• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
@romcovaklarka No já to chápu, ono je to těžké radit. A vím jak je to nepříjemný, když chceš mít večer pro sebe. Teď ho sice mám, ale na ´úkor toho, že nejsme s přítelem nikdy spolu. Kdyžbysme chtěli tak jedině když půjdu malýho uspat ( protože on tam vždy usne s ním :grinning: ) ale to vylezu tak o půl desáté a zralá tak akorát na sprchu a spát.
Někdy si pak říkám, že prostě jsem se rozhodla být matka a k tomu prostě tohle vše patří. Kdybych chtěla mít klid a soukromí, tak se nerozhodnu být matkou. A hlavně je to jen pár let nebo měsíců mého života :slight_smile:
11. čer 2012 ve 23:09  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@romcovaklarka problemy (nenapada ma ine slovo) so zaspavanim...myslim,ze je to cyklicke, momentalne si tym prechadzame opat aj my. ale k veci, my sme pouzivali od narodenia latkovky..pamatam sa, ze ked som sa rozhodla prvykrat malu po nakojeni polozit do postielky a zapnut kolotoc a vyskusat, ci nezaspi takto..tak nas zachranili vlastne nase latkove plienky. mala v nich tak oblozeny zadocek, ze sa ani nepohla + spaci vak.. :grinning: ako som ju do posielky ulozila, tak som ju aj nasla na dalsie kojenia..
neskor, ked mrncala alebo isla spat s velkym placom, ze nechce.. takmer vzdy u nas zabralo porozpravanie sa, a to,ze som v izbe pri nej pobudla tolko, kolko chcela. moja dieta proste musi mat istotu, ze maminka tu je pre nu a ja to na nej vidim, ako sa upokoji az nakoniec mi povie, ze chce spinkat a posiela ma prec :grinning: ale to uz je velkacka teraz.. okolo roku ma babatko stale malo reprezentacii v hlavicke a najlepsie uistenie sa, ze maminka je pri nom je uplna fyzicka blizkost :slight_smile: niekedy po 10tom mesiac to uz islo aj s dobrym nacasovanim a ritualmi osamote.. tolko moja skusenost.

a som rada, ze neknuci len moje dieta... :sweat_smile:
11. čer 2012 ve 23:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lusy82 tak jsme to taky měli jednu dobu po tom 2.roce mladšího, že jsme je uspávali oba v pokoji a byli jsme tam s nima, dokud neusnuli, protože jinak společně dělali všechno možné, jen ne spát...a nejdřív jsem tam byla každý večer jen já a většinou jsem s nima usnula, pak jsme se začali střídat, takže jsem aspoň některé večery měla "volno", ale bylo to strašně náročné období, ani jeden večer spolu s mm... tohle jsme chtěli změnit, tak jsme zavedlo samostatné usínání a kupodivu to vyšlo velmi dobře
12. čer 2012 v 09:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
vidim ze tu debata fici v plnom prude :slight_smile: ja sa po chvili ozyvam, jednak preto ze uz mam trochu casu, a aj preto, ze sa mi dnes stala fakt divna situacia.
Nas syn ma teraz obdobie, kedy chce jednoducho sam rozhodovat co budeme robit, kam pojdeme (taha ma za ruku, za nohavice) a dost sa aj zacal pytat na ruky.
dolu schodami chodi so mnou za rucicku, nesiem ho len ked naozaj musim, napriklad je velmi unaveny.muz ho na rukach nosi castejsie (no nie je tehotny :slight_smile: )
dnes rano som pri schodoch ponukla malemu ruku, ze ideme dolu. on ale zacal trvat na tom, ze ho mam zobrat na ruky. ja ho ale nemozem velmi nosit, schody su nebezpecne a pre mna je to namahave a schody prejdeme viackrat denne.tak som ja zas trvala na tom, ze pojde sam, a ponukla som ruku,
tu mi odstrcil, a zacal mat vzdor, hneval sa, plakal, hadzal o zem a robil mostiky :sweat_smile: ja som sa snazila aspon odreagovat jeho pozornost, a isla som mu citat knihu. na chvilu sa ukludnil, potom sme ale prisli ku schodom a cele sa to zopakovalo, len este horsia reakcia. potom uz maly behal po celom poschodi, s placom a krikom.
tak som ho isla ukludnit a nieco mu zas precitat, on si mi sadol na nohy, pritulil sa a chvilku sme tak boli (mozno 5 min) a on normalne zaspal! teraz ma uplne rozhadzane a narusene spanie a vstaval uz o 5.00 rano, takze musel byt aj unaveny.
bolo mi ho luto, ked tam behal a plakal a krical usopleny, ale naozaj som mala pocit, ze mu nemozem vyhoviet a ze tymi schodami ma ist sam, tak som na tom trvala.neviem co som urobila dobre a co zle, ale budem rada, ak sa k tomu niekto vyjadri, lebo toto je prvykrat co som unho zazila takyto "cirkus"
12. čer 2012 v 10:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tea333 nic na tom nie je divne, proste mu naplno prepukol vzdor. reagovala si dobre, kludne. este si takych uzijes.... kym povyrastie a zmudrie
12. čer 2012 v 10:18  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tea333 podla mna si reagovala ok. tehotna, po schodoch, s dietatom v naruci - nevidis cez brucho - je to riskantne. predpokladam, ze maly ma uz aj svoju vahu. ja by som reagovala uplne rovnako. vysvetlila by som mu, ze nemozeme ist spolu po schodoch, pretoze ked ho nesies, nevidis si pod nohy. pockala kym sa vyzuri a skusila znova. tiez - vnima uz brucho. vidi, ze sa nieco deje, ale sam nevie, co. vsetko okolo neho sa meni, ty a aj atmosfera. deti to vnimaju. a unava tiez robi svoje. podstatne je ostat dosledny. ked raz povies, ze ho nemozes zniest po schodoch, tak ho nenos. pretoze potom nechape, preco vcera este ano a dnes uz zasa nie :wink:
a tatik ho nosi castejsie. tiez v tom ma gulas. ale neboj sa, ono to prejde. mozno nie hned zajtra, ale o mesiac, ci dva.
12. čer 2012 v 11:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reruna A jak jste to udělali?
12. čer 2012 v 11:18  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lusy82 prostě jsme jednou večer po pohádce a popovídání prostě z pokojíku odešli - předem jsme je přes den na to připravovali, že to bude něco jako hra - bojovka - kdo vydrží v posteli pěkně potichučku ležet a kdo dřív usne atd. odešli jsme do obýváku, nechali jsme jim pootevřené dveře, malé světýlko v zásuvce a zapli jsme projektor s promítáním na zeď a s hudbou (hvězdička od FP) a chodili jsme se na ně pořád dívat. A zabralo to parádně, usnuli do 15 minut a spali celou noc, předtím trvalo uspávání i 1,5 hodiny, v noci se budili - mladší tak 3-4X, starší tak 1-2X, tohle období se mi fakt nelíbilo, partnerský život žádný, já absolutně nevyspalá, museli jsme to změnit a pak jsem si vyčítala, že jsme to takhle nezkusili už dávno
12. čer 2012 ve 12:47  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj, jdu vám sem jen opět přidat příspěvek na základě mých zkušeností :grinning: U nás byl uspávání horor, děti navzájem halekaly, pokřikovaly na sebe, případně starší mladší navštěvoval v postýlce (mladší vylézt naštěstí ještě neumí), prostě hrůza. Pokud měly postýlky u sebe, tak na sebe sahaly, házely polštáře, pusinkovaly, jen ne spát. Nakonec jsme to začaly dělat pomocí separace - nejdřív jeden pak druhej. Nejdřív bylo jednodušší dávat spát staršího (nespí už od 2.5 roku po obědě, takže je večer víc utahaný), ale samozřejmě postupem času docházelo k protestům. Takže jsem to zkusili obráceně a ukázalo se, že to funguje - ale úplně z jiného důvodu. To už jsem nekojila, takže malou jsem uložila opusinkovanou k spánku s flaškou a mezitím s malým vedle četla knížky, prostě naplno se mu věnovala a ejhle, sám chtěl jít spát. teď už to vypadá tak (po několika měsících), že je dáváme spát současně a buď se čte pohádka a nebo si malý sám "čte" časopis, přičemž během pěti minut usíná. Malá v postýlce povídá ještě dlouho po něm a nakonec taky usne. Normálně máme otevřené dveře do vedlejšího pokoje a fungujem, takže děti mají jistotu, že tam jsme a jsou klidné. Jinak když je někdy horší období, tak funguje tatínek. Na mě to děti různě zkouší (čůrat, kakat, atd.), ale na něj ne. Takže se s každým pomazlím, rozloučím, zažiju tu chvilku slávy před spaním a odcházím zalít zahradu :slight_smile: Přijdu a děti spí (tatínek usnul zatím jen jednou :stuck_out_tongue_closed_eyes: )
Když malý vyvádí, tak vím, že nejspíš bude v brzké době kakat a není si jistý sám sebou. Když vyvádí malá, znamená to, že má hlad. Pak ji vyndám a dostane třeba krajíček chleba, ten zbaští a za chvíli spí jak dudek :slight_smile:

Možná to není úplně košer, ale funguje (a bez vyřvávání, na to jsem alergická :unamused: takže jsem moc ráda, že je spousta lidí, co taky hledají, jak to rozumně vyřešit bez násilí) to :slight_smile:
12. čer 2012 v 16:02  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@romcovaklarka - ahoj, adámek usíná krásně, ale také má jednou za čas "horší" období. A také (narozdíl od staršího syna) chce spát ve své postýlce (u mne nechce být ani chvíli, třeba ráno po probuzení) a také potřebuje usínat sám, aby měl klid (moje přítomnost ho ruší a spíš blbne) - viz na dovolené, kde stál v postýlce ještě o půl desáte a dělal na nás pif pif (spali jsme všichni v jedné místnosti). A mne se u pracka vyplatilo dát do postýlky a odejít. On normálně krásně usíná, ale pokud tedy měl právě to horší období, tak jsem prostě po chvíli přišla, vzala z postýlky, pochovala a zpívala furt do kola halí belí, koně v zelí, dokud se neuklidnil a zase položila a odešla. A takhle jsem to furt opakovala dokud neusnul. Myslím, že si postupně spojil, že halí belí = spinkání a krásně ho to uklidňuje dodnes. Podotýkám, že adámek opravdu neměl s usínáním problémy, jen sem tam měl asi divočejší období, kdy potřeboval pomoci se zklidnit.
teď když už mluví se sem tam stane, že se kolem 4 ráno vzbudí a nemůže zabrat a ve finále z něj obvykle vypadne "napít", takže dám napít a spí se dál ... takže jen zadumej, jestli mu nemůže chybět něco v tomto směru (přebalit, napít, teplo, zima ...)
a vytahovat z postýlky a chodit si hrát je podle mne cesta do pekel teda ...
12. čer 2012 v 16:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@romcovaklarka - nevím přesně ten problém, ale hraní bych nezaváděla - že vytáhnout z postýlky a znova hrát, zvlášť když píšeš, že si hned mne očička ...takže neúnavou to nebude. u nás moc pomáhalo mít jasnou strukturu - pohádka, písnička a pak pomazlit, ale to jsem mu říkala, jak moc ho mám ráda a všechny ty něžnosti, pološeptem, hodně ho to zklidnilo. a když jsem viděla, že je hodně akční, tak jsem vyprávěla hodně dlouhou pohádku, hodně..nechtěla jsem narušit rituál večerní...
12. čer 2012 v 16:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik - úplně na začátek musím napsat, že opravdu obdivuji, jak zde na MK krásně a precizně formuluješ myšlenky. Přiznám se, že kluci mi teď dávají zabrat (fyzicky, adámek chce po městě ťapat sám, tak ho furt někde naháním a poponáším apod) a MK sice čtu, ale psaní příspěvků mi poslední dobou nejde moc od ruky.
ad kňourání - tak tedy budu i nadále věřit, že kníkání alfína také přejde. snad se časem naučí řešit různé situace jinak než kňouráním, ale modlím se, ať už to přijde brzo.
ad školka - už jsem psala, že alfíno má nastoupit v září a uvidíme. Nechci ho nějak nutit, jsem doma, nemusí za každou cenu chodit do školky, ale přeci jen začínám mít pocit, že mu kolektiv přijde vhod. Opravdu se snažím ho zabavit, ale i tak cítím, že už vyhledává i jiné podněty než mu nabízím já. Ikdyž za námi prarodiče dojíždí jen příležitostně (bydlí daleko), sám od sebe s nimi chce trávit čas, jet s nimi na chalupu (včera s nimi odjel na vlastní žádost), sám od sebe vyhledává příležitosti závodit třeba s klukama na hřišti v běhu ... prostě věřím, že pozitiva školky převáží nad případnými negativy.
- ad "horší" vlastnosti dětí - dnes jsem tu měla kamarádku a tak jsme toto téma prodrbali a shodli jsme se, že tyto negativní vlastnosti sice vnímáme, ale snažíme se to nějak nehodnotit, nedělat z toho závěry. takže asi tak nějak podobně jako jsi psala ve svém příspěvku. Pro mne je ale opět fajn zjistit, že ikdyž nechci "srovnávat", můžu některé věci vnímat a že to dělají i ostatní.
Tak snad je to vše, co jsem chtěla napsat.
12. čer 2012 v 16:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bubelko - už jsem výše psala blandik, že jsme dnes probírali kňourání našich dětí s kamarádkou a ona mi říkala, že u alfína kňourání absolutně nevnímá, kdežto její maruška prý kňourá hrozně. a to zase nevnímám já a maruška mi přijde úplně v pohodě. Takže pro mne zase takové utvrzení, že si z toho nemusím dělat hlavu, že asi alfíno nějak extra nepřevyšuje své vrstevníky co se kňourání týče. Moje vlastní pohoda se určitě do nálad mých kluků promítá, ale s tím kňouráním bych řekla, že to je opravdu spíš o prckovi (ml. syn nekňourá a tipla bych si, že ani kňourat nebude, on totiž rovnou vztekle řve a hází věcmi - no nevím, co je lepší :wink: ). A když teda alfíno má opravdu svůj extra ukňouraný den, tak se s manželem navzájem ptáme, po kom proboha to dítě je, dyť mi přeci nekňouráme :grinning:
12. čer 2012 v 16:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik Díky, já se taky přikláním k takovémuhle postupu. To s tím jít si zpátky hrát na chvíli jsem zkusila jen jednou právě, kdy psaly holky, že u nich to fungovalo. Ale naznala jsem, že pro nás to cesta není. Mně je asi nejvíc líto, že když ho pak chovám a šuškám mu a houpu ho, tak on u toho řve a snaží se ode mě utýct :frowning2: Chce ne zem a hrát si, ale přitom když tam je pár minut, tak je na něm vidět ospalost a začne i kňourat. Kdyby se vyloženě chtěl chovat a mazlit, tak by mě to asi tak nestresovalo jako toto :sweat_smile:
12. čer 2012 v 17:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Vidim ze pisete o uspavani. Nas maly je tazky oriesok. nikdy dobre nespal, stale sa budi viackrat za noc. uspavanie bola vzdy nocna mora.nakoniec nam pomohlo to co tu uz niekto pisal - ritualy. v tom istom case ta ista osoba kupe a uspava, tym istym sposobom, mame len 2 uspavankove pesnicky, vsetko ide rovnako kazdy den.tak sme sa dostali od 2hodinoveho uspavania na rukach az po samostatne zaspavanie v postielke.
malinky sa stale budieva, stale vypije 2 flase mlieka za noc a my sme taki pohodlni, ze mu ich dame, lebo s flasou je to 5 min a bez nej nekonecny krik, kym zaspi.
posledny tyzden a nieco je vsak vsetko inak..maly potrebuje nasu pritomnost pri zaspavani, zaspavame dlho. v noci sa nielen casto budi, ale zobudi sa napriklad o 3 rano a 2 hodiny nespi. kazdy den je to inak. dokonca mal den kedy nespal na obed. ale hovorim si, ze je lepsie ked si prejde takymto obdobim teraz, a nie ked bude doma maly bracek.
12. čer 2012 v 19:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@romcovaklarka podla mna je to len obdobie. aj u nas boli aj taketo obdobia kedy sa maly chcel hrat a odmietal aj uspavanie na rukach. je to podla mna tym, ze sa dostal do veku, kedy si zacina plne uvedomovat hru je mu dolezitejsia, nez spanok, cize sa od nej nevie odkoncentrovat.
ja by som dala prec vsetky hracky, vytvorila prostredie ktore nie je na hranie..cize ziadna podlozka, hracky, svetlo.
pritmie, izba upratana, pripadne uspavat v izbe kde sa nikdy nehra, aby to vedel odlisit.
Moj syn ma skoro 2 roky, ale keby som mu nechala na spanie nejake auto, nikdy by dobre nezaspal.
na spanie ma plysaka, ktory posobi vylucne v postielke.
12. čer 2012 v 19:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@xlucia
@bubelko po spanku sa situacia so schodami zas opakovala, dokonca zliezol par schodov a vratil sa. museli sme cakat na manzela, ktory ho nalakal dolu a s nim maly isiel tak, ze pred nim tato cuval po schodoch dolu a drzal ho za obe ruky :sweat_smile:
12. čer 2012 v 19:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reruna No, já o něčem podobném taky přemýšlela, ale si právě říkám, jestli to ale není trochu jako nátlak že to není přirozený. Moje kamarádka to takhle měla s dcerkou a ta asi ve třech letech prostě sama od sebe řekla jednoho dne že už bude sama spát v pokojíku. Prostě už to tak cítila, že je připravená a samostatná. Vím že jsi je na to připravila, že neprotestovali, ale já spíš se teď v téhle stránce přikláním k tomu jak se rozhodnou děti. Teď chodím do jedné diskuse tady na MK Kde se tohle řeší. Hlavní téma je přirozený odstav od kojení a dost mě to zaujalo. Tím samozřejmě nechci tvou taktiku nějak znevažovat. Hlavně protože vím že je to těžký už kvůli tomu partnerskému životu a celkovýmu klidu.
12. čer 2012 v 19:55  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tea333 Tak malej má v postýlce taky jen usínáčka a panenku na spaní, které zase jindy nikam neberu. Ale je fakt, že pár hraček někdy je po zemi a občas ho nechám přes den chvíli lozit a hrát si i v pokojíčku, ačkoli většinou si hraje v obýváku. Zkusím dát pryč ty hračky, ale tak nějak si myslím, že ani nejde po hračkách, spíš by asi chtěl lézt a zkoumat věci, které stejně nemůžu odstranit - nábytek a tak :grinning:
12. čer 2012 ve 21:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@romcovaklarka tak ak ma prave tu fazu, kedy je prieskumnik a vsetko ho laka, tak s tym vela nenarobis :grinning:
moj syn sa naucil pokojne zaspavat az po roku, aj to len pomalym treningom.
12. čer 2012 ve 21:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tea333 To ne, no :slight_smile: A jak ten tréning asi probíhal?
12. čer 2012 ve 21:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@romcovaklarka no tym treningom myslim postupne ucenie samostatneho zaspavania. jeden tyzden sme sa nosili a spievala som pesnicku..ten dalsi uz som iba stala s malym na rukach, a ta ista pesnicka..dalsi tyzden som sedela..dalsi uz som ukladala do postielky skor nez zaspal a naklanala sa cez postielku..dalsi som ho iba drzala za ruku a nakoniec sa naucil ze ked sa ide do postielky, znamena to ze sa ide spinkat, a po mlieku sa iba pretocil na druhy bok a zaspal...pisem obrazne, niektore fazy trvali dlhsie, ine menej, ale nikdy som nedovolila, aby sa v postielke staval, chodil, hral sa..vzdy som sa snazila urobit to tak, aby postielka bola na spanok.
ak sa aj stalo ze trucoval, staval sa, ja som si naopak lahla k postielke, a predstierala som ze spim, a hlasno som odfukovala.
12. čer 2012 ve 21:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, tahle diskuse je jako na zavolanou :slight_smile: protože malýho (2,5roku) taky pořád uspáváme, většinou tedy já a většinou tedy je to horor, jako např. dneska. Když je někdy hodně hodně unavený, tak usne během 10min, ale většinou je to tak na hodinu plus mínus. Přes den někdy spí, někdy ne, je to různé, no a večer je to většinou hrůza. Nejdřív si třeba něco povídáme, nebo i trošku hrajem, no a pak se to zvrtne jako třeba dneska že začal dělat blbosti, zlobit, vztekat se, pak když už mi tekly nervy tak nastoupil tatínek, a tomu taky asi půl hodiny dělal komedie. Takže hrůza. Někdo mi radil ať ho nechám v pokoji a zamknu, ale to se mi nezdá. Spíš bych ho chtěla nějak přirozeně naučit usínat v pokojíčku samotného, možná by zabral nějaký rituál a napadlo mě třeba pohádka na Cd? Je pravda, že spací čas máme různý, není to vždy stejné, a pak taky od malinka jsem ho uspávala, takže není zvyklý usínat sám :frowning2: Ale už to trvá fakt dlouho. a pak se mi stejně v noci budí, někdy za 2 hod, někdy dřív, dýl, a já k němu jdu a většinou tam už usnu, takže s ním spím v postýlce a prostě se pořádně nevyspím :frowning2:(
12. čer 2012 ve 22:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tea333 Jé tak to taky zkouším, že když blbne v postýlce, tak si k ní lehnu a dělám, že spím, ale po chvíli na mě začne povykovat a když nadále nereaguju, tak začne taky brečet. Jediné, co se snažím - dávat do postýlky, až když už opravdu vypadá, že by snad usnul. Ale taky ne vždy mi to vyjde a radši ho pak znova vyberu a chovám nebo kojím, než abych ho nechala rozeřvat do hysterie (třeba i když jsem u něj, povídám mu a hladím ho a tak :frowning2:).
@janca26 Hmmm, dva a půl, jo? Tak to jsi mě teda nepotěšila :sweat_smile: Jsem si říkala, že z toho brzo vyroste... A koukám, že možná taky ne. A co jako takhle velký dítě dělá? Prostě za váma chodí z postele zpátky a nezůstane tam, že?
12. čer 2012 ve 22:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@romcovaklarka @janca26 mne su metody nechat dieta vyplakat odporne, ide o bezcitnost a pohodlnost rodicov. ked je dieta nechane same a place, lebo potrebuje pritomnost rodica, tak mu tym ukazujeme, ze na nas nie je spolahnutie. take deti naozaj casto rezignuju, pretoze po par dnoch sa naucia, ze plakat netreba, pretoze nikto nepride. je to ako v detskych domovoch :frowning2: ten spankovy trening trva tyzdne ci aj mesiace. dieta sa podla mna musi vediet opriet o oporne body, ktore musia ostat tie iste.ten isty cas aj ten isty sposob, hodinku pred spanim klud, ta ista rozpravka, pesnicka, pritmie, ziadne vzruchy pred spanim..pise o tom vo svojich knihach Prekopova, aj ked ja ju neberiem uplne doslovne.
aj nasmu malemu sa teraz uplne naburalo cele spanie. ked nevie zaspat, sadne si, rozprava, aj sa rozplace.ale nesnazi sa z postielky zdrhnut, napriek tomu ze spi na velkej posteli a odist moze.
12. čer 2012 ve 22:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tea333 Tak já bych ho určitě nenechala samotného vybrečet. Spíš já jsem u něj, nebo ho i chovám a stejně brečí :stuck_out_tongue_closed_eyes: Přítmí, klid, stejný postutp před spaním jsme právě dodržovali doteď a zničehonic mu to přestalo stačit / vyhovovat. Ale tak hádám se to postupně nějak usadí... Budu se snažit nějak aplikovat ty rady a rituály, co jste mi tu napsaly a budu doufat v nejlepší :slight_smile:
12. čer 2012 ve 22:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@romcovaklarka tak my sme mali super zaspavanie dlhe mesiace, a posledny tyzden nefunguje nic. takze si niekdy asi nepomozes :sweat_smile:
12. čer 2012 ve 22:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
No mě je právě taky odporný abych ho tam zavřela a nechala vybrečet, ale na druhou stranu je úmorný třeba hodinu tam s ním být. Někdy se mi zdá ospalý a jen co přijdem do pokojíčku tak ho to přejde. Asi budu muset odstranit hračky a opravdu najet ty pohádky a prostě klídek. Ale někdy si tam ještě hrajem, (já dělám např. koníka a on mi dává papat :grinning: ) a dneska jsme si ještě zpívali (mami zpívat "nos" - což je ententýky ...atd. :slight_smile: )
no kdo by tomu odolal :slight_smile: Asi zkusím najet na režim: jít do pokoje, chviličku si povídat,zpívat, pak pohádka a pak spinkat... Nevím asi to chce prostě vytrvat aby si zvyknul...
12. čer 2012 ve 22:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo a ještě jsem zapomněla, že většinou se ke mně v posteli přitulí a nejradši by mě držel na prso :grinning:, kojila jsem do 2 let, tak má asi ještě návyk :slight_smile: Takže to jde taky těžko odvyknout ...
12. čer 2012 ve 22:33  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek