Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?
Většinu lidí, co znám, co se setkali s touto knihou nebo seminářem manželů Kopřivových, jejich principy nadchli. I pro mně bylo jejich objevení osvícením a přesně tím pravým... Jenže - přečíst knihu je jedna věc a každodenní realita věc druhá. 😒 Výchova je nesmírně těžká, zvláště když jsme sami vyrůstali v "typicky české výchově" a máme ji tak v sobě i podvědomě. Člověk se pořád přesvědčuje, že se bude chovat ke svým dětem jinak... a pak najednou s údivem a úděsem zjistí, že z něj vycházejí přesně ty samé věty, které slýchával jako malý... že jsou to jen pokyny, příkazy, rozkazy, křik... Nervy v kýblu a přitom dítě stále neposlouchá a co víc, je to čímdál horší... 😨
Převést principy RaR do praxe je těžké, hlavně ze začátku, je třeba toho v sobě hodně překopat... ale já věřím, že se to bohatě vyplatí, proto jsem rozhodnuta se s tím poprat. 😎 Vím, že RaR má i tady na Koníkovi spoustu příznivkyň, proto bych chtěla založit prostřednictvím téhle diskuse takový malý klubík 😵 , ve kterém si můžem pomáhat s různýma situacema, jak je řešit, povzbuzovat se, sdělovat si co pomáhá a co ne... a tak 🙂
@ella1980 podla mna tomu rozlievaniu zabranis tak, ze mu das tacku, na ktoru das dva pohare, do jedneho vodu a nech si prelieva. a s tym buchanim tiez, treba mu kupit bubon, xylofon, alebo nech si bucha po hrnci, ja som malu nechala buchat na vsetko, co nemoze znicit. deti potrebuju zistit, aky zvuk tie veci vydavaju/trenuju si tym hudobny sluch. takze si myslim, ze to nerobi preto, aby ti urobil naschval, ale preto, ze tieto jeho potreby su nenaplnene.
su to veci narocne na cas, lebo pri zaciatkoch prelievania musis pri nom stat, daj mu na tu tacku aj malu handricku, zo zaciatku bude vela vylievat, ale nech si zvykne, ze to treba po sebe utriet/deti to inak robia z nadcsenim, aj to utieranie| po case uz bude v tom samostatny. takze kym nie je druhe babo, trenujte 😉
moja mala prelieva vodu od roka a nikdy ju nenapadlo vylievat vodu z pohara. a to pije z normalneho hrnceka. deti fascinuje voda, tak musia zisti, co s nou 🙂
a s tym jedovanim, na to treba len cas. aj moja mala to robila donedavna velmi casto, som ju tak chvilu nechala, kym pominul pociatocny amok a potom som si ju pritulila a porozpravla sa o tom. ved tebe tiez ked sa nedari, nemas chut nieco rozbit, alebo sa aj hodit o zem? len uz si vacsia a kultivovanejsia, tak to nerobis. ja sice obcas ked ma muz velmi nastve, hodim po nom nejaky tanier, ale to len vynimocne 😉
Ahoj Klementina, dakujem za odpoved. Ja sa veru snazim ako pises malemu vyjst v ustrety ked ma to napadne ze ako, no jemu prave z pohara pit dat nemozem - z tej flasky rozleje najmenej...ale asi to skusim na hru s tymi poharikmi, veru vodu miluje aj utieranie. to buchanie je pri jedle , ked sa "nudi"...neucim ho jest sameho, lebo napr. ked mu dam ranajky - kustik peciva natreteho maslom tak do toho strci prst a potom rozotiera po stole. vacsinou to nezje, len rozfrfoce, pohadze po zemi a tak, hra sa s tym...su to drobnosti, viem, a preto som chcela vediet ci to radsej akoze nevidiet alebo ho zacat uz trosku priucat - ked ho ale pat krat poprosim a neurobi to, tak neviem co dalej - nechcem aby si zapamatal ze to urobim za neho. takze sa mam radsej takym situaciam vyhnut - napr. ho poprosim pozbierat co rozsypal...dakedy posluchne, dakedy nie a ignoruje ma. viem ze mi rozumie.
S malym sa neda rozpravat, nehovori este takmer vobec nic, ale zato viem, ze mi rozumie vsetko. Niekde som citala ze pri jedovani je potrebne aby dieta neublizilo sebe, druhym ani neznicilo veci. Este tie veci to by sa dalo, proste mu ju vezmem a odlozim, aby si ju nerozbil, snazim sa aby sa necapal po hlave, ukazujem mu pohladkanie a tak to budem asi robit ked sa narodi dalsie...ale ktovie ci neni dajaky lepsi postup.a to teda mas uplnu pravdu ze mne ked sa nedari tak teda moje spravanie neni ani velmi kultivovane, az pri malom som zistila ze naprv musim riadne prevychovat seba ak mu mam ist prikladom. on ma teda rozhodne "vychovava" viac ako ja jeho, je to este predsa len babatko, tak musim vidiet v nom len to dobre a nehladat vecne chyby na vsetkom.
@ella1980 mladší dělá s jídlem úplně to samé - řeším to tak, že mu dám trošku na hraní, ať si nabírá, přebírá, rozmazává, rozpatlává atd., občas si něco i strčí do pusy, ale je mi jasné, že by se takto nenajedl, takže většinu jídla mám v misce já a krmím ho. Když mu nedám nic "na hraní"a že ho budu krmit jako jen já, tak se nenají vůbec, protože se nudí a to potom taky jen bouchá do židličky, kope, hrabe se z ní ven a nechce jíst. Akorát se musíš smířit s tím, že po jídle se musí všechno v okolí židličky umývat a dítě převlíkat, což je blbý, ale zas je jistota, že z toho vyrostou a budou jíst taky jednou normálně. A to přelívání vody, tak staršího to drží už více jak dva roky, spolehlivě se tím na dlouho zabaví, neustále si přelívá vodu z pohárku do pohárku, vždycky je potom potopa, ale je to čistá voda, tak mi to nevadí, nedávala bych žádnou sladkou šťávu nebo tak, aby se to pak nedalo dobře utřít a vyčistit....
@ella1980 co sa toho jedenia tyka, to robia vsetky deti. poznavaju tak nielen ako to chuti, ale aj aku to ma konzistenciu. ja mam uz vysavac permanentne v obyvacke, lebo ked jonas ranajkuje, obeduje ci veceria, je to vsade. maslo alebo omacka rozmazana po stole, omrvinky na zemi - lebo ved treba otestovat, ze chlieb vzdy padne na zem, a pod. to sa podla mna treba obrnit trpezlivostou, pretoze inak sa jest nenauci. je jedno ci to bude skusat teraz alebo za rok - prejdu tym vsetky, a ked to nebude robit teraz, tak za rok, ked zacne papat druhe dieta samo, urcite.
co sa vody tyka, osobne nie som naklonena takejto zabave doma vo vnutri. jedine vecer pred spanim vo vani alebo v lete vonku na terase. takze u nas fungovalo a funguje upozornit, ked nepocuva, tak vezmem a dam na pult. ale zalezi od toho, ci ti to velmi vadi alebo nie. ak nie, tak by som postupovala podla rady klementiny ci reruny.
ahojte, knizku mam uz objednanu😉chcem sa opytat ci su tam rady aj o vychove uplne malych deticiek,teda skor usmernovani.maly zacina stvornozkovat a my mame vsetok nabytok,elektroniku velmi nizko. Tak ma zaujima ako ste riesili aby nedemolovalo babo co mu pride pod ruky.odlozit to nemam kam a chcem aby sa naucil zit s tymito vecami na dosah. Citala som radu ako na krehke veci ale to je ine vzhladom na vek a charakter veci. Ak si najdete cas poradit dakujem😉
@akdarka asi tě ta knížka zklame, nejsou tak takové rady, co se týká úplně malých dětiček, je to o komunikaci obecně a příklady jsou tam spíše pro větší už mluvící děti, pro puber´táky, ae taky pro dospělé, pro učitele, ale určitě se to dá používat už od malička. Hlavní rady jsou nezakazovat, nekřičet, nevyhrožovat, fyzicky netrestat. Co se týká videa, skleniček atd. tak pomůže spíš nechat osahat pod dohledem a opakovat frázi typu pozor, křehké, jemné , nebo trouba pálí pozor, horké!!! a dítě brzo ztratí zájem. Když budeš zakazovat, tak tím tuplem do toho bude něco strkat nebo brát věci, co nesmí....
ahojte kocky. Tak sa priznavam, ze uz sa citim celkom na dne. Ako minule spominala Reruna. Neviem ci sa pamatate, som tu s vami riesila problem o nasej malej bitkarke. Takze teraz ma rok a pol, zacalo to v roku, no a ta jej negativisticke spravanie voci detom sa len stupnuje 😔 Rabr pristup vobec nefunguje. Nic nefunguje.
Co predviedla vcera na ihrisku, no katastrofa. To ze sa vecne hadze o zem, jeduje, reve.. no ok. to zvladam vcelku s pokojom, pokial sa do toho nevmiesavaju okoloiduce tetky so svojimi kvazi radami.. proste nech sa vyzuri ... ale tie ustavicne konflikty s druhymi detmi, co musim riesit. Ideme na ihrisko, strasne sa tesi, nemoze sa dockat...ako ju dam dole z kocika hned odo mna utecie za zabavou.. to odjakziva.. nezavislacka no.. a potom uz len ja ju musim nahanat a kontrolovat aby sa nechovala voci ostatnym ako maly tyran. Trufne si aj na 4-5 rocnych. Zaujimave ze dospelakov respektuje, s tymi komunikuje ako na jejich urovni, smeje sa, vobec sa ich neboji, ani chlapov, to hned koketuje.
Vcera bol vonku s nami aj manzel, nechala som mu ju, nech ju ma on na starost, nech si to skusi co je to sa o nu starat. ja som stala pomimo. Po 20 min bol total zniceny, nasraty.. no aspon konecne pochopil, ze co mame za problem, lebo vzdy mi hovoril ze zvelicujem. Ale nakoniec to zhodnotil, ze teda ok, nasa mala nebude moc oblubena v kolektive, a ze sa mi divi, on by s nou nikam nechodil von a zostaval doma. ????
No neviem, ja si myslim, ze potrebuje aj ine kontakty ako iba mna, mala by vidiet ine deti. A aby som upresnila, tu nie je problem len ihriskach atd. Ona proste skace do druhych aj napr. v obchode, vedla stoji ina mamina s dietatom, najpr kontaktuje dieta veselym vyskotom, usmevom a potom zautoci.. akokeby jej patril cely svet. A ja do toho mesta, obchodu musim ist..
Viem, co som si precitala tu na fore, tak vacsinou ste riesili opacne problemy, ze si na vase deti niekto dovoloval..museli ste riesit opacne situacie. Ale verte mi, ze ani s prilis priebojnym dietatom to nie je jednuduche.
Viem, je to jej temperament, tak ako ma silne prejavy zlosti tak aj radosti, je samostatna, sikovna.. len tie utoky na deti, niekedy je mi az do placu, ze sa chova akokeby jej niekto niekedy ublizil, akokeby bola z destkeho domova, kde maju deti za sebou nejaku zlu skusenost 😔 😔
@prom to je zvlastne, rozmyslala si kedy to vzniklo ? aka bola predtym ? mate vo okoli niekoho kto sa sprava podobne z to odkukala ? alebo ako fungujte doma vy ste skor kludnejsi alebo naopakz? asi to mas tazke a urcite hladas riesenie ale zrejme bude treba uplne zmenit pristup a spravanie voci nej. Preco mas pocit ze Rabr nefunguje ? Skus dat niaku konkretnu situaciu ako sa spravala a ako si reagovala ty.
@prom - ahoj, přesně jak píše @zelmirka1, chce to více konkrétních situací a proč si myslíš, že to dělá....a hlavně proč máš pocit, že rabr nefunguje...(není to věc, která od počátku na děti funguje 100%, zejména ne na malinké děti, ale jde o ten základ, o ten respekt, o to pochopení potřeb dítěte, dá se hodně vycházet i z montessori principů...). Jak moc je malá temperamentní, jak moc ji zakazujete, přikazujete..Dovedu si představit, že to musí být pro vás náročné..
@zelmirka1 , @blandik
ehm.. aby som presna, Rabr u nas funguje, skoro vzdy.. len nie u tych konfliktov s malymi detmi. Mala je hooodne temperamentna, ja jej v podstate toho zakazujem velmi malo, co sa tyka objavovania novych veci, nevadi mi ze je furt spinava, lebo furt nieco skuma na zemi, respektujem ze je ziva, vecne sa hybe, ma neustale akrobaticke chutky, co sa tyka vyliezania na rozny nabytok.. ale dava si pozor, ide velmi opatrne..lebo ju podla Rabr upozornujem co sa jej moze stat, ze spadne atd.. myslim, ze malo deti ma taku slobodu ako ona, druhe maminy su teda o hodne moc uzkostlivejsie. A to mi napr. moja matka vycita, si mysli, ze jej malo zakazujem, ze preco stale kojim atd, preco stale nechodi na nocnik atd. Darmo jej vysvetlujem, ze ona proste na nom este neobsedi, sadne, vyskusa a hned uteka dalej.. aj s jedlom to tak je, nie je vyberava, chuti jej jest, len ju nebavi sediet na jednom mieste. Ano priznavam, mame zlozvyk, aby vydrzala sediet pri jedle, tak ma pustene nejake video /btw. velmi sa jej paci ten film Babies, co ste minule spominali.. hlavne ti cernousci v afrike 😀 /, v rukach nejake veci co presypa z pohara do pohara /montesorri system/, ani nohy sa jej nezastavia, tak aspon kope do stolu.. niekedy skusa sama papat.. tak takto my papame.. furt v pohybe
Inak, kde take chovanie videla, neviem, my sa teda s manzelom nemlatime, skorej furt sama sranda, robime s nou blbosti spolocne. Ja si fakt myslim, ze proste skusa hranice, je to jej povaha.
Spomeniem priklad. Manzel ma bratranca a sestrenicu, obidvaja rovnako vychovavani, myslim velmi dobry pristup, jejich rodicia su strasne fajn, myslim ze intuitivne Rabr, co som pocula. Sestrenica no problem, no a bratranec - odmalicka cierna ovca, strielal po sliepkach, robil stale zle, vyrastol z neho velky frajer/fesak, k alkoholu ma blizko, v 16 rokoch si spravil dieta s jednou od kolotocov, o nieco neskor zas s dalsou babou.. ako neni zly clovek, zeby bol nasilnik alebo tak nieco, len jeho proste to lumpacenie / pokusanie osudu bavi. Ma v ociach take tie iskricky. A rodicia by sa mohli aj "urabrovat" a nic. Aj boli s nim u psychologov, on doktorom naciganil ze ho doma biju, proste len tak, nech je sranda. Skolu skoncil s ucnovkou. Ako teraz po 30ke sa skludnil, preraba si svojpomocne stary dom, robi si taky velmi zaujimavy fotograficky dennik, instaluje zaujimave veci v "zahrade" /moderny konceptualisti-umelci su proti nemu handra/ je inak dobry chlap, vzdy je s nim sranda, len proste lahko skace do malerov. Si viete predstavit moje mdloby, ked malu niekedy k nemu pripodobnuju 😅 😀 Ze ma podobny kukuc ako mal on.
situacia na ihrisku prebieha takto: velmi sa tesi, ked ideme tym smerom, skor ci neskor zacne provokovat nejake dieta. Pridem, upozornim ju, opakuje sa to, upozornim znova uz prisnym tonom, popripade ju odtiahnem na ine miesto. Opakuje sa to stale, a stale tak zoberiem, nalozim do kocika a odchod prec. Tak ako mi radila Fem minule. A tak je to v podstate stale, vyraznejsie ci menej. Neponaucuje sa.
ALE vcera cerstvy zazitok.. boli sme u jednej maminu na navsteve, asi 5 mamin. Jeden chalan najstarsi - 2 roky - si majetnicky bral vsetky veci od druhych, sak normalka, tak to robia deti v tom veku, nechcu poziciat. A naucil sa taku fintu, ze zhadzuje vsetky mladsie deti na zemi, jeho mamina ho neustale okrikuje, ale ma ju na haku, nerobi to zo zlosti, ale zo srandy. No a on si vybral za hlavny objekt nasu kocicku. To necakala. Zrazu z mojej nezavislacky bol maly mamanek a chodila sa mi stazovat. Tak som jej hned aj objasnovala ze ake to je, ked detom ublizuje. Je to blbe priznat, ale u nas asi zafungovali zakony dzungle, po cely cas potom nikoho neatakovala, ziadny konflikt z jej strany. A este vacsia sranda, ti nasi mali bitkari sa potom aj objimali a so zaujmom skumali. Viete, na ihriskach tie jej ataky v podstate nikto az tak nevratil, deti su skorej v soku. Dufam, ze ma nebudete povazovat za tyransku matku, a co napisem asi neni moc Rabr, ale som normalne rada, ze dostala taku lekciu od rovesnika, ze pocitila ake to je byt ublizovanym. Lebo moje vysvetlovania, vyssie uvedene sankcie vobec nefungovali.
Dnes sme stretli jednu maminu s podobne starym synom a bola zasa uplne v pohode, sa hrali s travou, poziciavali si kamene, listy. Taaak sa strasne modlim, aby to nebola chvilkova vynimka. 😉
a este spominane montessori.. moc vam chcem podakovat za uvedene tipy v diskusii. Male je teda furt v pohybe, aspon okolo tych misiek lozi, presada si z miesta na miesta, aspon o 20 cm, ale inak ju to velmi bavi. Minule sa hrala s pomarancovymi supkami asi hodinu, stale presypala z misky do misky, preskladavala ako puzzle, no nadhera ju pozorovat ako bola sustredena. 😉
@prom ahoj, jen pro povzbuzení...s postupujícím věkem se to velmi pravděpodobně změní. jako všechno. dozraje jí centrální nervová soustava 😉 a v hlavince se jí vytvoří nová spojení - že je lepší, když nikoho neatakuje, protože pak si může hrát déle, v klidu, bez zásahů okolí. nějak bych jí i ted ukazovla, jak je to lepší v klidu bez bitek, hodně ji upozornovala na situace, kdy je to ok. aby jí samotné to docvaklo, že ty bitky nic dobrého nepřinesou. je ještě malá, změní se to. třeba už je to na dobré cestě, jak píšeš. 😉 .
tak vydrž.
@berenika39 ahoj, aj tebe vdaka za podporu 😉 jj, aj na to som uz narazila o tom dozrievani CNS. To tej nasej malej cacorke musi v tej lebeni dobre tlacit, ked tak vymysla 😎 😀 jo a chvalim ju, chvalim ked sa pekne chova, ved sama som za to stastna. Lebo tieto konflikty/situacie mna vycucavaju viac ako kedysi celonocne kojenie,co som vtedy myslela, ze uz nic horsie nemoze byt 😅
@prom - ahojky, jak chodíme na montessori, tak je tam jeden chlapeček, možná podobný temperament, nevydrží, nejaký ten měsíc mu trvalo se zklidnit při koberečku a aktivitě, ale te'd už to krásně zvládá...určitě v tom montessori pokračujte, je to pro malou příležitost posilovat koncentraci, zklidnění... možná by se ji líbila i elipsa doma a chození po ní při klidné hudbě...tak hluboká koncentrace, že vydrží u něčeho i hodinu (nebo i třeba 15min, ale jakoby je mimo a plně soustředěná), je pro vás určitě to pravé...Jinak rabr - pozor na to, když někam leze a říkáš ji, co všechno se může stát, tak to až tak rabr není - není potřeba malovat čerty na ze'd, že spadne, max, že může spadnout...ale raději bych asi přijala, že je temperamentní a že prostě leze, že bude nejspíše velmi obratná po sportovní stránce, a spíše ji být oporou, že už jsi hodně vysoko, většinou se nahoru leze snadněji než dolů...opatrně...ale osobně se snažím nemalovat budoucí scénaře o spadnutí, rozbití kolena...většinou se to nestane a pak děti mají pocit, že jim "neříkáme pravdu"....Ta zkušenost s jiným dítětem je určitě pozitivní...a k tomu hřišti - dělala bych to tak, jak jsi psala, že jak zaútočí, tak ji vzít bokem a vysvětlit si to, počkat, až se zklidní a pak vysvětlit a pokud budeš mít pocit, že to dělá proto, že jiné dítě narušilo její prostor (to je dost časté u dětí, že prostě nesnedou jiné dítě ani poblíž), tak dát pochopení a vysvětlení, že možná ji to vadilo, že tam přišlo další dítě...prostě jakoby se ji snažit i pochopit...ale může to být i o tom, že jste na to už hodně zatlačili, že nesmí bít jiné, nesmí útočit a ona se na to nafixovala...Asi by pomohlo změnit tu reakci na pochopení její stránky, že se tak brání, a že spolu můžete hledat jiný způsob...je ještě dost malá, chce to trpělivost...Jinak k tomu nočníku, lezení - to je problém starší generace, taky jsme si to prošli, ještě nechodí na nočník atd. ..a pak zase - jééé on už chodí a fakt si sám říká, to je ale šikulka /sám se odplenkoval v 25měsících, do té doby o nočníku nechtěl slyšel, byl jen postavený v koupelně a on jej ignoroval, ani jsem mu pak ani neříkala.../. Včera jsem si četla o montessori - jak je důležítá svoboda v aktivitě pro děti, tedy podle montessori, se abnormality vývoje vyvíjejí právě v důsledku omezování aktivity děti (jejich pohybu, řeči, nápadů...)...takže nedá se změnit temepreament, jen jej nasměrovat konstruktivním směrem - tedy směrem k aktivitě s předmětem, tělem a ne na vzájemný boj...
@blandik ahoj, aj tebe velka vdaka za slova. a napady z montessori 🙂 dcerka velmi dobre vnima hudbu, asi ako kazde dieta. Ona si frci na vsetkom, dychovka, rock az metal ... teraz sme sa boli schovat na chvilku v kostole, lebo strasne fucalo vonku... a akurat tam niekto trenoval na organy, mala bola uplne vo vytrzeni, skoro ani nedychala, mala az dospelacky vyraz akokeby prave pochopila meaning of the life. 😀
S tym upozornovanim o nebezpecenstve, ked niekam lezie, nieco robi... robim tak ako pises, ja som sa asi zle vyjadrila 1x 😅 Prave moja mamka je taka, ze hned za vsetkym vidi horrorove sceny. Stale sa jej snazim vysvetlit, ze dcerke nestojim za zadkom cely den a je mi jasne, ze proste ona furt vymysla, tak nech to ma radsej natrenovane.
a ta tvoja posledna veta sa mi velmi paci!!!
"takže nedá se změnit temepreament, jen jej nasměrovat konstruktivním směrem - tedy směrem k aktivitě s předmětem, tělem a ne na vzájemný boj..."
takto nejak by som chcela fungovat s dcerkou 🙂
@prom - bude jen lépe, jak poroste...u těch temperamentních dětí je to pro rodiče náročnější,... včera mě to moc zaujalo v té knížce /Olga Zelinková je autorka, Pomoc mi, abych to dokázal sám), píše tam právě o nutnosti, aby dítě nebylo rušeno z hluboké koncentrace, aby mu byl ponechán prostor, nebrzdily se jeho aktivity, jediné omezení je slušnost a bezpečí.. svoboda v aktivitě, ale ne libovůle (že je důležité děti učit, že když zvolí jedno, tak to znamená, že musí opustit něco jiného - takže je učit to, že nemůžou mít všechno, ale jedno věc ze dvou) a že pak děti rozvinou kvality v daném věku neočekávané (ona prý M. Montessori právě objevila, že děti jsou schopné koncentrace už v předškolním věku, dříve se domnívalo, že toto je možné až u školních dětí)...Ještě mě napadlo, že je důležité úplně přestat přemýšlet o své dceři jako člověku podobném s oním bratrancem, vůbec si to nepřipouštět, tím ji dáš šanci být samou sebou, protože ona je jiný člověk a bude se chovat jinak, ale jak se začně (i třeba podvědomě srovnávat ve tvých očích s někým jiným), pak se takovým člověkem může stát (viz nálepkování v rabru).
Jinak já se snažím na malého koukat opravdu jako na partnera, který si zaslouží slušné chování, a v podstatě mnohem více schovívavosti vzhledem k jeho věku a rozumu...a strašně mi to pomáhá, cokoliv dělá, vidím v tom nějakou potřebu, když se chová "špatně", tak se v tom snažím hledat, co potřebuje a snažím se ho nasměrovat na spolupráci...od toho 25 měsíce cca nám začaly i dost slušně fungovat dohody...že ještě 3x vyleze na tu hromadu a pak už půjdeme...takže stojí to za to:o) Chce se to zkusit dívat na své dítě jako na unikum, úžasnou kombinaci vlastností, která se nám rozvíjí před očima a zachovávat bezmeznou lásku i v situaci, kdy zaútočí na cizí dítě - tvoje dítě to pak bude z tebe cítit... 😀 Jaj, teď si připadám jako nějaké "slunce v duši", ale ne, právě tento pohled na mé vzdorující dítě mi brání v tom se rozčilovat a pomáhá mi ho chápat...
@blandik historka s tym bratrancom - ja mam taky isty nazor ako ty, len to proste pocujem od druhych. Sama to neznasam, ked moja mati poukazuje na moje negativne vlastnosti, ze to a to som podedila po tej a tej hnusne tete. 😠 Ale hlavne som chcela poukazat na to, ze fakt kazde dieta je totalne ine, i ked maju viacmenej rovnaku vychovu od rodicov. Ze naozaj ti rodicia sa mohli snazit ako chceli, aj k odbornikom chodili.. a nic.. proste synator mal z toho este srandu.
no a predstavte si, neviem ci to nahoda alebo pokrok dany vekom ako pisete... alebo to dcerka vytusila, ze som uz bola fakt na dne a chodila sa vam tu vyplakavat 😉 nooo.. tak proste konflikty s inymi detmi ustavaju, dokonca sa aj uz nechala objat a neskor aj objala sama ine dievcatko, s ktorymi kamosime . ako oni sa maju radi, len nasa nikdy nebola na take tie objimacky. Som skoro odpadla od uzasu 😀 Su to partacky, ta druha mala je pokojna, poriadkumilovna, taky vegetak, uplny opak nasho zivlu, ale maju sa radi, doplnaju sa. Nasa mala tu druhu motivuje k behom, lumpacinam. A co teraz vidim v poslednej dobe a smejem sa, ze ako vlastne vsetky deti naokolo moja dcerka fascinuje a oni lietaju za nou a napodobnuju co robi, lebo inak by snad sedeli iba u mamin a v kociku. A vlastne ta zmena je aj tu, lebo kedysi to dcerke vadilo, teraz sa len kukne poza chrbat a uteka dalej a snad ma aj radost ze po nej opakuju 😉
@prom dobré zprávy...jestli ses třeba jen tím psaním tady uklidnila a přestala to (byť jen sama v sobě) řešit, ten klid malá pozná....já na tohle fakt hodně věřím, máma a prcek jsou jak spojené nádoby, reagují na sebe navzájem, na každou nejistotu, neklid, ale i na pozitivní naladění.
@berenika39 no to s tymi spojenymi nadobami u nas plati na 100%. aj teraz - mame s muzom nervoznejsie obdobie (nie my medzi sebou, ale on kvoli praci a prenasa sa to aj na mna) a aj deti to vnimaju - su daleko nervoznejsie, podrazdenejsie a ja tiez a celkovo sa tak nejako vzajomne nervujeme 😖
@berenika39 @bubelko aj u nás to veľmi platí, tie spojené nádoby, prepojenie. a nie len v nervozite, ale aj sa mi viackrát stalo, že si o niečom rozmýšľam a malá zahlási niečo ohľadne toho, o čom si ja rozmýšľam. také zvláštne...
@bubelko v mém případě je strašák obyčejný premenstruační syndorm 😀 ,neděje se nic, všechno je v pořádku, lidi kolem veselý a já na zabití, vadím i sam sobě, skáču dva metry vysoko a to bezdůvodně...strašně mě to zlobí, i když se snažím, vím o tom - těch pár dní bývá prostě poznat a peta je taky jak čert v krabičce. manžel dostává echo, a je moc trpělivý.
@berenika39 nastastie pms u mna nejako vyrazne nefunguje. ako manzel to pobada, ale nie je to take zle. ale take tie extra situacie, ako mame teraz, alebo so svokrom - to su zabery. a teraz sme uz vdaka kiahnam neboli 3 tyzdne mimo domu, a to tiez robi svoje. boze, uz aby bolo potom a mohla som deti - hlavne to mensie - vypustit z klietky 😀 😀 😀
@prom - to je krásné, že tak inspiruje děti. Tyto živly bývají i dost vůdčí, což je fajn, viĎ? Jinak co jsem tak načetla z montessori a co nám povídali i Kopřivovi, že dítě příjde na svět už "naprogramované", jeho vlastnosti, temperament je daný, tady se pak jen formuje. Podle mě je základ vždy o svém dítěte smýšlet v dobrém, jeho pro nás nepochopitelné jednání akceptovat, třeba i při pokusech něco udělat, když to dítě dělá s chybama, dělá to zbytečně složitě, tak ho nechat a neupozorňovat ho na chyby, pomáhat jen do té míry, do které o to dítě žádá, aby bylo co nejvíce samostané...Podlě mě ty malé děti se musí nějak naučit vycházet s okolím a pokud se z nějakého chování neudělá problém, tak dítě tu svou fázi vyrovnávání se s ostatními dětmi překoná po svém a normalizuje se pak, když se udělá z moc divokého dítěte "zlé" dítě nebo dítěte, které věčně stojí jen opodál stydlivka, a dítě pochopí, že se na něj takto negativně nahlíží, pak v tom chování i tak nějak zabředne a nemůže se jej jen tak zbavit...tak se moc těším, že malá už pomalu nachází jiný přístup k dětem. Náš byl takový zaražený cca do 25měsíců, pak se začal uvolňovat, nikdy jsem nechtěla, aby dělal věci na povel, jen jsem mu třeba řekla, že když někoho potkám a pozdravím ho, tak ho může pozdravit taky, i když ho nezná...dlouho se nic nedělo, ani nezdravil babi a dědu, pak začal mávat, ale až když byli za rohem...poslendí dobou zrdraví a povídá si i se sousedy, naprosto přirozeně...jsem z toho uchvácená, takže podle mě je dobré dětem říkat, co se má, jak se to dělá, ale jen jako info, tu aplikaci pak už nechat na nich, a hlavně my máme většionu představu, že tohle a tohle by už měli zvládnout a dělat a máme tendence to pak vyžadovat, ale oni potřebují svůj čas...včera jsem si četla, že MOntessori děti do tří let označila jako děti, které nejsou schopné "poslouchat" a vcítit se do druhé, tam nejde ještě mluvit o disciplíně, nedá se čekat, že se dítě omezí...tohoto je dítě schopné /posluptně) až po třetím roce...Nějak jsem se rozepsala, dost od tématu, ale snad nevadí 😉
@berenika39 a nezkoušela jsi pít před MS kontryhel? Mně hodně pomáhá na MS bolesti a měl by i tlumit PMS.
@betelgeuzz děkuju. zatím jsem nezkusila nic, protože to nějak zřejmě souvisí s hormonální změnami v těhu, do té doby jsem byla ok, až po petovi se to na mě pověsilo...a taky věk, co si budem povídat, mám mládí pryč a do důchodu daleko...kontryhel jako čaj? nebráním se, zkusím. jak často? jen když hrozí nebo pořád?
kontryhel se prodává sypaný, nebo sáčkový, udělá se "čaj", já ho vždycky pila tak týden před MS, ale on se klidně může celý měsíc. Je to prý bylinka, která roste přímo pro ženský 🙂
@betelgeuzz že by? jsem těžký pragmatik, ale zase pít čaj - nic neriskuju, ne? jsi hodná, koupím si ho a vyzkouším.
říkala jsem to i na gyndě. ale ten by do mě zase tlačil hormony v antiko a mě to nedělá dobře....pitný režim je lepší🙂))
@blandik kľudne sa rozpisuj rada si čítam tvoje vedomosti a názory a postoje. Tiež teraz ani nie tak riešim, skôr sa zamýšľam nad správaním mojej dcérky, ktorá prechádza skutočne rôznymi obdobiami. Kedysi dávno cca v roku bola veľmi ustráchané dievčatko, ktoré nevedelo zabojovať za hračku. Teraz?, pravý opak dosť je sebavedomá ale až tak provokačne, niekedy urobí zle druhému dieťatku, napríklad vbehne do herne a v tom momente uchmatne niečo dieťatku. Dnes sme boli pozrieť v škôlke a ona si dovoľovala aj k staršiemu, mala také majetnícke sklony, že nechcela dať a pod ale musím vyzdvihnúť zasa, že sa nakoniec dohodla s chlapčekom. Potom dokonca zo svojej stoličky (keď prišla bola stolička prázdna, tak si sadla na ňu potom odbehla preč) vytlačila predškoláčku a robí to skutočne takým drzím spôsobom.Čo je ale také skôr okatejľšie a čoviac bije druhým do očí a čo kementujú je jej reakcia napríklad: "ahoooj, nooo ty máš ale pekné vlásky" dcérka "nechaj moje vlásky" a pridá takýto výraz 😠 alebo "no čo tomáš v rúčke, tá taštička je pekná, čo máš v nej?" dcérka "neukážem taštičku, nepoviem nič 😠 ". A dneska sme boli po dlhom čase v obuve a predtým keď sme tam boli, tak rozprávala veľa debatila..a teraz reagovala takýmto spôsobom na pani predavačku.. a pani predavačka takééé oči 😨 , že to čo a citujem " aaa čo sa stalo, veď ty si bola také zlaté dievčatko" no to som už mala ale ja výraz 😠 😠 😠 😎 že ako ju zaškatuľkovala..to mi už vadilo. Vždy dcérke poviem, že to sa mi nepáčilo a pod. nejak extra nedohováram, ale neivme možem urobiť ešte viac ako robím? , že vlastne nejak ani nerobím? Len konštatuje, že mne sa to nepáči?
ahojte mamicky, tuto knizku som si prave objednala, uz si len najst cas na citanie. aj tuto temu by som rada, ale je teda riadne dlha 🙂)
tak by som vas chcela poprosit o radu, syn ma 1,5 roka ze ci ma uz vtedy zmysel vychovavat? viete on rozumie naozaj vsetkemu, ale proste dakedy posluchne, dakedy nie. Je par veci, ktore mu opakujem kazdy den 100x ale on to urobi vzdy a ja neviem ci ma vlastne zmysel bazirovat na tom, aby to nerobil, lebo ked to urobi tak ma to vytoci alebo kaslat na to? su to viac- menej blbosti - napr. nech nerozlieva z flase - vzdy sa napije a potom ju otoci a polieva, nech nebucha stolickou o stol pri jedeni,...a co robit s takym malym ked sa strasne jeduje ze mu bud daco nejde alebo neni po jeho? jeho reakcia je bud zacne tou vecou hadzat alebo dakedy si aj capne sam sebe po hlave...o mesiac sa ma narodit nase druhe dieta - ak bude ziarlit a robit mu zle, co mam robit? viem, je to vela otazok ale bojim sa ze to nestihnem precitat - tuto temu ani tu knihu a po narodeni uz na to nebude vonkoncom cas...dakujem za kazdu odpoved.