• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
@zelmirka1 neboj, ani nas jonas nespi vzdy v aute. a niekedy nepomoze ani dlha cesta. ked sme sa naposledy vracali zo slovenska, tak spal akurat tak 2 hodinky. ked si predstavis, ze je to 850km, tak to bolo vesele. stali sme skutocne kazde 2,5 hodiny a cesta trvala 12hodin. ale neplakal, pozeral, hral sa, len nespal :wink: cestou na slovensko spali obaja vela, takze sme tu cestu urobili za 9 hodin - pre porovnanie. :wink:
a s tou hudbou - lukas zaspava vecer pri country. vola to cd ujo s gitarou. prehravac nam znarodnil minule leto - mal 2 roky a odvtedy ho ma v izbe. naucil sa pustat si ho a teraz si uz pusta cd sam. ked sme skusali inu, kludnejsiu muziku, tak sa mu to nepacilo a vzdy si to cd vymenil. ani ako babatku sa mu nepacili uspavanky :slight_smile:
8. říj 2010 ve 13:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
jaaj baby, u nas sa zasa nespi, boli sme vonku bez kociara, nech si uzijeme slniecka, mlada si vynicila, ze domov sla s placom, co uz nevlada.. tak sme si pekne lazkali do postielky, prosila si "meme", tak som jej ponukla prso, do 10minut zaspala, lenze v momente ako som sa zdvihla z postielky, uz sa na mna pozerala, skusila som ju ukludnit, ze si idem len pre knizku, hned som spat, tak si lahla, vydrzala asi 5minut, kym som precitala 2strany a posadila sa ze dospinkala :stuck_out_tongue_closed_eyes: nepomohlo ani prehovaranie, ze len si polezka a oddychne, nie, v momente hned dole z postielky a chodit :pensive: ja som unavena ako fras, by som zaspala do 10minut a ona nie a nie a nie :stuck_out_tongue_closed_eyes:
8. říj 2010 ve 13:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bubelko :wink: to je super ze si vybral sam co mu vyhovuje, ved ja postupne nieco skusim len maly je strasne fascinovany prehravacmi a technikou ze zatial sa mu viac paci si nieco pustat, vyberat a to ze moze pocuvat je akosi vedlajsie. Inak ked sedi v aute a pozera je super, maly je netrpezlivy, dlho nevydrzi len tak sediet, ked cestujeme ku svokrovcom do ciech co je 500 km tak jednu cestu ideme radsej na noc aby spal, druhu cestu musime zastavovat a vymyslam pre neho vselico mozne aby sa zabavil.
Ale ja si stale hovorim ze vsetko prejde, je este maly, zatial ani nerozprava, myslim ze do 3 rokov su vsetky tieto veci so spankom, rezimom, jedenim, hranim sa...take velmi sa meniace, raz lepsie raz horsie a verim ze ako bude vacsi bude vsetko super. :wink:
8. říj 2010 ve 13:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 tak to je, hrozně rychle se to mění, než stačíš vymyslet něco fungujícího, je to už zase jinak. petr měl taky ted nějaké období, že po pohádce večer spustil tak žalostný pláč, že jsem si myslela, že ho něco bolí, ale opakovalo se to s poslední řádkou o myškách....takže zkusil, jestli by ten pláč nepomohl k další pohádce...trvalo to týden,deset dní..a je to ok. seděla jsem vždycky u něj, povídala mu, jak ty myšky taky už spěj, uklidnil se pomalu a spal. pak to přestal dělat. už jsem taky říkala, že něco změním, že ho dám usnout k nám do postele, a on si to sám rozmyslel :wink: :wink: :wink:

najednou se teď změnil, přestalo knourání, začal se sám "obsluhovat", když se vzbudí, nejdřív si sám svlíkne kalhoty od pyžama, vyčůrá se, pak si otevře dveře a přijde za námi, večer si dojde pro pití, prostě jen tak vyleze, přijde do obýváku, napije se a jde spát. my na něj koukali, jakože co se mu stalo....prostě jen vyrostl z toho batolecího, nabral rozum....
vydrž,trpělivost, bude to lepší a lepší
8. říj 2010 ve 14:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte, tak se hlásím - oslavili jsme dva roky. Chtěla jsem napsat, že nám metoda hudby v poledne funguje - čtvrtý den spí..neprochází to úplně hladce, snaží se vylejzat z postele, chodí za mnou do ložnice (kde já ležím a poslouchám housličky), leze mi na postel a já ho sundávám s přísným hlasem, že ho mám ráda, ale že teD' budeme poslouchat housličky každý ve své postýlce a nakonec odkráčí..pak mě několikrát volá, takže mu říkám, že nebudu pokaždé odpovídat z ložnice - jen občas, aby věděl, že tam jsem.. (on v podstatě volá máma neustále za sebou), ale nakonec se zklidní, zaposlouchá a usne... a co mě moc potěšilo, že si tam normálně lehne, vezme si tam hračky, ale nehraje si, usne ve správné poloze...takze díky díky Filipal :wink:

@zelmirka1- jen mě tak napadá, nešla by ta hudba pouštět z pokoje, kde ji máte? já mu nedám přehravač do pokojíčku, ale za dveře a tam slabounce pustím...

@berenika39 - pane jo, to zní jako scifi u nás, že by si sám natáhl kalhoty, obsloužil se...zatím vněnuje max pozornost všem autům a kolům a ostatní věci se dějí jen tak na pozadí :dizzy_face: Ale mění se to furt, přesně - jak se naposled dostal do té své fáze neneneNe, a negoval, tak mi to dalo dost zabral než jsem si zase zvykla a nedávno se šprajcl, že nebude se ráno mýt, ani převlíkat...a že bude rovnou snídat - to jsme mu nedovolili, že ke snídani se chodí čistý, umytý, převlečený...a trvalo mu to od 6 - 8:30 a nakonec nám pomohla až ovečka - ma'násek - která mu to vysvětlila po svém a odvedla ho do koupelny a jakože ho umyla... :grinning:
10. říj 2010 ve 13:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bezaz - já jsem taky myslela, že mi v posteli nezůstane, musela jsem být dost tvrdá - neoblomná, aby viděl že to myslím vážně - pořád dokola vodit do postele nebo ho tam i posílat, sundávat z moji postele a pomohlo asi i hodně to, že nedělám v té chvíli nic, ale jdu si lehnout k sobě do ložnice, přikryju se peřinou a taky poslouchám "housličky" a on pak za mnou pořád chodí a já ho sundávat a posílám zpátky nebo mě pak volá...a já se jen občas ozvu a nakonec tam sám usne (tedy nechci to zakřiknout, stalo se to 4x)...Ta hudba mu pomohla zrelaxovat a přiznám se, že ani moc nesleduji, jestli je zrovna unavený a on sám vypadá, že je naprosto fit, že spát nemusí a tak mu řeknu, a't si vybere 2 hračky a že se jde poslouchat housličky ... s těma hračkama si ani moc nehraje, ale má je tam a na začátku mu to asi pomáhá, protože si ty hračky ukládá ke spánku stejně jako já mu uložím večer (pod malý polštářek)....
10. říj 2010 ve 14:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik
och, to som rada, ze moja rada trosku pomohla. :slight_smile:
pozdravujem Miska a gratulujem! :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
10. říj 2010 v 16:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@filipal - děkujem :wink:
10. říj 2010 v 19:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte dievcata, ja tak rozmyslam a uvazujem o obdobi vzdoru, su chvile, ak si dieta chce spravit nieco po svojom, ze ...ide vseobecne o to nelamat jeho volu prvotne nasilim...ale ja skor vysvetlenim, jednym dovodom, uvedenim casovej suvislosti, popr. nechanim casu a dieta same, akoby spravi , co sa "ma"...ale uvazujem aj za tym, myslite si , ze su chvile, kedy by sme mohli akceptovat volu dietata bez toho, aby sme ho presvedcili o opaku...pretoze vzdor je o tom, ze chcem robit to, co mama nechce....alebo nechcem robit to, co mama chce...pretoze chcem robit to...a chcem to Ja...ide o stret dvoch voli...cize jestvuju chvile kedy by sme malickym dopriali to vitazstvo v uvodzovkach...cize bez toho, aby sme pouzivali aj sofistikovane instrumenty presviedcania a komunikacie?
pytam sa preto, ze vzdor je o tom presadit si svoju volu, ako podmienka zdarneho sebavedomia a vzniku vedomia vlastneho Ja...a je to v podstate vrcholiace obdobie...ja si matne spominam z psychologie, ze treba nechat tak...
samozrejme mozeme uvazovat dalej, ze aby sme nesklzli do vychovy bez limitov...
ale myslim skutocne na tie prexponovane situacie, tie afektivne...ktore sa objavia cez den raz za cas :grinning: , snad tomu verim, ze nie vzdy alebo cely den :grinning:
11. říj 2010 ve 20:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem - ahoj - to je pro mě správné téma, občas to v sobě řeším. Sice právě z opačného úhlu - jestli nenechávám malého příliš často prosadit svou vůli - protože, když nechce, nechám ho na chvilku a pak to třeba jde (nejdu často proti jeho vůli a když jdu, je z toho cirát na dlouho a hodně pláče...)...Ale chápu, co myslíš - jestli nechat dítě prosadit svou v emočně zabarvených situacích aniž bychom uplatňovaly určité fígle, aby splnilo to, o čem jsme přesvědčeny, že je pro něj dobře...

Já myslím, že u takových těch věcí, jeslti se půjde ven nebo jestli si obleče čepici - je to naprosto v pohodě ho nechat rozhodnout a nejít fíglema proti jeho vůli...Ale u věci hygieny bych ho nenechala - tedy tam bych použila fígle (u mě meto da vysvětlení a odložení řešení na později, nechání o samotě s požadavkem (to tedy moc nefunguje))...Já myslím, že tohle se bude hodně časem měnit směrem k jeho vůli - respektíve vzájemné dohodě. Já myslím, že je hodně podstatné dítě přizývat k tvorbě společných rozhodnutí, ne jen se dítěte zeptat, jestli půjdeme ven a přitom to už mít naplánové, že ano (samozřjemě tohle myslím pro starší děti), protože tohle děti starší vycítí a pak si budou připadat podfouknuté v té "možnosti" výběru a prosazení vůle...A tohle se tak nějak postupně u dítěte tvoří... takže ve věku dvou let ho nechám rozhodnout (tak skutečně) ve věcech barvy brčka, výběru jídla, aktivity, které se budeme věnovat, jestli si sedne do kočárku nebo půjde - občas i jestli půjdem ven...Ale když něco potřebuji, abychom udělali, pak mu to vysvětlím proč a jak a že to budem dělat...Samozřejmě krom toho jsou tady hranice, které se snažím udržovat ...ale taky se posouvají postupně - už mi může podávat brýle, které si odložím...

Jak jsem psala, před pár dny jsem řešila, že se nechtěl ráno umýt, převléct a chtěl rovnou snídat - my mu to nedovolili, hodně plakal...říkala jsem si, že tohle jsou právě ty hranice, které by se neměly nechat překročit (i když mu to trvalo 2,5 hodiny než se nasnídal)..ale právě v otázkách - kdy mu řeknu, že jdeme ven nakoupit a on nebude chtít, tak to občas i vzdát a nejít a pak "nemít" jeho jogurt, protože jsme nenakoupili.. ale primárně souhlasím, že i dítě potřebuje zažít i ten pocit, že jeho vůle byla prosazena v emočních chvilkách.

Tohle je podle mě hodně složitá otázka, protože člověk často přemítá, jestli jeho výchova je dobrá, co již může od dítěte očekávat, že bude plnit ve věku dvou let /jestli bych měla travat na tom, že vylitý čaj musí malý utřít, když to vybryndal nebo ho na to upozornit a nechat být po připomenutí.../ - pro mě je to kontinulní zvažování, co už po něm chtít a co jen pomalu ukazovat a k čemu jen vybízet a mít radost z těch malých úspěchů (občasných) a raději ne příliš tlačit na pilu, aby si dítě nevybudovalo odpor k dané činnosti (což je velmi snadné v obodobí "vzdoru")...
11. říj 2010 ve 21:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem - tak jsem nad tím přemýšlela - myslím,že prosadit svou by si děti neměly u vytyčených hranic, protože takto malé děti ještě nechápou, co je vyjímka - jen si pak člověk zadělá na pozdější nepochopení z jejcich strany, když bude trvat dále na stanovené hranici...myslím, že takto malé děti asi ještě hodně potřebují finty, aby měly pocit, že je po jejich, že se nejde proti jejich vůli, ale současně aby potřebné věci se udály (hygiena, nákup)...Asi by se děti měly učit postupně kompromisům a taky tomu, že věci mají své důsledky a to prosazení vůle v pravém smyslu je nejspíše možné až v době, kdy dítě je schopno argumentace...samozřejmě není problém i v dnešní situaci s 2letým - ho nechat rozhodnout, jestli půjdem ven, co bude jíst, co si oblíkne, jestli něco udělá te'd nebo později - ale nejspíše jen v těch situacích, kdy je nám to relativně jedno...V podstatě s přístupem, že se snažíme nejít proti jejich vůli a vyžadovat věci ihned...tak jim dáváme zakusit ten pocit, že se prosadily a současně je po našem, ale už jim to nevadí :grinning: Když se nechce mýt, tak nejde, ale za nějakou chvilku už jde sám a v klidu...Navíc si myslím, že takové to skutečné přizvání k rozhodování o nějakých věcech je možné až tak po tom třetím roce - kdy snad odezní u nich období vzdoru a období trénování ne, nechci, nebudu (tedy doufám, u některých to může trvat až do pěti let)....
12. říj 2010 ve 14:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik lukas ma teraz nieco cez 3 roky a obdobie vzdoru ako svet :grinning: najoblubenejsie vety : nebudem nechcem, nepojdem tam, nemam ta (pripadne tatinka) rad - zalezi od toho, kto mu nieco vycita, nedovolil som ti... plus sa k tomu pridava chcem a otazky typu preco? a keby som mohol? a to vie byt teda riadny cirkus. natrenovane uz ma, tak teraz vyuziva v praxi. niekedy mam pocit, ze s ako dvojrocnym sa s nim dalo daleko lepsie dohodnut :grinning: tiez vela z chovania uz odpozeral od inych deti a to nosi tiez domov. a nie vzdy su to len pozitivne veci :slight_smile: kamaratka, co ma trojicky, ma vsak ubezpecuje, ze po 4tom roku sa to lepsi. a ked ona zvladla 3, tak ja to jedno tiez :grinning:
mas pravdu v tom, ze detom urcite treba umoznit v urcitych situaciach rozhodnut : u nas je to napriklad stale - jedlo. ma moznost si vybrat, co chce na ranajky, ci veceru, niekedy aj obed. to iste oblecenie - farbu si voli sam. a samozrejme cinnosti. o hygiene nediskutujeme, tam je to jasne. a to iste veci, ktore musime absolvovat - skratka mu vysvetlim, ze to a to musime ist urobit. vacsinou to akceptuje - vynimka umyvanie hlavy - tam neakceptuje nic, len plavaren. ale to som pisala uz davnejsie :wink: momentalne si aj sam urcuje postupnost veci - jedenie, kupanie, upratovanie hraciek. a skutocne sa mu celkom dari to dodrziavat bez vacsieho kriku. :wink:
12. říj 2010 v 18:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik ja prave riesim podobne situacie, napriklad minuly tyzden maly nechcel ist von tak sme ostali doma, nechala som ho hrat a ked uz bol mrzuty tak som mu pripomenula ze nechcel ist von ale hrat sa doma tak nech sa hra. Chodil hore dole ale nakoniec sa zabavil. Co je tazsie ze zacina si dost urcovat smer akym pojdeme, ci uz kocikom alebo aj autom stale ukazuje inam, aj by som ho nechala vybrat ale kedze nerozprava tak neviem odhadnut kam chce. Ja si myslim ze si clovek musi urcit ktore veci sa musia sa urobit v urcity cas alebo urcitym sposobm a ine nechat dieta rozhodnut. Da sa najst dost veci ktore si vyberie ale zase dvojrocny sa mi nezda ze by si mohol vybera napriklad oblecenie, to prisposobujem pocasiu, jasne vybrat si farbu alebo vzor tricka ano ale ci pojde bez ciapky alebo s nou rozhodujem ja. Tiez to ze sa najprv umyjeme a oblecieme a potom ideme ranajkovat. Tiez ak musim ist nieco vybavit tak ideme, vtedy si naplanujem nieco co ho zaujme. :wink:
12. říj 2010 v 18:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bubelko - po čtvrtém roce? Ach jo ]... U nás mytí vlasů je taky fiasko...daří se nám jen mírně vlasy opláchnout ve vaně při hraní, a na koupák nechodíme...oplachujeme jen vodou, ale kupodivu se zdá, že to stačí... :sweat_smile:

@zelmirka1 - u nás poslední dobou hapruje i jídlo - tedy Miša ji dost, ale stávkuje s tím, co bude jíst ... my jsme ho zatím nikdy nenutili do něčeho a taky nemá problém se najíst a sníst kolik potřebuje a má z jídla radost...ale poslední tři měsíce nejí maso ani šunku (to mi nevadí, v té době začal jíst vajíčka a te'd i mléčné výrobky, takže bílkovin má víc než dost), ale začíná si říkat třeba na oběd o jogurt...pak začíná bojkotovat zeleninu, už pomalu nevím, co mu mám v poledne uvařit, aby to snědl a pořád si říkám, že nechci tlačit v tomto na pilu, ale zase obědvat jogurt s banánem se mi zdá nedobré...na svačinu si pak ten oběd nedá...No, já mám poslední dobou pocit, že nějaké vysvětlování u nás moc nefunguje - funguje třeba stanovit podmínky, za jakých můžem něco dělat...ale když něco moc chce, tak se s ním moc nedá hnout..mám pocit, že se mění před očima...matně si pamatuji ,že něco podobného jsi tady před časem sama psala a že pochybuješ o rabru, jestli funguje :wink:
12. říj 2010 ve 20:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik jedlo je kapitola aj u nas, maly tiez dost vymysla pritom som ho nikdy nenutila, dokonca si zvykol niekedy jedlo vypluvat co musim predychavat aby som nekricala lebo to ma fakt hneva. Casto stoji pri chladnicke a chce jogurt na ranajky, obed aj veceru takze dohodnut sa ze niekedy jeme nieco ine ma stoji dost velke usilie. Dnes napriklad odmietol polievku na veceru tak ide spat hladny. Muz mi hovori ze to nie je dobre ze zle zaspi tak neviem :confused:
Tiez rozmyslam ako to riesti ale presne ako pises strasne sa to meni, nieco riesim a zrazu zistim ze uz riesim nieco ine a tak stale dookola. Este nam asi daju zabrat kym vyrastu :grinning:. Ja som teraz chora tak sa stara o neho manzel a po dvoch dnoch mi povedal ze kde beriem tu trpezlivost :grinning: .
12. říj 2010 ve 20:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 - my jsme taky nemocní - já i Miško. A dneska neusnul po obědě a dost mě vytočil, protože pořád za mnou běhal do ložnice a nepomáhá nic - po dobrém, po zlém..tak jsem z toho odvařená...
Takže ty to řešíš tak, že když nechce nedostane nic? U nás to není tak ,že nechce jíist, on jíst chce, jenže ne zrovna to, co si myslím já, že by měl..občas se mi dařilo vysvětlování, že třeba buchta se na oběd nejí a že si může dát kousek po obědě (a to mi zafungovalo) - vysvětlovala jsem, co jíme na snídani (že nejíme polívku, maso..) a co na oběd...ale poslední dobou, jak začíná být více a více "tvrdohlavý", zjiš'tuji, že se mi někam vytrácí ta vůle vysvětlovat, dát mu prostor...bude to i tím, že sedíme doma a on na mě neustále volá mamamama...Poslední dobou začínám vidět další rozměr toho, že nám dají zabrat - Miška se mi mění před očima a při tom odpoledním běhání za mnou do ložnice místo spaní má takový šibalský úsměv na tváří...a to teprv začíná mluvit (poslendí dobou papouškuje, kde jaké slovo, ale hodně po svém, takže se dost často stává, že mi něco říká a (jako vovo a znamená to černá...) a já civím jak puk a nerozumím a on se vzteká...
12. říj 2010 ve 21:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik my mame tiez problem so spanim ale uz som to prestala riesit. Mala proste spavat cez obed nechodi. Skusila som vsetko mozne...Zaspi len ak ideme poobede niekam autom alebo keby som sa prechadzala s kocarom tak urcite zaspi, ale to ja odmietam...Ked nechce spat tak nebude ale vie ze ked vecer pozrie vecernicek tak sa ide do postele a vacsinou do pol 8 spinka. Na zaciatku vynechania spanku spavala od 19tej vecer do rana do 7, teraz zacala skracovat...dnes rano vstavala 5:45 a cez den vobec nespala a isla spinkat o pol 8. Neviem kde to nase dieta bere tu energiu ale prestala som to riesit. To nespanie cez den je skor narocne pre nas, neni kedy si oddychnut len tak vylozit nohy a chvilku aspon chvillku nemysliet na to ze si tam niekde to nase dieta ublizi a pod...Ja osobne zavidim maminam co im deti cez den spinkaju a naberu aspon energiu na poobedie.
Umyvanie vlasov je u nas tiez kapitola sama o sebe. Teraz uz je to lepsie naucila sa zaklanat hlavu a zacali sme celkom vyjednavat kedy umyjeme hlavu a celkom sa to teraz da.
My mame teraz za sebou take zvlastne obdobie. Tym ze mala prestala spavat cez den tak zacala byt priserne ale priserne drza. Pluje, vyplazuje na mna jazyk, je drza....ked jej poviem ze dostane na zadok tak mi zadok nastrci ze nech si posluzim...Uplne ma ignorovala...To trvalo asi mesiac a teraz sa uklidnila trosku a je to lepsie.
12. říj 2010 ve 21:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik asi som pochopila, tie veci presadenia prichadzaju postupne a pravdepodobne uz na predtym budovanych limitoch, ktore ma uz dieta zvnutornene a prirodzene ich pouziva...
u nas taketo veci ako hygiena nie su zatial problemom, tak sa na to pozeram idealisticky...
vies , ale je nadhera, ako chodi vonku sam, ako sa sam vyberie ku kricku, ku kvetom...ja som stastna, on je tak stastny..a da sa s nim krasne vyjst...nikedy mu ukazem nejake oporne body, kde pojdeme a on tam bez problemov ide...cestu tiez rozumie, ze je to nebezpecne ...dnes som piekla a tiez akceptoval, ze tam "nesmie" ist...tak sa tesim, lebo sa mi osvedcilo, ze nie su potrebne nejake predpojate zakazy...
joj baby vy uz ste v inom leveli, nas to len caka
12. říj 2010 ve 21:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik veru, tak ma utesovala :slight_smile: ja som minuly rok na jar, ked mal asi 21 mesiacov myslela, ze sme vo vrcholnom obdobi. to sa mi pred obchodom s hrackami hodil na zem - na prijazdovu cestu na parkovisko - a ostal tam lezat s tym, ze on chce ten velky traktor a nikam nejde. sedela som tam s nim asi 20min, kamarat s dcerou cakali v aute. neustupila som, len som tam sedela, usmievala sa a pytala sa, ci je ta zem pohodlna. po tych 20min zistil, ze tade cesta nevedie, tak sa zdvihol a isli sme. no prekvapil ma posunom - tesne pred druhymi narodkami. schovaval sa mi v H&M medzi regale a nereagoval na volanie. nakoniec som mu povedala, ze ak este raz niekam odide, tak ho priviazem salom o svoje nohavice. a veru aj tak bolo - zaliezol do regalu s vystavenymi svetrami a skoncil na opasku. tiez som myslela, snad uz mame potom, pretoze po narodkach sa to uzasne ukludnilo. ale zase prestal uplne po obede spavat.
no a tento rok na jar, sa to rozbehlo. skratka ma dni, ked je vsetko zle, ale uplne vsetko. niekedy sa s nim vobec neda. vtedy idem prec, ale on ide za mnou, cize mi v podstate ani neda moznost nereagovat. veta - chod prosim do izby alebo na tiche miesto - to mozem hadzat hrach o stenu, vysledok bude rovnaky :grinning: nikam nepojde, len tam, kde ja. kamarat sa smial, ze on ked nakrici na dceru, tak zavrie dvere a nechce ho vidiet. ja nakricim na lukasa a vysledok je, ze mi povie, ze ma nema rad, ale za 5 min mi stoji pri nohach a vravi - maminka ja sa chcem mojkat. tak sa pomojkame, porozpravame, ja sa ho opytam, ci vie, preco sa maminka hnevala - a on, lebo urobil to a to. a je dobre. niekedy je to raz za par dni, niekedy 5x za den.:slight_smile: mam vsak jedno pravidlo, ktore dodrziavam, nech ma vytocil akokolvek - vzdy ked ide spat, tak mu poviem, ze ho mam velmi rada aj ked ma nahneval. nikdy ho nedavam do postele nahnevana, to radsej 20min pockam, kym sa vsetko ukludni.
musim priznat, ze ani ja nemam nervy zo zeleza a niekedy ma vie teda riadne vytocit. hlavne ak ublizi jonasovi z roztopase - napriklad vcera mal taky den - najskor mu presiel vozickom po rukach, potom mu slahol opaskom po hlave a trafil ho prackou. to viem teda velmi zvysit hlas, niekedy sa az sama zlaknem :slight_smile: to uz som mu totiz vysvetlovala x-krat, ze hrat s urcitymi vecami sa pri jonasovi fakt nesmie.
ale myslim si, ze to vsetko k detom patri. neviem si predstavit, ze by dieta len posluchalo a sedelo tam, kam ho posadim. to tiez nie je zdrave :wink:
12. říj 2010 ve 22:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
baby pri jedle sa mi osvedcilo princip dvoch chodov, napr. ranajky cerstve ovocie, ovocny salat a tak nejaka vyziva s cerealiou...ak mu nechuti jedno, tak zje viac z ineho...a na desiatu vacsinou dopapa, takze to uz je jeden chod a iny chlebik so syrom so zeleninou...obed 2 chody polievka a druhe jedlo..tiez papa z niecoho viac , polievku nedoje ale druhe jedlo mu chuti...ja sa tesim , ak si da aj par lyziciek...
ak chce napr. hrozno alebo jogurt ..tak mi pomoze to, ze jednoducho si to skontroluje a presvedci sa sam, v chladnicke, v kosiku, v skrinke...ak to nemame nie je problem :wink: , inak skutocne trvam len na obede , na tych dvoch jedlach, tam sa snazim dat vela zeleniny...a ovocie, ci jogurt moze na ranajky, desiatu, olovrant, alebo veceru, ako si zvoli...zvacsa mu to nestaci tak dopapa s inym chodom...
inak mi pomaha, ze sam si pyta jest a kedy, cize ked je uz skutocne hladny...a chvalabohu si pyta v rezime...lebo od 6 mesiaca ma v rovnakych casoch tri hlavne jedla a od 9 mesiaca 5 jedal...
@blandik asi v tychto pripadoch pomaha aj ignorovat...ak je to uz neznesitelne...a slova a nekonecne vysvetlovanie dochadzaju a hlavne, ked sa jedna o rezim...len neviem si to velmi predstavit, ak ta stale vola mama...to mame teraz my...u nas myslim vrcholi faza separacie, je to sialene...inak som si uvedomila, ze ked hovori mama...tak to znamena vzdy nieco ine...len on nevie dokoncit, co vlastne presne chce..niekedy ma vola, lebo chce, aby som s nim sla do ineho priestoru..a ja to beriem len ako uistenie...skor tym chce povedat maly viac, je to tazke, tiez uz zacina svojsky jazyk brblaci...jedna slabika na viac veci...takze mne to nejako teraz doslo , ze on mi nieco chce povedat, len nevie jak, a nemusi to byt uplne jednoduche...ze jeho myslenie uz moze byt zlozitejsie... a z toho vyjde len mama... :wink: mama a nieco...to nieco je vacsinou zahadou...
bez spanku je to fakt tazke relaxovat a oddychnut, nabrat novej sily a energie...verim...trvaj aspon na tom oddychu a relaxe aj pre seba...ak to fungovalo predtym...moze byt, ze teraz skusa len hranice danej skusenosti...skus opat nenasilne trvat na oddychu a ignoruj v uvodzovkach vypady, skor opakuj principom obohratej platne, ze ide sa relaxovat , pocuvat huslicky, zdel mu aj tvoj pocit unavy...ja si myslim, ze aspon nas maly to niekedy vyciti, ze nevladzem...
a nekomentuj uplne vsetko , co v tej chvili robi...
neviem je to tazke
12. říj 2010 ve 22:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik to je podobne u nas, vybera si jedlo, v poslednej dobe chce len jogurty a muffiny :grinning: ja prave neviem ako to riesit, v tom case ked mu nieco davam papat a nechce tak mu ine nedam ale za dve-tri hodiny uz mu dam, nemyslim ze je spravne ho nechat hladovat ale zase rozmyslam ze takto uz vie ze ked nezje napr. obed tak na olovrant dostane svoj jogurt tak vydrzi a ma co chcel :unamused: . Dnes ho muz okupal a potom bol v pyzamku tak mi ukazoval ze chce papat ale som mu vysvetlila ze mohol papat polievku a teraz uz ide spinkat. Tak hadam postupne pochopi.

Inak ked vas citam tak ma vzdy potesi ze v podstate riesime podobne situacie a je len otazkou casu kedy pride take alebo ine obdobie, tiez si zacinam uvedomovat ze babetkovske obdobie je nenavratne prec, zo dna na den vidim ako prejavuje Misko svoj nazor a svoju volu, testuje svoje aj moje reakcie, su chvile kedy ho pozorujem a je to velmi zaujimave :grinning: :grinning: :grinning:, uz sa neda opit rozkom ako sa hovori.
A hlavne sa utesujem ze je normalne ze aj ja niekedy stratim nervy, proste ked uz je toho moc, najma ked vysvetlujem vysvetlujem....snazim sa a vysledok ziadny. Takze uplne ta chapem ze najst volu vysvetlovat je niekedy nemozne. Mna mrzi aj to ze maly nechce rozpravat, zacina stale viac znakovat, ukazuje rukami vsetko co chce ale nepokusa sa to povedat takze ked nepochopim hneva sa.
12. říj 2010 ve 22:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1
skus tak, u nas jedla migruju do dalsieho chodu, ziadna vyhra, ked zje opat len par lyziciek, ale som spokojna, lebo nedostane hned, co chce on a tym plati, akoby aj to moje aj jeho vola...zvacsa ked je hladny, tak si tych par lyziciek da a potom odmietne, ja to akceptujem a dam to oblubene ...no co uz...
a inak je tiez dobre, ak do jogurtu das aj kus cerealie, ovsenej kase, par kuskov cerstveho ovocia...potom to trosku regulujes a mozes mat istotu, ze aj inu vyzivu tam ma...
muffinky pecies ?...ja sa chcem naucit piect a tiez tam chcem pridat aj nieco zdrave, ovocie, nejaku hodnotnejsiu cerealiu a tak...ale este som sa k tomu nedostala...potrebujem kupit formu...
12. říj 2010 ve 22:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 ja som pri jedle vzdy postupovala ako ty. skratka na obed je to, co je na tanieri. ak to nechce, nemusi, ale ine nie je. na olovrant u nas je vzdy ovocie. jogurt je u nas na veceru alebo na ranajky. cez den moze mat jedine cokoladovy ako dezert. ale to nie je pravidlo.

@fem neviem, v jedle by som mu velmi neustupovala. nehovorim, ze to do neho natlacit, to by bolo kontraproduktivne. ale ak sa nauci jest len to, co ma rad, mozes mat neskor problemy ak budete jest niekde, kde zrovna jeho oblubene nebude. to je moja skusenost este ako au-pair. robila som v rodine, kde deti jedli dookola to iste, lebo ine nejedli - cestoviny/ryzu s ratatouille, spenatovy kolac, palacinky, rybie prsty so zemiakovou kasou... samozrejme k tomu chlieb s maslom a jogurty. ak sme isli do restauracie alebo na prazniny boli o cestovine suchej alebo so syrom...
a aj co sa vyberu tyka, tiez by som nedavala na vyber z vela jedal, lebo jedneho dna budes varit ako mala vyvarovna. :grinning: to som mala moznost zazit toto leto, ked otcova priatelka pre svojho vnuka varila na obed 3 jedla, aby si 5 rocny mohol vybrat, co chce. :wink:
ale to je len moj pohlad na vec. nic v zlom :slight_smile:

12. říj 2010 ve 23:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bubelko ja v jedle neustupujem skoro vobec, a ked sa mi podari navarit nieco fakt nechutne tak mi ho je aj luto, lebo niekedy to prezeniem napr. so spenatom a dost experimentujem :wink: ale to je fakt vynimocne..uz sa zlepsujem..
nas maly krasne papa a nikdy som ho chvalabohu nenutila od 6. mesiacov mal na ranajky na stole 2 chody...kasu z mojho mlieka a ovocie a to v malickych mnozstvach...ja osobne si strazim vsetky zlozky stravy...a dokonca dodrziavam relativne dost prisne mnozstva ovocia, zeleniny, obilnin, bielkovin, proteinov...na den..a neustupujem napr. ovocie sa jest musi a na to mame vyhradeny cas doobeda...ak si zapyta na olovrant tak som len rada...
u nas je to aj o tom, ze on velmi vela je...on je vacsi na svoj vek..takze ja by som sa nezaobisla bez dvoch chodov, potom by sa stala strava prenho prilis jednotvarna..napr. chleba dokaze zjest tolko co ja...takze preto mu predtym posuniem nieco ine...lebo nechcem aby jedol take velke mnozstvo jednotvarnej stravy naraz...takze skor vyuzivam jeho apetit na rozmanitu stravu...
ale inak chapem, ale my nie sme este v takom typickom vzdore...mna velmi tesi, ak si pyta cez den z kosika ovocie...a fakt to zazracne robi v tom case , kedy sa ma jest...tie casy si vzil a dokonca mi vypije aj trochu mlieka po desiate z hrnceka, z coho sa tiez tesim...
ja som zastanca, ze do roka dietatko ma ochutnat vsakovake chute, pretoze sa mu rozvija aj centrum chuti v mozgu...a potom nema problem..ak zacal papat v 8 mesiacoch kusky tak zjedol 2 bobulky hrozna, to mi stacilo, ja som respektovala, ze uz nechce a potom som mu dala mix a jemnejsie...a dnes spapa v pohode aj strapec... :wink:
12. říj 2010 ve 23:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik zasa sa u vas nespi? je to na palicu

u nas teraz od soboty zasa funguje obedny spanok, ja uz neviem, ci si fakt musime prechadzat hore dolu obdobiami, normalne zaspi aj v postielke, na prse, ale zaspi a nastastie sa nezobudi, ked sa od nej plizim.. tak som zvedava, kolko jej to vydrzi :sweat_smile: lebo tie dni a hlavne vecery bez spanku boli uplne na nervy, hlavne pre mna, ninka bola schopna zalomit 19.20 pri spravach, co uz nevladala, alebo pripadne ficala az do 22.. a to fakt som uz zaspavala skor ako ona :sweat_smile:
s jedlom u nas nastastie tiez nie su vacsie problemy, sice teraz moc vymysla so sladkym, ale snazim sa o pridel, aj ked podla odbornej literatury by sa mala sladkost davat nie denne, ale 1-2x tyzdenne :sweat_smile: tam sme to este nedotiahli.. hlavne, ked ideme von a ostatne deti vsetky vyjedaju brumikov, zmrzlinku, tycinky,.... :stuck_out_tongue_closed_eyes: tak ninka zobre od ostatnych :confounded: jedlo davam na vyber len ranajky, niekedy veceru, obed sa je to, co mame navarene, pripadne, ak povie, ze si prosi polievocku, ta u nas fici, tak sa snazim rychlo nejaku zeleninovu navarit.. ked nechce jest to, co mame a vymysla, tiez ma podmienku, ze musi zjest aspon trochu z hlavneho chodu.. ale ak mi zje 2 taniere polievky, co sa stava dost casto, nenutim ju jest druhe...
a umyvanie vlasov je u nas kapitola sama o sebe, este ze chodime tiez na plavanie 2x do tyzdna, neviem, kto by ju donutil si inak dat umyt vlasy, aj sprchovat sa chodi len s muzom, lebo ten jej tam vymysla hovadiny, moze ho polievat a pod, na co ja teda nemam absolutne nervy :pensive:

baby chcela som sa spytat na vas nazor a ak sa to rozobera aj v rabr na "zazracne" slovicka - prosim, dakujem.. ja na tom dost bazirujem, vidim na sebe, ze ked slusne poprosite, tak vam vyhoveju skor a pride mi to, ze to patri proste k slusnemu vychovaniu.. len niektori clenovia rodiny sa na mna divne pozeraju a tiez ninka dost casto nereaguje, ked sa jej niekto pyta ..chces... {co som zistila, je bezne} kedze ja sa jej doma pytam, ci si prosi alebo ked od nej chcem nieco, tak ju poprosim :sweat_smile: myslite, ze to prehanam?
13. říj 2010 v 08:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem nemyslela som nutit, len prosto nedat velky vyber. asi som to z tvojho popisu zelmirke zle pochopila, lebo z toho mi vyznelo, ze ked nechce to jedno, dostane to druhe oblubene a to zje. :confused: :wink:
o kvalite jedla nepochybujem a mozem ti potvrdit, ze ak si deti zvyknu jest v pravidelnych casoch, tak sa potom aj v tych casoch same hlasia. aj lukas chodi okolo desiatej, pol jedenastej, ze si prosi jablko, uhorku alebo ine. to iste ne obed a olovrant :wink:

@bezaz co sa slovicok prosim a dakujem tyka, sme na tom rovnako. lukas si uz teraz automaticky pyta veci s "prosim". myslim, ze je to ok a nic neprehanas.

inak ja varim len jeden chod - a to hlavne jedlo. polievku zriedka. zato mame castejsie salaty. cez den je lukas vela ovocia, surovej zeleniny, na ranajky chlieb alebo jogurt.
co sa sladkosti tyka - davam male kusky. vacsinou len cistu cokoladu, ziadne brumiky a podobne. vacsinou mam nakupene male 10g cokoladky a z tych si moze po obede 1 dat. ono prave kvoli tomu zobraniu a hlavne sa mi osvedcilo, ze ked potom od niekoho dostane velku cokoladu ci lentilky, tak si vezme jeden kusok/par lentiliek a zvysok mi donesie s vetou, mami, to si necham na zajtra. :slight_smile:
13. říj 2010 v 10:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bubelko to je dobry napad s tymi malymi cokoladkami :wink: moj maly ma strasne rad muffiny, sice kupovane ale fakt ich strasne ma rad takze mu zvyknem ked ideme von zobrat zo sebou. Inak tiez nevarim dva chody na obed, vacsinou len hlavne jedlo, polievky varim a dam obcas na veceru ale nie vzdy spapa. Inak je fakt ze ako si deti zvyknu tak to je a preberaju nase stravovacie navyky. My sme s muzom dost na sladke :grinning: :frowning2: takze ani nepredopkladam zeby maly nechcel sladke. A to ked nechce maly napriklad obed, ja to vydrzim a nedam mu ine ale ked pride olovrant uz mu dam takze neviem ci je to dobre ale zase nechat ho hladovat len preto ze nechcel obed sa mi zda zbytocne.
13. říj 2010 v 10:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 aj ja som dost na sladke. a ked som bola naposledy u detskeho, tak mi ho len tak zo srandy prevazil. bol sice v norme, ale vysku ma v mensej krivke a vahu vo vacsej. tak mi len jemne povedal, ze moze sladke, ale nie viac ako ja :grinning: tak to sa snazim dodrziavat a fakt sa nam to dari. co ma tesi je hlavne to, ze vie, ze nemusi vonku zobrat, vyjedat ostatnym detom a ani na oslavach, ked sa povie 1kolacik a dost, nema problem povedat stacilo a nerobi kvoli tomu cirkus. :slight_smile: zo zaciatku som u svokrovcov vzdy posobila ako krkavcia mat, ze mu nedoprajem, ale teraz uz je to ok, uz pochopili, ze mu radsej vezmem zabaleny kolac, nech ma aj na dalsi den. a tiez akceptovali aj to, ze sladkosti az p oobede.
co sa vyhladovania tyka - to urcite nie. ja som tiez vzdy dala hranicu do dalsieho jedla - cize po obede olovrant. akurat tym, ze ma len ovocie, tak sa velmi na olovratn ak neobedoval nezasyti :wink: ale taku situaciu sme mali nastastie len parkrat a potom si to velmi rychlo rozmyslel. a tiez ak sa nezje obed, nie je sladke - ziadna cokoladka. a ta potom naozaj nie je, aj ked chodi cele poobedie s prosikom :grinning: :grinning: :grinning: vacsinou pride prosim si cokoladku, ja mu poviem ze nebude. on na to, preco? tak sa opytam, no preco? a on mi povie - nejedol som obed. no a je po debate, lebo sa otoci ide prec. :slight_smile:
hlavne to chce podla mna doslednost. cize ak mu das olovrant - tak trebars len jogurt, ale ziaden muffin :wink: a neboj, od hladu ti kvoli tomu neumrie :slight_smile:
13. říj 2010 v 10:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@bubleko jasne ze neumrie :wink: ta doslednost musi byt.
13. říj 2010 v 11:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
pardon som ti skomolila meno :wink:
13. říj 2010 ve 12:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek