• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
nene, já si myslím to samé co ty, jen jsem poznamenala, že to pořvávání po dětech má spíš vliv na osobnost dítěte, než na vztah rodič-dítě. souhlas s tím, že to, jak nás vychovali rodiče - myslím tím i s tím peskováním a vyžadováním poslušnosti, nemuselo být nutně špatně. prostě dřív se nad tím nikdo nepozastavoval, bylo to běžné, dneska je fajn, že se dá využít nových informací z psychologie, když si člověk vybere "přiměřeně,přiměřeně" :wink: :wink: :wink: , proč to nezkusit...ale já rozhodně nezatracuju klasický model výchovy - rodič autorita,dítě vychvané,slušné, ohleduplné...já jsem si tam jen ten rabr implantovala...pomáhá mi.
striktně podle modelu rabr by šlo postupovat jen tehdy, pokud by se na to člověk před těhu důkladně připravil, nastudoval podrobně, od narození se řídíl jen tím a nenechal se ani v nejmenším ničím a nikým ovlivnit. to zaprvé nevím, jestli je reálné a za druhé bych řekla, že y to nebylo ani pro dítě jednoznačně nejlepší - bylo by jak černá ovce - kamkoliv jinam krom úzké rodiny by se vrtlo, neumělo by se srovnat se situací.

jako se vším, všeho s mírou....a knížku čtu už poněkolikáté, je těžká, pořád tam nacházím něco nového...
23. srp 2010 ve 14:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
hezky si to napsala,souhlasim se vsim :wink: knizku si rada prectu,ale jak uz jsem psala spis kvuli nejakym tem vyhrocenym situacim.
23. srp 2010 ve 14:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kamirka - myslím, že rabr neřeší, jestli je nutné dítěti umožnit jen jeden výběr a pak mu nedat možnost to změnit. Rabr, ačkoliv je aplikovatelný i na malé děti, neřeší typické příklady situací ze života "batolete". Ale sami autiři uváději, že je vhodné takto komunikovat s dítětem v podstatě od narození. Já bych osobně u toho výběru klidně nechala dítě jednou změnit volbu, i dvakrát. Proč ne. Ale přesně jak píše zelmirka- jakmile už začnu s nějakou přípravou, dám na talířek, oloupu - pak už měnit nemůže.
Rabr by v podstatě měl vychovávat jedince schopné vlastního uvažování, rozhodování, plánování svého času, se smyslem pro povinnost, vlastní vysokou sebeúctou a předpokládám i asertivního, jelikož rodiče maj s dítětem komunikovat, hledat kompromisy, nechat ho spolurozhodovat, samé rozhodnout, kdy nějakou činnost udělám, spolupracovat na vytváření pravidel a dohod (týkajících se chodu domácnosti...) prostě dítě a rodič má mít mezi sebou partnerský vztah (dle rabr).

....

23. srp 2010 v 19:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@poletucha - já mám se svýma rodičema velmi pozitivní zkušenost. Tedy hlavně s mámou. Řekla bych, že jednala v určitých věcech hodně rabr - tedy na tehdejší poměry. Proto je mi možná taky ta knížka hodně blízká a lezu po zdi, když tchýně na malého spustí ty své povely, šikulky, manipulaci (nepůjčíš mi autíčko, tak já budu plakat....).

K té šikulce, pochvalám - princip rabr je partnerský vztah mezi dětmi a rodiči. Tedy ne mocenský přistup ze strany rodičů. Když budu dítěti říkat jako pochvalu - ty jsi moje šikulka, ty jsi to táák kráásně nakreslila - tak 1) jednám z pozice moci - mám právo rozhodnout, jestli to dítě krásně nakreslilo...2) nedávám dítěti žádnou zpětnou vazbu ohledně jeho výkonu, pouze chválím... - dle rabr je lepší zrekapitulovat, co vidím, že dítě udělalo - vidím, že jsi nakreslila panáčka, že má očička, ručičky i nožičky. Očička jsi nakreslila modré a má dvě oči jako máma nebo jako máš ty. Můžeme spolu nakreslit ještě ouška panáčkovi, jestli chceš...Nebo - vidím, že se ti podařilo přenést hrneček s čajem bez ukápnutí na stůl - v podstatě jakoby si člověk všímal, co se dítěti podařilo, popsal to, a nakonec může přidat i třeba ještě to, co by se mohlo ještě na tom stavu vylepšit...dítěti to dává přehled o tom, co se mu povedlo /konkrétně/ a co je možná ještě dobré zlepšit. nebo se má použít ocenění - třeba - Toho panáčka jsi celého vybarvila a nikde jsi nepřetáhla. To jsi asi ráda, že se to takle povedlo. Musela sis dát záležet. Dítě takto získá pocit, že druhý ví, že ho to stálo úsilí, že to oceňue, dostane přehled - popis kroků, co udělal a hlavně se dítě učí samo hodnotit své výtvory, své chování - není závislé na tom, že mu někdo řekne - jééé, ty jsi ale krásně namalovala toho panáčka. Tobě to ale jde, úplná malířka...Moc se mi líbí v Rabru jedna věta - jaký je rozdíl, jestli dítě říká mámě - podívej, jak semi ten obrázek povedl nebo když dítě mámě říká - a mami, mám ten obrázek hezký. Jemné nuance, ale vzorec myšlení jiný.

23. srp 2010 v 19:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
berenika39 uplne suhlasim s tebou, ze Rabr je fajn, som rada ze som tu knizku objavila pretoze som od zaciatku nebola zastancom prilisnych prikazov, zakazov a trestov a vela veci sa mi v knizke paci, tiez ju citam uz tretikrat a je fakt narocna :wink: , ale urcite treba dat na svoj instinkt a reagovat podla situacie rozne prave preto ze dieta bude zit nielen doma s rodicmi ale pojde do skolky, do skoly, bude v roznych kolektivoch a musi si vediet poradit so vsetkym.

Co sa tyka toho ako pises ze ked sa neda nijako dohodnut nerobit nic ale ides si dalej svoju, to keby sa mi darilo, niekedy fakt predychavam a aj tak ma vytoci to zlaticko moje :grinning: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
23. srp 2010 v 19:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
a k tomu fungování v "normální společnosti" - já nemám pocit, že rabr je z jiné planety, že i kdyby dítě bylo vychováno striktně rabr (jakože to u nás nehrozí), takže bude mít problém se začlenit.
23. srp 2010 v 19:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik mne sa naopak zda ze by take dietko mohlo mat problem lebo ked od zaciatku zazije len parntersky pristup tak v skolke kde bude ucitelka ktora funguje len na prikazy, zakazy a odmeny tak bude zmatene a nebude sa mu to pacit ze zrazu ma k nemu niekto mocensky pristup. Ale to je len moj pocit, neviem ako by to bolo v reale lebo ist na 100% Rabr asi malokto dokaze. :wink:
23. srp 2010 v 19:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 - :wink: taky se snažím prodýchat, a taky to jde z tuha - tedy někdy. Ale stejně, i když mi to ujede a mám pocit, že to prostě musím řešit, protože mě prostě musí poslechnout, dát pokoj...tak je to stejně vždycky akorát horší, více se rozjede, nakonec stejně musím odlákat pozornost nebo přestat věnovat pozornost...

Já myslím, že to ani nejde jet striktně rabr, kdo v tom nebyl vychován, plně se nepředělá...ale i kdyby ano, opravdu si myslím, že by to nebyl problém. Nepříjde mi to až tak diametrálně odlišný přístup, že by pak dítě mělo mít problém fungovat v klasické společnosti ve školce, škole...jen možná bude více kritické k tomu, jak s ním vrtevníci mluví, možná si nenechá všehno líbit...ale o tom to taky je, že je dobře se umět ozvat, umět zhodnotit, když se mi něco nelíbí - dát to kultivovaně na jevo.
23. srp 2010 v 19:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 - jej máme ty odpovědi prohozené - vypadá to, že odepisuji na předešlý příspěvek, ale přitom reaguji jetště na ten dřívější. Každopádně zdravím, jak se máte s Miškou?

Já ti nevím, učitelka ve školce s příkazy, zákazy...myslím, že tak malé dítě ještě až tak nebude schopné posoudit, že učitelka to říká jinak, bude tam více dětí, funguje určitě efekt stáda...Nevím, nějak cítím, že v tom problém nebude, že by dítko pak bylo asociální jen proto, že doma na něj neštěkáme rozkazy a že by je odmítalo plnit. Když se zamyslím sama nad sebou - až v dospělosti si uvědomuji, že používám stejné výrazivo jako mí rodiče, že říkám podobné věci, podobně větné konstrukce...jako dítěti mi to nepřišlo. Takže si myslím, že malému dítěti, potažmo dítěti to nepříjde, neuvědomí si to. Ale snad by se mohlo být schopno umět lépe rozhodovat v situacích, kdy půjde o jeho důstojnost, sebeúctu, umět vyjadřovat určitým způsobem svou nelibost (nelíbí se mi, když mi říkáš to a to - namísto - ty jsi taky kráva....).. prostě podle mě ty nuance jsou (sice značné pro nás) ale v podstatě pro děti ne zcela vědomé...
23. srp 2010 v 19:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
vidis mne to pride zase velmi odlisny pristup lebo ked si zvykne na partnerstvo a zodpovednost tak sa moze dost potom burit proti mocenskemu pristupu a prikazom ako takym a takeho cloveka nebude respektovat, neviem fakt posudit, ja som bola vychovava dost prisne zo strany tatina ale zase mamina ciastocne bola Rabr, mame super vztah napriek tomu otec bol dost autoritativny a zdovodnoval to tym ze nemam skusenosti. Casto sa rozculujem ked vidim spravanie niektorych teenagerov a hovorim si ze snad sa mi podari vychovat maleho inak a bude sa spravat OK aj ked nebudem stat za nim.
Inak je pravda ze ked to ujede tak to k nicomu nevedie len sa ja ventilujem, nuz co aj my sa ucime tym ze mame deti.


23. srp 2010 ve 20:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik to je v pohode reagujeme postupne...mame sa fajn len na zaver 4 dnoveho vyletu v Zline nas Misko tak s muzom vytocil ze sme predychavali obaja a fakt sa s nim nedalo dohodnut a mrzelo ma ze som zvysila hlas a nakoniec mu trochu pacla po zadku. :stuck_out_tongue_closed_eyes:
Dnes som sa velmi snazila za kazdych okolnosti dohodnut a podarilo sa ale bola to fuska :grinning:
23. srp 2010 ve 20:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 - já doufám, že i když řekně učitelka rozkazem, pokynem, tak když to bude oprávněné (a předpokládám a doufám, že uče jen tak neprudí pro svou zábavu), tak že bude schopen si jít umýt ruce na pokyn - běžte si umýt ruce (navíc tam nebude sám a myslím, že stádo funguje na děti)....a navíc, jsou tady babičky, děti na písku, nám to občas ujede - tak si nemyslím, že by se nějak moc bouřil proti pokynům učitelky. Doma to prostě bude fungovat trošku jinak, ve školce trošku jinak - děti jsou hrozně flexibilní. Tedy apo'n doufám :unamused:
23. srp 2010 ve 20:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 - já jsem se zase dneska snažila o odpolední klid (usla bych snad i ve stoje) a říkala jsem Michalkovi - při odpoledním klidu budeme ležet v postýlce...a to víš - začal tam skákat a mě to fakt vytočilo, pak schválně začal zapínat lampičku (to bylo vidět, že mě chce točit)...tak jsem se vytočila, že jsem ho pokaždé, když chěl skočit, tak jsem ho čapla a docela silně postavila na zem )a tak několikrát) - byla jsem těšně před naplácáním. Pak jsem se ale nějak uklidnila, přetáhla si peřinu přes hlavu a dělala, že tam nejsem. Neskočil už ani jednou, ale šel mě hledat pod peřinu - protože to je jeho další zábava....Ach jo.

Ale jestli půjdem na ten seminář /měla bych nás přihlásit), tak se na to zeptám - jaké maj zkušenosti s fungováním takhle vychovaných dětí v kolektivu. :wink:
23. srp 2010 ve 20:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik :grinning: :grinning: :grinning: ked mi robi Misko naschval to je fakt vzdy skuska :wink: ale ked zvladnem tak som total vytesena sama zo seba
super opytaj sa, mozno mas pravdu a nie je to problem, ja len tak spekulujem...
23. srp 2010 ve 20:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
fiha par dni som tu nebola a rozprudila sa tu velmi zaujimava debata.


@blandik na tvoju velmi davnu otazku ohladom obliekania. V podstate, ked je nieco, co treba spravit, napr. obliect sa a ist niekam, tak vacsinou skusam vsetky mozne finty. Obycajne mam dost velku casovu rezervu, takze skusam obliekat aj hodinu pred odchodom. Niekedy sa da obliekanie premenit na hru. Ako som tu spominala, raz sa mi podarilo maleho obliect tak, ze sme behali z jednej izby do druhej a v tej druhej som ho vzdy na tom istom mieste chytila a tam si nechal aj navliect dalsi kus oblecenia. Mal z toho ohromnu zabavu.

Dalsi fintu, ktoru som pouzivala nedavno, bolo, ze som zobrala veci a nechala maleho v izbe neobleceneho, zobrala si svoje veci a zahlasila, ze ked on teda nikam nejde ja odchadzam. Je to takmer vydieranie, ale zaberalo to na neho, parkrat mi dal aj pusu a papa a ked som sa o pol minuty vratila do izby tak sa s velkou radostou nechal obliect.

Ak sa vyberie neobleceny ku dveram, tak to iba presviedcam a pokusam sa navliekat kusy oblecenia. Lebo vtedy to vyzera, ze sa vyberie aj bez gati von, takze sa snazim vsemoznymi prostriedkami. Rozhodne to vyzaduje znacnu davku trpezlivosti a niekedy aj fantazie.

Povzbudenim v tomto trapeni je hlavne to, ze su lepsie aj horsie dni. Ked niekam naozaj musime, tak ako keby to vycitil a vtedy spolupracuje. A s postupujucim vekom sa to zlepsuje.
23. srp 2010 ve 23:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bosa_noha u nas je to prave naopak, ked niekam velmi musime ist, vyciti a vobec nespolupracuje :grinning:. Vtedy sa hadze o zem (ako to riesite, ak sa vam to vlastne stava), jaci, ako by som ju vrazdila a urobi zo seba handrovu babiku. Mna osobne vie ale uplne najviac vytocit vresk, nie plac, ale ked zacne vrieskat bez dovodu a na plne hrdlo, hlasitostou startujuceho lietadla. Fakt ten rev casto nezvladam a revem po nej aj ja, jednoducho ako ona ako babatko tak strasne vela plakavala, mam uplnu alergiu na rev, az ma trasie od zlosti a predychavam ako pri kontrakciach. A aby ste vedeli, preco hovorim, ze rev je bezdovodny: ideme po ulici, nesie napr. loptu v ruke, druhou ma drzi, recni si svojou recou a zrazu jej prepne, hodi sa o zem a zacne revat. Alebo si cita knizku a to iste. Ja po prve dostanem infarkt ako sa zlaknem a po druhe sa hned vytocim, ze CO ZASE preboha vrieska. Je to fakt narocne, trva to uz 2 roky bez mesiaca a ten rev nejako neprestava. Naozaj nepoznam dieta, ktore by tolko nie ze plakalo, ale vrieskalo za takmer vsetko. Ale inak ked je v klude, je strasne zlata, len to, ze odmieta hovorit aj opakovat
24. srp 2010 v 00:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Este k tej teme okolo rabr a jej pouzitelnosti v inom prostredi ako v rodine. Pre mna je velmi dolezite, aby sa moj syn naucil vyjadrovat svoj nazor a o tom predsa rabr je. Chcem aby vedel respektovat druhych a vyzadovat od druhych aby respektovali oni jeho, jeho osobu, nazory a pocity. A to sa moze naucit iba tak, ze mu to zabezpecim v jeho rodine, kde si to moze vyskusat a potom sa vyda do sveta a bude vyzadovat aj od druhych aby sa k nemu spravali s respektom, ktory on preukazuje im.
Mne sa napriklad vobec nepaci, ze ucitelky v skolke, skole nerespektuju deti, kricia na ne a pod. A chcem aby moj syn vedel, ze nikto nema pravo sa k nemu takto spravat a ma pravo vyzadovat aj od ucitelky v skolke ci v skole respekt.

Co sa tyka rodiny: aj my ame uvazovali nad tym, ze nebudeme prerabat svojich rodicov a nechame ich tak. Ale ja chcem aby sa k mojmu synovi chovali ludia s respektom a on je teraz vo veku, kedy si ten respekt od druhych nevie sam zabezpecit. Takze nasa uloha je v tom, ze vysvetlime svojim rodicom, ze sa maju k nasmu synovi chovat s respektom. Tym vlastne preukazuju respekt nam, ak ho teda vedia prejavit, pretoze su rodicia, ktori nedokazu respektovat svoje deti ci maju 10 alebo 40 rokov.

A tu sa vlastne dostavam aj k tomu ako sa chovat na ihrisku k cudzim detom. V podstate nevidim dovod, preco by som svoje dieta, ktore este nema velke socialne zrucnosti mala nechat aby si to vybavovalo s o 2-3 roky starsim dietatom same. Predsa ja mu musim ukazat ako sa ma zachovat v tej-ktorej situacii a vobec necakam, ze mu to staci ukazat raz (vsetko mu treba vraviet 100krat, preco prave toto by mal zvladnut na prvy krat). Takze napriek tomu, ze uz ma takmer 27 mesiacov, ked sme na ihrisku alebo medzi detmi, tak neustale sledujem, ci je v poriadku a ak treba tak zasiahnem.
24. srp 2010 v 00:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blovitc120 fiha tak to je nieco s cim som sa u naseho maleho nestretla. Aj ked handrovu babiku robia asi vsetky deti aj ten moj obcas :unamused:

Co sa tyka bezdovodneho revu, skusala si ju vtedy objat? Ak sa ti necha tak to mozno bude iba vyvolavanie pozornosti. Aj ked si povies, ze sa jej venujes, lebo to robi aj vtedy ked si citate, ale on mozno chce prave objat. Ak nechce, tak rozhodne po nej nekric, ale skus sa ukludnit, ak sa da chod do inej miestosti a tam sa ukludni a snaz sa riesit situaciu s kludom. Ak sa nenecha objat a ukludnit v objati, tak si vedla nej kvokni a naznac jej, ze si tam pre nu, ale ze ma uplnu volnost, co sa tyka prejavu, skus ju pohladkat alebo sa jej dotknut. Dolezite je, aby si ty bola v klude.
Ak sa ti to stane na verejnosti, tak ju skus odtiahnut niekam bokom, na bezpecne miesto, kde nie je premavka a nie su tam ludia. A tiez sa skus nejako ukludnit, napr. napocitaj do 10 a zhlboka dychaj.

Dalsia zasada je, ze to co sa nam zda bezdovodne, tak pre tvoju malu moze mat nejaky dovod. My nevieme co nase deti trapi, ci ich laka nas rychly svet, ktoremu oni nerozumeju, na nic nedociahnu, vsetko je nebezpecne. Mozno tvoja mala place preto, ze si zrazu vsimne, ze je na ulici a okolo vas ficia auta a ona z nich ma strach. Skus ju ukludnit a spytat sa jej, ci ju nieco vylakalo, alebo sa pokus zistit preco vlastne place. Rozhodne sa nevytacaj pretoze place bezdovodne. Ver tomu, ze ona dovod na svoj plac ma. Akurat je tazke velakrat zistit pravu pricinu.

Na jednu vec chcem este upozornit, velakrat mozeme reagovat podrazdene alebo neprimerane, len preto, ze sme na verejnosti a mame pocit, ze nas ludia pozoruju a hodnotia ako zvladame svoje deti. To dost casto vytvara tlak na nas aj na dieta a chceme aby sa co najskor ukludnilo. Ale mali by sme predovsetkym uvedomit, ze nie je ani prve ani posledne, ktore vyrobilo "scenku"na ulici a svet sa preto nezruti. Ak sa da skuste sa presunut niekde do ustrania, kde nie je tolko zvedavych oci a tam nechajte dieta nech sa ukludni sojim tempom a sposobom. Hlavne mu treba prejavit nasu lasku a pochopenie pre jeho pocity.

A z hovorenia si nerob tazku hlavu, My stale porovnavame svoje deti s inymi, tak sa nam zda, ze napreduju pomalsie ako by mali, ale oni si napreduju kazde svojim tempom. Tvoja je zatial dost malicka na to aby si sa trapila, ze nerozprava. Poznam aj 4 rocne deti, ktore tomu rozpravaniu moc nedaju. Dolezite je aby si sa jej venovala a potom to pride same. Samozrejme ak sa do urciteho veku vobec nerozhovori tak treba vysetrenie, ci je vsetko v poriadku.
24. srp 2010 v 00:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte... som rada, ze sa tu trosku rozbehla diskusia. Ja som r+r velmi nadsena, aj s muzom sme boli na seminari...

niekto tu pisal, ze co si myslia autori o tom, ze dieta v skole/skolke/u starych rodicov pride do styku s inym stylom ako je doma zvyknute, ze ci sa bude vediet zaclenit... my sme sa ich presne na to pytali. Oni maju 5 deti a hovorili, ze ich deti chodili do klasickej skoly a vysledok ich vychovy bol ten, ze aj ked v skole to bolo o zakazoch/prikazoch, tak deti sa proti tomu neburili avsak vedeli sa, ak to uznali za vhodne respektujuco ozvat (napr. ak ucitelka najprv povedala, ze pisomka bude len z toho a toho a nakoniec tam pridala este nieco navyse.) Vraveli, ze za ich detmi chodili ostatni ziaci a posielali ich vybavovat veci - ked ty to vies, tak dobre povedat. A ja si myslim, ze to je prave to co treba nase deti naucit. Ze treba ich naucit tej respektujucej komunikacii a sebaucte a ked aj pridu do styku s nejakou autoritou, ktora ich bude nerespektujuco napominat ci az zosmiesnovat - dieta sa vie ozvat, alebo minimalne vie vo vnutri, ze tak to nie je. "Mozno aj je ta moja praca zla, lebo som ju odflakol, ale to este neznamena ze som retard a nic so mna nebude..."

Neviem uz presne kto tu pisal, zeby chcel r+r hlavne na konfliktne, vyhrotene situacie. No to je velky omyl, r+r sa nie je nic zazracne co zafunguje, ked sme v emociach.. nie su to manipulativne techniky (aj ked sa tak daju pouzit), ktorymi dostaneme dieta tam kam ho chceme dat. Ak ma r+r fungovat, tak len ak ho budeme pouzivat dennodenne a dosledne. Tym sa predide konfliktnym situaciam a ked aj nejake nastanu, daju sa zvladnut lepsie. Iste nikto z nas nie je dokonaly a vychovavat podla r+r znamena v prvom rade vychovat seba. Neustale si davat pozor na jazyk, ton hlasu, gesta.. ale fakt je, ze aj ked sa nam to podari aplikovat len na 30%, nase deti si z toho zoberu ten zaklad a sami to potom zacnu aplikovat a posunu sa v komunikacii niekam inam. A ich startovacia ciara v komunikacii bude uplne inde, ako bola ta nasa. Koprivovci nam hovorili, ze ich deti co sa komunikacnych zrucnosti tyka, ich uz davno predbehli a vidia, ze neustale sa zlepsuju.
24. srp 2010 v 09:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zuzi118
ahoj zuzi, mozes prosim povedat blizsie, ze kde bol ten seminar, ci este su, alebo ako to je? dakujem :slight_smile:
inak to, co si hovorila, teraz som si uvedomila, ze presne ja zvacsa predchadzam konfliktom, t.j. frustracii dietata, prilisnej negacii ...atd...ak som velmi nahnevana , tak som radsej ticho....niekedy par sekund...niekedy sa uplne otocim a mam slzy na krajicku....ale maly to zvacsa vyciti a hned nejako spracujeme rychlo situaciu a hor sa k radostiam...podla mna konflikty netreba prilis dlho a zatazujuco rozoberat, treba sa trenovat v ich predychavani...ale takych situacii sa mi stalo len zopar... a v podstate v buducnosti uz viem reagovat a prilis to nevztahovat na seba...ked maly tomu v podstate nerozumie
24. srp 2010 v 19:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blovitc120
skus ho ignorovat pri tomto, povedz mu vetu, ze to sa nerobi a ze pokracovat v obliekani budete , ak sa upokoji...(nerob nasilie v zmysle, ze s nim manipulujes, aj ked je ako handrova babika a nechaj si dostatocny cas na pripravu, aby ste stihli plany), podla mna sa to zlomi, ak nebudes reagovat na tie scenicke prejavy...viem, ze sa mi to hovori, ked som to nezazila v takom stupni...cim viac krici ...tym hovor tichsie....snaz sa hovorit ticho...aj to povedz, ze je omnoho krajsie hovorit tichsie, ako kricat...ze chapes, ze krici, ze je nahnevany, frustrovany...ale ci by predsa nebolo lepsie, aby ste hovorili ticho a zacni tak hovorit...nedaj sa odradit, ked krici, stale hovor ticho, on ta bude chciet pocut raz a ho to zlomi a prestane kricat...snad neviem...ja to tak robim...
ale asi mate dievcatko, tak prepac, hovorim v muzskom v rode, vzivam sa do toho
24. srp 2010 v 19:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zuzi118 - obsah tvého příspěvku mě moc potěšil. Nějak jsem tušila, že rabr by neměl být překážkou v běžném životě, ba naopak výhodou. Každopdáně jsem se chtěla zeptat, jestli Kopřivovi neříkali, jak se má jednat s batoletem, které si umane, že bude něco dělat a my třeba spěcháme - klasika dneska - došli jsme do obchodu, bylo tam takové to autíčko na penízky - malý tam nalezl ani jsem nevěděla jak, nadšený až na půdu...tak jsem mu to chvíli dopřála, pak začala vysvětlovat, vysvětlovat a on prostě byl tak zaujatý, že by ho nepřesvědčilo nic. Tak jsem ho nakonec vytáhla násilím, odnesla zmítajícího ven, chtěla dát do vozíku, on utekl zpátky, opět do auta nalezl. Tak jsem ho opět vytáhla, ječel tak, že jsem zanesla vozík zpátky, dítko vynesla z obchodu na osamělejší místo - tam mu řekla, že je nutné si uvdomit, že jdeme pro mlíčko do lékarny, že jinak večer ho mít nebude...tak se uklidnil a nakonec jsme tedy už kolem auta jen projeli ve vozíku...Ale zajímalo by mě, jak řešit situace, kdy dítko z takového autíčka nechce....Někde jsem vyčetla, že zabránit dítěti v dalším konání něčeho je "dovoleno", ale dítě se nesmí nutit dělat něco, co nechce. Teoreticky jsem mu dneska zabránila v sezení v autíčku...Ale i tak jsem si připadala, že jsem to vůbec nezvládla.
24. srp 2010 ve 20:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bosa_noha - děkuju za odpově'd. V podstatě jsem to začala dělat podobně. Malý se v tom ted uklidnitl, nechá si nasadit plenu, obléknout se (tedy ráno v pohodě, když máme jít ven, tak je to horší...). Na mytí v koupelně ho teD¨lákám tím, že jde s námi vláček a je pak na umyvadle....To se mu poslední dobou líbí.

Dneska máme premiéru v nové, nemiminkovské posteli. Tak jsem celá napjatá, jak dopadne noc a jestli v ní už zůstane, nebo zítra zase bude chtít do té své šprušlaté. ..

Jdu hledat seminář Kopřivových na Ostravsku, měli bychom se už přhlásit. Rabr čtu znova a pořád v něm vidím něco nového a tak jak mi přišel napoprvé docela jednoduchý, tak si te'd uvědomuji další a další dimenze, které mi předtím při mém tryskočtení unikaly. Mám pocit, že by bylo docela žůžo si nechat ta moudra nalít do hlavy naživo....
24. srp 2010 ve 20:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem http://www.zkola.cz/zkedu/rodiceaverejnost/vzdelavaniprodospele/respektovat/prehledplanovanychkurzu/default.aspx
ja som nasla tie kurzy na tejto adrese.. organizovalo ich bratislavske A-centrum, drahe to bolo jak fras, ale stalo to zato.

@blandik tiez som sa velmi zaujimala ako aplikovat r+r pri batolati, lebo moj syn mal vtedy ked sme boli na seminari necely rok... no v podstate som sa dozvedela toto - nemozno cakat, ze to bude zazracne fungovat, tie prve roky su viac-menej o vychove rodica, kde sa uci spravne komunikovat s dietatom a to ovocie clovek uvidi az neskor. Ale presne, co robit, ked dieta nieco strasne CHCE robit a zrovna vtedy nemoze, alebo to nemoze proste robit vobec (strkat prsty do zastrcky)... dostali sme odpoved, ze dieta nikdy nerobi nic, len preto, aby nas nasrdilo, ale robi to z nejakeho dovodu a dostali sme odporucenie na metodu M. Montessori, ktora prave tieto veci ma uplne genialne prepracovane. Takze som sa hned vzapati prihlasila na kurz Montesori, je to 12 cyklov, zatial som bola len na jednom. Sla som tam s dost velkou skepsou, lebo to co som dovtedy pocula o M. metode, bolo, ze tam maju strasne drahe hracky a deti su vydrezuravane, ze sedia ticho na koberceku a kazdy sa hra sam... Odchadzala som absolutne nadsena... Uplne sa mi otvoril novy obzor ako fungovat doma s batolatom.

Decku totiz mozes aj 500krat respektujuco povedat, aby nevylieval cajik na sedacku, mozes pouzit Ja-vyrok, informaciu, opisat emocie atd. ale aj tak bude efekt 0 a dieta aj tak bude chciet vylievat cajik na sedacku - lebo ho fascinuje ako sa vpija caj do latky a ake to robi skrvny. Riesenie je ale jednoduuche, tacka a stara obliecka a pekne ho naviest - na sedacku cajik nemozme vylievat, zostali by tam flaky, ale ked si chces skusat ako sa robia flaky - TU MOZES. A ono to funguje... v 90% viem ako nahradit jeho "robenie neplechy" za nejaku aktivitu.

Samozrejme su situacie, kedy sa dieta dostane do emocie a nepomoze ti nic... aj my sme mali problem s vlacikom v obchodnom dome, bol obsadeny a on nevedel pochopit, ze musi pockat.. tak sa mi tam valal po zemi, ziapal.. krical... a ja som mu len stale opakovala, musime pockat az sa uvolni, ked sa uvolni pojdes. Neda sa skorej... zbytocne places, musime pockat a tak dookola.. Nastastie sa zda, ze to pochopil a uz mi take sceny nerobi.. alebo ked niekam ideme a viem, ze nebude moct ist na auticko, alebo len na kratko tak ho na to pripravujem.. nie vzdy je to uplne bez kriku, ale inak sa neda. Hlavne, aby sa z toho nestal boj o moc a neskoncilo to vylatanim po zadku a pod.. proste stale treba zachovat klud (uf tazke je to tazke...). Takze podla mna si to zvladla uplne perfektne... nemozme cakat, ze deti sa naucia ovladat svoje emocie zo dna na den.. a to, ze si mu to vysvetlila v klude a nakoniec sa upokojil to je obrovske PLUS. Myslim, ze taketo situacie su skvele na ucenie pomenovat emociu - asi ti je velmi luto, ze sme museli ist tak skoro dole z auticka... Vidim, ze si velmi nahnevany a naozaj by si tam chcel sediet, ale nemusis tak kricat staci ked mi to povies - Mamicka, ja som tak tesil, ze budem sediet v auticku a boli sme tam tak kratko, je mi to luto a hnevam sa. Jasne, ze batola ti to nepovie... ale taky troj-stvor rocny uz ano. Len sa to musi niekde naucit.
25. srp 2010 v 09:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, jůůů, tady je spousta zajímavých příspěvků...., ještě mám co dočítat :slight_smile:.

jsem za rabr fakt ráda, po dlouhé době kniha, na kterou si při tom shonu udělám po chvilkách čas. Navic mě hodně pomáhá i v partnerském životě - tam mě to jde lépe než s dcerou :sweat_smile:. Dříve, když mě manža něco vytýkal, samozř. neefektivním způsobem :sweat_smile: - naše diskuse neměla o proti rabr úroveň a nádávala jsem si, že jsem mu vůbec něco říkala, stejně mě nechápe atd..., a teď prostě vím jak na to a jsme spokojení oba. Samozř. ještě se mám co učit, ale ráda se toto učím a baví mě to :slight_smile:.

Takže rabr zdar :slight_smile:
25. srp 2010 ve 14:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
škoda že u nás nejsou žádné takové semináře :frowning2:...
25. srp 2010 ve 14:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zuzi118
zuzi dakujem krasne...inak presne to som intuitivne robila, ziadna prilisna negacia, baby friendly prostredie, ziaden krik a komunikacia zamerana na chapanie emocii...teraz mame super obdobie...vsetko si vykomunikuje...dokonca rozumie slovam krehke a jemne...nemusim mu hovorit, ze nechytaj nie, ale poviem mu ze krehke , jemne a dotyka sa toho s citom....vratilo sa nam to, ta trpezlivost...byt presne dohodnuti ako reagovat na veci ako komunikovat...robime to my s manzelom , dokonca aj stari rodicia
co si vravela o tych nahradach je super, dakujem krasne, musim si nieco k tomu precitat viac
25. srp 2010 ve 14:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem jej to je super, ked uz teraz vidis take male vysledky. To je krehke = informacia. U nas zase funguje miesto "Nespadni" - "si na okraji (postele, stola...)" alebo "pevne sa drz", miesto "nechytaj" - "Pali (salka, sporak)".

Alebo minule vylial vodu a sam isiel do kupelne po handru, aby to utrel. To su take nase male vitaztva.

Stale mam trosku problem s pokynmi, cely den nic ine, len "pod, ideme jest", "pod, obleciem ta", "pod, ideme von" atd.. ale snazim sa snazim. Celkom mi pomohlo, ked som si jeden den davala pozor na to co hovorim, zapisovala si to a potom hladala respektujucce alternativy - take podobne cvicenia sme robili aj na seminari. A kopec veci som si uz zautomatizovala. napr. ked pridem z vonku tak miesto: "nebehaj obuty po byte" a "pod, umyjem ti ruky" poviem: "topanocky su spinave, doma sa vyzuvame. Topanocky patria do skrine" a potom "boli sme vonku, mame spinave rucicky, musime si ich umyt". Tusim k tomu budem musiet znova pristupit a prepisat si niektore naucene frazy v hlave :grinning:
25. srp 2010 v 15:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dagina odkial si? Oni robia seminare snad vo vsetkych vacsich mestach po celej CR.
25. srp 2010 v 15:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zuzi118
presne, presne...inak angl. je v tom lepsia menej negacie v slovesach :slight_smile:
co sa tyka tychto cinnosti, ze zrazu nejake prerusenie, neviem, napr. zacne sa hrat, mi po nocniku ujde a musi si umyt ruky , tak mu poviem, ze vyrusim ta, mas spinave rucicky, ideme ich umyt? ja sa vacsinou, pytam, on zatial nehovori nejake vehementne nie, takze tak...ale u nas to zacalo fungovat, najma preto, ze si pyta sam papat, pit, pyta sa sam vonku ja mu to hned plnim, po povedani jednoduchych casovych sekvencii, co bude nasledovat a dokonca uz rozumie trosku pockaj...dokonca v tych casoch ako ma zvycajny rezim si sam pyta jest, samozrejme nie presne na minutu...inak si pyta v case desiaty sam ovocie, ze ukaze na kosik...co je uplne super...ked sa maju umyvat zuby tak idem do kupelne, on za mnou, lebo ma rad pracku a visi mu tam hracka na kupanie, tu si opyta, potom si sam pyta, ze si chce umyt zuby...dokonca sa nam zacal pytat na nocnicek, hoci nepravidelne...
pomaha mi to, ze mu vzdy poviem jednoducho casovu suvislost, ze napame sa a potom pojdeme vonku....
jedna mamicka mala problem, ze maly jej vkuse splachoval zachod, ale nikdy nemal dost...a pomohlo jednoduche, co ona nechapala, ze to moze fungovat...ze mu dopredu povedala, ze splachne len raz a pojde sa hrat...
s hranim tiez tak robim, ak je frustrovany a vidim, ze mu nieco neide, najprv sa opytam, ze mam ti pomoct? a vidim, ze chce tak mu ukazem...napr. s hadzanim tvarov...ale nikdy sme ho pri hrani nedirigovali...novu hracku vzdy okuka sam, zisti principy sam...niekedy sa sama mimovolne s hrackou hram a on ma pozoruje...sam sa v podstate naucil hadzat tvary, hoci motoricky nie vzdy sa mu podari....podobne kocky vzdy zhadzoval, a jedneho dna z nicoho nic postavil na seba 6 kociek a odvtedy ho to bavi....moj nazor je, ze ani akoze pozitivne povzbudzovanie sa nema prehanat, ze urob hento, toto stlac, ako robi toto zvieratko, ako sa volas...
pre dieta je ovela hodnotnejsie, ak na iste veci pride sam, sam sa nauci urcite logicke operacie a napina si myslenie...a najma je respektovany...nechapem mamicky, ktore predvadzaju svoje deticky, ze urob hento a povedz toto---samozrejme , ze oni v zmysle akoze pozitivne...
ja aj pozitivne povzbudzovanie, podnecovanie kontrolujem a nechavam mu priestor...pretoze dietatko v obdobi vzdoru alebo formovania sebavedomia potrebuje sirsi slobodny priestor, manipulacie, rozhodovania, konania ....a taktiez mi pomohlo aspon 3x vonku aj na 10 min...priestor sa zvacsuje...

25. srp 2010 v 15:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek