• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
No a co jsem z vlastní zkušenosti zjistila, tak všechno opravdu chce jen trpělivost a důslednost, malý se mnou i chodí na záchod, trvalo to asi 2 měsíce, než se mi ho podařilo naučit, aby mi nelezl po nohách, aby si sedl, kdykoli prostě je to třeba s tím, např. že mu jdu udělat mlíčko, ten záchod apod., ale nezneužívám toho. Manža mě štve s tím přístupem, že několikrát mu jednu věc dovolí a pak najednou už je tím sám otrávený a začne to Honzíkovi zakazovat, takže malej začne ječet a myslím, že je i zmatený :confused:
12. srp 2009 v 09:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
markett - já se snažím principy RabR uplatňovat i v běžných mezilidských vztazích, nejen na dětech... ale je to dřina :slight_smile: Měla jsem to stejné jako ty, věděla jsem, že chlapa k přečtení rozhodně nedokopu, tak jsem to vyřešila tak, že jsem si na narozeniny přála, aby mi dal pár hodin svého času, on souhlasil a já nás přihlásila na kurzy RaBR :sunglasses: :grinning: :grinning: začínáme v říjnu... už se hrozně těším a jsem zvědavá, co ten můj ignorant na to...

anta - není to dvojslabičné jedno slovo, je to princip "dvou slov"... jde o to, místo sáhodlouhé přednášky říct to dvěma slovy... pokusím se o příklad - "aničko, zase jsi nechala rozházené kostky, kolikrát ti mám vysvětlovat, že když na ně někdo šlápne tak se zraní... musím ti všechno říkat tisíckrát??" apod.... místo toho stačí říct jen: "aničko, kostky!" obrovský rozdíl je ten, že nekritizuješ, nehodnotíš, neděláš závěry, nebagatelizuješ... prostě upozorníš jen na danou věc, o kterou ti jde. dítě tak necítí žádné útoky na sebe, nepřechází hned do obraného útoku, nikdo ho nezahanbuje ani nekritizuje a mnohem snáze a raději tak udělá věc, o kterou jde.
12. srp 2009 v 09:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sarkabrezen - aha, tak to dělám dost blbě, ale špatně to rozhodně nemyslím, jsem od přírody dost ukecaná :grinning: . No a jak dlouho to trvá, než to dítě pochopí? :wink:
12. srp 2009 v 09:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
ač to tak mnohdy nevypadá :slight_smile: děti mají vrozenou touhu poslouhat své rodiče, protože jsou to jejich modly a bohové... rodiče si to většinou kazí sami.

anta :slight_smile: jde hlavně o to, že všechen ten balast okolo většinou odvádí pozornost od toho, o co nám skutečně jde... jde nám o to, aby dítě uklidilo kostku (když se budu držet toho příkladu) a přitom mu k tomu stihneme říct, že je nepořádné, neposlouchá apod.... (to rozhodně nemyslím na tebe! :slight_smile: ) dítě pak reaguje na to, že ho někdo kritizuje a ne na to, že má uklidit kostku...

asi nejdůležitější poslání principu RaBR je v tom, že se člověk snaží chovat k dítěti rovnoceně - jako k sobě rovnému, ne že dospělý je vedoucí a dítě musí poslouchat.

když nám kolega v práci rozlije sklenku s pitím, tak to většinou s úsměvem přejdeme "nic se nestalo!"...když to udělá dítě - tak reagujeme úplně jinak. proč? není důvod... je to stejná situace... (pokud to samozřejmě jeden z nich neudělá záměrně :slight_smile:)
12. srp 2009 v 10:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sarkabrezen: Taky jsem zkoušela zásady RaBR využívat i na lidi ve svým okolí. Jenže jsem se na to málo soutředila a za chvíli jsem zase sklouzla k tomu, jak jsem to dělala dřív. Asi si to musím znova přečíst a držet se toho (ikdyž jednooduchý to teda není).

Každopádně ta myšlenka RaBR je úžasná a lituju, že ji neznali moji rodiče... Dodneška mám pocity, že za všechno můžu já :frowning2:. A taky škoda, že nečetli Děti jsou hosté, kteří hledají cestu :slight_smile:
12. srp 2009 v 10:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
markett - u nás doma coby dítě taky komunikace nula :unamused: proč taky, že... naši se o nás sice starali skvěle, ale fakt jen starali... dali najíst, obléct, zajistit všechny fyzické potřeby. jakýkoli pokus o povídání z mé strany skončil okamžitým hodnocením, radama, kritizováním... :unamused:

asi i proto se zuby nehty snažím dělat to jinak... na "Děti jsou hosté" se chystám už dlouho, ale ještě jsem nečetla... musím napravit!
12. srp 2009 v 10:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
sarkabrezen: Přesně tak, vždycky jsem měla "všechno" a do dneška se na ně můžu v čemkoli spolehnout. Jsou to velmi slušní lidé, když to srovnám s jinými rodiči :slight_smile: Ale komunikace vážně žádná. Když jsem měla nějaký problém, nikdo ho se mnou neprodiskutoval, jen matka lítla za otcem a rychle to vyřešit. Nikdo se mě na nic neptal.
Taky s nima nic od mala raděj neřešim :frowning2:
12. srp 2009 v 10:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
sari-"Děti jsou hosté"...mohu jenom doporucit!!!
13. srp 2009 v 18:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja sa tiez pripajam k pozitivnym reakciam na deti jsou hoste...a mam to ako povinne citanie kazdy rok...takze uz som zacala znova :dizzy_face: :sweat_smile:
niekto sa pytal na hryzenie - takze nic nove, mala stale utoci na deti, hlavne ked jej nieco zoberu alebo ma pocit, ze jej ublizili...taktiez taha za vlasy...
mna aj manzela hryzie a taha za vlasy aj pri hre, aj ked jej nieco nechceme dat...snazime sa vysvetlovat, a ked zautoci, tak dorazne povedat nie...no vacsinou sa to mina ucinku - bud sa zacne strasne smiat na nasej reakcii alebo povoli, ale iba preto, ze jej silno stisneme ruky, prip. ju chytim za nos, aby sa musela nadychnut ustami...inak slovne vyzvy neplatia...ale zatial sa snazime neudriet...tak sa dari :dizzy_face:
13. srp 2009 ve 23:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ráda bych sr k vám přidala.Začala jsem čístknihu RaR a nadchla mi.jen realita je horší,zatím mi to nejde se udržet a reagovat tak jak mám :unamused: Hodně to vnímám jak se chovám k malé a pak mi to štve :frowning2:
Můžete mi teda hned poradit jak vragovat v situaci že si ráno nechce jít vyčistit zuby.Snažím se nepřikazovat a nestrašit že je bude mít zkažené.Jenže když přijdu že je potřeba si vyčistit zuby tak prostě ne a ne a nakonec to dopadne příkazem :pensive: Jak jí to mám teda říkat?
Sem k vám te´d asi budu chodit na rady protože pořád doufám že se změním a nebude to jen za den samé musíš,udělej,nedělej... :stuck_out_tongue_closed_eyes:
13. srp 2009 ve 23:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
cermonca - já na zuby používala ze začátku písničky, básničky... prostě zabavit, hru... jestli chceš, můžu ti tu básničku napsat... když bylo potřeba, čistili jsme zuby nejdřív všem panenkám... no proces, ale stojí to za to. taky jsem malou nechala vybrat si v obchodě nějaký krásný dětský zubní kartáček a pastu s Krtečkem. dneska už si čistí nádherně, má k tomu skvělý vztah. někdy jí vyčistím zuby rovnou ve vaně, při koupání, tam nemá kam utéct :sweat_smile:
jednou si vzpomínám, že když byla menší a nechtěla jít, tak jsem seděla v koupelně a zpívala si tu písničku a seděla jsem tam tak dlouho, dokud nepřišla. to ale asi na každého by nefungovalo... je mi jasné, že některé děti by prostě nepřišly. ještě mně napadlo - co jí přes noc natřít přední zuby trošičku genciánkou a ráno jí říct, že to je z toho? :sweat_smile:
14. srp 2009 v 07:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Cermoca, zkus jí dát na výběr - "půjdeme si vyčistit zoubky teď nebo až se oblékneme?" (např., můžeš uvést jinou aktivitu :wink: ). Nebo "budeš si zoubky čistit sama nebo spolu se mnou?" Pokud by i přesto namítala, vysvětlila bych jí trpělivě reálnou stránku čištění zoubků, čím jí to prospěje a pak se znovu zeptala na jednu z těch otázek :wink:
14. srp 2009 v 10:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sarka, mohla by si mi prosím tú básničku napísať? Čeština nevadí :sweat_smile:
14. srp 2009 v 11:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jí řeknu "půjdeme si vyčistit zuby"a ona "nemám čas" :sweat_smile: tak já "tak až to doděláš"třeba zrovna skládá kostky.když to má poskládané tak jí to říkám znova a ona si zase najde nějakou jinou aktivitu že to tak pokračuje i do oběda :unamused: samotná ta procedura jí nevadí to jí i baví ale dostat jí do koupelny je fakt běs.Večer to je v pohodě protože to čistíme hned po koupání tak si je v pohodě vyčistí.
Ona je te´d celkově dost rozjívená protože jsme se přestěhovali tak je to zatím vše jiné než to bylo.No ale se zoubkama jsme měli problém i před tím.
Sarka tu básničku mi prosím napsat můžeš třeba jí to bude motivovat :wink:

Ještě zkusím jako že si s ní jde čistit panenka,to jsem ještě nezkoušela :wink:

Jinak s tou genciánou to ona ví že se jí ty zuby můžou zkazit a že se čistit musí ale prostě na to nemá čas.
14. srp 2009 ve 12:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Cermonca, jenže právě podle je RABRu důležitý ten výběr - na ten se nedá odpovědět "ne". Je o tom v knížce dost napsáno a věř, že to funguje i jinde v mezilidských vztazích. Zkus tedy vždycky vymyslet otázku, ze které si malá může vybrat pro ni schůdnější variantu, pokud byste se nedostali k výsledku, jednoduše zopakuj proč je dobré zoubky čistit i ráno apod... pak bych být Tebou znovu dala na výběr :wink:
14. srp 2009 ve 14:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak znova to tu zaspalo...:slight_smile: pridavam jeden pekny link: http://robin.mokranovci.net/Default.aspx?PageID=SonRise.Philosophy.Children
5. zář 2009 ve 14:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jestli je to ještě aktuální, tak na děti v práci mám básničku na čištění zoubků:

Čistím zoubky řízy, řízy,
ať jsou bílé jako břízy.
Vpravo, vlevo, vpředu, vzadu,
horní a pak dolní řadu.
Ať jsou bílé jako sníh,
ať má každý radost z nich.
5. zář 2009 ve 14:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak ja akurat citam tu knihu RabR,a som s nej nadsena :dizzy_face:
tie vety ako by mi s ust brali,len skoda,ze tie neefektivne ,nerespektujuce :frowning2: :unamused: :angry:
mali ste aj vy taky pocik,ked ste citali tu knihu?
5. zář 2009 ve 14:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
"pocit" :sweat_smile:
5. zář 2009 ve 14:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
jééé holky, omlouvám se, nedodala jsem básničku, ale nunacek ji napsal, je to přesně ona :dizzy_face:

papajka - asi všechny jsme ho měly, to je výchova naší (tj. minulé) doby... :unamused:
ale rychle se dá naučit nový způsob komunikace! hlavně když vidíš, jak moc je to efektivní, a jaké to má výsledky...
6. zář 2009 v 18:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bobo(pritel) sedi nad knihou....no neni roztomily?????
Rabr samozrejme... :grinning:
8. zář 2009 ve 23:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
tiež si myslím že keď chceme byť rešpektované musíme sa naučiť rešpektovať aj tych naších malých drobcov.A tiež božská trpezlivosť.Mojí chlapci sú tiež takto vedení a neexistuje aby nepoďakovali,nepoprosili si,neospravedlnili sa.Je to roztomilé a som hrdá že sa mi to podarilo,keď vidím niektoré deti v okolí a prístup ich rodičov k ním,chce sa mi plakať,kam to speje,čo im z nich vyrastie?
9. zář 2009 v 09:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
baby, je táto knižka aj v slovenčine? Nie že by som češtine nerozumela :grinning: ale takéto veci sa mi lepšie čítajú po slovensky. Na nete som sa k tomu nejak nedopátrala.. iba k tej českej.
22. říj 2009 ve 12:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, tu knizku mam, jsou pry i kurzy, ale nemam hlidani, abych na ne chodila. Celkem se mi to pozdava, jen nevim, jak to zatim aplikovat na 10 mes. dite. je tu nekdo, kdo s tim zacal tak brzy? porad treba nevim, jak rict s respektem - prestan mne kopat (na prebalovaku, kope nohama, kdyz ji oblikam, prebaluju a tak) .. no chce to poradne zamysleni a totalne zmenit rec a hlavne o tom fakt premyslet, nez to rekneme
22. říj 2009 ve 13:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
ahoj holky, slovenská verze obávám se není :frowning2:

já zrovna kurzem procházím, měli jsme už první dvouden a ještě mně čekají 2 části, ale na téma od kdy začít jsem se speciálně ptala a manželé Kopřivovi jednoznačně odpověděli - odjakživa, od miminka. Jde totiž o to, že i když vám ještě dítě neodpovídá, tak si už ukládá vzorce chování. a podle toho, co je pro něj "normální" a přirozené, tedy jakým způsobem mluví okolí, tak podle toho i začne pak přirozeně reagovat a chovat se taky. takže bych řekla, že snažit se o RabR přístup je stejně důležité, ne-li důležitější v miminkovském a batolecím věku než to pak měnit a lámat přes koleno. Je to prostě jednodušší než pak sebe i dítě předělávat na nový způsob komunikace.

A hlavně jsem pochopila jednu nejdůležitější věc - nejde o to, jak se člověk chová a mluví k dítěti, pokud budeme nad dítětem rozmýšlet každou větu, ale jinak k ostatnímu okolí se budeme chovat a mluvit "postaru", tak se v životě nic nezmění, nikdy to člověk nedostane skutečně "do sebe". člověk se musí RaBR stát, nikoliv jen podle toho mluvit na dítě... jedině tak do dostane skutečně do krve.

Jak říkal na našem minulém semináři pan Kopřiva - nejvíce mu pomohla skutečná změna uvnitř sebe.
22. říj 2009 v 15:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
sarka: to je fakt, zacit uplne od mala, to se snazim, jenze fakt je to nekdy tezky.ale rikam si, ze na to mam jeste docela dost casu, si to uplne zajet, nez mala bude odpovidat nebo aspon poradne chapat, o co jde

pak je taky celkem tezky chvalit (tedy ne to klasicky, ty jsi sikulka)...ale jak ji mam pochvalit, ze hezky snedla zeleninu, kdyz nemam chvalit ji? jakoze to je krasne snedena misticka? :grinning: no, asi jo...anebo tohle nechvalit, kdyz je to vlastne opravneny pozadavek, co? no, je to veda :astonished:
23. říj 2009 v 10:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
hlavinka - pochvaly budem probírat na příštím sezení (13.-14.listopadu) tak ti pak napíšu :grinning:
23. říj 2009 ve 20:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,ja se do knizky prave zacitam a citim,ze jsem nasla to prave. predtim jsem cetla Jak mluvit,aby nas deti poslouchaly... rekla bych,ze je na stejnem principu,jen rabr je podrobnejsi v tom vysvetleni proc to tak ma byt. mam kamaradku se zhruba stejne starym chlapeckem a ta pokud vim,tak principy rabr dodrzuje od miminka,ale nevim kdy presne zacali,kazdopadne jeji synek je "zazracne" dite,prijde mi jakoby byl o tri roky rozumnejsi nez jeho vrstevnici,nikdy jsem ho nevidela se vztekat,je slusny,empaticky... kdyz jsem se ji ptala,jak je to mozne,doporucila mi tuto knizku. v listopadu jdu na jednodenni seminar a uz se nemuzu dockat!
24. říj 2009 v 09:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte. baby RaBR som čítala, aj "jak mluvit, aby deti poslouchaly..." Snažím sa podľa toho správať, ale nie vždy sa darí :sweat_smile: Ono moje dieťa je tvrdý oriešok a nie vždy reaguje na RaBR správanie :stuck_out_tongue_closed_eyes: brala by som taký kurz, škoda, že u nás také nie je :unamused: a druhý problém je, že ked sa stretneme s rodinou, tak to je samé nie, nemôžeš, spadneš, udreš sa... a tá moja krpka si viac zafixuje také správanie ako RaBR :confused:

a tiež mám problémy s pochvalou a so šikulkou :stuck_out_tongue_closed_eyes:
24. říj 2009 v 09:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dobré dopoledne... Tak jsem si vás taky dočetla. Já si momentálně objednala "Jak mluvit....", hlavně proto, aby to bylo čtivé nejen pro mě, ale i pro přítele. Jako většina z vás mám doma v tomhle směru "ignoranta" :grinning: Amélie je ještě malinká, ale jak jste psaly, čím dřív začnu, tím dřív si zvyknu :wink:
Myslíte, že bude stačit jen ta "Jak mluvit..." nebo je nutná i RaBR, abych to vše správně pochopila?? Teď mi jde především o to, abych se tomuhle způsobu komunikace naučila hlavně se svým okolím... :wink:

Sarka - jak dopadlo sezení v listopadu? Docela by mě taky zajímala odpověď na Hlavincinu otázku :wink:
21. led 2010 v 10:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek