• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
ahojte, zdalo sa mi ze som pisala ale tusim nie! :D nema nahodou niekto tuto knizku v elektron.podobe?? dakujem
21. led 2010 v 11:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hehe, Rimmel, asi jsi nepsala :grinning: Vidíš, to je zajímavá otázka... Kdyby někdo měl, taky bych ráda početla i elektronickou verzi :wink:
21. led 2010 v 11:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja som dostala knihu na vianoce (na vlastne zelanie) a je fajn, no mam trosku problem sa nou preluskat, vadi mi x typov pisma, co sa tam pouziva, vobec netusim v akej kapitole sa nachadzam ... :stuck_out_tongue_closed_eyes: :grinning: ale obsahovo je samozrejme super, teraz sa to uz len naucit
21. led 2010 v 19:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte
tiez citam knihu, je dost narocna na citanie, jednak vela vysvetlovania a opakovania a tiez to clenenie textov sa mi zda nie moc stastne...ale obsahovo je fakt zaujimava a pevne verim ze sa mi podari vela veci z nej aj v praxi vyuzivat. Zatial mi to moc nejde lebo maly je vo veku kedy si zacina robit svoje a moc nereaguje na to co poviem, mysim ze to je to skor pre vacsie deti. Ale samozrejme je dobre zacat cim skor aby si clovek niektore veci osvojil lebo casto by reagoval inak. Mozem knihu len odporucit.
21. led 2010 ve 20:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte, nema niekto nahodou tuto knihu v elektronickej podobe? Dakujem.
23. bře 2010 ve 21:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky hoky,
nemáte některá zkušenost uvedení této knihy v praxi u batolat ??? Většinou kniha prezentuje až tak školní věk a výš, ale jak správně komunikovat s hodně malým dítětem je vlastně hodně velký oříšek. Jak tedy na to???? :slight_smile:
27. čer 2010 v 18:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
omlouvám se za překlep v pozdravu :frowning2:
27. čer 2010 v 18:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
dagina - zkoušíme to, ale .... při vzteku apod. hodně moc pomáhá empatická reakce, až se někdy divím...
3. črc 2010 ve 22:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky zkoušíme, někdy s většími, někdy s menšími úspěchy... taky se učím chovat se tak pořád, bohužel mi reakce někdy lítají, občas zareaguju dle RBR, občas ne a to je pak taky problém... musím si na to hodně myslet, potřebuju to dostat do krve...
3. črc 2010 ve 22:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte,

mám podobný dotaz jako dagina. Co děláte, když třeba chcete batole přebalit a potřebujete, aby za vámi šlo...a zkoušíte dávat informace, popis, očekávání....apod dle knížky a batole prostě nejde. Nebo, když nechce jít z vany? Prostě je vytáhnete nebo odejdete a necháte ho ve vaně s tím, že má zavolat až bude chtít ven? Tak jsem ho tam totiž naposledy nechala, bez vody. On si tam ještě chvilku hrál a pak si sám řekl. Jde mi o to, jestli nakonec prosadíte svou vůli nebo necháte dítko při jeho vůli, ale necháte ho okusit následky - jakože být ve vaně bez vody není až takový požitek nebo když se vyčůrá na zem, protože si nechce nechat nasadit plenku, tak to pak bude "muset" se mnou uklidit....Ta knížka je opravdu více zaměřená na větší děti, chápu, že styl komunika jde uplat'novat od mala, ale ne vždy zabere, zejména, když je dítě v období vzdoru. Jak to pak řešíte? Jinak ohromná knížka, otevírá nám oči jako hrom :dizzy_face:
20. črc 2010 ve 12:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte je mozne tuto metodu uplatnit na velmi tvrdohlave dieta? Knizku som necitala ale vase prispevky ma zaujali :slight_smile:
20. črc 2010 ve 22:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Blandik - poradim ti co s mm aby jsi ho nemusela honit s knížkou po bytě. Já ji přelouskala, snažím se ji trochu praktikovat. A když je mm s námi doma a šlápne totálně vedle, tak mu to prostě řeknu.
Uvedu co se dělo posledně. Máme v kuchyni topení tzv. žebřík malá po něm lezla nahoru a mm přišel s tím že to nesmí a sundal ji dole, načež ona okamžitě (rozenej provokatér) vysmátá vystartovala znovu nahoru. Tak ji opět řekl že to nesmí a pohrozil jí že jí pleskne na zadek jestli to zas udělá. Tak jsem mu řekla že celý co jí teď sdělil je že to nesmí dělat v jeho přítomnosti nebo jí pleskne. Ale když tu nebude tak to udělat smí páč jí nikdo nepleskne, že musí vědět proč se to nesmí dělat aby to neudělala ani když tu bude sama. Přikývl a tentokrát poctivě malé vysvětlil proč tam nesmí šplhat.
Takže mm knihu nečetl. Ale respektuje pádný argument z mé strany.
Když jsem ji potřebovala přebalit tak jsem jí vysvětlila že mokrá plínka na zadku jí zhorší ten atopický ekzém a bude jí to víc svědit. Že dáme suchou. Většinou to zabralo. I když občas jsme přebalovali i mimo stanovené místo. Páč byla ochotná se nechat přebalit, ale už né opustit rozehranou hru....
Ve vaně už je to rituál - pouze se sprchuje. Takže já vypnu sprchu, ona po chvíli vyleje vodu z hraček a podá mi je k uklidu a jde v klidu ven. někdy to trvá pár vteřin jindy třeba i pár minut. :wink: Ale na druhou stranu jsem to já kdo ruší její hru tak se nedivím že se jí občas hned nechce.

lienka - zkusti to můžeš. akorát budeš muset mít pevné nervy.
21. črc 2010 ve 21:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lanka diky :slight_smile: ja to skusim, citala som kusok z tej knizky vyzera to zaujimavo. Neviem si celkom rady s nasou malou, dost vzdoruje a hlavne vsetko sa snazi si vyplakat - a z toho placu uz mam nervy. Bude mat 2 roky tak sa je to skusame vysvetlit ze nemusi pre vsetko plakat, obcas to zaberie obcas nie...
21. črc 2010 ve 21:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lienka43 na dieta ako popisujes odporucam knihu prekopovej

http://www.martinus.sk/?uItem=4710
21. črc 2010 ve 22:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bambusko diky, knizku doma mam :slight_smile: musim sa k nej dostat ale co to som s nej uz citala
22. črc 2010 v 08:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj Lanka, já právě docela tápu v tom, co dělat, když neposlechne -asi to souvisí i nastavením hranic. U nás se to pořád střídá - prostě vždy si najde nějakou činnost, kterou nechce dělat - byly to plenky, pak oblékání, opuštění vanny. ONo se to dost mění u něj a tak nechci něco vyžadovat a dělat kolem toho povyk - aby se i on nezatvrdil a nevzdoroval o to déle, že si nenechá nasadit plenku. JInak vysvětluji, vvysvětluji a jsem přesvědčená, že to zabírá. Poslední dobou aplikuji tuto metodu, když potřebuji, aby šel z vanny nebo šel spát apod. - upozorním ho, že už je čas. On zavrtí hlavou, že ještě ne. Řeknu mu, že tedy ještě chvilku, že si zajdu ještě něco udělat a že až pak příjdu, tak půjdeme. A zeptám se ho, jestli s tím souhlasí, vyzvu ho, aby se mi podíval do očí. A odejdu si to udělat. Pak mu zdálky hlásím, že už jdu a že už půjdem. Většinou to celkem projde a jde. "násilím" ho moc odtrhávat nechci, v podstatě od toho úplně opouštím, pokud to je jen trošku možné a máme čas.

MM - s knížkou souhlasí, moc se mu líbí. Problém je, že nemá čas si ji číst. Tak mu občas čtu něco sama, ale tím si ji nezvnitřní tak "dokonale". Takže se snažím být trpělivá, nezasahovat, když udělá nějakou komunikační botu, ale říct mu to až když u toho malý není. Osobně mám největší problém s odstraněním všech pokynů.
22. črc 2010 ve 14:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Když já se snažím v mezích možností, ale že bych to jela striktně to ne. Prostě tak jak mi to jde.
Taky jsme takové období měli že nechtěla dělat tohle nebo tamto... po čase se to zas nějak uklidnilo. Nebo jsem si na to možná zvykla a tolik to nevnímám.
No já osobně jsem si s mm udělala tu zkušenost že pokud mu to neřeknu hned, tak za chvíli ani neví že se něco takového přihodilo. Kdežto když to hned udělám i v přítomnosti malé tak si to pamatuje a napraví. Aspoň se i malá učí že my dva taky nejsme perfektní a máme svoje muchy :wink:
22. črc 2010 ve 20:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, tak tuhle knížku nemám, ale mám : Jak mluvit aby nás děti poslouchali, jak naslouchat aby nám děti důvěřovali. celou diskusi sem nečetla, ale mám pocit, že to bude podobný, akorát mi to nějak nejde dát do praxe, přečetla sem celou knížku, ale musím číst asi znova a ještě si asi dělat poznámky :slight_smile:
23. črc 2010 ve 20:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte, můžu se zeptat, tuto knížku jste koupili v běžném knihkupectví? a jsou tam i nějaké praktické rady? dost mě to zajímá tato metoda, ale píšete že je to spíš pro větší děti?
každopádně hodně chvály bylo i na knížku Malý tyran, kterou jsem četla, ale popravdě jsem byla zklamaná....
24. črc 2010 v 10:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@meleri já si ji nejdřív půjčila v knihovně a pak koupila na mmb, protože se mi fakt knížka zalíbila a na rozdíl od malého tyrana jsou tam opravdu konkrétní návody, rady, co říkat, co neříkat atd. Jenomže jsem zjistila, že uvádět to do praxe pro mě bude běh na veeeelmi dlouhou trať...
24. črc 2010 v 10:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
reruno,

a mohla bys třeba uvést jeden příklad? jako v čem to spočívá? prostě všechno se řeší domluvou nebo jak? jo malý tyran mě fakt zklamal, byly tam furt případy těch špatně vychovaných dětí, ale přišlo mi to už jako extrém tyto případy, ale žádný návod k tomu, nebo nějaké pravidla....jenom ta metoda pevného obětí, a to se přece nedá použít na všechno a u všeho....
24. črc 2010 v 11:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@meleri např.neefektivní způsoby komunikace (které bohužel používám naučeně skoro pořád)- ty zase, vždycky, pořád...měl by sis uvědomit, že...tohle jsi udělal špatně...já kvůli tobě....z tebe jednou vyroste...udělej...nedělej...on je takový... křik... vezmi si příklad z... okamžitě běž a udělej...nebose ti stane ....copak ty nechceš?.... ty ses teda vyznamenal...(výčitky, poučování, kritika, lamentace, zákazy, příkazy,, nálepkování, srovnávání, vyhrožování, křik, urážky, ponižování, ironei...)
místo toho se má použít vidím)slyším), že... - popis, konstatování
je potřeba...tohle děláme tak a tak...(informace)
očekávám, že...pomohlo by mi, kdybys...(vyjádření vlastních očekávání a pútřeb)
uděláš to tak a nebo tak? (výběr)
jirko, ponožky (dvě slova - jako že si má třeba uklidit po ponožky)
co s tím uděláme? a co si o tom myslíš ty?
K tomu je tak spousta konkrétních příkladů přímo z rodinného života.
24. črc 2010 ve 13:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@meleri Ja som brala Maleho tyrana ako knizku na zamyslenie sa... je tam velmi pekne pisane, aky je dolezity fyzicky kontakt s malymi detmi, aky to ma vplyv na dalsi zivot, vnimanie sveta...To pevne objatie som raz skusila a sodoma gomora... :slight_smile:
24. črc 2010 ve 13:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak to co popisuje Reruna je jak z té mé knížky a nepříde mi to až na větší děti, na obale je pro děti od 2 do 18, ale je to od té doby co dítě chápe, tak nějak. a z téhle knížky sem nadšená.
24. črc 2010 ve 14:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@marmazel to není jen pro děti, ale je to použitelné na komunikaci s kýmkoli - s partnerem, v práci se šéfem, s kolegy, ta knížka je zaměřená hlavně na rodiče a učitele, ale jde to aplikovat vlastně všude, jen je to celkem těžké změnit ty naučené vzorce chování..., zařvat je totiž jednodušší a účinější, než jen říct - je potřeba udělat to a to. My máme teď se straším hrozné období kdy bojkotuje všechno, co po něm chci...a nějaké nazznačování zatím nemá žádný účinek :frowning2:
24. črc 2010 ve 20:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@marmazel respektovat myslím vychází z té knížky, co máš ty, jen v době, kdy ji autoři psali myslím ještě nebyla přeložená do češtiny...
24. črc 2010 ve 20:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Máš pravdu, občas je to těžké, navíc , když už po 10 opakuješ, vysvětluješ a ono nic, tak mi to občas ujede, ale píšou tam, že to chce hodně trpělivosti a změnit se. Hlavně když nás rodiče vychovávali jinak. právě tím řvaním a trestama. na jednu stranu taky mám strah, aby mi malá nepřerostla přez hlavu, když jí neplesknu a tak.
25. črc 2010 v 07:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, mam doma velice zivou dceru, a proste mam pocit, ze to vysvetlovani (opravdu caste a zdlouhave) nezabira:(
Je tak zbrkla a rozlitana, ze mam pocit, ze me nevnima.
Az kdyz zvysim hlas, tak se (obcas) neco stane a poslechne.
Navic se ve me misej asi pozustatky z vychovy nasi- proste si rikam, ze musi existovat urcita pravidla a prece se nemuzu ditete ptat, zda uz chce spat nebo ne? nebo zda si oblece to nebo ono?...
Ja nevim, ale proste mam pocit, ze uz by to bylo moc "volne".
Nebo mi kamaradka treba rekla, ze o vikendu se ridej podle dcery vyhradne - tj. chces jit nakupovat nebo zustat doma?
Ale vzdyt bych nic neudelala nebo se nikam nedostala:(
Je fakt, ze ta jeji dcera je fakt ok, kdezto nase neposedna a neposlusna, ale mam pocit, ze je to hlavne o tom diteti a jeho energii...
Jsem z toho smutna a rada se necham presvedcit, ze je treba se zmenit a proste nedavat diteti hranice...
Jinak to, ze treba reknu jdeme povesit pradlo delam, ale nedavam na vyber jako ze treba povesime pradlo nebo pujdem ven? proste oznamim, ze se stane to a to, je to spravne?
Knizku doma mam, ale ne vzdy mam pocit, ze umim obtisknout vyklad do reality a ne vzdy se na ni pri dvou detech umim soustredit...
Drzim palce nam vsem s vychovou:slight_smile:
25. črc 2010 v 08:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mahulena já myslím, že to děláš správně, hranice děti potřebují, a je to i názor autorů a ten výběr nemůž být takový jako že chceš se oblíct nebo ne, ale spíš chceš si vzít modré nebo zelené tričko - nám jde o to tričko, barva je na dítěti atd. žádné půjdem nakupovat nebo zůstanem doma, prostě oznámit že za 10 minut jdeme nakupovat, at se do té doby uklidí, nachystá atd.
25. črc 2010 v 09:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
mahulena - já bych nedávala dítěti na výběr,jestli chce nebo nechce věšet prádlo, ale vysvětlila bych mu, že máme v pračce mokré prádlo, je třeba ho pověsit a jestli ti chce podávat kusy oblečení (třeba ponožky) nebo kolíčky. Tedy nedávat na výběr něco, co něchceš, aby dělalo. Máme 21M dítě a když něco nechce dělat, tak ho nedonutím. Je fakt, že ho nechci nutit - tedy dělat něco proti jeho vůli, občas je to náročné, když člověk spěchá. A na druhou stranu, malý nám nedělá naschvály - občas zkusí udělat něco, co nesmí, ale je evidentní, že to udělá jen proto, aby od nás slyšel onu stejnou reakci -proč to nemá dělat. Řekla bych, že takto vychovávat dítě je náročné na uvažování - protože není vždycky snadné najít smysluplnost v nějaké činnosti tak, aby to malé dítě vzalo a dobrovolně činnost udělalo. Ale věřím, že se to vyplatí.

A mimochodem - hnedka na prvních stránkách je vysvětlený, že výchova podle RaBR není volná výchova bez hranic - hranice dítě potřebuje, musí být pevné a neměnné (leda až v pozdějším věku se dají dělat vyjímky) - jinak dítě ztrácí pocit bezpečí. Jen jde o to, jak se ta pravidla nastaví a jakým způsobem se vyžaduje jejich dodržování - tedy jakým komunikačním stylem. Knížku vřele doporučuji.
25. črc 2010 v 15:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek