Máme koupit malý byt, nebo velký nastálo a zadlužit se?

saarinka
27. pro 2009

Potřebovala bych poradit či snad od zkušenějších, kteří už vychávají děti. S manželem v současnosti bydlíme v nájmu, jde o malý 1+1, a chystáme se koupit si vlastní byt. Protože si kvůli práci musime najít byt v Praze, vypadá to, že nebudeme mít na víc než na 2+kk o rozloze cca 55 m2, na větší byt nemáme peníze, i na tenhle malý byt si půjčíme, z části od rodičů, z části ze stavebního spoření, ale nebude to zase až tak velký dluh. Rodinu plánujemem tak za 2-3 roky. Chtěla bych se zeptat, co si myslíte. Je lepší koupit nejdřív malý byt a moc se nezadlužit nebo si rovnou vzít hypotéku, zadlužit se a rovnou koupit velký byt už nastálo a pro rodinu? Tady jen dodám, že v Praze je rozdíl mezi 2+kk a 3+kk milion korun. My si říkáme, že bude rozumné, pokud si teď koupíme ten malý byt, který rychle splatíme a pak, až něco dalšího ušetříme, třeba za 8 let, koupíme velký, abychom se zase nemuseli tak moc zadlužovat. Ale zase nevím, jestli se i v 2+kk na 55 m2 dá žít třeba se dvěma malými dětmi? Nestálo by nám spíš za to rovnou koupit velký byt? Já prostě nevím, co si myslíte?

dukie
27. pro 2009

saarinka: Ono je to dost o zvyku. My máme 2+1 v těsné blízkosti centra Brna, cca 70 metrů. Jsme tu dva a jedno dítko. Takhle se mi to zdá tak akorát. Ale faktem je, že oba občas doma pracujeme, což už tak úžasné není, protože na to v takovémto bytě s dítětem není klid ani dost prostoru pro papírování... Shodou okolností jsme si teď vyzkoušeli 4 dny, kdy tu byla manželova maminka s jedenáctiletým klukem, a to mi tenhle byt přišel strašně malej, trpěla jsem naprostým nedostatkem soukromí. Jistě zvláště proto, že jsem vyrůstala ve velkém rodinném domě, kde jsme se s rodiči potkávali akorát tak u oběda nebo večer u televize. 😀 Každopádně představa, že mi tu běhají dvě 4 - 6 let staré děti, mě po téhle krátké zkušenosti dost vyděsila...

Každopádně můj názor - do čeho bych asi šla já... spíš se víc zadlužit a vzít rovnou větší byt. Ale to si každý musí rozmyslet podle své povahy. Já mám totiž např. teď pocit, že manžel už se "zabydlel" a už by dnes byl lenošný hledat něco jiného, znovu přestavovat, upravovat, stěhovat se... o tom, proč by se jako měl zadlužovat, když má bydlení vlastně vyřešené, o tom ani nemluvím... navíc pokud budeš se dvěmi dítky na mateřské (tedy s minimálním příjmem), tak toho za dalších pár let taky moc nenašetříte... takže si tím "odkladem" většího a dražšího taky asi moc nepomůžete... 😕 Tedy samozřejmě pokud nemáš partnera, který vydělává hafo moc penízků. 😀

Nevím, no. Třeba ostatní maminky mají jiný pocit. 🙂 Každopádně držím pěsti, ať se rozhodnete hlavně tak, abyste byli nakonec spokojení. 🙂

saarinka
autor
27. pro 2009

Dukie, moc Ti děkuji za názor. Souhlasím s tím, že to asi bude opravdu velmi stísněné, budeme se muset potom znovu stěhovat atd. No, budeme to muset ještě zvážit. Souhlasím i s tím, že si teď malujeme, jak ušetříme, ale třeba vůbec nic neušetříme nebo neušetříme tolik, kolik si představujeme a stejně si budeme muset brát vysokou hypotéku. Manžel je lékař, má těsně před první atestací, takže příjmy zatím veškeré žádné a vše táhnu já, ale zase až bude mít po atestaci tak má jisté místo na soukormé klinice a mělo by se to proto zlepšovat (ale člověk nikdy neví, že jo). My máme zatím prostě jen problém s tím, že bychom se měli zadlužovat, máme zkrátka z hypotéky strach...nejvíc nás děsí, že si půjčíme třeba dva miliony a vrátíme čtyři. Říkám si, jestli nestojí za to se místo toho spíš uskrovnit v bydlení...ale zase abychom se v tom malé bytu potom navzájem nepřizabili 😒 Prostě je to dilema...

berynka
27. pro 2009

Saari, my jsme v 2+kk a zatím to jde. Ale přesně zatím!!! 😉 Malá je samozřejmě s náma v ložnici (to si myslim, že by bylo ještě bylo i s větším bydlením), z obýváku je herna a nároky na prostor jsou větší a větší. Další dítě by byl samozřejmě nesmysl. Myslela jsem si, že ve třech v bytě vydržíme tak pět let. Ale asi to bude dřív. Pokud teda nepřistoupíme na variantu spaní rodičů v obývacím pokoji a ložnici se se vším všudy vyčlení pro malou (což teda zatim odmítám).
Úplně v pohodě to bylo tak do roku malé... což není zrovna dlouho, že? 😀

saarinka
autor
27. pro 2009

Berynka...a proč je pro vás zatím nepředstavitelné spát v obýváku a ložnici vyčlenit jen dětem? Já si to představuji tak, že nejprve bychom s manžou měli ložnici pro sebe a samostatný obývák a potom bychom právě ložnici vyčlenili dětem a obývák prostě úplně zrušili a udělali v něm takovou obývací ložničku (jako to máme teď v našem minibytečku) a společné posezení bychom vyřešili třeba sezením u nějakého šikovně řešeného jídelního stolu. Ale možná si to představuji jak hurvínek válku...

erian
27. pro 2009

Souhlas s Berynkou, čekáme mimi v únoru a už teď se děsím toho, kam v našem 2+kk dáme postupně všechny ty "krámy" a zároveň lituju toho, že jsme před 3 roky nešli do většího bytu, řešili jsme stejný problém, bydlíme v HK, kde jsou ceny bytů jedny z nejvyšších v ČR, srovnatelné s Prahou, rozdíl byl taky kolem toho milionu, ale dnes zpětně to hodnotím jako špatné rozhodnutí, měli jsme jít tenkrát do většího, protože ve stávajícím bytě to vidím tak na ten rok a pak musíme řešit bydlení jiné a já přitom budu na MD, takže mnohem nižší příjem. Za sebe teda jednoznačně radím koupit větší byt. Investice do kvalitní nemovitosti se vždycky vyplatí.

berynka
27. pro 2009

Saari, tak je jasný, že každý to má v sobě srovnaný jinak. Já prostě cítím, že má být prostor pro relax a denní činnosti, ale pak zvlášť pro spaní a není dobré to míchat. Právě pro ten odpočinek.
A taky děti se stejně "táhnou" za rodičema a fakt je utopie představa, že dítě si hraje prostě jen ve svém pokojíčku 🙄 😀.
A když to vezmu z úplně praktického hlediska, tak jak to dělat třeba s peřinama nebo s případnou návštěvou, když ložnice je vlastně obývák? 😉

nunacek
27. pro 2009

Já sice děti ještě nemám, ale když jsme stáli před rozhodnutím, jestli menší či větší bydlení, tak jsme zvolili nakonec větší. Volili jsme mezi 2+kk v bytovce (skoro nový byt) a 3+1 v baráčku (nutná rekonstrukce). Chtěli jsme ale něco na dlouhou dobu, abychom se nemuseli stěhovat hned, jak budeme chtít dítě/děti. Stěhovala jsem se už 3x a ráda bych se tomu na hodně dlouhou dobu vyhla. Takže nakonec máme skoro 100m2 velké 3+1 v baráčku a myslim, že velikostně nám to pro rodinu s dvěma dětma stačí, se třema už by byl trochu problém, ale taky by se to dalo.

nunacek
27. pro 2009

S tou ložnicí v obýváku mi přijde jako dobré řešení "spaní v patře" 😉 Pod patrem pak mít třeba pc koutek nebo televizi, knihovnu...

saarinka
autor
27. pro 2009

Holky, asi máte všechny pravdu, my si to s manžou vážně představujeme asi moc jednoduše a souhlasím, že těch 5 let, kdy bychom v tom malém bytě mohli žít i s děckem, uteče jako voda a pak bychom museli bydlení řešit znovu. Dneska to s ním prostě musím probrat. Každopádně aspoň nějaký základ z úspor máme a trošku pomůžou i rodiče, ale co mají dělat mladé rodiny, které jsou úplně bez úspor a kterým nikdo z příbuzenstva pomoci nemůže, to teda fakt nevím. Proč jen to bydlení musí být tak drahé? Moc děkuju a každopádně uvítám další názory.

peppapig
27. pro 2009

saarinka, pokud si jdete brat hypoteku, tak bych urcite volila vetsi byt/dum aspon 3+1, samozrejme podle financi a vysky splatek si taky dobre vybrat lokalitu Praha ci okoli Prahy na dojizdeni.

Z vlastni zkusenosti, bydlime od narozeni M v 2+1 (rozlohu netusim, tady v UK se to neuvadi) a uz vic jak pul roku si skaceme skoro po hlavach...mala je s nama v loznici, tedy zadne soukromi, v obyvaku bych spat nemohla, to je mistnost na odpocinek, nesnesla bych vireni prachu vsude v byte a neustale skladani posteli/gaucu apod. MUj bracha je se dvema detma v 2+1 v CR, maji v obyvaku udelane spani v 'patre', v posteli se neda ani sednou, v noci je tam horko, holky maji svuj pokojicek a vsichni jsou happy. Takze asi zalezi na cloveku. Pokud mas rada prostor a svuj 'klid', tak bych urcite hledala neco vetsiho nez 2+kk. Hodne stesti pri hledani at uz se rozhodnete jakkoliv

peppapig
27. pro 2009

Jeste jsem chtela dodat, ze se za 2 mesice stehujeme, tak uz se nemuzu dockat az mala bude svuj princeznovsky pokojicek a my s muzem nasi loznici zpet 😀

lenkabu
27. pro 2009

na 55 m2 s max jedním dítětem a budete si skákat po hlavě, pokud to jen trochu jde šla bych do většího

kaliska
27. pro 2009

Z vlastní zkušenosti můžu poradit raději větší byt.Čtyři měsíce jsme bydleli v 1+1, 45m2, bylo to na zabití. Dva dospělí,dvě děti a pes.Postel jsem měli v patře,děti postýlky pod náma,nebylo místo na nic a pořád binec,protože i pár hraček na zemi znemožňovalo průchod obývákem.Když už se budete zadlužovat,tak už je to v podstatě jedno,ušetříte si spoustu nervů do budoucna.Přeju správnou volbu a krásné pohodové bydlení. 🙂

sylvar
27. pro 2009

Sari, bydlíme v 2kk už 5let, když jsme byli sami, bylo to OK,ale jakmile se narodila malá, nastal problém, přítel se nevyspal do práce, protože i když byl v jsem malou chodila krmit do vedlejšího (druhého) pokoje, než byla ložnice, křik byl slyšet, on má spaní jako na jehle,takže se asi moc za ty 2,5oku nevyspal...v roce malé jsme zrušili ložnici, koupili rozkládací sedačku a spíme v obýváko-kuchyni.Na větší byt peníze nemáme, splatili jsme teď tenhle a jsme rádi, i tak jsme platili dost, neměli jsme hypo,ale spotřebitelský úvěr,takže jsme přeplatili 110.000, což jsou celkem prachy za 5let.Momentálně se nám nic jiného splácet nechce, pač těch 5let byl masakr 😔

dneska bych ale volila větší byt na více let, i když s přeplacením, protože my se z tohoto jen tak nedostaneme, je to tu přesně jeden poko´=milion korun, takže na to nemáme a žít opět z huby do ruky nebo opačně?se nám teda nechce, holt vydržíme, co se dá a rozlousknem to až budem oba v práci a malá půjde do školy.Skříň máme v předsíni vestavěnou, v ní jen důležité věci jako oblečení, boty, nic víc se do ní nevejde a v pokojíčku máme police pod stropem, na nich krabice z Ikey a v nich střídáme oblečení.
Zvolte správně a aby Vás to nedostalo finančně

helcenka
27. pro 2009

Ahojky, my jsme bydleli s manželem v 1+1, když se nám narodil chlapeček, tak jsme to tam vydrželi ještě asi rok a pak jsme se rozhodli, že když si budeme pořizovat vlastní byt, tak rovnou větší. Tady už to bylo na zabití, malej všude lezl a neměl tam žádné místo, i když jsme se zbavili spousty věcí, přeci jenom přibyl kočárek, postýlka...., z jídelního koutu jsme udělali pracovnu a zároveň prádelnu a stejně jsme se pak nemohli hnout. S miminkem to šlo. Nakonec jsme pořídili byt 74m. Hypotéka nás sice dost zatěžuje, když jsem na mateřské, ale kdybych měla volit znovu, udělala bych to stejně, protože pořídit menší byt, zařídit ho a třeba za pět let se stěhovat znovu, do toho bych teda nešla. Chceme ještě jedno dítě, tak myslím, že je to tak minimum, co budeme potřebovat. I když znám i rodinu se třemi dětmi, kteří bydlí v bytě 55m. Takže je to otázka náročnosti rodiny. 😉

sicinka
27. pro 2009

Ahoj, my jsme aktuálne v 2kk 55m kromě mimča jestě s kocourem. Postýlka se do loznice nevesla, takze jsem vyhodila jídelní stul a je v obyvaku. Davidek spi a hraje si stridave na posteli v loznici nebo v obyvaku. My to brali tak ze koupime maly byt do 5 let ho splatime prodame a pouzijeme penize na neco vetsiho. Nakonec se povedlo cca za 3 roky splatit, nyní máme hrubou stavbu domu a dokoncime pouze prizemi az prodame byt tak zbytek domu. Sice to bude zatim zase 2kk, ale asi 90 m 🙂 Takze zalezi na vás, ale pokud vezmete maly byt jako docasne reseni je to super (nizsi poplatky, min mista k uklidu, nizsi hypo... ) Osobne ale budu ráda až se přestehujeme do domu, zacina nam byt tesno. Ale myslim ze tak do 2 let ditete (jednoho) by se vydrzet dalo.

berenika39
27. pro 2009

saarinka, nevím, jen ti můžu napsat vlastní zkušenost. snad ani nejde o metry, ale o počet místností. mě se zdá strašně důležitý, aby každý člen, i tenpotenciální, malinkej, měli vlastní kus životního prostoru. Myslím, že se tak dá vyhnout případné pozdější ponorce, že je hezký, mít se rádi v garsonce, ale s postupem času ocení každý člen, když má kus pro sebe 😉 😉 😉 . Prostě pokud to jen trochu jde, abyste vy měli pro sebe ložnici, budoucí potomek pokojík, kde sice nebude třeba hned spát,ale bude tam mít hračky a svoje nezbytnosti, později spinkání, a pak něco pro společné chvíle - at už spojený KK s obýváčkem, nebo eventuelně pokoj+kuchyň. Z toho kouká 3+1 😉 😉 😉 .

Pokud už máte možnost to ted řešit, pokud plánujete rodinu, a nebojíte se, šla bych do většího, splácet budete stejně, jen o něco déle.....

Bydlela jsem sama s prvním synem v malém bytě a zásadní problém byl s úložným prostorem, lyže,kola,brusle,zimní oblečení,knihovna,k tomu přiber vysavač,žehlicí prkno,sušák,sezonní boty...prostě Neruda - Kam s ním?

Byt jsme výhodně prodali(byl v centru Prahy) a za stejné peníze koupili kousíček od Prahy na konci vesnice v bytovce dvojnásobné metry - máme ted 100m2, to by neylo důležité, ale kluci mají každý svůj pokoj, my ložnici a k tomu je velká obytná místnost - kuchyn a obývák, kde jsme vlastně pořád všichni spolu, Péta si tu hraje, vaříme, jíme, poslouhcáme muziku, telku...jen máme každej kam zmizet🙂))))

Šla bych do většího, stěhování je pohorma, tak si nepřidělávej další práci za dva tři roky 😉 😉

radka.m.
27. pro 2009

já bych rovnou do něčeho většího,my máme byt 180m a někdy se mi zdá i tak malý 😀 😀

rehateha
27. pro 2009

Určitě bych šla do většího! Za pár let se ceny budou pohybovat nekde uplne jinde a abyste pak nelitovali, ze za dnesni cenu vetsiho bytu za tech 8 let nekoupite ani garsonku. A hlavne bych chtěla upozornit na moznost dvojčátek 😉 Nikde neni napsano, ze vas dvou se toto tykat nebude 😎 a co pak?

saarinka
autor
28. pro 2009

Holky, moc děkuju, souhlasím s Vámi! Všichni kolem nás, co nezdědili byty nebo domy po prarodičích, si berou hypotéku, jinak to prostě asi nejde, tak to budeme muset udělat stejně, i když za cenu značného přeplacení. Teď je ještě otázka jestli nám hypo vůbec dají a kolik. Každopádně manža říkal, že se tedy podívá po nějakých větších bytech a zjistí co a jak. Myslím, že nakonec opravdu uděláme rozhodnutí koupit rovnou větší byt. Děkuji, jste moc zlaté 🙂

janeyzelvicka
28. pro 2009

saarinka, ještě nedávno bych ti radila, abyste se příliš nezadlužovali, že i v malém bytu to jde... Dneska už se na to koukám trochu jinak. My máme v podstatě 1+1, 46 m2. Malá spí s náma v pokoji, ještě máme kuchyň. Začíná nám to tu být malé, kvůli dítěti jsme některé věci museli vystěhovat do výšek (křehké, ty, kterých si vážím 😀 atd.) a už pomalu není kam dávat, malá nemá ani svůj koutek, kde bychom shromáždili aspoň někdy její hračky, všechno je tak nějak všude. A se spaním vyřešit jinak to nejde, takže když ji budem chtít vystěhovat z "ložnice", v podstatě není kam. Takže zachvíli musíme stejně hledat větší byt. Když přijde návštěva a malá už spí, co na tom, že máme celkem hezky udělaný pokoj, fajný gauč... stejně musíme sedět u stolu v kuchyni.

hupcza
28. pro 2009

já tohle naštěstí řešit nemusím, ale když kouknu na kamarádky,co s malým dítětem žijí v 2+1,musím říct, že jejich byt je něco mezi velkým skladištěm a dětským pokojem
takže pokudmáte možnost volby,rozhodně bychšla do většího (alespoň počtem pokojů jakpíše berenika)

kalu
28. pro 2009

Já se taky připojuju k názoru většiny- pokud máte tu možnost, šla bych rovnou do většího. Za pár let ty ceny opravdu můžou být někde jinde a navíc se vyhnete dalšímu stěhování.
Ve 2+1 s dvěma dospělýma a dítětem se určitě samozřejmě žít dá, ale na úkor pohodlí bydlících. Já žiju sama s malou v baráčku 3+1 (cca 90m2) a rozhodně to není zbytečně velké 😉- a to ještě máme na uskladnění spousty věcí (nářadí, kola,sáňky,kočárek atd....) stodolu. Jinak hračky máme taky pořád roztahané po celém baráku, i když "hlavní bordeliště " má v pokojíčku

janeyzelvicka
28. pro 2009

hupcza, to přirovnání je nanejvýš trefné 😅 😅
Ono dá se to, není nad to mít malý útulný byteček jak z katalogu ikea, jenže tam není vidět, jak se člověk při noční cestě na záchod přerazí o kočárek v chodbě, jak je opruz kvůli každé blbovině lézt do podstropních úložných prostor a že díky vánočnímu stromku se uživatelná plocha pokoje se zmenší o polovinu 😀 😀 😀

sylvar
28. pro 2009

To vechno je pravda,ale taky otázka peněz, proto to vyřeště než budete čekat dítě,pak to bude fakt o penězích!
Sušák máme na chodbě, botník taktéž.Úložné prostory pod stropem, je to opruz a jinak se to nedá...pokud Vám to situace dovoluje, běžte do většího...ale i v tom 2kk o 41 m2 se to dá i když přijde návštěva, před náma tu bydleli s dvěma dětma, což nechápu, jak se sem vešli,ale jít to muselo holt
😅

julie2905
28. pro 2009

taky radím jít rovnou do většího, u nás to vypadá tak, že se co nevidět budeme stěhovat do menšího domku 4+1 (něco málo přes 100 m2) a už se nemůžu dočkat, až nebudu zakopávat na každém kroku o hračky a večer si pustím jako normální lidi TV, zatím bydlíme u mojí mamky a náš prostor ( já, manža a malá) bych přirovnala k 1+1, což šlo, dokud malá byla miminko a možná tak do 1 roku, ale teď už fakt nééééééééééééééééééé, po večerech sedíme v kuchyni a už fakt nevím kam uklidit všechny ty hromadící se věci...

jinak jestli do toho půjdete, tak se koukni vedle na střechu: Financování: SFRB - Státní fond rozvoje bydlení

dávají půjčku 300 000.- Kč s 2% úrokem a za každé narozené dítě se odčítá 30 000.- Kč, pokud nevlastníte žádné bydlení, což jsem pochopila z tvého prvního příspěvku, tak by vám to měli dát, koukni i na jejich stránky, je mi jasné, že ta částka je ve vaší situaci nic moc, ale lepší než nic a hypo s těma % neseženeš a složitě to jenom vypadá 😀...
-----------------------------------------------------------------
Aktualizace od admina (únor 2012):
Státní fond rozvoje bydlení nás informoval, že v roce 2012 na otevření programu "Úvěr 300" nemá finance.
V budoucnu se samozřejmě bude snažit zajistit finance na podporu mladých, ale tento rok nemůže pro tyto účely čerpat ze státního rozpočtu žádné finanční prostředky.

andelka
30. pro 2009

saarinka: záleží na tom, na jak vysokou hypotéku si troufnete. Pokud nemáte obavy z přílišného zatížení, tak bych byla rovnou pro větší byt.
My čekáme první mimčo a budeme ve 2+1 (přesnou výměru nevím, cca 56m to asi bude). Bohužel to dneska s financováním bydlení není sranda. Byt nám nikdo jen tak nedá, nemáme po kom podědit, rodiče na půjčení nemají, vlastní úspory jsme taky neměli, vzhledem k tomu, že manžel pracuje 2 roky a já ještě nikdy.
Takže jsme to vyřešili tak, že jsme koupili 1+1 a vyměníme ho s mamkou za 2+1 (s ní tam teď bydlíme). Prostě si nemůžeme dovolit půjčit si víc jak milion a v Ostravě, v části kde bychom chtěli bydlet 2+1 anebo větší pod 1 mil. neseženeš. Takže jsme zadlužení na 27 let, máme úvěr ze stavebního spoření 500 tis. a půjčku z SFRB 300 tis. na 20 let (to je fakt dobrá věc a každé snížení se vyplatí - úrok je nižší než kdekoliv jinde a za dítě ti 30 tis. strhnou).
Byt bude řešený tak, že zpočátku bude mimčo s náma v ložnici a později ( i při 2 dětech) bude z ložnice dětský pokoj a my budeme spát v obýváku, který je naštěstí dost velký(dlouhý), takže se dá rozdělit na spací a obývací část. Ve stejném bytě jako budeme mít my vychovala spousta rodin dvě děti, někdy i psa. Jasně, že více prostoru je lepší, ale kde nic není ani čert nebere. Někdy se člověk prostě musí v bytové otázce trochu uskromnit, aby nedával celou jednu výplatu na splátky, aby měl z čeho žít a aby si mohl dovolit mít děti. Můj muž má taky solidné povolání, člověk by řekl, že jsme za vodou, ale zdání klame. Sice doufáme, že časem poroste jeho plat nahoru, ale spoléhat na to nelze. Museli jsme přemýšlet tak, abychom byli schopni celkem bez potíží platit byt a splátky i teď, když budu mít jen rodičák. Musí se uvažovat dopředu a myslet i na to, když se platy sníží nebo je jeden na nemocenské nebo bez práce nebo když je žena na rodičovské.

nunacek
30. pro 2009

andelka: Pokud je byt 2+1/2+kk dost velký, aby se v obýváku dala udělat i spací část aniž by se musela zrušit ta obývací část, tak to je super. Ale nelíbí se mi spaní na rozkládací sedačce, to je děs 🙄 Líbí se mi spaní v patře a nebo prostě obývák přepažit a mít tam klasickou postel. Ideální je, když je to 2+1 tak velké, že se to dá předělat na menší 3+1 (obývák prostě "na pevno" přepažit a udělat z toho obývák a ložnici).
Taky je důležité, když se ve 2+1 nechá jeden pokoj dětem, aby rodiče pak měli někde místo na skříně se svým oblečením nebo šatnu.

andelka
30. pro 2009

nun: No v tom je právě i dost rozdíl mezo 2+kk a 2+1. V 2+kk (což jsou dneska skoro všechny nové byty takhle řešené) mi vždycky vadilo to, že ta jídlení (kuchyňská) část a obytná není nijak moc oddělená, to by mi co do pocitu soukromí vadilo asi víc. Ale když je v jednom nedoděleném prostoru kuchyň, obývák a ještě by tam mělo být solidní spaní, tak to je snad neproveditelné.
My z toho našeho nemůžem udělat 3+1, protože v obýváku je jen jedno okno (teda balkon). ale bude to asi tak, že malá obývací část bude u dveří a spací s normální manželskou postelí u balkonu a oddělené to bude (částečně, ne úplně celé) buď vertikálníma žaluziema nebo takovými těmi pásy ze stropu. Aby se to dalo oddělat, když nebude návštěva a bylo tam dost světla. Rozkládat každý den pohovku by mě asi zabilo.
No, my máme v obýváku takovou niku přes celou kratší část, tak tam bude vysoká vestavěná skříň. Jako s úložným prostorem se budem prát asi vždycky, ale to bych měla i kdybych byla v domku. Člověk dokáže nashromáždit šíleně moc věcí.
My máme štěstí, že to je byt ve starším cihláku, takže má samostatnou spíž a komoru, prostornou chodbu (dneska mám po její délce knihovnu) a vestavěnou skříň v chodbě. některé byty fakt prostor pro uložení věcí nemají.

sylvar
30. pro 2009

všema deseti bych brala cokoli většího než 2kk,ale prostě milion jen tak nikdo nepůjčí a není to jen tak ho splatit, že(nebo splácet)když chce člověk taky nějak žít, posílat dítě na kroužky, atd...pořád doufám, že se časem naskytne něco, co bude super nabídka a naše 2kk prodáme a koupíme alespoň 3kk, momentálně je to otázka peněz.