• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
@si ja si myslím že je krásny dôsledok, ešte aj sám pochopil prečo ste nestihli rozprávku, podľa mňa výborne, ja to robím podobne.
Ja mám skôr problém s dôsledkami napr. keď mi zazvonil telefon a malý začal vykrikovať, nenechal ma v kľude dotelefonovať, alebo keď nevydrží v obchode a vystrája...vysvetlila som mu to potom, ale to je len opakovanie a neviem aký dôsledok zvoliť, aby to nebol nejaký trest, ktorý s tým vôbec nesúvisí.
11. říj 2012 v 18:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 Telefonování - co třeba se zavřít v jiné místnosti? Můj syn by křičel, že chce za mnou, ale vysvětlila bych mu, že jsem se zavřela právě jako důsledek toho, že mě nenechal v klidu mluvit. V obchodě je to horší, snad dopředu informovat, že tam půjdete a domluvit se na tom, co mu koupíte (houska, sušenka) a dodržet to. Když předvídáte, že se tam bude nudit, tak vymyslet nějakou hru - kdo první uvidí kečup, kdo vidí paní s černým kloboukem atp. Když se na dlouhé nakupovaní podíváme očima dítěte, tak se asi není čemu divit, že je nespokojené. Zkusme se zamyslet, co by nás rozptýlilo, kdybychom museli trávit hodinu např. v antikvariátu s knihami v hebrejštině :slight_smile:
11. říj 2012 ve 20:32  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@katerina108 áno doma to s tým telefonovaním robím do inej izby, to funguje. Toto bolo žiaľ v školke keď som pre neho prišla a boli sme v šatni a musela som ten telefon vybaviť. Inak v obchode s potravinami nemáme nikdy problém, toto vzniklo v malej predajni so zdravotnými pomôckami kde majú aj detskú obuv a ako naschvál tam bolo viac ľudí tak sme museli chvíľu čakať a Miško začal všetko chytať a behať medzi stojacimi ľuďmi, niektorí mali aj barle takže som ho musela proste vytiahnuť von z obchodu a čakali sme tam, ale je fakt, že sme už mali za sebou iné obchody a malý nerád skúša topánky, ktoré sa mu dosť ťažko kupujú kvôli problémom s nožičkami a už bol unavený. Ale neva, niekedy je proste ľahké ten dôsledok ihneď urobiť a niekedy si musíme poradiť ako sa dá. :wink:
11. říj 2012 ve 20:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 Jojo, kdyby to bylo jednoduché... Dítě unavené, matka unavená, nutkavá potřeba ještě "něco nutného" vyřídit - šílená kombinace. Já si tak často zoufám a tak často beru do ruky knížku a zápisky z kurzu a hledám, jak jsem to měla udělat správně partnersky ... Ale všechny rodiče a vychovatele, kteří se o tento přístup alespoň pokouší obdivuji, protože většinu lidí ani nenapadne, že na obvyklém způsobu komunikace s dítětem je něco špatně. Takže hodně sil a nadšení, ať je na světě dostatek zdravě sebevědomých dětí a lidí se sebeúctou :slight_smile:
11. říj 2012 ve 20:52  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@katerina108 Přesně tak, spoustu lidí ani nenapadne.. O to víc mě potěšilo, když mi volá kamarádka "jak se jmenuje ta tvoje knížka, já už musím něco dělat nebo se s ní nedomluvím", tak jsem jí to řekla a ona "tak to jsem koupila správnou, jdu číst :grinning: ". Postupně se prokousává a je vidět, že jsou změny. Už jen v tom, že minule prohlásila, že by to neměly číst "jen matky, ale i tátové a babičky". :slight_smile: Úplně mám strach, jak se na malém podepíše školka.
11. říj 2012 ve 21:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 důsledky jsou obtížné, on celý partnerský přístup, když jsme byli vychováváni jinak.
Já jsem mu to telefonování vysvětlila, když volala babička a od té doby je to docela OK. Stačí říct "neslyším" a zklidní. My se tenkrát domlouvali, jak a kdy tam bude a pomohlo uvést důsledek, že když se nedomluvím, tak k babičce nebude moct jít a byl klid. Moc se tam těšil. Jenže vždy to nejde.
11. říj 2012 ve 21:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@moonlightka a musí tvoj synček chodiť do škôlky, je to nevyhnutné....? ja by som tam svoje dieťa nenechala, ak by to malo takýto priebeh... súhlasím s účiteľkou, že sa malý trápi...
12. říj 2012 v 01:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lynks takhle jsem to taky dělávala, že jsem si četla, nebo ležela a třeba i usnula. Jenže párkrát jsme se pak vzbudila ve chvíli, kdy dcera odcházela z pokoje a zavírala dveře :grinning: Odpolední spaní bohužel ve 2 letech skončilo :unamused: 0
12. říj 2012 v 09:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak ja tu trochu zakontrujem o skolke - ako tu teraz vacsinou zneju hlasy proti skolke, tak u nas je to: skolka ano, ano, ano! Uz som tu chcela davnejsie referovat, lebo som to tu pred casom riesila, ze sa bojim, ze Miska skolku nezvladne, lebo je na mna dost naviazana, k tomu sa javila byt takou trochu uzkostlivou povahou... Velmi dlho som s nou chodila na ihrisko do skolky, hlavne ked tam boli aj deticky odtial s vychovavatelkami, aby si na to zvykla, sama sa postupne pytala, ze chce tam ist medzi deticky na ihrisko, aj ked sa s nimi vlastne este nehrala, len tak vedla nich. Potom sme sa o tom asi pol roka rozpravali, ze tiez bude chodit do skolky a ze tam bude ostavat bezo mna, tak to sa u nej striedali obdobia, ze chce chodit do skolky s obdobiami, ze chce radsej ostat pri mne doma. Do statnej skolky ju nakoniec pre nedostatok miesta nevzali, tak sme sa s manzelom rozhodli, ze jej skusime zaplatit sukromnu skolku. Prisiel den D, mala prave obdobie, ze do skolky chce ist. Ked som naobed prisla po nu (chodi tam len na doobedie), tak bola taka trochu rozbita, bolo vidiet, ze to bol silny zazitok, kazda hlupost ju rozplakala a tak, vravela mi aj, ze jej bolo za mnou smutno, ale ked som sa jej opytala, ci pojde aj zajtra, tak rozhodne prisvedcila, ze ano. Pocnuc dalsim dnom to bolo absolutne bez problemov, nejaku dobu to sice este spracuvala, bolo vidiet, ze ta nova skusenost jej da zabrat, ale kazdy den sa do skolky tesila, aj ucitelky potvrdili, ze bola uplne v pohode.

Tak aby som to zakoncila takou trochu vseobecnejsou uvahou, ono to asi nie je, ze skolka je dobro oproti tomu, ze skolka je zlo. Miske skolka naozaj pomohla, bol pre nu najvyssi cas tam ist, so mnou sa doma uz nudila, aj ked som sa snazila robit jej program, stretavala sa kazdy den s mamickami podobne starych deticiek, raz sme si tam, raz tam, sama som sa s nou doma hravala, no bolo vidiet, ze jej je to uz malo, ze potrebuje vacsiu spolocnost deti a zacat medzi nimi samostatne fungovat a samostatne si budovat vztahy, nie mat stale maminku za zadkom. Odkedy tam chodi, je podstatne spokojnejsia. Urcite, ze su tam aj veci, ktore ma mrzia, mozno nie dokonaly rabr pristup, trochu otazny pitny rezim, nie prave taka strava, aka by sa mne pacila, ale podla mna tieto negativa su vyvazene pozitivami. Tak ja by som to nebrala tak, ze ak matka ma nejaky problem so skolkou (ze sa jej nepaci pritup uciteliek, pripadne ma sama zlu skusenost z detstva), tak ze dieta bude mat ten isty nazor. Mozno je lepsie neprojektovat svoj postoj k skolke do dietata, ale nechat to na dieta, ci skolku chce, skusit to a vidiet, ci to dietatu prospieva alebo nie.
12. říj 2012 v 10:17  • Odpověz  •  To se mi líbí (10)
@si wow..no ty to ukazkovo zvladas..ale aj tvoj maly..na mojho zial nejako neplati nic..ja ked som skusala presne to iste, ze teda na rozpravku neostal cas, dnes teda nebude..tak vrieskal, skakal, buchal do dveri neuveritelne dlho, nakoniec zaspal od revu po 2 hodinach, az sople mu z toho tiekli...a na druhy den si robil aj tak to iste...ani to nepomohlo, ze proste zazil vecer bez knizocky, ze sa pouci..absolutne nic..a v bytovke susedia si uz myslia svoje, ked ho pocuju tak vrieskat..u nas tie dosledky vobec nikam nevedu..ziadne, ze si povzlyka a zaspi aj bez rozpravky ci niecoho ineho..aj on dobre vie, aj mi odpovie, ze preco nemam rozpravku, ale aj tak neustupi..potom sa dostavam do toho nechceneho kruhu, alebo boja s dietatom kto z koho..kde zacne pravazovat, to ze kto ma ustupit...pricom ak sa krvopotne snazim neustupit, nech si nemysli, ze vyhra on...(uz ten vyraz je hrozny, ze s nim vlastne superim), tak on uz reve, je v tranze, zmyslov zbaveny...a to je hrozne..to uz neustupi vobec, lebo je vo vysokom emocnom rozpolozeni...a zas ak mu vlastne ustupim, ze uz naozaj ten vreskot nemozem pocuvat a idem na neho kludne, objimem a vsetko a proste rezignujem, tak on sa sice upokoji, nakoniec aj spat ide, ale co je potom vysledok celeho? ze no maminka to nakoniec aj tak vzda :frowning2: mam asi to najtvrdohlavejsie dieta, ma byt po kom,ja som bola rovnaka..:frowning2: pritom je velmi rozumny, este dokaze aj rozpravat o tom, co sa dialo, preco to a ono nemal...ale ma to na haku, robi to znova a znova...
12. říj 2012 ve 13:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@m.i.r.i ono to nebude tak růžové. Zapamatoval si to sice, ale dnes to bylo podobné, tak zase bez pohádky. Ale už se kvůli tomu ani moc nerozčiloval. Tak nevím.. :frowning2:
12. říj 2012 ve 13:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@m.i.r.i to akoby si mojho popisovala-tiez sa nevie poucit,aj ked zazije to iste 200 krat aj s dosledkom-aj tak to spravi zas :confounded:
Moj nastastie neplace dlho,ale zas takmer za vsetko-teda reveme skoro cely den za 200 roznych situacii-poucenie zatial ziadne :cry: ale neustupujem-jedine co robim je to, ze vecer to uz neaplikujem-teda tam ziadne- ked spravis to,alebo nespravis to-bude ono,ci nebude ono-vecer nie-lebo potom je strasne rozruseny a nevie v noci dobre spat-bola by to len pasca na mna. :stuck_out_tongue_closed_eyes:
Takze vecer som rada, ak sa vobec sam vyzlecie-aj ked po hodine dohovaranie,ciastocne sam oblecie-zas po dohovarani-ale aspon kratsom,lebo mu je zima po kupani a to je vsetko-rozpravka,spievanie...je aj ked neposluchal.
Proste u nas je vecer "posvatny" a hlavny je jeho klud pred spanim-potom krasne zaspi a ako tak spi-on ma so spankom dost problem,takze tu riskovat nebudem. :confounded:
12. říj 2012 ve 13:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kaja73 u nás to bylo v poledne. Večer bych byla také opatrná. :wink:
12. říj 2012 ve 13:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@m.i.r.i Obdivuji matky s takto temperamentními dítky. Můj syn je klidný ale taky se dokáže pěkně vztekat.
To je přesně, to co nechceme - boj o to, kdo vyhraje. Jsem moc ráda, že jsem se k RaR dostala už když byl syn maličký a nestihla jsem napáchat tolik škod. Ale když někdo třeba začne zkoušet tento přístup až když je dítko větší a má za sebou vícero zkušeností, že křik pomohl, tak je pak těžší a delší čas třeba trvá, než začne ty přirozené důsledky vnímat a zvykne si. No, a když k tomu přidáme vývojově podmíněné fáze vzdoru, tak to je pak pro nejednu "respektující a partnerskou" matku velká zkouška. Přeji hodně sil a odhodlání dodržovat tyto zásady :wink:
12. říj 2012 ve 14:03  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
@katerina108 no moj bol inak tiez velmi kludny..on zacal az teraz :slight_smile: vo veku tvojho bol moj este anjel..mal sice obdobie tak v 17-18m kedy sa naucil branit a sem tam udrel sesternicu alebo niekoho a som aj vycitky mala..ale to preslo po 2 mesiacoch ako presiel velke vyvojove etapy ( prec plienky, vlastna izbicka, rozviazanie jazycka, chodenie)..potom nadalej veru dobre dieta..nepozname hadzanie sa o zem, ziaden rev nikdy nebol..zaspavanie ukazkove..od uplneho babatka spinkal v postielke,pusa a dobru noc..ziadne protesty, ritualy sme zauzivali uplne od narodenia a to velmi pomohlo..dobre papa, dobre spi...len asi posledne tak mozno 2 mesiace..tak okolo 2.5 roku to zacalo byt tazke...pri jedle zacina robit hluposti - typu ze da hlavu do mysky a papa ustami,ze on je psik....pred spanim zacina vymyslat, ze este cikat, este rozpravku, este raz prikryt, vyfukat nos, napravit pyzamko a proste klasika....nikdy v zivote sme nemali problem s obliekanim, vzdy sme vsade sli nacas a bez problemov, ja som nepoznala vzdorovanie pri obliekani, naozaj aj pocuval velmi dobre, vzdy si dal veci vysvetlit, ziadne sceny v obchode a tak..az som si myslela, ze mam ozaj uzasne dieta a bola som az na seba hrda, ze asi to robim dobre..a teraz to zacina byt zle..ale nemozem povedat, ze on reve za vsetko a cely den..to zas vobec nie..vacsinou je to teraz tak 1x maximalne 2x do dna, ze ho nieco dostane do amoku..ale bojujem potom presne s tymi vecami, ze ked pekne nebude papat, tak uz nic viac nebude a bude hladny ( a tu nejde o nutenie do jedla, jest co nema rad, ale o sposob ako sa sprava pri stole)...vysvetlujem, ze psikovia nemaju rucicky a preto papaju pusinkou ale on ma rucicky a vie krasne drzat lyzicku..a kadeco..ale ako by hrach na stenu..robi si po svojom a ked teda zavelim, teda fajn, dojedli sme, tak pride ten brutalny amok az je modry, zeleny, sople, a neustupi cokolvek budem robit..a zacina to teda aj pred spanim...dnes dokonca sa zobudil o 3 rano a do 7 uz nespal, s tym,ze som mohla dohovarat, uz sa aj vyhrazat ( to uz som od unavy klesla aj k tomu riadne), uz to neboli len dosledky ale hlupe vyhrazky ako dam vsetky hracky tym detickam co v noci spia..ja viem je to uz ubohe, ale nevedela som co robit s nim..a on sa len vyskieral, skakal po posteli, ked som zavrela na izbe dvere, ze teda nech si robi co chce ja idem spat, tak vrieskal a chytil v noci o 4 amok na cely dom..mozno nam vrcholi ten vzdor, doteraz to bol ozaj zlaty chlapcek, pripisovala som to tomu, ze je rozumny a asi nema potrebu robit sceny, ked vidi, ze vsetko sa da vysvetlit a vsetko ma svoju logiku..ale asi dosiel aj na psa mraz :angry:
12. říj 2012 v 15:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@m.i.r.i hej, miri, ako som čítala tvoj príspevok tak mi v hlave pristálo toto - keď už je v emocii, nezabralo by naňho uznanie toho čo cíti? napr. "hmm, vypadá to že si chcel tu rozprávku velmi počuť" "Vidím, že ťa to uplne rozhodilo/naštvalo/rozsmutnilo" Neprestal by v tu chvílu plakať? a potom by už ste mohli v klude rozobrať, že ako to urobiť , aby ste boli obaja dvaja spokojný.
A ďalší moj postreh- fakt to vypadá na boj o moc. On sa cíti bezmocný, lebo nemože konať,čo chce kedy chce, a ty máš pocit, že musíš byť zásadová, aby on v tom nemal zmatok. Myslím, že keď popustíš uzdu svojím zásadám, tak si prospejete. Myslím tým, že mu raz začas nechat čas ako dlho on chce pri prezliekaní, nechaj celý večer pod jeho vedením - podla jeho potrieb. POvedz mu " Mám rada keď sa ide spat v určitú hodinu, ale dneska urobím výnimku a bude to tak ako to chceš ty" tým pádom, zachováš svoju zásadovosť i on sa nebude cítit bezmocný. a takýto deň (večer) zaradit do repertoáru podla potreby.
12. říj 2012 v 16:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@lynks dakujem za postrehy a rady..urcite to vsetko mozem vyskusat..to s tymi pocitmi mas pravdu, uplne som zabudla na toto a pritom som to zvykla pouzivat..ale uz mi to aj uplne vypadlo, v navale emocii a bezmocnosti ma uz ani nenapadlo skusat to aj takto.no tak dnes skusim ist na neho tymto.. :wink:
No a ten vecer- ja viem a mas pravdu..ze niekedy by mozno aj detom pripadlo dobre ak zvolnime z tych ritualov, ja som velmi za to nikdy nebola, lebo nam sa prave ritualy a opakovanie rovnakych veci v rovnaky cas za sebou( papanie, umyvanie zubkov, citanie, cikanie, spanie - ako priklad) osvedcilo..no az doteraz...na druhej strane napriklad cez obed spaval vzdy velmi dobre, aj teraz sa stane, ze potiahne aj 3 hodinky...ale su dni, ked vymysla a manzel uz zacina rezignovavat, ze tak ho nedajme spat, uvidime, co to spravi...a ja na jednej strane vidim to co aj ty pises, ze preco ho mam nutit ked nechce..ale na druhej strane si hovorim ze po prve tej spanok este cez den potrebuje a vacsinou pod 2 hodinky ani nespi...a po druhe, ked spravim vynimku raz a ukazem, ze sa da nespat, tak sa to moze stat pravidlom..a to tiez moc nechcem, lebo unaveny je podrazdeny, tiez chodi do skolky a tam ho chvalia ako krasne sa ulozi a spinka...ale pravda je, ze to je potom v rozpore s respektovanim jeho potrieb.
tiez ale napriklad ja si pamatam z detstva, ze sme vedeli od nasich riadne dostat na zadok po veceroch, ked sme sa so sestrou rozpravali v posteliach, joooj, ako sme si to vychutnavali ked dosla ku mne pod perinu a tam sme sa chichunali, skrabkali sa na chrbatik, hrali s prstami hry a rozne ine somariny...ale nasi nas chodili 100x upozornovat a na 101 krat dosiel vyprask a my sme to vedeli..aj tak sme to robili..a samozrejme sme potom rano s placom o 5:30 vstavali do skolky....moji rodicia vedeli preco nas posielaju spat o 8 vecer, vedeli, ze rano nebudeme moct vstat..ale nase hlupe detske hlavky mali potrebu prave pred spanim vystrajat...moja mama vedela co sa s nami rano natrapi ked nas sama bude 2 male musiet nakrmit, obliect a o siestej uz trepat v polospanku zrevane do skolky..takze neviem, keby boli brali na zretel nase pocity, potreby a nepotreby spanku vecer, robili by sme si uplne co by sme chceli...
to spominam len preto, ze je to take tazke asi pre kazdu maminku co sa snazi trosku o iny, respektujuci sposob vychovy, bez kriku a telesnych trestov, s respektovanim dietata do maximalnej miery..kde najst tu spravnu hranicu, pokial proste aj nejaky ten prikaz alebo pravidlo byt musi, lebo dietky potrebuju mat vo veciach jasno a nebyt zmatene, ale na druhej strane im umoznit rozhodnut sa samym a nechat im priestor
kazdopadne, dakujem za rady...idem skusat.. :wink:
12. říj 2012 v 17:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@m.i.r.i Váš syn má skvělou maminu :slight_smile: Souhlasím s lynks. K tomu jídlu a obecně k zákazům mě ještě napadá něco z montessori. Opravdu je to tak špatné, že se snaží jíst jako pejsek? Montessori obecně nechává dětem volnost a snažíme se přijít na to, proč právě to či ono dítko dělá. Patlá se v jídle rukama? Asi má senzitivní období hmatu, kdy zkouší povrchy, teplotu atp. Nevidím do vaší kuchyně, ale mě to přijde jako experimentování s jídlem a ne s maminkou :slight_smile: V takovýchto případech syna nechám, ať si experimentuje, ale pak společně (sám ještě není schopen) uklízíme popadané jídlo. Nebojím se toho, že když ho nechám patlat se rukama, tak už to bude dělat navždy.
Stejně tak s tím spaním. Občas taky po obědě nespí. Nenutím ho, ale prostě ten čas, kdy má spát - tu 1,5 hodinu po obědě trvám na tom, abychom byli v klidu v posteli a četli si nebo zpívali. Žádné lumpačení po bytě, prostě siesta.
Jinak mě trochu děsíte, protože Honzík je asi tak hodné dítko, jako bylo to vaše :slight_smile: Ale přeji vám (a tedy i sobě) aby to bylo opravdu jen vývojové.
K tomu, co psala lynks bych ještě dodala: Zkoušíte se někdy s ním pobavit jak by si to představoval on? Jak by chtěl, aby jste s ním hovořila když od něj něco potřebujete? Jak by chtěl, aby to večer probíhalo? Nemám osobní zkušenost, ale pokud už dítko trochu dokáže hovořit, tak si myslím, že není nikdy moc brzy s ním začít zkusit takhle pohovořit. Minimálně mu dáme ten pocit že je pro nás partnerem a že nám záleží na jeho názoru.
Hodně sil a úspěchu
12. říj 2012 v 18:26  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@m.i.r.i já bych řekla, že po obědě spí moc dlouho, takže je jasné, že večer nepůjde spát už ve 20 hod., pokud spí po obědě až 3 hodiny, tak je to pak večer v 8 brzy a nedivím se, že to natahuje, pokud spánek po obědě potřebuje, tak ho nechte, ale ne déle, než 1- 1,5 hodiny. Právě okolo toho 2,5 roku mi oba kluci v podstatě ze dne na den přestali sami od sebe spávat přes den, pro mě to nebylo moc dobré, protože celé odpoledne byli unavení, ale večer nebyl problém s usnutím. Teď když chodí do školky, tak tam někdy usnou a večer pak logicky nejdou spát tak brzy....
12. říj 2012 v 19:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Také jsem Tomíka začala budit. Nechávám ho teda 1,5-2hod. I podle toho kdy ráno vstává a jak byl ospalý. Usíná kolem 8, vstává kolem 6, ale v noci se zpravidla nebudí.
12. říj 2012 ve 20:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fender neučím na prvním stupni, ale nastoupila jsem po skoro 6 letech na druhý stupeň a jsem v šoku, jak se děti změnily - nic je nebaví, nechtějí nic dělat, neustále na sebe pokřikují a hrají si s mobily, na otázky odpovídají - nevím a ani mě to nezajímá, nenosí si pomůcky, nedělají si zápisy, a to prosím se snažím dohonit ten svůj dlouhý výpadek- učím se dělat powerpointové prezentace a využívat je ve výuce, používáme k výuce interaktivní tabuli, dataprojektory, notebooky, sluchátka....nějak zatím nevím, jak na to reagovat rabrovsky, jsem strašně rozčarovaná, bohužel ty děti, které to baví, které se chtějí učit, jsou už na druhém stupni v jakési podivné letargii, sedí v hodinách jako pecky, asi proto, že proti těm, co neustále vykřikují, nemají šanci a když něco umí, tak se jim ostatní posmívají, že jsou šprti, takže za mě - já bych řekla, že ta učitelka to popisuje tak, jak to opravdu vnímá a jak to je, i u nás slyším od učitelek z 1. stupně, jak je to rok od roku horší. Dumat nad tím, čím to je, bychom mohli asi fakt dlouho, s některými věcmi, co tam zazněly - rodiče nemají na děti čas, jsou velké sociální rozdíly - to vidím i u nás, doba je zaměřená konzumně, výchova je moc rozvolněná - podle mě důsledek toho, že dříve byla moc autoritativní a dnešní rodiče v tom buď pokračují, nebo volí pravý opak a o rabr přístupu - zlaté střední cestě moc lidí neví, nebo i ví, ale neumí to
12. říj 2012 ve 20:06  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@fender ovšem ta diskuze pod tím článkem - to je hloupost a marnost
12. říj 2012 ve 20:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@reruna jako já nepopírám to, že se děti změnily. a to k horšímu. a je mi z toho smutno. i souhlasím s tím, že to je s životním stylem - rodiče na ně kašlou, nevěnují se jim. spíš mě točí ta tendenčnost.... že to vyznívá strašně pejorativně, jakoby volnost pro děti byla špatná demokratická výchova špatná atd..... ale to je asi marné se tím zabývat :sweat_smile:
diskuze raději nečtu už nikde :stuck_out_tongue_closed_eyes:
12. říj 2012 ve 20:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fender no bohužel, to je pokaždé to nepochopení - kdo se snaží o něco jiného, než autoritativní výchovu, tak je to hned bráno jako americká, volná výchova a však počkejte a teď tu máte důkazy! ale že existuje i ta střední cesta, to už nikde nepíšou, mě pořád připadá, že je "nás" menšina a výsledky nejsou tak vidět:frowning2: zato nevychované děti jsou nepřehlédnutelné.-(
12. říj 2012 ve 20:23  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@reruna přesně :stuck_out_tongue_closed_eyes:
myslím, že "nás" je ještě míň, než menšina :confounded:
12. říj 2012 ve 21:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
jj. Buď je to bráno jako "americká výchova" nebo "počkej, však ty ho taky plácneš až.." :confounded: :angry:
Ale já musím říct, že jsem trochu "nakazila" pár kamarádek :grinning: :grinning: :grinning:
12. říj 2012 ve 21:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@katerina108 mate pravdu...v podstate, on by mi uz ozaj mohol vediet sam povedat ako si to predstavuje on...ono niekedy este podvedome svoje deti podcenujeme, ze si stale myslim, ze este iste veci prejavit nevie, ale nas rozprava ako radio a rozumie toho veru az az..tak za pokus to stoji, zacat naozaj s nim hovorit ako rovny s rovnym...
@reruna to mas pravdu inak s tym spankom..to je nieco co sa snazim tiez presvedcit manzela, ze ho nechat spat ozaj maximalne 2 hodiny..v skolke spava tak 1-1.5 hodiny a je ovela viac unavenejsi samozrejme vecer..aj ked protestuje tiez, ale zalahne a zaspi rychlejsie...budem asi musiet dat muzovi precitat nieco o tom, lebo on ma presvecenie, ze ked ma spat hodinu, tak nech radsej uz nespi vobec.. :unamused: no idem damy napravat nasledujuce dni..pokusim sa dat vediet potom ci to malo aspon aky taky ucinok aj ked ozajstne vysledky sa asi dostavia trosku neskor...dakujem...naozaj mi vase nazory pomohli
12. říj 2012 ve 22:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@m.i.r.i tvoj prispevok vyssie opisuje presne ale takmer do bodky nasu situaciu doma. Tiez som mala doma ukazkove dieta, ktore dobre spalo, bez problemov zaspavalo, vedelo sa same zahrat, ked nieco potrebovalo tak prisla, poprosila o pomoc, jedla sama a vsetko bez problemov, obliekala sa takmer sama. Posledy mesiac je to akoby ju niekto vymenil. jedine co jej ostalo je to jedenie..aj ked niekedy vymysla, ze ju mam krmit ale tak aspon sa s jedlom nehra. Ale doma mame niekedy aj 5x denne obrovsky amok a hysak. Tiez boli dni, resp. vecery, ked sa to menilo na boj kto z koho. Tak isto necitanie rozpravky, lebo nestihame nezabera...jednoducho spusti rev neskutocny a stupnuje sa to a clovek moze robit co chce aj co nechce, niekedy dokaze revat 40 minut v kuse. Ku sebe ma nepusti, akonahle sa priblizim zacne kopat, ak idem od nej, hodi sa na zem a kope do zeme, trepe rukami, kope do steny a vrieska. Po urcitom case uz ten vreskot prechadza do lutostiveho placu a az vtedy ma k sebe pusti a ako tak sa ukludni. Ja uz ked vidim ze startuje tak uz rieism co a ako jej poviem, pari sa mi niekedy z mozgu aby som tomu predisla. U nas je napr. dovod na rev uz len to, ze vecer chce ona 3 rozpravky aj ked citamel len 2 lebo si vybere jednu ona a druhu jej sestra...ale uz v podstate radsej precitam aj tie 3 len aby nezacala znova hysacit. Ked dojde svokra ze ich vezme vonku, najrpv chce ist, vychysta sa akonahle ju zbada vo dverach tak ze NIEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE, tak vravim, ok nemusis ist s babkou, ostan doma so mnoua znova NIEEEEEEEEEEEEEEEEE....ona chce ist ale nechce ist autom..lenze bez auta sa tamnedostanu kde maju namierene, takze vtedy fakt neviem co robit....Rano k nej pridem ked sa budi akonahle ma zbada, ona chce ocka, vravim, ocko je v robote, ona NIEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE, CHCEM OCKA TERAAAAAAAAAAAAZ!!!!! a uz vresti...vravim, je ti smutno za ockom, chyba ti a ona stale len to svoje chcem ocka teraz.....a znova zacne kopat a vrieskat, ak sa priblizim tak skope aj mna, takze len tak vedla stojim a cakam, lebo neviem co robit....potom sa ukludni a ideme ockovi volat...a to iste sa opakuje aj 3-4x denne....a su to rozne situacie, niekedy som naozaj v koncoch. Vcera som bola cely den na ne sama a navyse s crevnou chripkou, cely den som lezala na gauci neschopna pohybu a tieto amoky sa opakovali takmer kazde 2 hodiny...dnes je mm doma, je to lepsie...len nas to strasne oboch vycerpava, davat si pozor na to co povieme aby sme ju nenastartovali....verim ze toto obdobie prejde uz coskoro :stuck_out_tongue_closed_eyes:
13. říj 2012 v 10:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@m.i.r.i este som chcela k tomu spanku...tak isto zacala strajkovat na obedny spanok...nechce, samozrejme ze zacne vrieskat, kopat a neviem co este..ked sa mi zda ze naozaj nie je unavena tak na tom netrvam, lenze vecer o siestej uz ide do postele, a to je zas amok lebo sestra nemusi a ona hej, alebo pripadne ak idu obe o siestej tak to je velmi skoro, lebo vidi ze este nie je tma, ze deti su vonku....Ak ju dam spat na obed je to uplne ine dieta, cize ona ten spanok potrebuje..ale je pravda, ze ak spi tie 3 hodiny tak vecer ide az okolo pol deviatej...
Doteraz krasne zaspavala sama, ale posledny tyzden, len aby nehysacila, idem si lahnut s nou, to ju ukludni, ona zrejme vie, ze my ostatni nespime a musi len ona a asi ma pocit ze je to nespravodlive, a ked idem s nou tak mozno ma pocit, ze teda ok, idem spat, ked aj mama ide...vtedy zaspi v pohode. Tiez sa trosku bojim toho ci si na to nezvykne a potom bude problem v skolke, kedze presne pre to ze nevedela zaspat sama mala v skolke problem starsia dcera...ale tak riesim teraz hlavne momentalnu situaciu a inak ju neviem riesit...tak radsej na to nemyslim co bude o pol roka...
13. říj 2012 v 10:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek