• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
@blandik skusim vysledovat tie reakcie, ale skor si zacinam mysliet, ze je to divocak bez pudu sebazachovy :grinning: , prajem skore uzdravenie, @berenike39 taktiez
@bubelko no a jonas so simonom by si mohli ruky podat (od maleho mala).
s tym vesanim na umyvadlo si ma potesila, myslela som, ze je to len u nas:slight_smile: tiez ho bavil aj rebr.radiator v kupelni. tak sme mu na tieto hratky kupili hrazdu :slight_smile:
ked ideme na ihrisko, tak si vybera tie najprudsie smykalky. naposledy v aquaparku sa na detskom bazene zdrzal len chvilu, a uz muza tahal do velkeho bazena s 2m hlbkou a studenou vodou. v bazene nazvanom "divoka rieka", v ktorom aj dospely ma co robit, aby sa udrzal, je ako doma:slight_smile:
neviem si predstavit, ze aj druhe dieta by mohlo byt take. :astonished: ale podla toho, co pisete, ze v surodencoch byvaju take odlisnosti, tak potom ma uz len caka kludne dietko listujuce si encyklopedie :grinning:
21. říj 2011 ve 21:55  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@janka108 - tak to máme doma pěkný opak - vylezl na hrad skákací nafukovací a nahoře plakal dvacet minut, že to dolů nesjede a mám jít pro něj...nakonec jel a byli jsme tam další hodinu...Letos jsem zažila dítě - cca čtyři roky - vylezlo na takový ten kovový plot s pletivem, postavilo se na něj (byla to otevírací brána - takové ty straré ploty, co jsou a byly dříve kolem každého baráku) a natahovalo se oběma rukama po ostružinách do prostoru, v napřímené poloze, zcela neohroženě...a za chvíli žuch na zem...otřepal se, pobrečel a dobré..).
22. říj 2011 v 08:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@blandik starší je taky spíš strašpytel, ale mladší jde do všeho po hlavě, starší se trošku odře a brečí hodinu, mladší se odře hodně moc a ani nepípne, tak někdy až když ho vysvleču,tak čumím, co má modřin, že ani někdy nevím, kde spadl... ale jak píše @bubelko hodně je to asi i o tom, že už není tolik času být neustále za zadkem toho mladšího. Ale hodně je to o vrozené povaze, výchovou se dá prý ovlivnit tak 1/3, zbytek je vrozený
22. říj 2011 v 08:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reruna - náš právě taky prožívá každé bouchnutí, je opatrný na sebe od mala...takže u nás právě krásně funguje ho nechat být, jen mu říct - že je to z kopce a on sám si přibrdí odrážedlo, málo kdy spadne, učí se své limity...ale nečekám, že z něj bude adrenalinový sportovec, jestli vůbec sportovec...Taky jsem slyšela, že genetika má hlavní vliv a my děti nepředěláme, jen můžeme předávat hodnoty, ale ne měnit povahu...

ale stává se ti taky, že jak "ujedeš" že pořádně uděláš dusno, že pak dítě začne dělat takové ty naschvály, kdy kouká na tebe a dělá, co nemůže (tedy náš to ve třech nedělá- teĎ na mě začne křičet, že to chce a bude a zlobí se... ale dělával to tak po tom roce a půl, možná do dvou to už nevím, nebylo to časté)...A z okolí tak vím, že mívaly maminy problémy s tím, že zakázaly a dítě honem honem ještě pokračovalo v zakázané činnosti, dokud mamina nedoběhla...
22. říj 2011 v 09:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janka108 děkuji za přání uzdravení, jak jsi napsala "berenikE", tak se mi to nezobrazilo ve Zmínkách. Už to na mě skočilo taky, to samé co na Petra, mazlení se nedá odbourat, tak jsem grogy.
A je svatá pravda, že děti se předělat nedají, je nesmysl nutit prcka k nějakým akrobaciím, ve smyslu - udělej to, jsi velký, to dokážeš... a naopak když je dítě artista, nějak chytře ho v tom podpořit. To mají v sobě, to není o výchově. Petr jde na všechno strašně pomalu, opatrně, musí sám, sám se přesvědčit, že to dá, a pak leze a klouže se a trampolínuje a tak. Ale určitě nebude sportovec tělem a duší, oba synové jsou v tomhle stejní, zřejmě po mě. V tomhle je ten respekt potřeba asi víc než dost.
Nevím jestli je to možné, ale na petra ty změny ted v září a říjnu, školka, odloučení, nemoc, hlídání působí ne moc dobře. Uchýlil se k další vlně vzdoru - všechno ne, nebudu, nechci, jídlo není dobré, čaj má škraloup, pomeranč je moc pomerančovej....rostu. Takže hledám zbytky trpělivosti :slight_smile: .

A je zajímavé, jak píšete, že sourozenci jsou každý naopak, byť se stejným partnerem.....
22. říj 2011 ve 12:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 @blandi přeju brzké uzdravení, jo školka a nemoci, to je kapitola..... loni jsme byli nemocní na střídačku celou zimu :confounded: letos už taky pár rýmeček proběhlo a jedna střevní viroza :confounded:
Fakt je zajímavé, jak jsou ty děti jiné a je to na nich vidět fakt už od narození, vzhled, přístup ke kojení, reakce na cizí lidi, atd. atd. A to s těmi naschvály znám taky, přijde k dvdčku a vrtá do něj a ví, že nesmí a ten pohled - co ty na to? A pořád se opakující vzdor, to snad nikdy neskončí, po chvíli klidu zase přijde, akorát v jinačí formě...
My teď máme se starším problém se sprostými slovy - všechno je blbé, pitomé atd. jen tak na ulici povolává hov..... a taky to známé dookola opakované čápičápi.........aniž by věděl, co to znamená..... to je taky těžké zůstat klidná...
22. říj 2011 v 19:19  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@reruna u nas velmi podobne :wink: az na to, ze miesto dvd (mame uz za sebou, momentalne vypinam zastrcku :wink: ), jonas maluje kade-tade.
a sproste slova sa zacinaju objavovat tiez - ani neviem odkial ich ma, kedze tu po slovensky nikto nenadava :slight_smile:
choroby nas zatial tuto jesen obchadzaju, ale cakam :slight_smile: minuly rok sme boli na preskacku chori stale - a to bol jonas kojeny. skratka lukas zo spielgruppe doniesol sopel, ochorel, jonas par dni na to. a takto sa to tocilo az do jari, kym nedostali ovcie kiahne a potom uz bol klud. momentalne je u mna na navsteve moj otec, ktory nam doviezol chripku, tak som zvedava, ci sa aj u nas zabyva alebo to vzda :wink:
22. říj 2011 v 19:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik praveze mala nie je vobec egoista, nema problem sa podelit o svoje veci a presne ako pises je velmi empaticka a napomocna. ked ideme okolo kocika v ktorom place babetko, stale mi prikazuje, aby som si ho zobrala na ruky, alebo povedala mamicke, nech si ho zoberie na ruky, lebo sa mu v kociku nepaci. :slight_smile:
a mam jednu milu prihodu s tymto spojenu: sme boli v lete na dovolenke s mojou mamou, mala mala tesne pred dovolenkou crevnu virozu, vracala, ked sme isli uz bola ok, a my sme to naraz s mamou dostali na treti den, sme lezali v posteli cele poobedie, mala kukala rozpravky, vecer mi uz bolo lepsie, tak, ze pojdem s nou na veceru, ked sme prisli do jedalne, prisli mi zle, zobrala som aj malu so sebou na vecko, kde som vracala, zrazu mala odbehla, som nemala sil za nou hned utekat, potom som prisla do jedalne a mala stala pri casnicke a pytala si vodicku pre maminu, lebo ju boli brusko :dizzy_face:
ti ludia mi to nehovoria preto, ze by sa im mala zdala egoisticka (aspon myslim), len aspon u pribuznych je to obava, aby som ju nezkazila asi. svokra ma za to kritizuje neustale, a ked uz vidi nejaky vysledok, ze mala je spokojna, nie je nervak ako synovec s neterou tak mi na to povie, ze je to povahou
svagrina zase dost uplatnuje pristup jednej psychologicky, co robila aj relaciu pestunka, alebo tak nejako sa to volalo, prisla pestunka do rodiny s problemovy detom a pomahala im s vychovou, neviem, ci ste to niekedy videli, ale bol to presny opak RABR-odmeny, tresty, izolacia..
22. říj 2011 ve 20:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bubelko no jo, u nás ty sprosté slova jsou ze školky, z televize (animáček je plný takových seriálů, jakože kreslených... většinou je nechám dívat jen na neškodné, ale někdy to jaksi neuhlídám....), no a mě nebo mm taky někdy pusa ujede..... to je bohužel moje chyba, že to nedokážu uhlídat, ale snažím se nahrazovat neškodnými nadávkami - do prkvančic, do prkýnka, kurník šopa, sakVa apod. nějak si člověk ulevit musí :sweat_smile:
22. říj 2011 ve 20:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klementina - já jsem to viděla jednou, a jak jim to funguje - tohle - tresty, odměny, izolace? Docela by mě to zajímalo..protože rostu o dr, jak začne - tak jis hezky ukázal krk, tak si můžeš za odměnu vybrat nějaký obrázek u sestřičky ...a na mě - a může bonbon?
To je krásný příběh s tou vodičkou, neskutečně miluji tu jejich iniciativu, která se v nich rozvíjí, když nenaráží na potlačování aktivity a myšlení od mala.
U nás je to stejné - jakoby nemají problém s tím, jaký je, ale co kdyby náhodou a to jaký je, je přeci zásluha povahy a ne přístupu...a tak honem je třeba formovat, aktivně a násilně...a to jak jsme mu nezakazovali plakat, ale dávali empatii - to bylo něco na dědu, a strýčky a ostatní mužské okolí - ty pohledy - vždyť z něj bude bábovka...a pamatuji jak jendou Miška chtěl dědovi foukat nějaké bebi, a že ho to bolí- a děda -Ne mě to neblí, já jsem chlap. Ti nepláčou...(a to dobře ví, že tohle nechceme..).
22. říj 2011 ve 20:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik presne tento tyzden sme boli u doktorky a ona ze mu da obrazok ked jej dovoli pozriet do krku, no aj tak nedovolil, fakt des Misko sa vysetrit neda a ziadne moje vysvetlovanie ani dohody neplatia ale potom ked mu davala obrazok tak kukal ze naco ?? :grinning: jednak ho nemal dostat ked uz a jednak jeho niake obrazky moc neberu :grinning: celkove je to sranda lebo vacsinou ked dieta je dobre a kludne tak je to zasluha povahy a ked je zle tak rodic robi chyby !
22. říj 2011 ve 21:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 bud v klidu, petr byl u doktora v úterý, ale s tátou, takže jen z vyprávění - čekárna ok, ordinace ok, jakmile na něj bez varování začla sahat, otvírat mu pusu - řev, řev, nenechal na sebe sáhnout. pak že krev z prstu, crp, to už ho musel manža držet. odešli - veselo, vtípky, prý klidně půjde k doktorovi zase.
Takže: petrovi vadilo jen to, že na něj někdo sahal, něco s ním dělal, a on neměl čas pochopit, co se bude dít. ostatní - důvod, proč tam jde, komunikaci se sestřičkou, to dal v pohodě, na to už byl připravený předem a na to je už dost "zralý". injekce v něm vyvoláv strach.
Jsem si jistá, že je to takhle dobře. kdyby byly ty naše děti "vycvičené, poslušné, úplatné" :wink: , stačil by jim obrázek a třeba by si daly uříznout prst. takhle prostě dají najevo, že je jim je něco proti srsti. Ani si to neberu k srdci, petr ještě není zralý na to, aby sám ze svého přesvědčení vydržel nějaké akce u doktora. Obrázkem a bonbonem to rozhodně tlačit dopředu nebudu. Přijde správný čas.
22. říj 2011 ve 21:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 - vyšetření v krku totálně neprošlo na jaře, ani náhodou, doma to taky nešlo..nakonec to šlo až podruhé s tátou a se mnou v ordinaci, a teď na podzim už to šlo i jen se mnou v ordinaci.....Uf...Takže chápu...Já jsem viděla vliv něco za něco - v obchodě s botama - že jestli si budeš hezky zkoušet boty, dostaneš lízátko pak..a jak jsme přišli za měsíc - Miška od dveří - já chci lízátko...a paní - ty moje holky slíbí cokoliv, když za to něco dostanou...Holky, já nevím, ale mě to příjde po tom roce a půl tady a v praxi doma už takové jasné, všechno to krásně zapadá a přestávám chápat okolí, že to nechápe a pořád něco slibuje za něco, kritizuje, koriguje a poučuje...
22. říj 2011 ve 22:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik jenže to je proto, že nic jiného neznají a přijde jim to v pořádku a správné :sweat_smile: je to přesně jak se to tu píše - pokud je dítě pohodové, bezproblémové, tak je to tím, že je takové "povahově" :sweat_smile: nikdo už nevidí to, co za tím je, ten jiný přístup a vysvětlování atd.
Já jsem se nedávno dozvěděla, že prd vím, co je to mít doma dítě, když mám takového hodného a klidného syna :sweat_smile: :sweat_smile: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: podotýkám, že mám doma malého aktivního cholerika :grinning:
22. říj 2011 ve 22:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik souhlas. taky ve všem vidím nějaký smysl, nějaký důvod, proč se to děje. a má to logiku. takže nám nezbývá než doufat....
22. říj 2011 ve 22:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fender mě zase často někdo říká - no jo, ale to by na toho mého sígra neplatilo......
Jinak možná jedna z mála výhod důchodového věku - vůči mě si moc lidí nedovolí nějaké výtky, protože jsem prostě už starší, jsem blíž té kritizující straně :grinning:
22. říj 2011 ve 22:17  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@berenika39 ja si tiez myslim ze este nie je zrely aby proste vydrzal u doktora vysetrenie a pochopil ze je to potrebne, koniec koncov aj dospely to nema rada nezvlada vzdy v pohode. Ja radsej cusim lebo sama som desny pacient, zvladam niektore veci velmi zle.
Inak povodne sme boli kvoli brusku, vracal a ukazoval kde ho boli, bolo podozrenie na slepak a bol tam super mlady mily doktor, normalne fesak :grinning: komunikoval s nim perfektne ale Misko plakal, brusko napinal, proste ho nedokazal vysetrit tak nas poslali domov :frowning2:
@blandik ja najviac nemam rada to stale komentovanie bud hodny a poslusny chlapec, na otazku ci ma poslucha zasadne odpovedam a preco by mal ? takze som za blazna :grinning:
22. říj 2011 ve 22:19  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@berenika39 mne nepomaha ani to ze som starsia :grinning: naopak vraj to ze som ho mala neskor vidno lebo ho moc rozmazlujem. :confused:
Nedavno som sa nechtiac pohadala s tatinom lebo maly bol u nich v kupelni a vytocil dost velku cast toaletneho papiera, proste sa mu teraz paci nieco motat...ked sijem odmotava mi nitky :wink: tak som to sla upratat a v klude mu vysvetlila ze si ma odtrhnut len kolko potrebuje, tatina to strasne nastvalo ze ho netrestam, ze si to nemoze dovolit urobit taky neporiadok, ale on sa proste len chcel utriet a popritom sa mu zapacilo ako je toaletak krasne navinuty.
To su veci ktore ma nenahnevaju, ale zase chapem ze je treba naucit deti co je spravne len ta forma trestat mi akosi nevyhovuje.
22. říj 2011 ve 22:33  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
jsem se pustila do té knížky ja mluvit..... a musím se s váma podělit o dvě moudra, chcete :grinning:
22. říj 2011 ve 22:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fender no daj niake mudrosti :grinning:
22. říj 2011 ve 22:37  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
na téma trestů, je to citace z knihy The Magic Years:

"dítě se může naučit, jak se vyhnout pocitu viny za své špatné chování, a to tím, že si vlastně trest vyloží jako odplatu za své chování, tím je vše smazáno a dítě svůj prohřešek může zopakovat, protože už pocit viny nemá"

a pak jedna krásná věta, vlastně dvě:

"Naším cílem není vytvořit řadu metod, které by dokázaly manipulovat s dětským chováním, aby děti vždy reagovaly způsobem, který nám vyhovuje. Naším cílem je hovořit tak, abychom zasáhli to nejlepší, co v našich dětech je - jejich inteligenci, iniciativu, smysl pro zodpovědnost, smysl pro humor, cit k potřebám druhých."

na to se snad už ani nedá nic říct, jedině: amen.
22. říj 2011 ve 22:38  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@fender a vo tom to jeeeee :grinning: . hlavně pozitivně:slight_smile:.
22. říj 2011 ve 22:45  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Nějak to pořád vidím ted kolem sebe, i tad na konovi, všude jen snaha nějak ty děti "udělat" takové, aby byly podle našich představ. Pořád je něco někdo odnaučuje, pořád se snaží něčeho zbavit, pořád se snaží odbourat to a to....a přitom stačí tomu předcházet :grinning: . Ne, já vím, že to není tak jednoduché, ale ten věčný boj o moc, to dobrotu nedělá.
22. říj 2011 ve 22:50  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@berenika39 jo, to jsem ti chěla vlastně říct, nedávno jsem nakoukla do nějaké diskuze, mělo to docela nevinný název, něco o spaní.... viděla jsem tě na první straně, nějaký tvůj příspěvek, řekla jsem si aha, tak to bude určitě nějaké dobré téma.... po třech stranách jsem byla tak nerabrovsky vytočená, že jsem to musela přestat číst :grinning:

taky to všude vidím, všude to slyším, věci, které by mi nejspíš před rokem ještě nevadily, by mě dneska zvedly ze židle. moji rodiče našeho prcka zbožňují, a když kolikrát slyším, co vypadne z mého taťky, jdu do kolen :sweat_smile: :zipper_mouth: na druhou stranu oceňuji manžela, který - ač cholerik (pak po kom to dítě je) - se snaží s malým opravdu mluvit jinak, když vidí, že to funguje.....
22. říj 2011 ve 22:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fender :stuck_out_tongue_closed_eyes: to bylo asi něco o potřebách dětí - jak nevadí, když se prořvou do únavy, že musejí umět usínat samy ....já vždycky někam napíšu jen když se nechám vytočit. opravdu. a pak samozřejmě když můžu poradit, ale tohle si pamatuju, to bylo "vyřvávací" téma.
22. říj 2011 ve 23:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 no bylo tam něco o tom, že holčička chtěla být u rodičů, ale maminka se nemohla dostatečně věnovat tatínkovi a nemohla se v noci dost vyspat, holčička lezla z postýlky za rodiči, přepadla, nakonec to skončilo snad i políváním vodou nebo tak něco..... já jsem to radši prakticky vytěsnila z paměti, bylo to příliš traumatické :grinning:
22. říj 2011 ve 23:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fender :stuck_out_tongue_closed_eyes: vím. oni se snažili právě za každou cenu docílit toho, co ta malá nechtěla. není třeba to pitvat. bylo mi té malé líto. konec vysílání a dobrou noc:slight_smile:.
22. říj 2011 ve 23:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 jj, já jsem si na to vzpomněla právě s tou tvou poznámkou o tom, že se tolik lidí snaží za každou cenu napasovat své dítě na to, co chtějí oni, už nepřemýšlejí nad tím, co by mohlo chtít to dítko.
dobrou :sunglasses:
22. říj 2011 ve 23:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fender - jsem se nasmála, já to slýchám taky - že dobře, ale ty máš doma Michalka a já toho svojeho řvouna, nervouna..Nejhorší ale na tom je, že i to bližší okolí sice vidí, že to funguje, ale prakticky klade odpor, aby třeba jen trošku se dozvěděli o tom, proč to funguje...a to mě dostává dlouhodobě a trvale..
@berenika39 - hele, skoro důchodkyně, pořád zvedají důchodový věk...tak tak brzy to nebude... :sunglasses: ale chápu, dvacetiletá rabr mami to bude mít horší na ulici s důchodci radícími, jak má trestat potomka.. :grinning:
@zelmirka1 - u nás zase dělá problém změřit doma teplotu, teploměrem pod paži digitálním...no, nééé -to se povedlo třikrát za ten týden, dneska ani náhodou (manžel ty chytil už taky, takže máme fakt komplet lazaret..) a malý se zdál horký dopoledne...Ale je fajn, když člověk narazí na příjemného doktora, oni se někteří lidi obecně umí krásně naladit na to, jak s malým rodiče jednají - to jsem taky zažila - bylo nás více rodin na jednom místě a jeden chlap naprosto neměl problém jednat s jednotlivými dětmi tak, jak s nimi "více méně" jednají jejich rodiče...bylo to kouzelné...K těm lékařům - taky myslím, že ty děti mají ještě hodně strach, a když už ho dostanou v daný okamžik, nejde to překonat..je to hrozná loterie, jestli nějaké vyšetření vyjde nebo ne..po tom, co jsme odcházeli z ordinace mi sestra říkala, že i tak je ráda, že mám takový přistup, že někdy co ty mámy tam vyvádějí, aby jejich děti udělaly, co je třeba - bití, křik...
@fender - zrovna včera jsme se manželem bavili o pocitech viny, souhlasím s tím, co jsi psala, my jsme se bavili asi tomhlo: že dítě samo si má dojít k tomu pocitu viny a potřeby nápravy - př. já se doma naštvu, něco se mě dotkne tak, že to nezvládnu a odejdu do ložnice(sama na sebe pak naštvaná, že jsem to řešila takto a ne jinak..)...malý příjde za tátou a řekne - máma se asi zlobí co? A když mu táta řekne - ani se ji nedivím...tak je to ŠPATNĚ. Protože tohle je úžasná chvíle, kdy může jen říct - vypadá, že tě to trápí, co se mezi váma dvěma stalo..a může nechat dítě k tomu něco říct a nejvíce se dozví, nesměruje hovor nějakým směrem, ale nechá na dítěti, jak to pojme...ale když řekne - ani se ji nedivím - tak se přidává na stranu mámy (a hodnotit hádku, která se ho netýká mu nepřísluší, ani zaujímat něcí stranu) a ztrácí možnost nechat dítě si uvědomit důvody, proč k tomu došlo, co se dá udělat, jestli cítí za něco vinu a jak to vlastně cítí, třeba jako nespravedlnost a co s tím chce udělat...Takže pro mě to je tak - jak se začne tlačit na pocit viny, pocit viny v dítěti mizí (nebo naopak je neadekvátně možná vysoký - každopádně není autentický)...
@berenika39 - to absolutně souhlasím - s tou potřebou děti předělat - to se mi tak příčí, protože zatím nám doma vychází nejlépe jen říkat, jak věci jsou a nechat na jeho vývoji, kdy si k tomu dospěje tak, aby s tím mohl pracovat sám...a krásně se vyvíjí ...mě točí např. to, že rodiče jakoby chtějí úctu k sobě, ale sami ji nedávají. Není to vzájemné. Dítě nemůže to a ono, v mnoha situacích rodiče potlačují jejich aktivitu (př. dítě někam odběhne, když se má oblíkat - a už jej rodiče korigují, peskují, dítě nemá ani dostatečné verbální schopnosti, aby se hájilo a tak v něm se ututlá a udusí ten proaktivní přístup k věcem dříve než se může pořádně rozvinout, a následně pak v určitém věku najednou rodičům zase vadí dětská pasivita /př. v pubertě) - že nepomůže, že jen sedí, že tohle a tamto..nevím, jestli to je jasné..ale nejde tlumit aktivitu někde a jinde ji zase chtít...ta aktivita dětská musí být pořád, jen s uričtými hranicemi, informacemi, jak danou věc nejlíp zvládnout...a pak člověk jen kouká, jak dítě samo řeší problémy, že kolikrát už ty nápady jsou velmi životaschopné...

tak se omlouvám za dlouhý příspěvek, ale dočítala jsem vás jednu za druhou a tolik zajímavých příspěvků, že se mi myšlenky jen rojily.
23. říj 2011 ve 13:30  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@blandik jo, slyším to naprossto ve stejném znění, a to doslova, taky mám Michálka :grinning:

není vám to někdy trochu líto, že okolí reaguje tak, jak reaguje? mně by pomohlo, kdybych to mohla s někým rozebírat osobně, ale kolem sebe mám samý klasický přístup :unamused: takže když se někdy bavím s někým na téma výchovy, vždycky to skončí stejně. ty o tom prd víš, když máš doma takového kliďase :sweat_smile:
jako jasně, očividně děláme něco dobře, když náš malý cholerik navenek vypadá jako klidné a "vychované" dítě, jen mě to prostě někdy štve, že vlastně ani nemám s kým si o tom pokecat, protože to okolí prostě nebere.....
23. říj 2011 ve 20:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek