• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
@blandik Velice děkuji za obsáhlé odpovědi. Já jen, kolikrát ti vylije hrníček? U nás informování funguje (stále dokola) a nějak nepomáhá, což teda přikládám věku 1r7m, tudíž dnes jsme přes upozornění měli vylito asi 5x, z toho 2x na výměnu oblečení a to už mě teda moc nebaví.. dítě v úplně mokrém pochopitelně nenechám, což bych jako teoreticky měla, aby si uvědomilo důsledky - to mi přijde trochu na hlavu.

@jurka131 @blandik - stále si nemohu pomoci a i v tom, jak mi to popisujete, vidím v RABRu manipulační metodu. Vybrat si mezi prachem a vysáváním? Ideálně nic, ale my očekáváme jednu volbu. Totéž malé a velké hřiště, pokud chce v daný okamžik cokoliv jiného, atd. - My totiž od dítěte očekáváme, že se rozhodne správně, neboli dle našeho přání. S tím se nějak nemohu smířit, že to vlastně JE manipulace s dítětem. Nechci nějak RABR zpochybňovat, mně se tento systém líbí ze všeho nejvíce, ale ... prostě se toho vnitřního dojmu neumím zbavit a zajímal by mne váš názor na to.
10. zář 2011 ve 21:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@takyja - přirozený důsledek v tom věku je, že má mokré tričko a je třeba ho převlíknout. Pokud nechce, tak pak je další přirozený důsledek - ono to studí...ale určitě bych nenechala dítě v mokrém, kdyby se chtělo převlíknout - že tedy tohle je přirozený důsledek, tak si ho užij. Ale pokud by nechtělo se převlíkat, tak proč ne na nějakou dobu...

K té manipuulaci - rabr není o tom, že děti si budou dělat jen to, co se jim líbí aniž by přiložily ruku k dílu, měly svůj podíl na povinnostech...to opravdu ne. Rabr není ráj na zemi pro děti. Všechny děti nějakým způsobem musí pomáhat a podílet se na chodu rodiny...jde ale o to, jak se to pomáhání, jejich podíl nastaví...Rabr nabízí společnou diskuzi, kde rodič nestanoví autoritativně, že musíš vysávat 2x týdně a jestli to neuděláš, tak nepůjdeš týden ven as ještě k tomu přídá něco o neschopnosti potomka, levých rukou a línem zadku...ale svolá členy rodiny ke společnému stolu, kde se přednese věc k řešení - že doma jsou takové a takové povinnosti. Očekává se, že všichni členové domácnosti se budou určitou měrou dle věku a času podílet...Dítě může diskutovat, může se pokusit obhájit svůj názor třeba že pomáhat nebude proto a proto, ale to asi není obhajitelné, pokud se nehcce odstěhovat :wink: Takže dítě si zvolí dobrovolně z určitých činností, samo zváží, co by ho asi bavilo a čím by chtělo domácnosti přispívat. Pak si samo naplánuje jak to bude dělat, kdy. Jen se společně dohodne termín, kdy to bude mít vždy hotovo. Pokud to nesplní - nepřicház trest, ale přirozený důsledek...který dítě více "mrzí" než když rodič zvýší hlas, zakáže něco nebo dá facku...Dítě je takto plnohodnotná součást systému, která má svůj vnitřní chod a pravidla. Učí se diskutovat (ale musí to být skutečná diskuze - ne že rodič půjde ke stolu s tím - no já ti ukážu, budeš uklízet a vůbec mě nezajímá, co ty na to...a le budu se tvářit, že je to demokratické...). Dítě jako i dospělí pokud mají možnost si svobodně zvolit, mají i lepší motivaci udělat činnost pořádně, je to jejich zodpovědnost...a taky se jim to dělá jinak, když se na tom dohodnou v klidu než když to vyplyne z toho, že máma několikrát zařve nebo se bude tvářit uraženě. Věci se dělají proto, že je potřeba je udělat a dítě se učí, že ne vždy může dělat jen to, co se mu líbí a co je mu příjemné, že občas se musí omezit a přiložit ruku k dílu....

K tomu, že volba může být manipulace. Ano, souhlasím. Ale opět - oprávněný požadavek není otázkou ano nebo ne. Dítěti se musí předestřít - jdeme k lékaři, máme dohodnutou schůzku. Musíme tam jít...možná se ti nechce, ale jinak to nejde...JIná situace je, když se mámě jen chce jít ven a dítěti ne a pak máma dá na výběr - vezmeš si modré nebo zelené tričko - to už pak je manipulace, když se dtíěti nechce a není to vlastně oprávněný požadavek...Samozřejmě dá se namítnout, že o tom, co je a co není oprávněný požadavek rozhodují ve veliké míře rodiče...Ano samozřejmě, jsou starší a jejich úkolem jakožto zkušenějších a moudřejších je zprostředckovat dítěti smysluplnost oprávněného požadvaku tak, aby dítě tuto smysluplnost dobře chápalo.

Ale chápu co myslíš, člověk u malých dětí v podstatě často onu volbu zneužívá, protože zápasí se vzdorem, kdy děti se nechovají až tak racionálně a domluva je těžká...taky často dumám, jestli je to nátlak nebo ok...ale podle mě to chce čas, časem se to více krystalizuje...to jsem si uvědomila u rabru, člověk může pochopit formulky, změnit slovník...ale aspoň mě tedy to trvá nějaký čas než se posunu do další dimenze, pochopím více...
10. zář 2011 ve 22:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@takyja - ještě mě napadá, k tomu cintání vody - docela nám na to fungovalo montessori - že dát tácek s miskou, v tom vodu, lžičku, naběračku...dítě ke stolu s tím táckem a nechat si vody užít...možná má na to citlivé obodbí...
10. zář 2011 ve 23:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@takyja lenze aj od nas dospelych sa na kazdom kroku ocakava, ze spravime "spravne" rozhodnutie a idealne sa aspon zdanlivo mozeme rozhodnut sami .. tak to proste v interakcii medzi ludmi je, kazdy ma voci svojmu okoliu nejake ocakavania a zalezi, ako to svoje ocakavanie prednesie :wink:
k vode - u nas dost pomohlo prelievanie vodicky pri kupani a tiez sme dali tacku, vyzliekli do gatiek a prelievali sirupovu vodu (aby bola farebna) do roznych poharikov (rozne plastove farebne, rozne vysky - dali sme si porcelanovy, skleneny a misky a prelievala podla lubovole a k tomu sa aj naucila, ze musi byt opatrna, aby sa nic nerozbilo)
10. zář 2011 ve 23:24  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@blandik Ještě jednou moc děkuji - pomáháš mi udělat si v tom jasno a velice si toho cením. Evidentně mne čeká těžké období, protože já jsem se - mj. jako vzdor matce - odstěhovala, jakmile to bylo možné. Má dcera bude asi taky paličatá a obojí je pro mne důvod hledat správnou cestu komunikace. Jen na okraj, nevadily mi oprávněné požadavky, protože když člověk žije samostatně, musí toho zajistit daleko více, ale ty hrozné kecy okolo... (když jsem sama od sebe vysála, dostala jsem vynadáno, že není vynesený koš, atd.) a tomu bych se ráda u svých dětí vyhnula.

Ad manipulace, já právě přemýšlím nad tím, kde je ta hranice. Pokud bych manželovi nabídla, zda polévku s koprem nebo se zeleninou, tak ho tím naštvu (nemá rád ani jedno) a urazím, ale vůči dítěti tak činím - bohužel zatím nemluví, takže o to je to horší (nebo možná lepší, s mluvícím batoletem bude domluva ještě asi náročnější). Zřejmě je to skutečně o nastavení oprávněných požadavků, které u mladšího dítěte budou jiné (např. zodpovídám za to, co dítě sní a do určité míry také kolik toho sní) než u staršího (kde budeme řešit např. úklid a pomoc v domácnosti).

Jinak u nás neexistují a nikdy existovat nebudou tělesné tresty, nadávky, vydírání, ... a ráda bych se vyhnula i té manipulaci a jiným negativním komunikačním metodám (zvýšený hlas, ten mi tak jednou do měsíce ujede - ve smyslu, že na ni zakřičím jménem, protože jinak se neprobere, ale nelíbí se mi to a myslím, že už se mi to dýl než měsíc povedlo neudělat).

@blandik @prsky Cintání vody - odpoledne vyzkouším v nové verzi, má celé léto na terase bazének, kelímky, mlýnek, lžíce, atd. ale možná by se jí líbily věci z kuchyně, protože prostě miluje dospělácké věci. Hodně si slibuji od montessori dílnička, kam budeme doufám od půlky září společně s malou chodit.
11. zář 2011 ve 14:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@takyja ještě mě napadlo - pokud máš sebemenší pochybnosti, že by to mělo fungovat, počkej...pomlau si louskej knížku, připrav si jednu jedinou věc, kterou jakoby s prckem opravíte :wink: , třeba že pro začátek zkusíš jen vynechat NE a cokoliv budeš dítěti říkat, bude bez negací. RABR není nic dogmatického, není to jízdní řád bez odchylky, prostě je to jen způsob komunikace. Nikdy to není na 100%, ale každá snaha se objeví - klidem a pohodou mezi vámi dvěma. Ty sama bys měla být nastavená pozitivně, jakože to půjde torchu jinak a klidněji. Držím palce, at se vám to daří. POstupně, pomalu, po jednotlivých krocích.
11. zář 2011 ve 20:38  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@takyja - souhlasím s berenikou, víš - to je přesně ono - manželovi nenabídneš k výběru ze dvou variant, kde ani jedna není pro něj přijatelná...stejně tak to ale se dá dělat vůči dítěti. Pokud dáš dítěti na výběr ze dvou věcí, kde ani jednu nechce dělat/jíst - je to manipulace. Pokud to ovšem není oprávněný požadavek typu odchod k lékaři, ničení majetku, ohrožování jiného...Možná k tomu jídlu - chápu, že dítě se "musí" naučit jíst různé potraviny a možná by se nejraději cpalo sladkým...ale ty hranice se tady můžou stanovit i více benevolentně - mě se vyplatilo stanovit pevné hranice, že na snídani, svačinu, oběd...večeři může být určitý druh potraviny. Sladkosti nemůžou být na snidani, oběd, večeři. Sladkosti můžou být na svačinu - typu čokoláda, tyčinka...Snídaně může být sladká - ale typu kaše, vločky, buchta, šáteček občas...A na tom trvám. Zrušila jsem hned na začátku sladkosti po obědě, protože to vedlo hned k tomu, že dítě snědlo dvě lžičky a už chtělo sladké po obědě...takže sladké je pouze na svačinky...A jinak jsem někde četla a celkem nám to vycházelo doma - že není až tak podstatné kolik toho batole sní, ani až tak skladba (že by muselo maso, muselo z oběda sníst od každého kousek...), ale aby u jídla panovala uvolněná atmosféra..tedy dítě se na jídlo těšilo...a to že jednou sní jednu lžičku a jindy si přidá, nebo nesní nic...prostě neřešit. Batolata taková jsou...a právě nucením, trváním na tom, že musí sníst i něco jiného než brambory se ničí dobrá nálada u jídla a rozvíjí se dlouhotrvající problém s jídlem, dítě si jídlo vezme jako zbra'n...U nás byla dlouhá období, kdy nejedl maso, období kdy postupně vyloučil zeleninu..a pak se k ní zase vrátil. Velmi dlouhé období, kdy jedl jen brambory, nudle a rýži suché...Já jsem mu předkládala jakoby na talíř od všeho kousek se slovy, když protestoval, že maso nechce, nechce mrkev...že v pořádku, sníš to, co budeš chtít, ale dostaneš na talíř od každého kousek, jako ostatní...A vždy jsem mu dala na tařlí něco, co jsem věděla ,že bezpečně jí (u nás to byly přílohy a většinu doby zelenina). Nikdy ne komplet nové neznámé jídlo...Ale nedovolila jsem, aby místo oběda třeba jedl rohlík...a vysvětlovala mu, že na snídani jíme tohle a na oběd tohle a to proto a proto...A ještě se mi docela vyplatilo neříkat slovo je to zdravé, ta mrkvička je dobrá (ale sanžila jsem se říkat - mě dneska ta mrkvička chutná, ta pomáhá našim očím, aby dobře viděly...jakoby jen za sebe a pokud mi řekl, že mu to nechutná, tak jsem ho při tom nechala...).

A jinak moc souhlasím s berenikou, ono to s tebou časem poroste, uvidíš další možnosti a na začátku stačí si vybrat jendu oblast, už tohle dá člověku hodně...právě jak to člověk aplikuje a vidí, že to celkem funguje, tak se mu vynořují další oblasti, kde si říká - aha, tady vlastně manipuluji...a určitě se mi taky stane, že zakřičím, naštvu se, prásknu dveřmi nebo i plácnu...prostě se to stane. Pak se omluvím, pokusím se najít nějaké řešení...ale stane se to...
11. zář 2011 ve 21:42  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
ahojte, vidim ze tu bola zaujimava debata :wink: my mame obdobie kedy nam prestava fungovat ako doteraz ze sme sa dohodli ako dlho sa este pohra a ideme ale najma vecer som v soku ked mame ist sa umyt tak spusti krik. Ale aky, keby to niekto pocul tak by si myslel ze tyram dieta, priznam sa ze som to uz aj nezvladla a zakricala co ma stve ale neviem ako reagovat. Dokonca su dni kedy nespi cez den a potom vecer uz je naozaj unaveny a napriek tomu nechce sa ist umyt a spinkat. Ked ho beriem aj placuceho a pri vyzliekani mu nieco rozpravam a zrazu sa zacne smiat a je OK. A takisto cez den ked chcem ist von skoro stale nechce ist ze sa bude hrat doma. Tak ho necham ked chce ale po case samozrejme pride chvila ze uz nevie ako by sa zabavil ale uz nestihame ist von lebo je bud neskoro pred obedom alebo vecer. Neviem ale brala som to tak ze napr. casy kedy ideme spat patri k tym hraniam ktore rodic vytvara alebo ho mam nechat ?
Inak do skolky zatial nejde, je u skvelej opatrovatelky takze asi nastupime neskor. A zvlastne je ze vsetky deti okolo mna ktore nastupili tak hned na cely den, tu sa preferuje rovno nechat cely den a pride mi to cudne. Ja mam prave skusenost ked som Miska zvykala na opatrovatelku ze postupne sme to zvladli uplne bez placu.
11. zář 2011 ve 23:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 ahoj :wink:
Možná na malého působí ta změna - je po prázdninách, zase jiný systém, opatrovatelka? A tím, že nespí, určitě je večer dřív unavený, petr celý den nedá ani náhodou. Fakt bych mu to klidně upravila, může se jít vysprchovat a najíst klidně navečer, když je ještě v klidu, to by nešlo? Nedržela bych mu jeho režim, stejný, když spinkal, nech to na něm, ten klid za to stojí. Zvykne si na to, a za měsíc, dva, mu to zase natáhneš :wink: . Petr když náhodou nespí, koupe se s tátou hned, když přijde z práce, třeba v půl šesté....tohle si nemyslím, že by bylo nutné striktně držet... :wink:
S tím celý den ve školce, taky si myslím, že to musí být pro dítě náročné, ale ono to asi ne vždycky jde, ne každý má možnost první měsíc ještě být doma, a nabídnout dítěti jen hodinku ve školce a pak být doma. někdo nastupuje od konce mateřské hned do práce na plný úvazek :unamused: . Petr začal hned celý den, ale protože znal ten systém ve školce už z jesliček a nechtěla jsem mu to motat, znal odpolendí spinkání, zahrada, pak přijde máma....zatím dobrý, i když dnes ráno až těsně před třídou zase pláč, to loučení:frowning2:((. Přestal hned, jak si ho paní učitelka vzala, ale je mi smutno. No.
Máš to fajn, že jsi našla tuhle opatrovatelku a malý je spokojený, bud za to ráda, školka neuteče :wink:
12. zář 2011 v 09:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
berenika39 bol u opatrovatelky aj cez prazdniny 3 dni do týzdna. Problem je ze som teraz v lete neplanovane bola doma a asi ho to predsa len mylilo ze predtym som rano bola prec a vozil ho tatino a zrazu ked ma videl nechcel ist nikam a tiez bol viac dni so mnou.
Nerozumiem dobre ako si myslela ze mu to mam upravit, lebo mame v podstate rovnaky system ze okolo siedmej veceriame, potom sa este hrame a okolo osmej sa ideme umyt a spinkat. Je fakt ze ked spi cez den dlhsie tak ideme spat neskor, proste som to prisposobovala tomu aky sme mali den ale neviem ci je to dobre aby kazdy den isiel spinkat v inom case plus minus hodina hore dole. To zeby sam chcel ist spinkat ked je unaveny u nas zatial nefunguje lebo ked sme na dovolenke mame uvolneny rezim a kludne ho necham hrat s kamosom ale potom pretazeny, mrzuty a zle spinka. Doteraz sme sa vzdy dohodli ze este sa pohra a ked bude na budiku rucicka tam hore tak ideme spinkat ale posledne dni spusti strasny plac co ma mrzi.
Inak s tou skolkou neviem co je lepsie, rozhodla som sa podla svojho pocitu ze este par mesiacov ho necham u opatrovatelky u ktorej je spokojny, lebo este sa mi nezda moc samostatny co sa tyka obliekania, papania a hlavne stale nerozprava. Niekto si zase mysli ze by mu skolka prospela, neda sa radit, dam na svoj pocit. Nastastie v skolke boli velmi ustretovy a dohodli sme sa ze ked budem chciet zoberu kedy pridem.
12. zář 2011 ve 12:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 - tak to je přesné. A máme to taky. Celý den celkem v klidu, a včere - nepůjdu mýt, nechci, ještě musím hrát a jak zatlačím, že máme dohodu, že jednou denně se zadeček myje - tak ječí, nechci, nebudu......a nehneš s ním...už jsem ho nechala jít spát bez mytí kolíkrát...Udělali jsme i dohodu, že nově se bude koupat před večeří, ale kolikrát je venku a příjdou rovnou na večeri, nebo si ji ani nedá. Každopádně nám pomohlo posunout to mytí na dříve...V létě chodíval spát i v devět a to už byl dost unavený, ač to nevypadalo a jak jsme se posunuli zpátky na osm a dříve a myje se třeba i kolem půl sedmé, tak to jde...ale i tak zase vymýšlím - auto do vany, balonek do vany...zase fintuji, prostě musím ho tam nalákat a nedat mu šanci se po večeři zabavit nějakou hrou...

A máme to samé i v tom, že jakoby přestaly trošku fungovat dohody. Dříve stačilo říct - pět nebo deset minut, vybral si a fungovalo to bez protestů..Te'd mi bu'd rovnou řekne, že budíček nechce nebo ho chce, ale jak vyprší limit, tak ječí jako najatý...Nějak cítím, že je to zase dočasné...
12. zář 2011 ve 12:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik presne ako pises ja tiez som zaskocena ze sme sa tak krasne dohodli a zrazu jaci :grinning: asi si proste potrebuju vyskusat co dokazu ovplyvnit a daj jasne najavo ze to chcu inak.
U nas nie je problem ist sa umyt ale to ze potom sa ide spinkat, aj som myslela ze zmenim a umyje sa skor ale to by nepomohlo lebo potom by sa hral a aj tak by zacal plakat ked by mal ist do postielky, mame to zauzivane tak ze po umyti ide do pyzamka a hned si vybera knizku ktoru budeme citat v postielke. U nas je to ak kedze chodi k opatrovatelke alebo je so mnou tak rano nemusi vstavat, proste sa vyvalujeme a vstaneme ked sa nam chce takze preto som vecer netrvala na niakej hodine a posuvala cas podla potreby ale neviem ci je to dobre, tym ze je uz vacsi som myslela ze rovnaka hodina je vhodna. :wink:
12. zář 2011 ve 13:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik tiez dufam ze je to docasne, len aby moja trpezlivost vydrzala :grinning:
12. zář 2011 ve 13:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 s tou školkou ti fandím a závidím tu možnost, počkat....:slight_smile:.
K tomu spaní - jako že by v dny, kdy třeba poo nespí, jste všechno to, co je s pláčem, odbyli o dost dřív, když ještě není unavený. Pak třeba klidně ještě hraní, nějaký klídek před spaním a spaní v obvyklou dobu. Myslím, že ve věku tří let je hodina sem tam bez problémů.
TAky nenechávám petra (dokonce ani v létě mimo domov) "až dokonce", dokud nepadne. to nefunguje, přesně jak píšeš, je pak přetažený a nemůže vůbec usnout a budí se. pořád má tu horní hranici tak, jak je zvyklý. U vás jsem spíš myslela na ten posun směrem dolů, přichystat se na spaní dřív.....
12. zář 2011 ve 13:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 aha, ted jsem dočetla tvůj další příspěvek... :wink: , píšeme všechny tři o tom samém a nerozumíme si :stuck_out_tongue_closed_eyes: .
12. zář 2011 ve 13:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
:grinning: :grinning: :grinning: to neva mne pomaha uz len to ze to napisem :wink:
12. zář 2011 ve 13:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 ještě že se to tu jmenuje Respektovat a být respektován, jinak nevím:slight_smile:
12. zář 2011 ve 13:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 - jaj, naše trpělivost taky zažívá zkoušky. U nás trošku pomohlo, že si vzal do postýlky jednu hračku a my mu nechali svítit v chodbě, že si ještě může hrát...ale že my už jdeme dělat přípravy na zítra...Ale už to nevyžaduje, tak už to tak neděláme. Mě příjde že u nás to je taky spojené s tím, že mytí znamená konec večera a konec hraní hlavně...pak taky ještě čtem pohádky, čistíme zuby...Manžel říkal, že je to klasický vzdor opět, že vždycky přeci, když měl vzdor, že nechtěl se mýt a chodit spát... tak věřím, že to přejde...No nejvíce pomohlo posunout to mytí na dřív. Normálně jsem mu řekla, že to mytí po mlíčku se zdá být problematické, že se zdá, že se mu už pak mýt nechce, že už je moc unavený. Že můžeme zkusit mytí před večeří..souhlasil...ale nějak jsem to nedodržela, brzy to vyšumělo..

A s tím poledním spaním - náš zatím spí, ale poslední týden dlouho usíná a říká, že spát nechce a nebude a jde si hrát...

a ještě jednu věc začal dělat - vzpoměla jsem si na tebe @berenika39 - jakoby schálně říká věci naopak - že auto je bagr, že tohle není volant, ale světlo...že by pokusy o humor? Má strašně rád, když mu řeknu, že si dělá srandu a směju se.
12. zář 2011 ve 13:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik ano, přesně tohle petra drželo, a to dost dlouho. ale byl menší, o dost, u petra to nebyl humor, ale vzdor jak vyšitý - nebudu a nebudu říkat to, co vy čekáte že řeknu...
- může tím na sebe upoutávat pozornost?

spaní petrovi taky nějak haprovalo v polovině prázdnin, ale bylo to tím,že ráno déle spal, pak zase nemohl usnout...ale vrátilo se to do starých klejí, ve školce spí od cca půl jedné do půl třetí. doma taky tak. možná už nebudou odpolední spánek potřebovat, kdo ví...
12. zář 2011 ve 13:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 - myslím, že u nás to není vzdor, nepoužívá to při vzdorování, ale jen tak...Vzdor zatím u nás byl výhradně spojený s hygienou, spaním a odchodem z domu a domů :grinning: Možná upoutává, musím to vysledovat, jestli to je jeden ze způsobů jak zahájit rozhovor, když jsem mimo v myšlnkách :wink:
12. zář 2011 ve 13:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
ted jednu k tématu :wink: :wink:
O víkendu jsme byli na dožínkách, akce, která mě je cizí, nicméně byli jsme společně s rodinou, dětmi, fajn odpoledne, poutˇ, šermíři, chovatelé - výstava, no budiž :wink: . k tomu stánky - takové ty šílenosti, plast a sladkosti. Petr doted nepotřeboval na nic žádnou zbran, meč, pistolku, zatím se s tím nějak nemusel potkat. Jeho bratranec na tom jede už od kolébky. Pro mě noční můra, ale rodinu si nevybíráme, že. Vždycky když někam jdeme, kde hrozí chci a počebuju a líbí se mi to mooooc tak se domluvíme předem, že koupíme JEDEN MALÝ dárek. klidně beru petra jen tak do hračkářství, může si vybrat , co chce, maličkost. Ne za odměnu, to se mi příčí, ale jen tak, z lásky. No a na té akci si vybral: na blistru z číny černá pistole na takové špunty plus odporný černý voják. Malé to nebylo - petr mi řekl, že ten panáček JE malý :unamused: . Úplně to se mnou cvičilo, byl to můj problém, že jsem nechtěla tuhle věc koupit. Skončilo to pláčem, nakonec vzal vysvětlení, že doma nás čeká malá sestřenice a mohlo by jí to ublížit, že ta pistolka dělá velký rány, no tahala jsem moudra až z paty :stuck_out_tongue_closed_eyes: .
A tohle ted nastane častěji, bude víc mimo domov, s jinými dětmi, já vůbec nevím, jak mu budu "regulovat" výběr :stuck_out_tongue_closed_eyes: . Koupit nějakou takovou blbost, aby viděl, co to dělá? Co když se mu to zalíbí? Blikací meč, svítící revolver, robot, co žere malý robotíky :stuck_out_tongue_closed_eyes:
12. zář 2011 ve 13:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik no to mě napadlo jako první...
12. zář 2011 ve 14:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 - hm, taky se toho děsím - všech těch truckmosters, transformers, ninjas, mečů, pistolí a agresivně vypadajících nesmyslu, blikajících, polepených lebkama...před časem dostal od kamárádky motorku se sidecarou a dvěma esesáky, tak to na mě fakt působilo - no bylo to vojenské...naštěstí k tomu nepřilnul a já po návrato to mohla uložit do krabice - "hračky, které se mamince nelíbí a které dítě nestačilo zaregistrovat a přilnout k nim".

Já jsem kdysi, ještě když byl Miška mimi, četla takovou humorně pojatou knížku od nějakého dětského psychologa - že děti v určitém věku potřebují ony bojovky a hru na dobro a zlo a přímo jsou přitahování takovýma těma agresivně vypadajícíma postavičkama, hodně v tom promítají své obavy (jako do všeho) a že lékem na to není striktně pacifistické prostředí, kde rodiče se zuby nehty brání jakékoliv dětské zbrani, dětské agresivní projevy a touhy po agresivních hrách s panáčky odmítají a dítě odsuzují, protože dítě to stejně bude táhnout a sekne se....tím nemířím opravdu na tebe, já bych se taky postavila i na uši, jen aby doma nebylo něco takového, co popisuješ...a myslím, že ty hry se vyskytují i později, tipla bych tak kolem pěti, možná.....jen jsem smířená, že to v určitém věku asi příjde - bojovky, střílení...myslím, že pokud si na to dítě jen hraje, tak je to ku prospěchu - že prý děti potřebují jasné rozlišení - dobro, zlo. Zlo je zlé, černé a temné (a poslední měsíce se mě Miška pořád ptá, jestli nějaké zvíře je hodné nebo zlé...nebo říká - jsem hodný lev...fakt vidím tu potřebu mít jasné rozlišení dobrý a zlý, přitom to vůbec nepoužíváme ani o jiných lidehc natož o Miškovi, že byl hodný...). Dobré je jasné, čisté a vždy dobré...a v těch hrách si to prožívají...Dost se mi te'Dkom v této souvislosti líbí reklama na jedničce - vaše dítě, vaše televize, vaše zodpovědnost...(příjde mi to jako antireklama pro novu a primu:o)). Jaj, je to nějaké zmatené, co píšu - ale chápu tě plně, taky bych to nepřekousla :angry:
12. zář 2011 v 15:13  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@blandik pro mě to bylo "poprvé", musím něco vymyslet...právě jsem si říkala, jestli radši přijatelnou formou mu to nenabídnout, aby jako nebylo to zakázané ovoce...uvidím, čas ukáže:slight_smile:. dík za reakci :wink:
12. zář 2011 v 16:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte, vidim ze sme tu fakt podobne typy, ja tiez strasne nemam rada hracky typu zbrane, mece, pistole, rozne prisery, vojaky a co ja viem co.....mam z toho nervy a suseda cez plot dala minuly tyzden malemu svietiaci mec :stuck_out_tongue_closed_eyes: takze mam smolu. Hra sa tak ze natiahne na koniec ponozku a sermuje az vyleti :grinning: :grinning: ale je fakt ze sledujem deti okolo 5-6 roku a vtedy naozaj sa prejavuje silna chut bojovat, suťažit, buchat do niecoho takze asi na to nieco bude co pise @blandik, mam z toho strach, ja celkove nemam rada ani nasilne filmy tak som zvedava ako to budeme zvladat. @berenika39 uplne ta chapem tiez by som asi nedokazala tu hracku kupit. Uz som celej rodine zakazala nosit hracky ktore su ako zbrane ale je mi jasne ze ked pojde do skolky nauci sa vsetko mozne hlavne od starsich deti.
12. zář 2011 v 19:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 bingo! blikací meč měl ted peta na hraní u babičky, právě od bratrance, má to tři varianty barevnosti :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: . a pak mu půjčil takový jako návlek na ruku, celý umělohmotný, vystrkovalo to takový hák, blikalo, svítilo, řvalo, jako elektricky probíjelo...se toho peta nejdřív bál....
Já věřím, že se to dá jen jakoby přijmout, ano, jsou takový hračky, ale máme mnohem lepší zábavu:slight_smile:. Prostě dítěti nabídnout dostatek podnětů, aktivit, aby tohle sice proběhlo, ale nestalo se to středobodem světa. Je to jako s počítačem, taky ho budou potřebovat, taky se na něm budou muset naučit, ale nestát se otroky :stuck_out_tongue_closed_eyes: .
Čekají nás ještě věci:slight_smile:.
Jak se rabr staví k takovým situacím, že rodič něco opravdu nechcea nemíní přání dítěte respektovat??????? :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
12. zář 2011 ve 20:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem
S.O.S.
díky:slight_smile:
12. zář 2011 ve 20:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39
@zelmirka1 - myslím, že rabr někdy umož'nuje říci - že o věcech, kterým děti ještě tolik nerozumějí, rozhodují rodiče :sweat_smile: Ale to asi nebude ten případ. Já myslím, že klíčem není až tak dítěti tohle zakazovat, prostě dětská agresivita existuje...ale možná klíčem je se těch her účastnit, pro agresi stanovit pravidla...nevím. No je toho fakt hodně, s čím se ještě asi budem prát - počítače, nevhodné filmy, reklamy, vlivy ...a asi se pak budem fakt smát batolecím vzdorům :sunglasses:
12. zář 2011 ve 20:47  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
je super ze si tu takto piseme, lebo tak ako sa mi paci Rabr narazam casto na situacie kedy si neviem rady a tu najdem casto inspiraciu a hlavne vidim ze je to rovnake aj u vas. Myslim @berenika39 ze keby sme boli na kurze ako @blandik tak by tam urcite dokazali situacie kedy rodic nechce respektovat prianie dietata poradit co robit, hlavne ked sa tomu niekto venuje roky. Ale realita s detmi je super v tom ze prinasa stale nieco ine a uci nas reagovat na naozaj rozne situacie. Podla je dolezite ze ked clovek pochopil principy Rabr tak uz ma iny pohlad a vobec nie je podstatne ci reaguje ucebnicovo a vzdy spravne, ale ze proste sa chova k dietatu s respektom aj v situaciach kedy stanovuje hranice alebo rozhoduje aj za dieta.

Ja som dnes bola svedkom zaujimavej vychovy, mamina chcela synceka usmernovat skoro stale ked sa hral v detskom kutiku a styl asi taky, nejazdi s tym autickom cez tie male kocky, najprv ich odloz a potom jazdi, inak pride teta a zoberie ti auto...dieta obislo kocky a jazdilo dalej, ona samozrejme to nemyslela vazne a bolo vidno ze aj maly si robil svoje lebo vedel ze co povie neplati, nasledovalo nehraj sa takto lebo pojdeme domov....nikam nesli....stale mu nieco rozpravala ale maly ju ani nevnimal. Niekedy rozmyslam ze keby niekto pozoroval mna a napisal sem co rozpravam ze ako by to vyzeralo, lebo je strasne tazke vyhnut sa manipulacii aj ked ju clovek urobi akoby v dobrom, s usmevom ale v podstate sa snazi dosiahnut aby dieta urobilo co chcem. Vychova je veru riadna vyzva v zivote, ale uzasna.
12. zář 2011 ve 21:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@zelmirka1 taky mě to baví:slight_smile:. hlavně aby z nich byli rozumný, nezakomplexovaný a sebevědomý lidi:slight_smile:.
doboru noc přeji:slight_smile:
12. zář 2011 ve 22:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek