lasky-je to ceska knizka. To co sa stalo sa neda vratit aj ja by som chcela veelaa veci vraatit,ak planujete s partnerom buducnost tak pritomost je dolezitejsia a buducnost vasho vztahu sa musi zmenit a niekam posunut!Je dolezite aby ste to chceli obaja aby vas vasa spolocna laska hnala,tak si netreba pri kazdej hadke vycitat minulost.Este by som napisala ze to,ze ste rozvedeny mi pride nefer lebo obidvaja mozte zase lahko uniknut zo vztahu.
20. pro 2011 ve 14:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@garzonka ona má poprosit za odpuštění? protože si našla kamaráda? sakra, to on si našel ženskou (no, ženskou...), to on ji opustil, tak proč má ona prosit za odpuštění???
20. pro 2011 ve 14:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jameson78 nechci mluvit za garzonku, jen napíši, jak jsem její příspěvek vnímala já. Já to vnímala tak, že požádání o odpuštění je vstřícný krok, jakési znamení konce těch "akcí a reakcí " - "když Ty, tak já taky...". Pokus o smíření, u kterého není úplně podstatné, kdo první udělal botu ve vztahu, a kdo by se měl omlouvat, podstatné je, že se ti lidé rozhodli být spolu, chtějí tu kapitolu uzavřít a začít znovu. :slight_smile:
20. pro 2011 ve 14:13  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Uf, toto na me teda nepusobi moc dobre. Pokud te manzel @markytkaz zanedbaval, netravil s vami cas a nesdilel tak obycejne veci, jako jsou prochazky s dcerou, chodit ven, obcas do kina atd. a ty jsi si nasla nekoho, s kym ten cas muzes travit, co je na tom spatneho? Umim si vysvetlit manzelovu reakci, ono kdo podvadi, neveri, ze je mozne si najit jen kamarada, navic clovek muze zarlit i na kamarady, ale tve vycitky, pokud v tom nebylo nic vic, nechapu :sweat_smile: . S tim klukem jsi nespala, ale mam pocit, ze jsi zamilovana aspon chvili byla? Protoze proc jinak to cerne svedomi...Ten sebevrazedny pokus komentovat nebudu, to se neda posoudit z par vet, co jsi tu napsala, zda skutecne byla situace az tak zoufala nebo to byla zkratova reakce. Ale pusobis na me jako nekdo, kdo je ve vasem vztahu ten podrizeny, ustupujici, vdecny za kazdy kousicek pozornosti a lasky a jen doufam, ze je to nyni stejne i z druhe strany, ze i on te miluje a chce te brat jako rovnocennou partnerku. Pokud ano, doporucovala bych urcite poradnu, nekoho nestranneho, kdo ma nad vasi situaci nadhled, odpustit si navzajem, udelat tlustou caru a zacit znovu, pokud ne, rychle od nej pryc. V tom dlouhem prispevku pises, ze "to dobre dopadlo", promin, mne to tak zatim nepripada, omlouvam se, ze nenapisu nic povzbudiveho, ale chtela jsi slyset nazory, tak tady jeden mas :pensive: Hodne stesti.
Na tvou otazku, zda psychologa/psychiatra? Ano, pokud to tak citis, kazda rada/pomoc dobra :slight_smile:
20. pro 2011 ve 14:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dokud si budete pri kazde hadce / reseni vycitat minulost, vzdy skoncite na stejnem nulovem bode!?! Je potreba si rici navzajem, co vas trapi a hlavne se vyslechnout, a o minulosti vice nemluvit - zije se pritomnosti!!!

viz jasekd... odpustit si navzajem, udelat tlustou caru a zacit znovu, pokud ne, rychle od nej pryc... presne tohle by ti rekl i psycholog!!!! :slight_smile:
20. pro 2011 v 19:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@markytkaz naprosto souhlasím s jop a garzonka :slight_smile: .Pokud jste po rozvodu stále spolu,tak to oboustranně značí,že o sebe oba stojíte,a to je moc důležité.A myslím si,že máte šanci dát Váš život dohromady :wink: .
Každé manželství má krizi,a v takových chvílích je opravdu moc důležitá komunikace.Jak píšeš,tak Vy dva komunikujete,a to je moc fajn.Určitě bych se nebála obrátit na manželskou poradnu,zatím kdyžtak sama,a pak bych se zkusila o tom zmínit manželovi.Pokud má i on zájem na Vašem vztahu,tak je to na dobré cestě :wink: .
Moc na Vás myslím,držím pěsti :slight_smile: .Hlavně buďte v pohodě,a nevyčítejte si,tím se nic nespraví...spíš naopak si budete jen ubližovat,a to už za to nestojí,hmm :wink: .Tak se drž,a hlavu vzhůru :slight_smile:
20. pro 2011 ve 20:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Příspěvek byl smazaný adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Fórum není pro firmy".
25. pro 2011 v 09:40 • alpany
Tvůj příspěvek