• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Pokud manžel vezme práci, uvidí dítě jen o víkendech

16. prosince 2015 
autor
A dnes se poptával ještě u jedné firmy, která ho už dřív lákala k sobě, ale tam by musel cestovat po celý Evropě a to na dlouhodobý cesty. Odpoledne měl jet do té firmy co chtěl nastoupit se domluvit na podmínkách a termínu nástupu, tak to prý odvolá a zkusí se o to ucházet třeba za delší dobu, za půl roku, za rok. Až uvidíme, co ta péče o dítě obnáši a jestli mu bude vyhovovat nás takhle opouštět. Ale takový menší pocit viny ve mě bude přetrvávat pokaždé, když uvidím, že přišel z práce zpruzený. I když to konečné rozhodnutí udělal sám, já jsem mu to nezakazovala, v podstatě jen vyjádřila, že mě to bude strašně mrzet, když s tím malým nebude.
23. zář 2008 ve 12:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
helcah- a nejde to resit stehovanim?
23. zář 2008 ve 12:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Stěhováním to řešit nejde, momentálně děláme celkovou rekonstrukci baráku. Dostali jsme ho darem od rodičů, ale museli jsme do něj vrazit strašný prachy a rodiče v něm bydlí s námi. Takže kdyby se prodal, tak bychom jim museli shánět bydlení a to by asi brali jako velkou zradu, když ho na nás nechali přepsat. Navíc už je jim 70let.
23. zář 2008 ve 12:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
přesně, dítě potřebuje oba rodiče :wink:
a to stěhování, to je fakt, to by nešlo, že byste se s manžou přestěhovali?

mě přítel pomáhal od začátku, nebyl se mnou po porodu teda doma, bohužel si nemohl vzít dovo,pač byl čerstvě v nové práci,ale odpo si bral malou ven, já se aspoň vyspala po celodením krmení,přebalování, chování, nočním nespaní a mě to moc pomáhalo, dodalo mi to spinkání odpo energii na další den.Je to moc fajn, když může pomoci,ale samo jsou profese, kde to možné není :unamused:
23. zář 2008 ve 12:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Navíc by pracoval v Praze, peníze by měl stejné, ale bydlení je tam o dost dražší. Pak taky bychom se viděli jen o pár hodin víc, protože od toho úterý do pátku by jezdil do firem po celé republice, takže by stejně doma nebyl. Takže bychom na tom byli tak o dvě hodiny líp v pondělí a v pátek, takže by to nemělo smysl.
23. zář 2008 ve 12:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Heli já si myslím, že jste to vyřešili správně - nikde není řečeno, že tam kde teď pracuje musí zůstat navždy, časem až miminko trochu odroste se může vydat třeba i dál do světa a pro tebe to nebude tak složité!
23. zář 2008 ve 13:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky souhlas s kristi... taky to vidím doma, má práci co ho nebaví (novou práci mohl mít v době, kdy jsem měla rodit :sweat_smile: ) takže jako helca, ale on sám řekl, že bude hledat dál, aby s námi mohl být, až se malý narodí. Nechala jsem to na něm a on to věděl. Zvládli bychom to bez něj a pro mě, jako pro milující partnerku, je důležité, aby byl spokojený, tak budu spokojená i já. :wink: už tak dost na tom, že musí ráno vstávat a jít do práce :grinning: ještě chodit někam, kde ho to žere...to bych si zase na jednu stranu připadla sobecká já :stuck_out_tongue_closed_eyes:
23. zář 2008 ve 13:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
ono je taky potřeba myslet na to, že pokud má rodina hypotéku, splácení auta atd. ty peníze jsou potřeba a holt se musí překousnout i vzdálenost k práci :confounded:
a je fakt, že ta práce nemusí být napořád :wink:
23. zář 2008 ve 13:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
precetla jsem jen prvni stranu a musim oponovat marci; to, jak to tvuj manzel udelal je objektivne a dlouhodobe nejhorsi zpusob (i kdyz se v dany okamzik jevi jako ten nejlepsi) :zipper_mouth: Tohle si totiz jeho zamestnavatel bude pamatovat a pri nejblizsi prilezitosti mu to da sezrat (ne nutne tim, ze ho vyrazi, ale proste jinak) - zadny zamestnavatel nema rad, kdyz ho zamestnanec vydira (bud mi pridas, nebo pujdu jinam, kde uz o me maji zajem). Pokud ho zamestnavatel opravdu nechce ztratit, tak mu se skripenim zubu vyhovi a zamestnanec si mne ruce, jak to pekne zkoulel, ale u zamestnavatele ma hrubku (i kdyz o tom TM nevi) - sama jsi rikala, ze o podminkach bourlive debatovali, tzn. zamestnavatel tvemu manzelovi nechtel ihned vyhovet, udelal to zrejme z nutnosti danych okolnosti.....Vsude, kde jsem dosud pracovala (asi na peti pracovistich) to tak bylo, MP sam sefuje firme, kde to tak praktikuje a navic ja studuju obchod (mimo jine strategie obchodu a ze strategickeho hlediska je to jedna s notoricky znamych strategii; zamestnanec oznami, ze bud dostane XY vyhod, nebo odejde a zamestnavatel mu bud rekne,a t tedy jde, nebo -to se stava casteji- by mu rad rekl, at jde, ale nemuze si dovolit ztratit vykonneho zamestnance, tak se skripenim zubu pristoupi na jeho podminky, ale bude si to pamatovat a....) DOkonce si pamatuju, ze nam ucitel strategie managementu rikal, ze tady v UK se podobne chovani dava do zamestnancova profilu a v pripade propousteni jdou tihle zamestnanci prvni - coz je logicke, nikdo se nechce nechat vydirat... :stuck_out_tongue_closed_eyes: To byla jen odbocka, i kdyz vim, ze ted se mnou asi nebudes souhlasit....to uz je potom ale kazdeho boj (v tomto pripade boj tveho manzela)...
23. zář 2008 ve 14:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak s tímhle já teda nesouhlasím. Mám rovněž vystudovaný management a vím, že se člověk musí umět přihlásit ve chvíli kdy má pocit, že na místě kde je stagnuje a nic dalšího mu nepřináší. Když totiž nedá svému zaměstnavateli najevo, že je nespokojený a chce něco jiného, tak to zaměstnavatel často ani nevytuší a nespokojenost je na obou stranách. Můj manžel šel do vyjednávání ve chvíli kdy věděl, že má firmě co nabídnout, a taky věděl že je v danou chvíli pro firmu nepostradatelný a mohl si to dovolit. Kdyby jej nechtěli, odešel by. Bouřlivé vyjednávání bylo spíš o tom, že ho za žádnou cenu nepustí, ale museli si nechat jeho povýšení na manažerský post schválit vlastníkem, což obvykle trochu trvá a tady to museli urychlit. Já si naopak myslím, že sedět, být nespokojený a nic neříct je to nejhorší co může být..... V současné chvíli je manžel v práci moc spokojený, stejně tak i zaměstnavatel s jeho výsledky, dostává stále zodpovědnější úkoly a může profesně růst. Rozhodně si nemyslím, že udělal chybu, která by se mu v budoucnu měla nějak negativně vrátit. Samozřejmě že znelíbit se člověk může kdekoliv, ale zkušenosti, které mezitím posbírá mu nikdo nevezme a člověk je pak může nabídnout jinde.
23. zář 2008 ve 14:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zanett, ale co je mi po tom, ze "si to bude pamatovat"? Pokud se behem prace pro zamestnavatele objektivne zmenila moje cena na trhu a zamestnavatel to nereflektuje, tak mam drzet hubu a krok? Nebo odejit a nic nerict? Podle me je zcela ferovy ve chvili, kdyz jsem opravdu rozhodnuta odejit (vim, kde me vemou a za kolik) a ne ze jenom mlzim a zkousim, co muzu, to soucasnymu zamestnavateli rict vcas, aby na to mohl zareagovat tim, ze mi taky neco nabidne. Kdyz me sere partner a chci ho opustit kvuli jinymu, taky je prece vhodnejsi nejdriv resit s nim, co se mi nelibi, a ne jenom prasknout dvermi a ani nevysvetlit, proc jsem to udelala.

Pro me je vztah zamestnanec-zamestnavatel rovnopravnej, a trva po dobu, kdy to obema neco prinasi. Fakt nemam bobky z toho, jestli me pak nekdo propusti pri snizovani stavu...

(Jenom dodam, ze jsem teda o platu nikdy nevyjednavala, proste je mi jedno, kolik mi daj, kdyz neumru hlady, dulezity pro me je, aby me ta prace bavila...ale kdyz zacne zamestnavatel delat neco, co se mi nelibi, kdybych treba dostala misto toho, na cem jsme byli puvodne domluveny, nejakou uplne debilni napln prace, tak si taky zjistim, jak bych to mela jinde, a pak se ozvu, ze bud pujdu pryc, a nebo se to zmeni tak, aby mi to vyhovovalo.)
23. zář 2008 ve 14:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
zanett třeba v případě mého manžela nejde o zvýšení platu ani povýšení, ale aby se vrátil ke své původní práci. Zaměstnali ho původně jako elektronika, pak se věnovat přestavbě lakovny, technologii a teď mu nacpali nějaký projekty, který jsou jen a jen o administrativě a vytváření tabulek a grafů, aniž by se ho zeptali zda to dělat chce. Nehledě na to hned na začátku se projevil, že to dlouhodobě dělat nechce.
23. zář 2008 ve 14:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
vlastně to je přesně tak jak píše gedren s tou náplní práce
23. zář 2008 ve 14:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Naprosto souhlasím s tím co napsala gedren, taky si myslím, že je lepší než prásknout dveřmi, říct co by mi tady vyhovovalo líp a třeba toho i dosáhnout ke spokojenosti své i zaměstnavatele!
23. zář 2008 ve 14:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Helco ted me napadlo, a kdyz to manzela v praci tak sere, tak co kdyby Ty brzo vystridal na matersky? :slight_smile: A rek zamestnavateli, ze se nevrati, dokud nedostane rozumnou praci :slight_smile:)
23. zář 2008 ve 14:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
samozrejme, ze kdyz je zamestnanec nespokojeny, ma to dat najevo a ne tise trpet, ale je jedna vec, kdyz zamestnanec prijde za sefem a zepta se na moznost zvyseni platu ci jinych vyhod a je jina vec, kdyz za nim prijde a rekne; bud mi pridas, nebo ne, ale kdyz ne, tak jdu, chteji me jinde. Kazdy zamestnavatel (protoze je jenom clovek) si to vylozi jako vydirani (bud....anebo...) a prvotni reakci kazdeho je, ze nevyhovi (pac nikdo se nenecha vydirat rad), ovsem pokud ho okolnosti donuti zamestnanci vyhovet (protoze si nemuze dovolit ho ztratit), tak mu teda vyhovi, ale nebude za to rad....docasne to bude vypadat, ze je vsechno OK (obe strany jsou spokojene), ale od toho momentu ma zamestnavatel navrch (protoze zamestnanec ma u nej vroubek) a pokud tady nekdo studoval management (a psychologii obchodu) tak vi, ze schopny manager se zacne poohlizet po nekom, kdo by v budoucnu mohl 'problematickeho' zamestnance nahradit (zacne formou internal training atd), protoze podruhe by pripadne 'vydirani' tomu zamestnanci uz neproslo...takove jsou tady praktiky; takhle nas to uci ve skole a taky to tak vidim kolem sebe...nemusi se to nikomu libit, ale ja jen rikam, jak to funguje..
23. zář 2008 ve 14:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Gedren no to je taky řešení :grinning: :grinning: my o něm dřív dokonce uvažovali, když jsem vydělávala víc já a manžela to v práci štvalo :grinning: :grinning: :grinning:
23. zář 2008 ve 14:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
zanett, ale furt nechapu, proc by me melo tankovat, ze mam u zamestnavatele vroubek? Pokud mam nejaky nabidky, tak asi neco umim, tak az se rozhodne, ze se mnou uz nebude spolupracovat, pro me za me, rada pujdu svy schopnosti prodat nekam jinam.
23. zář 2008 ve 14:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Já už se do práce kde jsem pracovala předtím vrátit nemůžu. Tohle pracovní místo nemůže zůstat neobsazené a nastupovala jsem tam s tím, že po mateřské už se tam nevrací. Vím že zákon mluví jinak ale zaměstnavatel mi vyšel vstříc jak mohl, bylo by to komplikované.
23. zář 2008 ve 14:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak to zanett žiješ asi v jiném světě, protože tady to teda funguje jinak. Nechápu proč by mě mělo zajímat, že si to bude zaměstnavatel pamatovat. Pokud budu dělat práci se kterou on bude spokojený nemá důvod mě propouštět. Navíc já nikdy nechodila do práce s tím, že tam budu až do smrti. To že chodím do práce nevidím jako smysl života a nijak mě nestraší myšlenka toho, že by mě měli propustit, protože vím, že bych se dokázala v pohodě uživit i jinde. Já teda rozhodně nikde nenapsala, že manžel svého zaměstnavatele vydíral. Prostě mu jenom oznámil, že má lepší nabídku za takových podmínek, zároveň ale je ochotný jednat o podmínkách ve stávajícím zaměstnání. Tohle podle mého není vydírání!!! A jestli to ty vidíš jinak, tak je to asi tím, že žiješ a studuješ jinde :slight_smile:
23. zář 2008 ve 14:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
gedren - tech duvodu je nekolik, zalezi na tom, jaky post zastavas (a v jakem oboru), ale casto to ma vliv na potencialni karierovy postup ('vydirajici' zamestnavatel nemuze pocitat, ze bude povysen atd, protoze firma si ceni loajality a ne nekoho, kdo vydira a je porad jednou nohou u konkurence), dalsi zvyseni platu a strasak nejvetsi; vypoved (casto z nadbytecnosti) - protoze takovy zamestnanec pujde prvni...Dale nemuze predpokadat, ze podobnou 'strategii' pouzije znovu, protoze kvalitni manager (zamestnavatel) bude na pripadnou situaci pripraven a nevyhovi mu (a zalezi na tom, jak je ten zamestnanec dobry a ma nabidky odjinud - ty gedren jsi teba dobra ve svem oboru, ale vetsina lidi dela prumernou praci a nicim nevynikaji a nedostavaji lakave nabidky denne, takze si nemuzou vybirat tak moc, jak by chteli, aby si jejich sef myslel...)..nevim, co na tom neni jasny, mozna mas takovy nazor proto, ze pracujes na uni a ne v drave, konkurencni firme v soukromem sektoru, kde to funguje trochu jinak, tam si proste zamestnavatel musi byt jist, ze na zamestnance je spoleh, jakmile ten pocit ztrati, (tedy zamestnanec ma vroubek), ma problem...tohle asi nefunguje ve statni sfere, kde pracujou vetsinou ti, co nic neumi a neumi se prosadit, a nemusi nic delat, ale v privatni sfere je boj
23. zář 2008 ve 14:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Helco, tak to je skoda, ze si to nemuzete prohodit.

A k tomu vydirani a "vydirani": on je IMHO taky rozdil v tom, jestli zamestnanec ma rozumne pozadavky (napr. aby zamestnavatel dodrzel, co kdysi slibil, nebo aby odmena odpovidala praci), a nebo jestli skutecne vydira, coz by byl treba pripad, kdy by pozadoval neco, co si objektivne nezaslouzi, ale zamestnavateli se v tuhle chvili (rozjety projekt apod.) vyplati spis mu vyhovet, pac je pro nej nerealny vcas schrastit a zaucit nahradu. To druhy je samozrejme svinarna a je jasny, ze hned po skonceni projektu to zamestnanec schyta :slight_smile:, tak jestlis mluvila zanett o tomhle, tak mas samozrejme pravdu. Ale to, o cem jsme se tu bavily a uvadely za priklady, myslim tenhle pripad nebyl :slight_smile:
23. zář 2008 ve 14:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Marci já Tě chápu protože proč by tam zůstával když jinde má podmínky lepší. Já když jsem v původním zaměstnání dostala podstatně lepší nabídku tak jsem šla taky slušně za majitelem a řekla mu, že bych potřebovala odejít na dohodu, protože mi jinde nabízí 2x větší plat a on sám řekl, že ho to mrzí, ale že jejich firma by mi tolik nikdy platit nemohla, tak mě pustil, i když musel narychlo hledat někoho jiného. Rozhodně jsem to nebrala (a jsem si jistá že ani on) jako vydírání. Byl to jen společný výběr ze dvou možností.
23. zář 2008 ve 14:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja nevim, proc nedrzim pusu :stuck_out_tongue_closed_eyes: driv nebo pozdeji nekdo prijde s teorii, ze protoze bydlim v zahranici, tak absolutne netusim, jak se veci maji a jsem mimo...ja koncim...manzelovi Marci preju hodne stesti, jinak nemam, co bych k tomu dodala...
23. zář 2008 ve 14:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Gedren,..rozhodně neni rovnoprávnej vztah mei zaměstnavatelem a zaměstnancem..možná ve státní správě ale ne mimo ní...nevím kde jsi nato přišla..Vždy má zaměstanec navrch než zaměstnavatel.
S zanet souhlasim ale i v prispevku Marci je dost pravdy.
23. zář 2008 ve 14:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
zanett, já teda nevím, co dělá manžel Marci, ale jsou profese, kde a) je dotyčný těžko nahraditelný, jelikož je specificky zaměřen a jeho specializace je žádáná a málo častá a b) kde pokud si neřekneš, zůstáváš s nástupním nebo jen mírně vyšším platem klidně i 10 let. Muvím o ČR.
Nevím, jestli to lze nazvat vydíráním, když sebevědomý zaměstnanec férově řekne zaměstnavateli "Šéfe, potřebuju vyšší plat, dělám tu n let, založil jsem rodinu a potřebuju vylepšit náš rodinný rozpočet. Nechci odejít, protože jsem se vypracoval i díky naší firmě, mám tu zázemí a přátele a rád bych zde zůstal, ale má finanční situace to nedovoluje. Proto žádám o zvýšení platu, na oplátku nabízím nadprůměrné pracovní nasazení, V opačném případě budu nucen odejít. Samozřejmě, že vpálit zaměstnavateli do ksichtu" pokud mi nedáte to nebo ono, ve firmě xy mi to dají" při prvním rozhovoru je netaktické, ale jestliže se nic neděje a firma hraje mrtvého brouka i po přednesení žádosti, případně žádost zamítne, je to legitimní způsob, jak upozornit na svůj požadavek.
Jde- li o odborníka a pracanta, byl by zaměstnavatel vůl, kdyby ho pustil. btw.
23. zář 2008 ve 14:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mě teda přijde celá tvoje filozifie zanett pěkně zvrácená. Vůbec se nezakládá na rovnocenném postavení mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Přece nechceš tvrdit, že úkolem zaměstnance je držet hubu a oddaně vzhlížet ke svému zaměstnavateli. Jako nefér samozřejmě beru situaci, kdy člověk chce s něčím seknout ve chvíli blížícího se deadlinu a zaměstnavatele vydírá, ale pokud přijde s rozumnými požadavky a chce o nich vyjednávat a dává současnému zaměstnavateli přednostně právo je splnit a využít mých dovedností a schopností předtím než prásknu dveřmi - tak tohle přece není vydírání!!!!!
Poznámka o neschopnosti zaměstnanců státní správy ponechám bez komentáře. Ta je podle mě hodně hloupá a zevšeobecňující. Já ve státní správě pracuju od promoce. Dokázala jsem se za docela krátkou dobu svými schopnosti vypracovat na slušnou pozici (rozhodně jsem zaměstnavatele nevydírala :grinning: To že lidé ve státní správě jsou nějací nesvéprávní blbečci většinou tvrdí ti, co o tom houby vědí!!!
23. zář 2008 ve 14:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Zanett máš pravdu, já i manžel jsme si vědomi toho, že teď možná dosáhne v práci lepších podmínek, ale bude mít u nadřízených vroubek, protože už přemýšlel o tom, že odejde. Jenže ty lepší podmínky pro nás mají větší váhu než nějaký vroubek, a kdyby ho chtěli propustit tak si ve výpovědní lhůtě holt musí něco najít. Koneckonců on chtěl taky odejít proto, že si zaměstnavatel u něj udělal vroubek tím, že ho přeřadil na práci, kterou nemá vůbec ani ve smlouvě.
23. zář 2008 ve 14:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zanett..tady se nemůžeš toik rozjíždět protože ČR jsou velmi "citlivý" ohledně pracovního práva a vůbec způsobům v zaměstnání. kapitalismus nás minul obloukem, tady se jede už 18 let sociální politika a nejspíš pojede dál. Píšeš o UK, před dvěma týdny jsem se vrátila ze Skotska a jen jsem zírala na jejich pracovní tempo a na pracovní právo vůbec..škoda,že to nedošlo i k nám.
23. zář 2008 ve 14:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
evidentne me pochopila jenom alisek (taky jsi sefova, ze jo :grinning: ), k ostatnim nemam co dodat.....ted uz opravdu jdu....
23. zář 2008 ve 14:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek