• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
zelmirko,

já to zažívala u vody...byly vedra, šli jsme k vodě, jenže nikdy se to neobešlo bez řevu...prostě když už to moc smažilo a chtěla sem ho vzít pryč tak tak řval že to byla hrůza.....nebo třeba jsme zkusili to hrací auto v hypermarketu. jenže on chtěl zas a zas..prostě nechápe kdy přestat...
nejlepší je rychle popadnout dítě a zmizet....doma to je už horší.... :frowning2:
16. zář 2010 ve 13:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 tak rady v tomto by som uvitala aj ja... U nas to proste vobec nefunguje, ked nieco robi rada, tak donekonecna, mozem vysvetlovat kolko chce. Rovnako nechce pozicat detom hracku, pripadne ked si deti vezmu nejaku jej, s ktorou sa nehra, hned je ohen na streche a chce zrovna tu. Ako to riesite?
16. zář 2010 ve 13:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 u nás docela spolehlivě pomáhá toto - ještě než dojde k řevu :slight_smile:, už během té aktivity ji připravím na změnu - řeknu třeba - Lucinko, ještě chvilku si budeme hrát na koníka (nebo co zrovna děláte :slight_smile: ) , maminku už začínají bolet záda, trochu si odpočneme a pak si můžeme kreslit nebo jít ven?! Odpoví "hm" jako že jo, a ještě se mi nestalo, že by to nedodržela a pak ječela, chce ještě koně. TAkhle krásně mě dává i dudlíka - když mám pocit, že dudlá moc dlouho - nevytrhnu jí ho z pusy, a včas jí řeknu - Lucinko, ještě chvilku si podudláš a pak dudlík uklidíme na večer na spinkání, ano. Zase kývne, po chvilce řeknu - Lucinko dudu - ona jde, a sama mě ho přinese, ještě si ho sama opláchne (teda s mojí pomocí, neumí pustit vodu :slight_smile: ) a uklidí do krabičky na večer :slight_smile:. Někdy se stane, že mi ho po chvilce přinese i bez připomenutí.

@meleri no letí to strašně, podzim se překulí jak nic a budu rodit. Už se fakt moc těším. Sice nás těsně před porodem čeká stěhování do většího, to bude asi náročné, ale co se dá dělat, dřív to nevyšlo.....
Jj, trochu výhodu také vidím v tom, že první je holčička..., no uvidíme jaká bude realita, naplánované to mám dobře :slight_smile:.
16. zář 2010 ve 13:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
dagino,

taky vždycky upozorňuju, ale řev je pokaždé...:(

jé skoro stejný termín jsem měla u syna, budete mít dárek k vánocům, to je pěkné! to jo! potom můžem porovnat jak se k tomu staví holka a jak kluk.... :slight_smile: přeju pevné nervy s tím stěhováním, je to fuška lae stojí to za to..
16. zář 2010 ve 13:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dagina skusim je to dobre riesenie, on sa tak hneva a je fakt ze ma to vytoci, akurat ze vacsinou ide o aktivity kedy ho napriklad tocim ako lietadlo a to je fakt chvilka ze veru nestihnem povedat ze za chvilu skoncime, ale skusim ho upozornit dopredu ze budeme chvilu robit lietadlo a potom pristaneme :grinning:
@blovitc120 ani nespominaj pozicat hracky, ani nahodou, maly si zoberie hocijaku hracku aj ineho dietata ale ked ma pozicat on krici alebo place. Ja len dufam ze to prejde, ze proste si este nedokaze v tej hlavicke usporiadat to poziciavanie, moje, tvoje, chce to cas.
16. zář 2010 ve 13:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@meleri když náhodou je řev, tak jí připomenu, že jsme se takto dohodli, a když nebudeme dodržovat to, načem se dohodneme, těžko si pak můžeme věřit....., takže jí zase řeknu "ještě chvilku... a pak..., a to už většinou o danou aktivitu nemá zájem a je v klidu, nebo opravdu si chvilku ještě např. pojezdí na odrážedle a pak sama přestane. Tu nabídku "ještě chvilku...." jí dávám max. dvakrát. Jak říkám, většinou s tím na poprvé nemáme problém.

@zelmirka1 :grinning:, tak to jde opravdu těžko :grinning:
16. zář 2010 ve 14:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@gocrazy tak drzim palce, ono uz naozaj len ten dovod, ze nemoze ist na ruky, kvoli novemu babu...to je prenho prilis silne, obmedzovanim vasho objatia, skus to bez negativizmu, ak chce ist na ruky, sklon sa k nemu do jeho perspektivy, skus si najst nejake techniky...deticky su v tomto veku znacne egocentricke, to neznamena v negativnom zmysle, ale ich myslenie, im este neumoznuje ist za seba (preto tam chybaju aj iste moralne hodnoty, ktore mame, chapeme, pouzivame my dospeli)...napriek vsetkemu su deticky nejake zazracne, dokazu vnimat a chapat ovela viac ako nam sprostredkuju rozne vyskumy, to je ten zazrak rychleho vyvoja deticiek, inteligencie ale aj emocionality...niektore veci nikto presne nevysvetli, taka mudra nie je ziadna veda..ale zaverom..jednoducho ak fakt dietata vzbudil negativne emocie a agresivitu ..tak nacas tichucko..a potom postepne tak ako ste robili rozpravat sa o babu, s vysokou laskou emocionalitou, knizocky o babatkach, a rozpravaj mu o tom ako on bol babo, fotky v ambulcekoch (tak ako tu maminky uz o tom hovorili)...a na ten realny prichod skutocneho surodenca tak 1,5 mesiaca pred porodom...
inak naozaj sa ta ziarlivost vyvija na zaklade negativnych vyjadreni alebo rozkazov...
cize si uz velky, tak bud ticho, lebo sa staram o babo...
je lepsie nevztahovat na neho, napr. musime byt tisko, babatko bude spinkat...preto je dolezite , aby mal skusenost s vyznamom jemne, ticho, septom, s citom a pod...to mozes ucit teraz...to sa vrati
strasne zle je , hlavne v tej prvej faze zdovodnovat typu, ty si ten starsi, mudrejsi surodenec, uz nepotrebujes to, ci ono alebo staraj sa o babo (opatruj mi ho) na rozkaz to neide...
tie prvotne chvile asimilacie...musia byt postupne a on sam si musi hladat novy pozitvny emocionalny vztah k surodencovi...ved sa mu meni pozicia...urcite to pojde lahsie a bez mensich problemov do buducna bez "nasilia" a rozkazov, ono ta pociatocna trpezlivost sa vrati
16. zář 2010 ve 20:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
dagino,

tak to je dobré že si to nechá přecejen vysvětlit....já fakt jak kdy...někdy jo ale většinou je prostě řev...u nás to moc nezabírá to upozornění předem...ale hodlám v tom pokračovat, je to prostě "férovější".
16. zář 2010 ve 20:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@gocrazy
toto som pisala jednej kamoske tu na MK, tak dufam, ze sa nenahneva, ale este doplnim...snad to este niekomu pomoze :wink:
citala som si dnes jednu knihu adlerovskeho typu individualnej psychologie o vychove
tam bolo celkom zrozumitelne vysvetlene, ze pricinou zleho spravania je neistota u deti..
nedostatok sebadovery...v pripade surodencov, u starsieho prvorodenneho moze dojst akoby k strate toho prveho miesta, preto je dolezite, ako sa reaguje na pocity dietatka...aby u neho neslo priamo o boj o dane miesto
najdolezitejsie sa je stale sustredit sa na pozitivne veci u dietata a tie povzbudzovat...cize ak je vsetka starostlivost na malickeho surodenca, tak pre toho starsieho ostane zaujem, iba ked nieco zle vyvedie...tak potom vlastne si vynucuje pozornost iba zlym spravanim...
tiez je dolezite , aby ste travili spolocne chvilky len a len spolu ...akoby s kazdym surodencom zvlast...ze napr. tatino ide na prechadzku s babom ....a vy mate chvilku pre seba naplnene spolocnou zabavou a pozitivnymi vecami, kazdy den...niekedy hodina pozitivneho spolocneho zdielania je viac ako hodiny konfliktov ...ide o kvalitu spolocnej chvilky...
a samozrejme potom aj spolocne chvile celej rodinky ..
dietatku o prichode surodenca staci povedat 4,5, tyzdnov pred porodom, skor nie...lebo dieta, ked mu povies ze bude mat noveho surodenca, tak skor si predstavi zajtrajsok ale nie tolko mesiacov
treba povedat, co je to babo , ze to este nie je partner na hranie...budes mat surodenca , budete sa hrat ---to nie
ale realne, ze co robi vacsinu dna taketo babo
ale predtym ho treba pripravovat:
je dobre kupit detske knizky o babatkach, o sestrickach, bracekoch a surodencov, citat si rozpravat si
o tom, mozno pouzit jej fotky ako bola babatko
ak doteraz nie je tak aspon 6 meisacov pred porodom ho zapojit do nejakeho kolektivu, MC,nejaky staly kamarati..aby sa ucilo zdielat...atd..klasicke vztahy
tiez je dobre ak sa stretnete s malymi babatkami a tiez je dobre ze bude vidiet ako prejavujes naklonnost aj nejakemu dietatu inemu, alebo babatku, hlavne objatie atd...
do nemocnice brat, a ukazat, ze kde bude maminka sa neodporuca brat, lebo dieta je skor z toho miesta vystrasene a spaja si to s chorobou a este moze mat nocne mory
a je dobre aby uz aj predtym ako pojdes do nemocky ...stravilo noc bez teba, potom to nie je taky sok...a hlavne nebude si spajat , ze muselo byt bez teba kvoli babu...
NIKDY nevraviet starsiemu surodencovi po narodeni babatka :
staraj sa o sestricku (braceka)
davaj na nu pozor
ty svoju sestricku (braceka) nelubis
ak povie, nie...ty povies ano, ved ju lubis
bud velka sestra (brat)
spravaj sa primerane veku si uz velka, -y
bud mila, -y k novemu babatku
mala by si chranit nase baby
hraj sa so svojou sestrou (bratom)
davaj pozor na sestricku (braceka) pokial navarim veceru
del sa svojou sestrickou (bracekom)
16. zář 2010 ve 20:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dagina
super, to iste nam pomohlo, cumlik, moja sponka, ze pockam, kym vrati (na zaciatku vela , vela trpezlivosti) a dopredu ho pripravit, predom povedat a hlavne ja mam taky pocit baby, ze niekedy zacnem, akoby na jednej veci vychovat a tie ostatne este nesilim, ale ich ani nenegativizujem, nehovorim na nich zakazy,...a jednoducho akoby cez nejaku vec napr. moju sponku, alebo ten cumlik on si osvojuje novu zrucnost spoluprace a chapania nejakeho faktu, ze "mal by si", tak by to bolo dobre...tak sa uci nejake hranice...a potom sa mi lepsie pristupuje aj k inym veciam...
mne sa potvrdilo fakt, ze presne 3 veci , ktore som si prvotne vybrala zakazovala, akoze cez negativne hranice nam robili najvacsi problem...tie ostatne uplne v pohode spolupracuje...(to dokazal tatino s pristrojami, ze mu nezakazoval iba upozornoval na jemne narabanie a cuduj sa svete, maly ma tolko jemnocitu..)
napr. tie misky psikove..hovorilo som nie, nesmies...moja prvotna chyba
1.faza maly prisiel a kyval s hlavou ze nie a v pohode (cca 11 mesiacov)
2.faza maly zacal sa o to este viac zaujimat, takze ziadne nie nesmies nepomahalo
vysledok cim dalej viac pozornosti kvoli mojej negacii
3.faza misky som odstranila....z dohladu spozornosti
4.faza misky som vratila, ked na vsetko zabudol...a zacala som mu vraviet ze je to bleee, ako nejedle, bez negativneho vyjadrenia ani v slovese
a potom pod vplyvom aj motessori aj tu diskusii
som zacala uvazovat , ze jednoducho jeho to zaujima aj preto, ze potrebuje nieco prelievat , nadoby a na druhej strane on sam na to pozera pozitivne, lebo psik ma ich rad a on ma rad psika, tak chodi k tym miskam kvoli kontaktu s nim (psik nie vzdy je ochotny hrat sa s nim, tiez ho treba respektovat :grinning: , tak maly na zaklade predchadzujucej skusenosti hlada cesticky, aby sa s nim kontaktoval)
5.faza maly naplna malou vareskou kazde rano misku psikovi z inej nadoby...je stastny, ja mu podakujem , ako velmi mi pomaha
mne z toho vychadza, ze deti nie su schopne vsetko naraz riesit...a ze treba pred nejakymi vecami doslova zatvarat oci...inak by sme sa zblaznili, alebo len prilisne na nich upozornujeme...vysledok boj o moc, kto z koho...bud uplne spacifikovanie...nasilnym sposobom...dieta s tym jednoducho neprestane lebo bola venovana prilisna pozornost danej veci a druhy vysledok podlomene sebavedomie...a vseobecny zaver ziadna zrucnost spoluprace do buducnosti...
tym ze som aspon na zaciatku si povedala , ze maximalne budem negativizovat 3 veci nie 50 :grinning: , tak na tie zvysne zabudol...alebo cez ine veci sa naucil hraniciam jednoducho a nenasilne...
neviem ci je to zrozumitelne ale tak nejako...
16. zář 2010 ve 20:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem k tvojí otázce - jak to bylo u nás obdobím vzdoru, na co se máš připravit....těžko paušalizovat, ale.....

u nás ta období byla velmi, velmi ostře ohraničená. do 18.měsíce poklad, bez sebemenších snah o revoltu. po roce a půl jako když střelí, období vzoru podle učebnice, ale bohužel na úrovni miminka, pláč, nezvládání emocí, nepochopení, nic nedělal "naschvál", prostě to nezvládal - bylo to na něj moc. to jsem mu pomáhala, co to šlo a během dvou, tří měsíců se vrátil zase do původního stavu:slight_smile:)). přesně ve 24 měsících nastoupila "druhá vlna", ale to je už jiná káva....jde na to mnohem chytřeji, má svoje metody, reaguje vypočítavě, posunul se o kus dál...stejně tak já se svými reakcemi. je to prostě najednou jako když místo batolete mluvíš s dospělým. vnímá, rozumí, odpoví. není už v takovém emocionálním transu jako v té první fázi, ted spíš zkouší, kde jsou hranice a dokáže to sám vyhodnotit. petr má po svém otci klidnou, vyrovnanou, přemýšlivou povahu a právě proto to mám snadné. je tvárný....musím u toho ale přemýšlet, nebýt moc hrrrrr přizpůsobit se jeho smýšlení....pak jde všechno. miluju ho, nadevšechno.
16. zář 2010 ve 21:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
nemohly byste mluvit stručněji, nestíhám dočííítaaaattttt....(pokus o vtip...)....jdu louskat celý dnešní den....
16. zář 2010 ve 21:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nečetla jsem všechno,ale to,co jsem četla mě přimělo ještě víc k tomu si knihu přečíst..tak se pak k Vám třeba taky přidám,když dovolíte :slight_smile:
16. zář 2010 ve 21:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1
ahoj, já když potřebuju ukončit nějakou úžasnou aktivitu, vymyslím petrovi story, která zaměstná jeho mozek tak, že zapomene vřískat a dupat. nevím, třeba že už nebudeme houpat, protože houpačka je unavená a musí si dát jídlo, nebo že křída je tak omalovaná, že musí jít do krabičky spát, aby mohla malovat ráno, že bazén už má tu vodu od koupání dětí tak horkou, že musí vychladnout...... prostě něco, nad čím se musí zamyslet a tím nestihne vyvádět....no není to fér, ale funguje.....
16. zář 2010 ve 22:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 - jestl jsem to dobře pochopila, tak to je něco jako pleny, ale neuchycuje se to na bocích, ale natahuje jako klasické ga'tky, takže to dítě asi nebude tak frustrovat, když se mu sundají a zase nandají zpátky při pokusech na nočník....Zelmirka představ si, že dneska byl malý u babičky /sám - s ním je poslední dobou nejlepší pořízení, když je člověk na něj sám - to je "nejhodnější"/ a babičce normálně šel v poledne spát (do cestovní postýlky)...jsem z toho jelen, doma ho do postele v poledne dostanu leda na odpolední klid s knížkou...ale budem dále zkoušet. Zítra bude ještě u babi (dneska tam i spí, to je po dlouuuhé době, co tam je na noc bez nás...tak je mi i smutno, a hlavně doufám, že to dá) a uvidíme, jestli bude zase spát v poledne...Držím palce, a¨t u vás taky to období problematického spaní přejde.

Taky si říkám, že ti kluci si jsou podobní - to jejich zapálení pro motory, auta, vlaky, traktory, nemluvení (náš trošku začíná - čímž míním opakování několika prvních slabik :slight_smile: )
16. zář 2010 ve 22:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik přesně. představ si pampersky bez sucháče....hlavně je to účelné v tom smyslu, že dítě pochopí, že když chci jít čůrat, musím si sundat nejdřív tepláky, pak spoďárky, pak se vyčůrat a pak zase postupně obléknout. v tom je ten trenink.
16. zář 2010 ve 22:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik nocnik mame na wc na vlastnom tom okruhlom kupelnovom koberceku...mame tam aj mokre utierky ale zaujal ho aj toaletny...takze ak sa spravi potreba tak sa poutiera v stoji a naspat rychlo sup hore, nohavice...tak len umyt rucky...ak nic nerobi...poviem nevadi.... :slight_smile: tak si nechcel...
16. zář 2010 ve 22:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39
dakujem , znie to prirodzene...to emocionalne zmatenie sme parkrat zazili, to je taky pohlad akoze nechapavy, a ze pomoc...ani neviem, co chcem, co som chcel, co sa stalo, je vsetko ok...mamicka zachran ma...hold ako nase burlive hormony...nieco podobne...vidim, ze on nic zle nechce, len sa situacne vela veci nakumulovala a zalezi aj od casu, ci uz nie je unaveny...alebo ak uz mal cez den nejaky negativny zazitok...tak sa to s nim tiahne...jooj...
@blandik dnes sme triedili farebne plastove lopticky (tie na valanie )...pripravila som styri velke nadoby plastove...a zacala som cervenou gulickou, ze ide do tejto nadoby...maly poctivo a so zaujmom hladal cervene gulicky a hadzal...ale moja predstava ze budeme nahodne vyberat gulicky a hadzat do prislusnych nadob...este nie...ale zabavil sa napokon...vsetky cervene gulicky nasiel...sikovny...a s tymi nadobami sa este sam zahral a celkovo fajn
zacali sme kreslit s okruhlymi kriedami farebnymi na tu stojacu tabulu, co je ako maliarsky stojan, kde sa da dat rolka papiera zn. ikea...dnes sam k nej pristupil a urobil mimovolne par tahov s kriedou...dobre sa tie kriedy drzia...dnes bez mojho zasahovania...len som vyjadrila svoje potesenie...takze dalsie zabavenie...tak som rada, ze postupne sa to rozsiruje... :slight_smile: to pole aktivit
16. zář 2010 ve 22:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
jj, kreslení na tabuli je fajn, to hodně používám, malujeme si třeba nějaké situace, kde si neví rady a on to prostě namalované snáz pochopí. tak se naučil třeba uklízet, namalovala jsem krabici, a on do ní jako dával hračky.... jenda čára auto, druhá čára medvěd, další čára žirafa.....pak to aplikoval v praxi......

a teď máme problém s pohlavím - paní a pán, teta strejda, babička a děda.....kluk a holčička, totální zmatek.....je babička pán? je teta strejda? baví mě to.....

16. zář 2010 ve 22:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 super napad, dakujeme :wink: , ja som bola do cca 13 na fotkach s tatou jen teta...nechcel si priznat, ze mama je nejaka oddelena...potom som uz bola mama, to sa hanbil to vyslovit...vzdy tak sklopil pohlad, od 15 som mama ako vysita, aj 100x za den...to co popisujes je riadna sranda, tak fakt zacina si jasne uvedomovat pohlavne diferencie a role, testuje,parada :slight_smile:
16. zář 2010 ve 23:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem, @berenika39 - fajn aktivity :slight_smile: U babičky dneska ráno přendával papírové kuličky a dřevěné kuličky kleštičkama na curk. Ale momentálně ho hrozně baví jakože něco vařit a míchat a pak dávat ochutnávat. Pak taky vzal babičce tácky pod hrnečky a dával nám to, že to jsou placky a že to pálí, tak jsme foukali a jakože jedli. Ten stojan na kreslení - dobrý nápad. Pročetla jsem letem světem diskuzi - zaujalo mě velmi, jak reagovat na nežádoucí komentář ohledně dítětě - u nás situace z poslední odby - tchýně - komentovala výchovnou metodu nějaké známé před naším - "jejich dítě taky ve dvou letech nemluvilo jako Miška a tak na něj šli CHYTŘE - odmítli mu dávat to, co po nich posunkama chtěl, a nutili ho věci vyslovit. UFF. Ale líbí se mi to, že by se člověk měl natočit k dítěti a negativní komentář vyvrátit, obrátit v pozitivní. A pozitivní šikulkování opravit na konrétní konstatování. Taky to 3x zopakovat, jak, co a proč děláme a jak si to přejeme. Že se to druhé osobě takto zažije.

Ale jinak pořád "bojujem" s tím Miškovým tata, tata...holky, ono je to někdy dost těžké, když k němu v noci vztanu, že pláče a on začne sebou vztekle házet v posteli a volat tata, tata.. v podstatě, když je manžel doma, tak se ode mě nenechá utěšit téměř u žádného pláče. Ke všemu chce tátu. Večer dává mléko táta, ukládá ke spaní táta, ráno pro něj chodí, v noci taky...Ráno se malý ode mě ani nenechá přivítat, to se čertí...já k němu může, až jak se rozkouká. Ale když táta není doma, nic takového se neděje...Sice se to trošku uklid'nuje, před cca měsícem nemohl manžel málem ani na záchod ani zmizet z oči v bytě, aby se malý nezačal čertit, že táta jde někam....Nemyslím, že by se malému nějak dařilo si věci vymrčovat (a proto se na tátu upínal), a taky že by ho manžel při tom ignoroval, dělal mu "naschvály"...Vím, že už jsme to tady probíraly - dítě začíná vnímat role členů domácnosti - mámy, táty podle svého vlastního pohlaví - od toho 1,5 - 2 roku. Někdy to je ale pro mě náročné...Hlavně to, že malý třeba pláče, já bych mu chtěla pomoci, ale on mě nenechá přiblížit, může jen táta..(a ten je třeba na záchodě). Chápu, že je potřeba malého respektovat v jeho volbě, ale pak tam jen tak stojím a koukám na něj, dřepím v určité vzdálenosti a říkám si, co je vlastně správné - nechat ho tam s tím, že když chce tátu, tak si musí holt počkat a poodejít, nebo tam dále dřepět a koukat nečinně jak soptí?
16. zář 2010 ve 23:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem - u nás miluje prohlížení fotek, komentuje tata, mama, baba...a fascinuje mě, že pozná mě jako předpubertální holku, babičku jako čerstou moji mámu - že nás pozná i před 25 lety například...
16. zář 2010 ve 23:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 @blandik mne sa tie treningove gatky neosvedcili z jedneho prosteho dovodu - ked ich mala na sebe, mala pocit, ze ma plienku a nemala problem do nej cvrknut a nic nepovedat. teraz davam pre istotu plienku na denny a nocny spanok a uz malokedy cvrkne (dnes rano sa dokonca pytala ciki :dizzy_face: a plienka bola sucha), ale to pripisujem tomu, ze uz ma riadne zafixovane, ze sa cika do wc. a jednu extra vyhradu mam voci treningovym pamperskam - aj ked sme boli bez nehody, tak po celom dni stahovania sa zvycajne roztrhali (latkove ten problem nemali). ale je to iba moja jedina skusenost, takze inym maminam sa mozno osvedcili :wink:
16. zář 2010 ve 23:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik presne toto s fotkami sme skonstatovali vcera...aj ked nespoznala babku za mladi, iba svojho ocina na maturitnej fotke, ale predsa je to uz skoro 20 rokov a mal vtedy vlasy :grinning: najradsej sa ale pozera na fotky kamoskinej dcery, s ktorou sa casto stretavame (je rovnako stara ako Lala) a dokonca seba na fotke oznacuje za "Zusku"

a co vy mate s tatom, to mame my s maminkou. a niekedy vidim na muzovi, ze ho to mrzi, aj ked my to mame v podstate od narodenia - tatinko sa mohol priblizit az v okolo 4m. a mne to obcas tiez vadi, lebo by som ocenila, keby som nemusela vzdy vsetko robit ja :slight_smile:
16. zář 2010 ve 23:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik to si myslím že je naprosto vpořádku, to s tím "chtěním tatínka". Jsme na tom stejně. A buďme za to rády, opravdu. Víš kolik je dětí, které tatínka nejenom že nemohou vyzývat, ale nikdy ho neuvidí? Je to jen období, jsem si tím jistá. Není v tom ani trocha nevole - že by maminka nebyla důležitá, jen si potřebují ověřit, že táta je tady a vždycky a přijde, když to potřebuju. Petr v noci zásadně čůrá s tátou, v klidu,rychle a hned spí dál. Když přijdu já, volá tátu, začne kníkat, neusne, akce na hodinu. Jediné, co funguje, je to přijmout. Říct si, že je to vlastně dobře, jak moc je pro ně táta důležitý, nic víc, nechtít to změnit. To je kontraporoduktivní. I tady je ten respekt na místě.
Dokonce to je ted tak, že když se táta vrátí z práce, petr mě posílá "ven". Tou jeho mluvou: máma ne tady, máma ven...a myslí někam jinam, než jsou oni dva. Sedne si vedle táty, úplně na kraj sedačky, aby na mě nezbylo místo. přisednu si na opěrku - a on - tam nehačá máma.....bim...jakože tam se nesedí, spadnu (on sám tam nesmí sedět, aby nespadl....). nesmírně důležitý je nebrat si to "osobně", důkaz v podobě opětované lásky, když jsme s nima samy, je snad jasný, ne???? to není odmítání, to je snaha o to, být jen já a táta, aby mi ho někdo neukrad.

pokud není místo na tabuli, stojan - máme nalepovací folii, na kterou se dá malovat křídou, dělá to výrobce samolepících folií, dc-fix. je nalepená na skříni, nezabere místo:slight_smile:))))
16. zář 2010 ve 23:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik u nas totez, proste 10 x za den , kde je tata ja mu stale trpezlivo odpoviem, ze je v praci, ze sa vrati..on sa hned pyta, ze ci pojdu spolu papa a brm, brm a ja ze ano..jeho recou, niekedy mu to "nedopne" a stale sa pyta , ci je to tak...je to ok...a potom tak ako u bereniky, kazdy den idu na hodinu samy prec, syn sa tvari neskonale hrdo a kyva mi ostosest papa..tak ked je s nim tak sa pyta na mama...a manzel mu vysvetli kde som, ze ho cakam atd...my sme na tom rovnako v tomto...len vidim ze sa chce identifikovat s muzskou rolou...a ze je to asi tiez nejaka forma separacie, ze sa chce uistit, ze niekde je a kde je...
ked sa tatu dozaduje a mrnci tiez mu trpezlivo vysvetlujem, ze ochvilu je spat, musi chvilku pockat a budu spolu, ak odmieta moju fyzicku blizkost som dalej....v podstate stale ked sa spolu odniekial vratia tak opat chce byt viac so mnou a aj sa objimat a tak
a taka pikoska citam teraz piageta a maly si v nom listoval...rad listuje aj medzi samymi pismenkami a na obale je ciernohneda fotka 2 deti ale dost nevyrazna a presviedcal ma , ze je to mama a tata...tak sa tesim ze 2 osoby na fotke si spaja s nami...inak v pohode dokaze rozoznat deti...aj cudzie...aj nas dvoch v dave ludi malickych a tak...ale 2 osoby blizko prisebe sme tiez my dvaja :slight_smile:
16. zář 2010 ve 23:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
inak ma tak napadlo, ako ta teraz citam, @fem, ze ako je to u vas (u vsetkych), ked sa s muzom objimete, pobozkate? nas teraz rozhana - snazi sa nas oddelit a hovori nenene :fearful:
16. zář 2010 ve 23:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem takhle ted petr vyzaduje chození za obě ruce. jedna ruka máma, druhá ruka táta. umí počítat do dvou :grinning: , tak vždycky zahlásí "máma,táta,dva", nabídne nám ruce a jdem. přitom sám se mnou nebo sám s tátou za ruku nechodí drží se blízko, ale nechce se "vodit". to jen tak demostruje pro okolí - kuk, já mám tátu a mámu.....
16. zář 2010 ve 23:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@prsky u nas v pohode, zacal to vnimat velmi skoro, s nadsenim, velmi sa tesi...nadherny usmev ma vtedy...taky iny, ale od malicka sa objimam aj so psikom...a tiez to vnima v pohode, aj s nim komunikujem, tiez pride psicek a pohladim ho, ak to potrebuje...alebo ziarli a nas maly sa tak sprisahanecky usmieva a tesi sa z toho, ze takto ma byt :slight_smile:
16. zář 2010 ve 23:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 krasne :slight_smile:
16. zář 2010 ve 23:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek