Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

Většinu lidí, co znám, co se setkali s touto knihou nebo seminářem manželů Kopřivových, jejich principy nadchli. I pro mně bylo jejich objevení osvícením a přesně tím pravým... Jenže - přečíst knihu je jedna věc a každodenní realita věc druhá. :-| Výchova je nesmírně těžká, zvláště když jsme sami vyrůstali v "typicky české výchově" a máme ji tak v sobě i podvědomě. Člověk se pořád přesvědčuje, že se bude chovat ke svým dětem jinak... a pak najednou s údivem a úděsem zjistí, že z něj vycházejí přesně ty samé věty, které slýchával jako malý... že jsou to jen pokyny, příkazy, rozkazy, křik... Nervy v kýblu a přitom dítě stále neposlouchá a co víc, je to čímdál horší... 😕

Převést principy RaR do praxe je těžké, hlavně ze začátku, je třeba toho v sobě hodně překopat... ale já věřím, že se to bohatě vyplatí, proto jsem rozhodnuta se s tím poprat. 😎 Vím, že RaR má i tady na Koníkovi spoustu příznivkyň, proto bych chtěla založit prostřednictvím téhle diskuse takový malý klubík x-) , ve kterém si můžem pomáhat s různýma situacema, jak je řešit, povzbuzovat se, sdělovat si co pomáhá a co ne... a tak 🙂
valka
24. bře 2009
ok,ja len, ze teba asi dieta nikdy nehryzlo...tak nevies, co to je...ja som ju to nenaucila...nemala to kde vidiet...x-krat som jej povedala, ze to boli, ze nie a pod...ale ked ta dieta hryzie pri hre tak, ze mas modriny a nevies mu to inak vysvetlit, tak toto funguje...vzdy,ked cvakne, hryznem aj ja...jasne, ze s citom ale tak, aby pocitila, ze to boli...a od vtedy mam priemerne 1 hryz za 2 dni, kym pred tym to bol 1 hryz kazdu hodinu...do tvare, po rukach,nohach, do chrbta aj na brucho...kto nezazil, nevie...
mimonenka1
24. bře 2009
tema je Respektovat a byt respektovany - takze str. 221: "Za nevhodným správanim sa môžu skrývať nesupokojene potreby." Moja dcerka skusala bit aj hryzt aj sacat, opakujem ani vo sne by mi nenapadlo jej ublizovat, jednoducho bolo treba zistit pricunu preco to robi a na urovni, aby to pochopila som jej hovorila, ze ma to boli, som smutna a pod. sem tam to skusa, pri dietati plati jedno zasadne pravidlo - nestracat trpezlivost a sudnost. Casto je za hryzenim a bitim len detska zvedavost alebo napr. unava, nuda, je len na nas aby sme zistili co sa za tym skryva. str 212 Chybné predstavy, ktoré bránia respektujúceme pristupu k detom (vyberam na tento konkretny pripad), že deti robia dospelym naschval a zamerne robia zle. valka - vtoje dieta ta urcite nehryzie kvoli tomu aby ti ublizilo, nechcem sa s tebou dotahovat suvislosti a pohnutky, ktore ma viedli k vyssie uvedenej argumentacii pochopis ak si knihu RaBR precitas
vikinka27
24. bře 2009
mimonenka, nechcem sa do Teba pustat - aby si to tak nebrala, len diskutujeme... (a myslim, ze je dobre diskutovat nie len pozivitnym smerom, aj negativnym - z kazdej situacie sa clovek moze nieco naucit...)
obdivujem Ta, ak si schopna spravat sa 100% respektujuco. ja to schopna nie som. snazim sa, ale vychova je vychova. niekedy proste prevazi.... (tym sa nevyhovaram, iba vysvetlujem, ze nie je vsetko iba cierne alebo biele).

to, ze mi niekedy vybehne ruka, beriem ako moje zlyhanie. ja som RaBR citala az teraz, ale intuitivne som sa tak spravala uz predtym.
so starsim synom som intuitivne robila RaBR (duplom co sa tyka telesnych trestov) - povedzme ze tak v 99% pripadov. bohuzial, s dvoma detmi moja uspesnost klesa (co ale s tym, ze mam RaBR precitane, tak stupa v niektorych inych oblastiach x-) ).
ak mam okolo noh jedno rozzurene batola a jedneho vykrikujuceho skolkara (ci v jednom momente, alebo ked jeden prestane, tak druhy zacne), tak je vacsie riziko, ze vybehnem aj ja (akymkolvek sposobom).

dalsi problem, co napr. vyskocil u nas je, ze napr. starsi syn v niektorych momentoch napriek tomu, ze ja sa snazim spravat respektujuco, tak on sa snazi presadit x-) proste, ja na to idem win-win a on win-lose (teda, win pre neho, lose pre mna...)
viem, ze to suvisi s tym, ze my nie sme respektujuci v kazdej chvili, a okrem toho, a to si treba uvedomit - naokolo nas je kopa ludi, ktori sa respektujuco nespravaju (Aj dalsia najblizsia rodina, skolka a pod). a treba si uvedomit, ze deti si beru priklady nie len od nas, ale z celeho okolia....

ad. zakony: stale si myslim, ze to musi vychadzat z vnutra. ano, mame zakony proti kradeziam, a proti domacemu nasiliu,a proti neviem comu vsetkemu - a pomaha to???? ma to preventivny a protektivny ucinok??? no, myslim ze nie.
kto chce, kradne dalej. kto chce, bije zenu dalej... kto chce, bude bit deti dalej.
akurat, ze ich retrospektivne mozno budeme vediet viac branit....

ps. aj moj mladsi syn hryzie a robi naschval :-N nedostane za to, ani mu to nevraciam, len mu stale poviem, au to boli.... ale kazdopadne, niektore veci robi pre pozornost a natahovanie, a dalsie preto, lebo vie, ze nas hnevaju...
grevab
25. bře 2009
Ahojte,
veru tak, ako píše Vikinka27.

Syna som vychovávala podla toho, ako vsade zo vsetkých strán odporúčali - chváliť, chváliť často a veľa.
Teraz čítam, že veľa chválenia má negatívne dôsledky - syn je fakt závislý na pochvalách - stále sa ma pýta, je toto pekné? som šikovný? Pekne som to nakreslil?
A rovnako sa zmenil môj pohľad na láskavé dobré učiteľky - ktoré kritizujú na deťoch to, čo sa v knihe hodnotí ako nesprávne - motivácia odmenou, súťaže...

Som z toho všetkého dosť rozčarovaná, lebo mi to pripadá ako boj s veternými mlynmi, jeden proti všetkým.
Deti sú ovplyvňované celým svojim okolím.
Presne ako príspevok nado mnou - ja sa snažím, ale celé okolie je "stará škola".
A moja snaha veľa krát nemá odozvu - môj 6-ročný chlapec ma ignoruje, je to skúška mojich nervov...
No ale to je ťažko vysvetliť, to pochopí ten, čo má staršie deti...

99% výchovného pôsobenia sa v našej rodine sústreĎuje na syna.
Dcéra má len 2 roky, všetko odkukáva a opakuje po svojom veľkom bratovi, on je jej najväčší vzor...
Napriek tomu sa jej dá veľa vecí ľahko vysvetliť, aspoň mne to príde ĽAHKÉ v porovnaní s 6-ročným chlapcom. Je síce menšia, menej chápe, ale na druhej strane nemá také "ťahy" a fantáziu vzdorovať rodičom ako starší, ani zďaleka ma tak nevytáča a nepripravuje o nervy... zatiaľ...

Takže - pokúšam sa riadiť RaBR, darí sa mi to, keĎ je kľudná atmosféra. Ale keď syn skáče, jaší sa, neposlúcha, trucuje, nechce niečo urobiť, dosť často zlyhávam.
Práve včera manžel opakovane niečo od syna chcel. Povedal mu to aspoň 5x, syn nič, behal po byte ďalej. A manžel na mňa - prečo sa do toho nezapojím - som mu povedala - že ako sám vidí, nemá význam takto od neho niečo chcieť, lebo používa neefektívne metódy komunikácie...

Vaši manželia knihu čítali? Môj prečítal 3 strany o nevhodnosti trestov a znechutený ju zavrel - znechutený preto, lebo síce uznal, že autori majú pravdu, ale nedostal odpoveď (na tej istej strane), ako na to.
NA prečítanie knihy a hlavne na naučenie sa používať ju - na to treba VEĽA času - ja sama ju čítam už tretí mesiac a viem, že keď ju dočítam, mala by som začať od začiatku... MAnžel si na ňu určite čas nenájde...


Kniha sa mi páči, je veľmi múdra... Mal by si ju prečítať každý, ale to je nereálne..
grevab
25. bře 2009
oprava, prepáčte, preklep:

A rovnako sa zmenil môj pohľad na láskavé dobré učiteľky - ktoré PRAKTIZUJÚ na deťoch to, čo sa v knihe hodnotí ako nesprávne - motivácia odmenou, súťaže...

🙂
sarkabrezenautor
26. bře 2009
grevab, já mám to samé doma, co se týče manžela - knihu si v životě nepřečte, maximálně nějaké úryvky co ho donutím :-| ale to je málo a mně hrozně mrzí, když já se snažím a on pak jede po "starém" a všechno mi to kazí 😞 on by sice asi i chtěl, zvlášť když vidí, že to fakt funguje, ale kromě toho, že má staré návyky hrozně moc zakořeněné, tak je ještě k tomu povahou výbušný a velmi lehce ztrácí nervy... nemá na to trpělivost. přestože já tvrdím, že RaBR je sice možná ze začátku časově náročnější, než si to člověk osloví, ale pak je to mnohem snazší, protože se člověk vyvaruje spousty konfliktů a scén...

jak jste na tom vy ostatní holky s tatínkama?? mají snahu být RaBR?? 😕
j.a.n.u.s.
26. bře 2009
sari, Peta RaBRuje vic nez ja! A ted to myslim, jako uz v praxi 😉
Ja se spise ucim od nej 😃
sarkabrezenautor
26. bře 2009
janusko tak si ho rychle vezmi nebo ti ho seberem! 😉 🙂
suki
26. bře 2009
No já myslím, že dítě ukáže samo, jak na něj....my s Nikolkou zatím problém nemáme, ale je malinká, takže se to asi ještě tak nedá hodnotit, ale snažím se vždycky o nějaký kompromis a chválím jí taky hodně, ale ne zas úplně moc...prostě tak všeho s mírou a zatím fakt pochopila, že když už jednou řeknu NE, tak to prostě platí a poslechne 🙂
Nechám jí hodně věcí rozhodovat samotnou a ona pak ví, že se může rozhodnout mezi více věcmi a ne, že by musela, jen to, co řeknu já. Zatím z toho mám dobrý pocit, ale uvidíme časem, co příjde 🙂
mimonenka1
26. bře 2009
sarkabrezen - moj mangel je zastanca vychovy aku presadzujem aj ja, takze si rozumieme, ked je vyhrotena situacia a zacneme byt nervozni, upozornujeme sa navzajom a cvicime sa 😃 niekedy si povieme, ze radsej budeme ticho ako kecat blbosti

zistile sme, ze moznost volby u nasej dcerky nie je este vhodny nastroj, nevie este vyjadrit svoj nazor, niekedy nevie co chce ... ale naopak nemusime jej aspon prikazovat staci upozornit prostrednictvom informacie a bezne veci fiacia ako po masle x-)

inak uz som na prasky, nase dieta place a vzdoruje takmer pri kazdom prebalovani, ci obliekani nepomaha nic, takze tam o respektovan nemoze byt ani reci, ako to riesite vy?
valka
26. bře 2009
u nas je prebalovanie aj obliekanie zatial v pohode..obliekam sa prva ja...a mala, ked vidi, ze uz som skoro oblecena a obuta, tak pribehne a necha zalozit ciapku a pod...

co sa tyka prebalovania,je to tiez jednoduche, lebo mame latkovky a lucka nema rada mokre..takze si sama pride pytat prebalit plienku...

skor mame problem pri velkej unave...vtedy nevie sama zaspat a dost protestuje a tiez nevie,co so sebou..tam nam pomaha pevne objatie a manduca...ukludni sa a zaspi...ale do vtedy je to plac, akoby ju s koze drali...😞

dnes a vcera som sa zacala snazit pouzivat opis miesto otazok...riadna makacka 😃
mimonenka1
26. bře 2009
suki - no s tym rozhodovanim ma to vie inak rozosmiat, pytam sa jej budes papakat chclebik s dzemom alebo s natierkou, ked jej urobim s tym co chce, tak chce to druhe. a ked sa spytam ci ideme von alebo zostaneme doma, tak si vyberie von, ale problem vznika hned s obliekanim ... no na prasky
smary
26. bře 2009
valka s tym opisovanim situacie mas pravdu,je to makacka,a zrejme nie len pre mna,lebo mam pocit,ze niekedy Jurko urobi to,co potrebujem aby urobil nie preto,ze pochopil preco chcem aby to urobil,ale pre to,aby uz mal odomna pokoj :-N

mimon x-) som rada,ze ta vidim.....v tomto ti velmi neporadim,jurko velmi neprotestuje,ak sa tak nahodou stane,napriklad,ze sa nechce obliect ked ideme von,tak mu staci povedat,ze ideme von,je tam zima a tak sa treba obliect...potom uz len staci kontrolna otazka "chces ist von?" (ked uz bude dost rozumny na to,aby si zvladol vybrat,tak to zamenim za "chces ist von,alebo zostavame doma?") a donesie si bundu aj sam....ma sice chvilky (zatmenia mysle) ked protestuje proti vsetkemu a vsetkym,proste puberta (stava sa to mozno 2x do mesiaca) a vtedy RaBR nezvladam,jedine co zaberie je,ked ho nasilim poobliekam 8-(

a stym rozhodovanim mam fakt este pocit,ze jurko je na to este maly....alebo co si myslite vy? kedy dokaze dieta pochopit logicku spojku "alebo"?
mimonenka1
26. bře 2009
smary - mimku obliekam nasilim pravidelne, inak by sme nikam nechodili, trva to asi mesiac, mimka ked zisti, ze sa treba obliect, nechce ist ani von, raz sme nesli kvoli tomu plavat, lebo mala take hysaky, ze som to nechcela silit, ale napr dnes protostovala len tak aby sa nepovedalo
mimonenka1
26. bře 2009
mylsim, ze mimka chape spojku a ze ide o dve moznosti, ale nie vzdy spravne zareaguje, resp. neviem ci ja spravne chapem jej rozhodnutie :-N ale aspon si efektivnu komunikaciu cvicime
smary
26. bře 2009
mimon ked mne sa zda,ze jurko hadze odpoved na taketo typy otazok cisto nahodne :-N
majkeela
26. bře 2009
mim - emmi mi taky protestuje s oblékáním. Jednu dobu to byly opravdu hysteráky. Teď to dělám tak, že ji nechám dokončit činnost, kterou má rozdělanou (to je dost zásadní, nevzít ji od hraní), takže jí řeknu, že půjdeme tam a tam, aby si dokončila co dělá. Velmi dobře rozumí, co to je něco skončit. Sama, když si dohraje, tak říká: KONČÍM (má 19m). Pak si ji posadím na klín a začnu ji vyslékat a oblékat. Obvykle odpor. Přestanu. Znovu vysvětlím, kam jdeme, proč a koho tam uvidíme. Požádám ji, aby mi pomohla to zvládnout... Odpor začne slábnout. Pokud znovu sílí, tak ji nechám chvilku proběhnout (obleču třeba sebe) a znovu oblékám ji. Nechat dohrát - vysvětlit - proč je dobré mít bundu atp... Až bude starší, tak ji enchám si rozhodnout, co si chce obléct, ale teď si myslím, že nedokáže domyslet důsledky svého odmítání bundy atp. Zatím nám to celkem funguje. A došly jsme zatím všude. I když babička mi teď nedávno říkala, že ven nešli, protože se Emma odmítla obléct... Zjišťuju, že vyžaduje rabr zacházení, jinak prostě nespolupracuje 😃
mimonenka1
26. bře 2009
smary - to aj mne sa zda, ale nemyslim, ze nechape ze ma dve moznosti, niekedy je to v pohode, asi to suvisi s narocnostou rozhodnutia, ktore nechape, tazko sa to opisuje, ale uz jej nedavam na vyber pri veciach, ktore viem, ze sa nevie rozhodnut, alebo hodi nahodnu odpoved
sarkabrezenautor
27. bře 2009
mimonenka, my měli taky období, kdy se malá nechtěla nechat obléct (naštěstí užje to pryč, takže dobrá zpráva, skončí to 🙂), a já to řešila tak, že jsem ji (pokud jsem to skutečně nepotřebovala) neoblíkala násilím, ale zkoušela jsem a zkoušela... když protestovala přestala jsem a za pět minut jsem to zkusila nenápadně znovu... nejlépe jsem se ji předtím pokoušela nějak zabavit, posadit ji k pohádce nebo něco vykládat a tak... bylo to těžké období, no neboj, skončí 🙂
mimonenka1
27. bře 2009
sarka aj ja to riesim tak, ze sa snazim ju nesilit nesilit, inak vyuzivam svoju kreativitu a tiez moj manzel, ale naozaj sa to pomaly zlepsuje, v tomto veku je podla mna aj tak najlepsie odviest pozornost a dieta tak trochu oblbnut :-N
listicka77
28. bře 2009
holky, není tu někdo ze severních čech? ráda bych se občas stýkala s někým, kdo vidí výchovu podobně... 😉
j.a.n.u.s.
29. bře 2009
POsledni dobou vubec nejsem RaBR 😞
Furt ty bundy a nedivim se, ze mala odmita oblikani.....tak jsem se naucila"čarovat"......rikam ji, jak se obleces, mamka bude carovat -cary-mary-podkocary....Elula zavre ocicka a otevre pusinku a ja ji tam soupnu treba lipo, nebo kousek jablicka(vzdycky neco jineho)....nejak to zabira, ale neni to fer-citim, ze to neni fer!
Dosahnout neceho co chci, za neco co chce ona-neni dobre, jaky mate na to nazor?
Ale bez kamenu prosim 😃
mimonenka1
29. bře 2009
my mame noviku, nase dieta odmieta nastupit do auta, no vzdy to nejako v klude zvladneme, ale su to nervy
slunicko552
29. bře 2009
janus no nevím,pokud to zabírá 🙂 Já malému vždycky řeknu,že když teda nechce jít ven tak nikam nepůjdem a uklidím jeho věci a on si to hned rozmyslí a nechá se obléct.Zatím to fungovalo vždycky,jen nevím co bude až mi řekne,že dobře tak nikam nepůjdem 😃
vikinka27
29. bře 2009
janus, na to uplacanie su rozdielne nazory:
v jednej velmi dobrej knizke o detoch som citala, ze svojim sposobom je to odmena... aj my sa za nieco co nemame radi odmenujeme, aby sme to urobili... (alebo ak sme to urobili)

RaBR ale hovori, ze nie (duplom, asi suhlasim s tym vymennym zavri ocka... skor by som to mozno robila tak, ze ked sa rychlo oblecies, dame si este jablcko a pod. ale asi Ti takto velmi nemozem radit, lebo viem, ze si toho vela vyskusala)
a zase: su deti a deti - niektorym mozes, niektorym nemozes.
ja som to mojmu starsiemu nerobila (tiez sa mi to nepaci. mladsiemu este nebolo treba), ale sestra uplacala napr. syna, ked odchadzala z domu (zaujal sa niecim drobnym a nevsimol si, ze odisla. mne to nesedelo, ale u nich to fungovalo. inak syn bolschopny plakat aj 45 minut)

hlavne si myslim, ze ak Tebe to vadi tak to nerob. vnutorne znizujes seba aj ju. a problem je aj v tom, ze to moze potom ocakavat, a mozes sa zapliest... moze zacat robit naschval, aby nieco dostala.
tym vlastne posilnis to negativne spravanie... =-)
vikinka27
29. bře 2009
inak, aj ja robim nieco podobne ako slunicko, a ono to na nasich zabera.
aj pri ceste vonku. ak mi mladsi ukaze inu cestu ako my, tak mu len poviem, ze ideme inou. sice nam zakyva, ale po chvili (zatial x-) ) ide za nami...
ale vravim, kazdy je iny...
sarkabrezenautor
29. bře 2009
ahoj holky, uplácení... myslím si, že v tomhle věku, tj. kolem 2 let, kdy hrozí nekontrolovatelné vztekání a tak, tak je to v pořádku. já už do toho taky "spadla" kvůli nočníku... protože půl roku se nehýbem dopředu... 8-(

nesmí to ale přerůst do vydírání či manipulace ze strany dítěte, to je jasné. což ale myslím v tomhle věku ještě nehrozí... až trošičku později... no asi hrozí 🙂 ale dá se to asi vysledovat

takže já jsem pro, ale musí to být pořád aktivita z naší strany, ne od dítěte
mimonenka1
30. bře 2009
ja zatial neuplacam ale tiez si myslim ako sarka, ze RaBR nemozme brat vo veku nasich deti dogmaticky a spravne zvolena odmena moze len pomoct, ale zalezi na forme jej podavania, no najlepsie je byt asi trpezlivi, my tiez nechodime na nocnik a vobec to nesilim, ked bude vonku teplo dam jej nohavicky a ked sa vycika bude citit mokre tak jej to hadam dojde 😎
sarkabrezenautor
7. dub 2009
ahoj holky, mám v mailu informace o letním kurzu RaBR pořádaném v Chorvatsku formou rodinné rekreace... kdybyste měli někdo zájem, pisněte mi do ip, přepošlu vám to...
sarkabrezenautor
17. dub 2009
ahoj holky, teď jsme se s holkama v jiné diskusi rozvášnily kvůli reakcím okolí na respektující výchovu... tak jsem si říkala, že nám to tu nějak uslo... jak pokračujete? už jste úplně rabr? 🙂