Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?
Většinu lidí, co znám, co se setkali s touto knihou nebo seminářem manželů Kopřivových, jejich principy nadchli. I pro mně bylo jejich objevení osvícením a přesně tím pravým... Jenže - přečíst knihu je jedna věc a každodenní realita věc druhá. 😒 Výchova je nesmírně těžká, zvláště když jsme sami vyrůstali v "typicky české výchově" a máme ji tak v sobě i podvědomě. Člověk se pořád přesvědčuje, že se bude chovat ke svým dětem jinak... a pak najednou s údivem a úděsem zjistí, že z něj vycházejí přesně ty samé věty, které slýchával jako malý... že jsou to jen pokyny, příkazy, rozkazy, křik... Nervy v kýblu a přitom dítě stále neposlouchá a co víc, je to čímdál horší... 😨
Převést principy RaR do praxe je těžké, hlavně ze začátku, je třeba toho v sobě hodně překopat... ale já věřím, že se to bohatě vyplatí, proto jsem rozhodnuta se s tím poprat. 😎 Vím, že RaR má i tady na Koníkovi spoustu příznivkyň, proto bych chtěla založit prostřednictvím téhle diskuse takový malý klubík 😵 , ve kterém si můžem pomáhat s různýma situacema, jak je řešit, povzbuzovat se, sdělovat si co pomáhá a co ne... a tak 🙂
@blandik já klidně chlapečka usměrním - tuhle jsem jedné dračici řekla - my tu byli dřív, ty sis hrála na písku, tak se tam vrať. Pěkně zkrotla. Marián ale zase není takový, aby nepohodil hlavou a nešel jinam. Ale i sám se dokázal ohradit - To je mojééé" vytrhl holce lopatku a dřepl si na písek zády k ní. Takže je to spíš podle toho, co moje dítě ustojí a pochopí. Když by hrozil plačtivý výstup, budu ho bránit víc než když to je malého celkem jedno, jestli si vyleze na koně nebo na auto. Pro mě je vždycky kritérieu tak nějak "klid zbarní" konsensus všech.
Marián nesnesl a ani nebyl ochoten jakoukoliv organizovanou stádní zábavu - jednou jsme byli v MC a zdrhla jsem s bolením hlavy a on praštěný přes obličej tyčkou od stanu. Myslím, že na toto si batole zvykat nemusí. Automaticky do toho vpluje ve třech letech ve školce. Pak to přivítá jako bezva aktivitu. Marián byl totálně imunní a ve školce se bez problémů do všeho zapojil. Nic jsme nezvykali. Byl jen se mnou nebo v létě občas s apní na hlídání na hřišti. Je to taky povahou
A jdu si prohlédnout se svým dítětem cizí hračky. Taky to dělá, když ho něco láka a stydí se jít sám - jen chvilku, je to oprsklík. 😎 Nikdy to nikomu nevadilo, ale je fakt ,že chodíme většinou na zahradu MC - tzv. Řepík, kde jsou hračky obecní, takže ničí, tudíž když ji nemá nikdo v ruce, tak je volná.
A taky zásadně jsem nikdy nenutila děti, by půjčily něco, s čím si hrají. To tam zhusta vidím: půjč mu to, ty jsi ale ošklivá a lakomá holčička - (rok a půl) To Mariánka bráním - "až to položí, můžeš si to půjčit chlapečku ".
@zelmirka1 hodně to souvisí s věkem, pořád se ten jejich vztah ke všemu - i k dětem, dospělým, vyvíjí, za nějaký měsíc to bude jiné. petr je od vašich dětí cca o čtvrt roku starší a je to tak, že to, co píšete, proběhlo zkraje léta, teď je to už o něčem jiném. musí si nejdřív ty vztahy vyzkoušet, oťukat, nabýt důvěru, pak se teprve pustí do nějaké kooperace🙂)). určitě bych se nesnažila to jakkoliv ovlivňovat, jasně, brát je mezi děti, samozřejmě, ale at se tam chovají jen tak, jak je JIM příjemné. to je jedno, že kámoškino dítě to má jinak, na to zapomeň, zbytečně tě to stresuje a na vývoj tvého malého nemá ten sousedův kluk absolutně žádný vliv - je to indivinduální.
petr má v sobě nějaký barometr, jezdíme ty víkendy s pořád stejným okruhem lidí, od dubna. a on tam má své favority a taky pár lidí, které bojkotuje a nemusí. a není to o tom, jak se mu kdo věnuje, jak moc na něj mluví, jaší. ne, on si sám vybral, kdo je ok a kdo ne. stejně tak na ulici, někdo mu sedne a dá se do řeči, někdy se mě chytne za nohy a schová hlavu a nic. nenutím ho k žádnému "řekni tetě blablabla", stejně je to marný🙂)). dospělí to taky tak mají, ne? a dítě je dospělý, který ještě vyroste.
hračky na hřišti je jasná věc, ty naše mají jiné děti a petr má hračky jiných dětí. přeci si nebude hrát s tím, co má doma pořád, chce něco jiného, neokoukaného.
jinak jsem si všimla, že petr rád reaguje na babičky jiných dětí, jsou klidnější, trpělivější, dovedou s ním nějak líp mluvit
než ukřičené a tlučící mamky. (doufám, že na to nemá vliv můj pokročilý věk🙂))).
u nás v sousdení vesnici je krásný hřiště - taky obecní - dopo je mateřinky a odpo pro všechny. ted tam postavili obrovskou trampolínu, takovou tu zasíťovanou. to je ovšem zkouška nervů. logicky se tam děti musí prostřídat a to ještě tak, aby tam byly současně zhruba stejně velké a těžké a neublížili si. takže jakmile se zavelí střídání, je jekot. všeobecný, ty menší, kolem dvou let - to je opravdu oříšek. začne ječet jeden, necíííííí nejdůůůů eštěěěěěě a ostatní se přidají. nedaří se mi petra přesvědčit, že je čas vylézt. pak to vypadá tak, že se některá z maminek vyzuje, vleze tam a postupně děti přistrká ke kraji, kde jsou odchyceny. mě se to moc nelíbí, ale petr to miluje, po spaní okamžitě hlásí hopa hopa a jedem. takže mě to dneska čeká opět, je krásně, ale netuším, jak na něj. ostatní už pochopil, houpačku, klouzačku, že je třeba odejít, vystřídat se, ale ta trampolína je tak nová, tak zábavná - nejde mu to do hlavy,proč by měl vylézt..
tak držte palce🙂.
a MC mám úplně stejně, jednou a dost. kravál, nepořádek, jekot, petr dostal do hlavy dřevěným kočárkem a kluk si o jeho tričko otřel nudli no a šli jsme domů.
baby, preberate presne veci, co ma momentalne trapia pri vychove
este by ma zaujimalo, ako reagovat v ramci RABR na situaciu, ked ninka ide k cudzim, povacsine starsim detom {rovnako stare ju vobec nezaujimaju} a tie ju odmietaju a nechcu sa s nou hrat 😅 lebo ked sa snazim jej vysvetlit, ze deticky su starsie, hraju sa medzi sebou a podobne veci v momente, ako ju chcem odviest prec, tak hadze hysteriu 😝
rovnako ako pravidelne situacie, ked ideme peso na prechadzku, ide vzdy opacnym smerom, ako potrebujem.. niekedy sa to da ustat, ale ked sa ponahlam, alebo potrebujem nieco konkretne vybavit, je to tazke, lebo na ninu nezabera nic, uz som pristupila aj k "drastakom", ze odchadzam prec, nevidi ma.. ale ona si ide stale za svojim 😖
@blandik tak ako pisali ostatne maminy, v situacii s konikom by som povedala, ze sme tu boli prvi a ked si moje dieta zajazdi, tak ho pusti - teda ak nezasiahnu jeho rodicia. co vacsinou v tom veku nezasiahnu (teda aspon tu). pokial sa ku konikovi dostalo dieta rovnako stare ako lukas, nechavam ho, nech si to riesi sam.
inak ani lukas nemal rad spievanie a tlieskanie na krabbelgruppe, ale nevadilo mu pozerat sa na ostatnych, ktori to robili. inak tam chodil rad, mali tam ine hracky ako doma a to mu vyhovovalo. hluk tam sice obcas bol, ale normalny, nie nejaky extra.
teraz chodi uz do spielgruppe 2x do tyzdna a co je fajn - nemusi sa venovat spolocnym akciam, ak nechce. nechce spievat nemusi, nechcel malovat, nemusi. moze sa miesto toho hrat. cize ma slobodnu volu. ako to chodi v skolke netusim, kedze ta je az od 5 rokov 🙂
co sa cudzich hraciek tyka - je to aj u nas tak. na piesku sa hra vzdy s cudzimi a s nasimi sa hraju ostatne deti. pokial si ich nevedel sam vypytat a chcel odo mna, aby som sla s nim, tak som isla. poziciavat nemusel, ale vacsinou ked si vzal nieco od inych deti a oni chceli jeho, tak som mu vysvetlovala, ze ved on ma chlapcovu, tak chlapcovi moze dat svoju. vacsinou dal. mal par hraciek, ktore nedal ani tak, ale to som ani nesilila, skor som vysvetlila chlapcovi, ze tu konkretnu nie, ale inu moze. a to aj potom klaplo.
@berenika39 to s tou trampolinou poznam. mam podobnu skusenost z leta, z bratislavy. skratka sme nevedeli deti (lukasa a kamoskinu dceru) dostat von a uz tam bol rad, tak tam manzel vliezol a deti stiahol dole. no bez protestov sa to neobislo ani u jedneho 😉
@veronika81 ked uz pre nic ine, tak preto, ze pekna/sikovna/zlata je vseobecne hodnotenie osobnosti a co si ma z toho dieta vziat? ze je take stale? preberalo sa to tu v ramci pochval (pocitaj trosku strany dozadu) - chvalit treba danu cinnost, ktoru dieta robi (napr. nakreslilo postavu aj s rukami a nohami a ocami, tak povies, ze krasne nakreslilo oci aj ruky a nohy - proste presne pomenujes, co urobilo dobre/pekne/spravne - pripadne povzbudis do dalsej cinnosti - a co keby sme jej nakreslili aj vlasy/usi/ciapku?)
@zelmirka1 u nas je to podobne, len zatial neprotestuje pri inych detoch, na jej vlastnych hrackach jej zatial moc nezalezi - este si neuvedomuje, ze su jej - stretavame sa casto s kamaratkou rovestnickou a tu akceptuje, ale tiez sa casto "biju" o jednu vec, lebo samozrejme, len co jedna z nich nieco zoberie do ruk, tak to u druhej vzbudi zaujem a chce to tiez. Ked je moja mala ta, co hracku vzala ako prva a kamoskina k nej pride a chce si to tiez pozriet, tak jej moja povie "au" (akoze upozornenie, ze ked s tym neprestane, tak "vyfasuje") a potom ju aj capne/odstrkuje. vtedy zvykneme "zakrocit" v zmysle, ze kamoska hovori svojej dcere, ze Lala si hracku pozicala a tak jej ju teraz musi nechat, kym sa pohra, ze jej ju vrati a ja svojej vysvetlujem, ze si hracky nemoze brat bez opytania - no niekedy ako v kocurkove 😀 Ine deticky, napr. na ihrisku si vsima, hlavne starsie ked robia nieco z piesku, tak to stoji opodial a pozoruje ich. Nema rada, ked sa jej starsie dievcata "vtieraju" - stava sa nam, ze ju chcu objimat a dokonca ju raz chcelo ine dievcatko pusinkovat - tak to bola ina kalamita. Chlapcov ale znasa lepsie, dokonca s nimi akoby koketuje (smeje sa na ich grimasach a tak - lebo oni sa zvycajne zacnu predvadzat, ked vidia zaujem baby).
@bezaz myslim, ze ine, ako robis sa ani neda. proste treba vysvetlit, urobit tak, ako si vysvetlila, pockat, kym prehrmia pocity a vysvetlit si, ze chapes, ze je nahnevana, ale a zas vysvetlenie. Alebo skusit ponuknut inu aktivitu, ktora ju laka aspon s takou intenzitou ako tie starsie deticky.
Ked ide opacnym smerom ako ty a ponahlas sa, tak zasa...Ninka, ponahlame sa tam a tam. Ked nejde, tak jej povedat, ze ak nepojde, budes ju musiet nalozit do kocara .. ked aj tak nejde, tak nalozit, ak mas trochu casu, pockaj, kym sa vyzuri, vysvetli, ze sa ponahlate a tulat sa budete zajtra (alebo povedz cas/den, kedy tak realne budes moct spravit). ak sa bude chciet trosku poobjimat, tak samozrejme aj to (Lala sa na mna uz hadze hned, ako ju burka pocitov prechadza, ale zvycajne hned ako vysvetlujem zasa, tak sa este raz, ale s mensou intenzitou nahneva).
@berenika39 píšeš úžasně zábavně - úplně to vidím, možná i proto, že na to koukám prismatem stejného věku a očí 😀
trampolína spíš k vzteku, co? 😅
@bezaz když jsem kamkoliv šla a spěchala, tak zásadně vrazit mrně do kočárku. Až do tří let. Jinak by bylo pláč a skřípění zubů. Když jsme se šli toulat, tak pěšky, ale kamkoliv cíleně jsem brala kočárek. Nemá to cenu. ... JSem se fakt už smála, když se tu objevilo téma, do kdy je jako slušné používat kočárek, aby lidi neřekli - že dvouleté dítě se přeci nebude vozit, musí si zvykat, je to ostuda ..bla bla bla. Taková kravina. Důležité je dojít tam, kam potřebuji se spokojeným a odpočatým dítětem. Teď zase někdo založil dotaz, zda tříměsíční miminko narozené o dva měsíce dřív není vyčůrané, když se chce chovat. Já fakt nemůžu z takovehlech dotazů. Kam se poděl cit, empatie a obyčený zdravý rozum? Blandik a berenika jste tam psaly a obdivuju vaši zdrženlivost a trpělivost - já už jsem ji tedy při téhle otázce ztratila. 😒
@kubaka no ja kocik nepouzivam takmer vobec - mala v nom vobec nechcela byt, az od cca roka zvladala v kociku kratsie cesty aj to s muzom. teraz uz zvlada aj so mnou, ale ja som z kociku viac unavena ako z nosenia, takze ju donho vrazim max ked idem na nakup 😉 a v poslednej dobe uz ma celkom slusnu vydrz, takze manducu nosim pre istotu
bezaz,
proč si ju nehodíš na ramena? jakože na "koníka"? bude spokojená a nebude ti utíkat..já to tak dělám pokaždé když chce utéct...dostane na výběr bud půjde kam se musí a nebo na ramena..takže někdy dá nakonec ručičku a jdeme někdy ne tak skončí na ramenou kde je absolutně spokojen....někdy totiž taky kočárek neberu protože třeba vím že kam půjdu budou schody atd....
neboj ona postupně začne rozumět že cesta má taky účel a cíl, u nás už to začíná že to fakt už i pochopí a většinou i poslechne....
moc dakujem za nazory, skusim nieco na nu vyskusat 😉
@kubaka tiez mi kedysi prislo divne, ze matky vozia take velke deti v kociari, ale ako sama zistujem, niekedy je to nevynutnost 😒
@meleri na ramena som ju este v zivote nedavala, tak ju nosi len muz, aj to nie je z toho nejak nadsena, takze neviem.. okrem toho, my chodime bez kociara von hlavne, ked prsi alebo je zle pocasie, vylozit si ju na chrbat v spinavych gumakoch nie je pre mna moc lakava predstava 😅
@blandik ja si zase nemyslim, ze ma rodic zasahovat v takom pripade ako ty opisujes s tym konikom.
jedno je iste, cudzi chlapec vyliezol na konika skor.... to je zivot. deti sa musia naucit presadit same. nas matky casto bolí, ked vidime, ake je nase dieta nepriebojne, ale tym, ze to vybavime za nich im nepomozeme.
Kubaka uvadza, ze by dietatu dohovorila....dobre, ale ak nezlezie z konika ani po dohovore? vsak sa nebudeme natahovat s cudzim dietatom. (ved tu sme uz v silnej vyhode ako dospely clovek a nemame na to pravo)
podla mna najrozumnejsie by bolo vysvetlit to rodicovi a ten by mal zasiahnut. mal by povedat svojmu dietatu, ze druhe dieta tam bolo skor a preto ho musi pustit. (samozrejme, ked tam rodic nie je, neda sa to...)
hracky by som si s dietatom isla pozriet a kludne by som detom povedala, ze Miska zaujima ich auticko.....
@filipal som si predstavila, ako idem za maminou takeho krpca (tie sa zvacsa zgrupia v jednom rohu ihriska a su rady, ze ratolesti nevidia, akurat im vynadaju, ked sa biju, alebo si ublizia) a docela ma to pobavilo 😀 . ja by som tiez za svoje dieta este dohovorom zasiahla, pretoze sa ma naucit komunikovat a ako inak sa nauci riesit konfliktne situacie, ak ich nebude vidiet riesit mna(muza)? ak by to dieta neustupilo, tak svojmu vysvetlim, ze mudrejsi ustupi a ze pockame. 2r. deticky su este male na to, aby si to vykomunikovali s tym starsim dietatom same. moja si ma k hojdackam/konikovi/smyklavke vodi so sebou, takze tu istotu este potrebuje 😉
co sa tyka kolektivnych hier v skolke: vela deti to neznasa. najlepsie je najst skolku, kde to respektuju. moj syn sa do kolektivnych hier nikdy nezapajal. jeho ucitelky to chapali a nikdy deti nenutili. mozno to ma po mne, ja som tiez skor individualista. dokonca odmietal karneval. doma sme si vyrobili masku kocurika a ked sme dosli do skolky, strasny rev! ( a to uz mal hadam 5 rokov)ja som bola z toho dost nestastna, ale ucitelka mi velmi mudro povedala, ze nech necham tak, zobrala ho na ruky a nosila ho v naruci.. citil u naj istotu.jednoducho si nevedel predstavit, ze tie zname tvare su zaroven niekym inym....bal sa. no, hovorim, velmi mudre ucitelky. ja som bola dost mlada, az dnes mi niektore veci dochadzaju....
@prsky ja viem, ze su male....ale aj ty si "velka" oproti tomu 4 rocnemu. chapes, myslim si, ze dospely nema pravo vychovavat cudzie dieta. ani mne by sa nepacilo, keby nejaka matka vysvetlovala mojmu synovi, mozno pre mna
" nezmysly". to viem, mamicky "nechcemurazit" sa nestaraju o svoje deti a potom je tazko! ale aj s takymi detmi budu musiet nase deti vychadzat....
vsak citam este raz tvoj prispevok...pises podobne....
@filipal jasne, rozumiem, ale tiez som zazila na smyklavke, ze moju krpatu chlapec predbiehal tak,ze ju odstrkoval (dost nebezpecne). najprv som to nechala, ale ked to urobil druhykrat, tak som s nim hodila rec. zo zaciatku bol drzy a potom sa vyhovaral, ze jeho mamina s tym suhlasi a ked som mu zahlasila, ze sak mozeme ist za maminou a spytat sa jej, tak stichol. este sa mojej malej postavil na koniec smyklavky a zacal kricat, ze ho kopne, tak som sa mu zadivala do oci a on prestal s vystrajanim. jeho mama sedela daleko, ani len ockom ho nesledovala, takze predpokladam, ze jej bolo jedno, ci jej syna niekto vychovava
@berenika39 😀 😀 😀 😀 😀
to s tou trampolinou je dobre!!!!
@prsky ano to je zial realita! preto som vzdy na ihriskach trpela!!
radsej sme sli do lesa. tam sme mali klud. u nas je na kraji mesta obrovsky park, ktory ziva prazdnotou. tam sa matkam nechcelo! tie klebetili rovno pod domom a sustavne boli s ich detmi konflikty. tu naozaj plati, ake matky, take deti... ☹
@filipal no když říkám "bráním dítě" tak tahle situace se stala fakt asi 3x ! To jen když to jde do extrému nebo hrozí shození z něčeho. za matkou dítěte bych nešla ani omylem 😉 a v drtivé většině jsem malého vypustila na hřiště a z lavičky ho jen pozorovala - ať zakouší lidskou minidžungli sám. Vím jak to myslíš, malej si taky všechno vyřídil na písečku sám 😀 Odpovídala jsem na konkrétní dotaz, ale sama za sebe říkám, že to většinou nechávám být - když nedojde na pláč a plácání lopatkou po hlavě nebo házení písku, tak ať si zkoušejí síly na hřišti samy děti mezi sebou. Když vidím, jak tam matky v jednom kuse dětem do něčeho kecají.. to jsem nedělala nikdy ani s Danem. Teď už je ve školce, na hřiště skoro nechodíme. Malej je takovej smířlivej, nekonfliktní - docela se umí nenásilně a zdravě prosadit, ale taky nejde do nějaké bitky. Hned je s každým kamarád a nabádá ho ke spolupráci a hraní, takže si z těch situací obvykle už vybruslí sám - co jsem tak pozorovala. Když jsou roční, dvouletí, tak to ale ještě trochu zásahu potřebuje, pokud je třeba a něco hrozí.
Ale máš pravdu, že není třeba vychovávat cizí dítě - to když jsem se ohradia, tak by to mělo být formou upozornění na mých nároků a práv, soustředit se jen na své nároky. Neříkat, co dítě má a nemá a mělo by.
Tudle jsem si vzala v jednom penzionu do ruky šipky, z pískoviště vystřelila asi pětiletá holčička, že si chce taky házet. Na to jsem jí řekla, že teď jsem si je vzala já a házet si budu taky já tak dlouho, dokud mě to bude bavit. 😎 zapíchla se zpátky do písku. 😎
včera dobrýýýý! dětí bylo na hřišti mraky, sluníčko táhlo...ale škola života nastoupila: hned na začátku na petra z výšky dopadla taková hamburgerová metrová slečna - a bylo to. trochu pláče, leknutí, a od té doby reagoval na střídání na trampolíně dobrovolně, rychle a sám. velký děti - postrach....
z toho plyne heslo dne: NEUČ SE, ŽIVOT TĚ NAUČÍ.
hezký den🙂)))
baby, poraďte ako na rozmaznaného žiarlivca 😅 ja už to skúšam kadejak, aj rešpektujúco, aj nerešpektujúco 😝 ale výsledok zatiaľ nijak valný. najobľúbenejšie slovné spojenie posledných dní je "ale ja chcem..." situácia zo včera :
Ja: veve, pozbieraj si hračky zo zeme.
Veve: treba mi cikať (a išla na vecko, kde sa zdržala asi 10 minút babraním sa v úmývadle)
Ja (ked už mi dochádzala trpezlivosť) : veve, tie hračky
V: treba mi cikať (konečne sadla na vecko, potom si šla umyť ruky a zas stvrdla pri umývadle)
došla akože nič a mi vraví "chcem večeru" ja jej "tie hračky" a ona na to "ale ja chcem večeráááááááááááááááť" a rev jak kieby ju z kože drali ...
čo ďalej robiť?
ja som to nezvládla, som jej sucho oznámila, že ja chcem, aby upratala hračky a večeru jej dám, až ked uprace, na čo samozrejme reaovala polhodinovým vreskotom (má 4apol 🙄 ) , niekoľkokrát sa skúšala usadiť k stolu, že ide večerať, na čo som ju vždy odviedla do izby samozrejme vždy s megarevom (ja som medzitým stihla uhodiť kuchyňu, aj hračky a pozametať, takže neupratovala by sama)...no skoro 3/4 hodiny sa z toho skúšala vykrútiť, ked teda konečne uznala, že neuspeje, tak mala upratané za 7! minút (to aby ste videli, že som po nej nechcela vyglančiť celú izbu,. len pozbierať hračky a poukladať, kam patria, teda pohádzať, kam patria 😝 )
a takéto boje o moc, respektíve vyzutie sa "z povinnosti" máme viac krát denne.tak radte, ako na ňu, aby som ju neudupala, ale zas aby aj ona pochopila, že musí aj ona trocha spolupracovať a nemôže rodina stále fungovať, ako ona chce. to, že chodí von v deravých teniskách, lebo tie sú najlepšie 😝 a podobné veci už ani neriešim, lebo by bol rev ozaj non stop, takto je aspoň občas ticho 😅
@cairka
podla mna si postupovala rozumne. nemozes jej tolerovat, ze si nebude plnit povinnosti.
zvladla si to vyborne. podla mna by bola najvacsia chyba, keby si hracky upratala za nu, alebo dokonca pristupila na to, ze chudatko je hladne a nalozila jej veceru.
moja 5 rocna neterka, zacala teraz strasne manipulovat so svojou mamou. zistila, ze funguje, ked povie, ze je unavena.
ked ma upratat hracky, je strasne unavena. ked ma dat zajkom travu, tiez je strasne unavena...
aj si lahne. sestra vymyslela taktiku, ze ide robit nieco atraktivne a ked sa chce neterka pridat, pripomenie jej, jej unavu a ze ona iste nemoze, lebo je unavena, nech si radsej oddychne....zvycajne si to rozmysli a hracky za 5 minut uprace... 🙂
@berenika39 😀 😀 je to tak!
Baby, prečo nie je dobré, keď druhým deťom ktoré stretneme sa prihovorím štýlom.. aká si zlatá/ pekná/ šikovná!? Väčšinou niečo v tomto štýle zvyknú druhí povedať môjmu malému (nie úplne cudzí, ani ja sa cudzím deťom neprihovorím, iba ak poznám ich mamičku a zastavíme sa pri sebe).