• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
No ja se snazim byt rabr i pres neprizen okoli.... :grinning:
17. dub 2009 v 15:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky :slight_smile:
Já v RaBR neustále pokračuju, snažím se. Jedna moje žačka (8 let, mentální věk mezi 1 - 2 roky, DMO, středně těžká mentální retardace) mě strašně často tahala za mé dlouhé vlasy. Dlouhé vlasy ji fascinují, vydrží je dlouho hladit a hrát si s nima a pak z ničeho nic zatahá tak, až mi kolikrát vyhrkly slzy (tyto děti mají velkou sílu). Je to ztížené tím, že u ní prostě nejde zjistit, proč přesně to dělá, tyto děti mají spoustu stereotypů, které nikdy nikdo neodhalí, proč přesně se dějí, proč přesně je dělají, nejde pochopit přesně ten smysl. Ale zkouším věty typu: Bolí mě to. Nemám ráda, když mi děláš něco, co mě bolí. Jsem smutná, když mi děláš něco, co mě bolí. Mrzí mě to. Nepřeju si, abys to dělala, když mě to bolí...atd. Myslela jsem si, že to na ní nebude fungovat, ale ono to FUNGUJE!!! :slight_smile: Mile mě to překvapilo. Tahá sice pořád, ale výrazně méně! Fakt nesrovnatelně méně. Tak doufám, že to třeba časem odbouráme úplně.
17. dub 2009 v 19:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Upřímně - s rabr si někdy připadám jako exot všech exotů... Poprvé jsem se začala bavit s maminkama na písku a po 5 minutách zjistila, že těžce není o čem... Názorově o 180 stupňů jinde... Emmi teď roztou zuby a je někdy pěkně protivná a vzdorovitá a těch pohledů ve smyslu: Proč jí už nedáš po prdeli a furt se s ní bavíš a domlouváš - mám už celkem dost. Včera jsme byli v malém obchodě s oblečením. Byl tam stejně starý chlapeček a Emma se s ním začala honit (aktuálně nejoblíbenější hra) kolem věšáků s hadrama. Výskala u toho radostí.... Hodně hlasitý komentář od maminky chlapečka pro její kamarádku: No tohle od nesmí tak normálně dělat a u toho pískat.... To mám dítě mlátit za to, že výská radostí???? :confounded:
18. dub 2009 v 00:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
no damy, tak ja se priznam, predevcirem draha tocila cudlem u pracky tak vehementne az upadl, ja uz js mela zvednutou ruku ze ji dam na rit, a pak js si tak pomyslela ze by to stejne k nicemu nevedlo, tak js se jen zmohla na ellunko vypereme az zitra, nasadila cudl zpet (nastesti to slo a funguje)

jinak honeni a litani v obchodech mam stesti ze js se jeste nesetkala s nikym kdo by se nejak nad timto pohorsoval, minule cpala do ruky takovemu dedovi krajkove tanga a ten se ji chudak snazil vysvetlit ze mu fakt nepadnou :grinning:
18. dub 2009 v 00:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
kitty :grinning:
mjkeela..presne to ted resim ja :frowning2: , jsem unavena zkouset i rabr na ostatni maminy...koukaj na me skrz prsty, pripadam si jako jedina tady mezi temy maminamy co servou decko za to, ze zakoplo na chodniku a ze neumi zvedat nohy, nebo ze jim kaaapne zmrzka na tricko.

Situace: Dite v kocarku drzi rohlik, mala k nemu jde a bere mu ho z ruky-normalni situace....vemu ji tu ruku pryc a rikam:" Nechame ho klucinovi, a sama si muzes vybrat v obchode, ktery ti bude chutnat...."za meho staleho objeti....samozrejme maminka detatka v kocarku na to reagovala svym zpusobem-proc ji neplesknes po ruce.... :confused: je mi z toho smutno, vite?!

Podle meho, takhle vznikaji bloky v detstvi co pak prosakuji do dospelosti...kdyz jim neco zatrhneme radikalne NE! bez vysvetleni-at uz hned, nebo pozdeji vecer v posteli. (Tak to delame my, pred spanim si sjizdime den....v klidu, teploucku-bez emoci....)...

Nebo proc trestat dite za to, ze dava najevo sve emoce....at si vyska, at krici z radosti,chce plakat? At place, nekde to musi vyventilovat.....

Jen mi je tech maminek lito, pze ony furt jedou podle zazitych vzorcu chovani co jim byly naprogramovany uz kdysi davno...samy neumeji podekovat, kouknout druhemu do oci-jak chcete aby chapaly rabr....

:fearful:
18. dub 2009 ve 13:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
joo holky máte pravdu, mně je z toho taky hrozně smutno, když to tak pozoruju na těch dětských hřištích... a nejradši bych řekla těm dětem, ať se k těm rodičům taky tak chovají... ať se vzpamatujou... :rolling_eyes:

výskaní v obchodech, naše oblíbená činnost - Adi běžně běhá, křičí (radostí) nebo si pouští na svojí tříkolce hudbu a tancuje na ni uprostřed obchodu... podle mého soudu velice veselá scénka nad kterou si říkám se snad musí pousmát každý, pohled na dvouletou holčičku jak brejkuje na "Bratře Kubo" - bohužel to tak není, ty pohledy nejsou pobavené, ale pohoršené, v horším případě lítostivé ve stylu "chudáku matko"

jaký chudák kurňa?????? kdo z nás je tady chudák?? já co mám krásnou zdravou a veselou holčičku nebo oni, kteří žijí celý život svázání tím, co by se "mělo správně dělat" ??? :angry:
18. dub 2009 ve 20:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mě pořád v práci říkají, že jsem na děti moc mírná, hodná, že neposlouchaj na slovo - slýchám to od starších kolegyň, které chtějí ze žáků mít cvičené opice, které poslechnou na slovo každý jejich příkaz :unamused: Buď je přetěžují nebo je dostatečně nerozvíjí, vnímají je jako své "podřízené" :unamused: Zatim jim RaBR taky nějak nejsem schopná vysvětlit :unamused: Ty jejich zažité postupy jsou prostě zatim silnější :unamused: :frowning2:
A když kolikrát vidím chování maminek na pískovištích, v ZOO, v parku, apod. tak je mi z toho fakt smutno :frowning2:
19. dub 2009 ve 13:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
nunacek - To je super, že to používáš i v práci, obdivuju. To pro tebe musí být ještě těžší ty střety se staršíma kolegyněma, to musí být ještě horší než když my s tím bojujem jen u našich dětí a třeba rodiny. Můj manža mně včera zas tak namíchl :angry: Adi se začla večer když už měla jít spát domáhat toho, že chce malovat. On řekl ne, ona začla plakat. Tak řekl ještě rezolutnější ne a místo toho, aby jí odvedl pozornost někam jinam, tak ji tam nechá stát a plakat a ještě nakonec dodal "to si zkoušej na mamku". No to mně tak strašně zvedne!!!! Je mi z toho smutno. Doufám, že ho v tom kurzu vážně trochu nastaví na RaBR notu, jinak to u nás bude ještě zajímavé :unamused:
20. dub 2009 v 07:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Cau, mám dotaz na matky školkových dětí: Jak naložit s protestem proti školce, který se objeví zničehonic po tom, co dítě chodilo rádo??? Nic konkrétního jsme z H nevypáčili. Pouze, že tam nechce. Šel. Scéna ve školce se nekonala, jen doma říkal, že nechce.
Dík, jen si chci srovnat myšlenky, třeba napíšete něco, co mě nenapadlo.
22. dub 2009 v 10:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky.Tak jsem se odhodlala a knížku koupila.Jsem teprve na začátku a vidím,že to bude těžké.zatím se poznávám skoro ve všech špatných formulacích a reakcích :pensive: .Je to dost zajímavý.ALe,co jsem zatím přečetla,tak tam o menších dětech moc není.A já bych potřebovala pomoc už teď...
25. dub 2009 v 11:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jak nejlip vysvetlit El, ze tu zmrzlinu nemuze kazdy den...mame ji skoro pred oknama, fakt kousek a ona kazdy den (uz nejlip rano), chce na zmrzku.
Je otevrena az po poledni, ale i tak-jak to mam rabrove vysvetlit????
27. dub 2009 v 09:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
petrunka, toto presne riesim aj ja...a je mi to dost luto, lebo niektore reakcie mi pridu pre taketo male dieta nevhodne...preto som zvolila postup prekopovej - pevne objatie a jej pristup k vychove...je to mierne autoritativna vychova, ale odsudzuje telesne tresty a odmeny, takze mi to pride ako fajn medzistupen...co je ale ine, ze prekopova zavrhuje poslat dieta prec, ked je zle...tvrdi, ze to ma dieta v tomto veku vnima, ze rodicia ho nemaju radi, ked sa nesprava podla ich predstav...preto ako terapiu dava pevne objatie...
niekedy o 2-3 tyzdne by som mala ist na RaBR seminar s koprivovcami, tak mozte do IP poslat otazky, co by ste sa ich pripadne chceli spytat a ja to tam skusim predostriet...
27. dub 2009 v 09:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
valka to je super....pak bys to tu mohla hodit...otazka-odpoved!
27. dub 2009 v 11:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
valka - určitě jim zkus nadhodit téma RaBR a hoodně malé děti (1 - 2 roky)
27. dub 2009 ve 12:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
já osobně si myslím, že RaBR nedefinuje žádné věkové kategorie dítěte, protože o věk dítěte vůbec nejde... jde o chování rodiče, ne dítěte... chování dítěte se změní v reakci a interakci na změnu chování rodiče...

jani, tak to je prekérka s tou zmrzkou... to bych byla taky nahraná... :fearful: i kvůli sebe :sweat_smile:
27. dub 2009 ve 12:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
prave, ze ja mam pocit, ze ide trosku aj o vek dietata ..teda jasne, ze rodic sa musi zmenit v tom, co a ako hovori,no pre nas su zatial mnohe veci nepouzitelne...
v prvom rade napr. moznost vyberu u takychto deti nehrozi...nie su este na to psychicky vyzrete, aby vobec rozumeli, co znamena vyber...nehovoriac o mnohych prirodzenych dosledkoch....nechat dieta (1-2 roky) porozmyslat o niecom mi pride tiez od veci...a ako sa napriklad da riesit to, ze vidite dieta unavene a ono sa brani spat? neviem, ci to poznate, no moja nezaspi sama, ked je moc unavena...vtedy akoby sa jej super tazko zaspavalo, a hoci odpadava od unavy, zaspavanie je utrpenie...vtedy nic ako pevne objatie a nasilu drzanie v postielke nezabera..
este k tomu rozmyslaniu - sem som dala jeden pribeh od prekopovej: http://www.modrykonik.sk/forum/show.php?vThreadID=95027&vGroupOffset=0&vOffset=240 o 13:59 ale mozete citat aj to nad tym :slight_smile: co si o tom myslite?
taketo deti maju city nadradene rozumu, ak by som to povedala z nasho pohladu (pre nich, jasne je to ich myslenie to jedine spravne a logicke) ako to riesit vtedy RaBR? priklad. jedno dievcatko v MC naslo nasu hracku a bolo jasne, ze si ju zobrat domov nemoze...nech jej to maminka akokolvek vysvetlovala (fakt som ju v tom obdivovala,) ono tvrdilo, ze macka naslo a je jej...co vtedy? len zobrat a ist a uistovat dieta o nasej laske a podobne, ale tu rabr nefunguje..teda urcite nie v realnom case...
jo, a v knihe som nasla, ze rodic nemoze pouzit svoju nadradenost a fyzicku silu voci dietatu (tresty a tak), ale moze pouzit fyzicku prevahu, ak je to nutne (napr. odtiahnut od seba dvoch bijucich sa, zabranit, aby dieta bilo druhe a podobne)...tak to by sa mi hodilo k tomu macikovi...potom to mozeme uz rabr diskutovat, ale macik je prec, dieta kludnejsie....co si o tom myslite?
tiez sa obavam prave pri takychto detoch mnozstva slov, ktorym oni nemozu zatial rozumiet a pokyny typu "zober vedierko a naloz don kamienky" su na hranici toho, co dokazu pochopit a vykonat...ako inak by ste im to povedali? "zoberies vedierko a nalozis kamienkami"? to mi pride take umele, no mozno som uz deformovana tou autoritativnou vychovou, ze mi to je divne...
28. dub 2009 v 19:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
vali - s tím uspáváním máš pravdu, já to teď řeším velmi aktuálně a nevím si s tím rady - malá doteď usínala u prsu (moje blbost, já vím...) a teď když jsem před třemi dny odstavila, trápíme se šíleně u usínání, myška neumí usnout sama a každý večer je to teď na 2 hodiny... a nejhorší je, když už se dostane do stavu přetaženosti - jak píšeš - začne mi dělat naschvály a já jsem úplně bezradná a kolikrát mi i vytečou nervy :pensive: a rabr je v nedohlednu...

na ten příspěvek ještě mrknu, díky... Malého tyrana od P. jsem četla

děvčátko v MC bych nepřemlouvala, ale zabavila ji jinou hračkou, odvedla pozornost a tamtu nenápadně vzala.

myslím, že i RaBR nemá problém s přímým pokynem, co má dítě udělat, ale jde o tón hlasu a způsob, jakým je to řečeno... stejná věta jde říct jako příkaz i jako vstříčná oznamovací věta...

já se snažím s malou mluvit RaBR odmalička a musím říct, že kolikrát jsem si říkala, že to dělám jen proto, abych se do toho dostala, že tomu ještě nemůže rozumět a ona mně několikrát hrozně překvapila! dítě i když ještě nemluví, tak už hrozně dobře vnímá... je těžké pro nás ho tak brát, protože nám neodpovídá a je to nemluvící batolátko, ale ono to vnímá, i když neumí ještě odpovědět... určitě vnímá, jakým způsobem se s ním jedná... a když pak začne mluvit, tak už je nastaveno na ten či onen způsob... je to jednodušší i pro rodiče, než když čekat na okamžik, kdy bude na RaBR připraveno (který se stejně jen těžko rozezná) a pak najednou z ničeho nic teda už začít rabr...

jdu na ten odkaz :slight_smile: od valky mrknout
29. dub 2009 v 06:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
napíšete mi ako sa presne tá kniha volá a koľko má strán? A POD. Moja malá ma pošticuje alebo buchne a keď sa jej opýtam prečo to urobila povie prepáč. Malú čivavu s radosťou naháňa, len aby ju pohladila.Tak isto keď náhodou niečo rozleje hneď uteká pre handru. Je to proste malý anjelik s čertovími rožkami, ktorý je všade a hlavne keď tam nemusí byť. Pri varení sa motá okolo sporáka a inokedy si ho ani nevšimne a pod. Chcela by som si tú knihu prečítať...
29. dub 2009 v 07:22  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Valka-já jsem asi taky hodně deformavaná autoritativní výchovou.Ty příklady v knížce mi někdy příjdou moc složité,nepřirozené a umělé.Taky mám pocit,že si trochu protiřečí.Na jedné straně neustále radí popis,informace-tedy poměrně dlouhé věty.Na druhé straně-pokud chceš říct větu,použij jedno,dvě slova..Ale zase jsem nepřečetla zdaleka vše,tak uvídím.
Je fakt,že čím víc čtu,tím víc si všímám,co a jak říkám a snažím se o jiný přístup.Často mi to však "ujede do starých kolejí".Nejvíc mi to asi ztěžuje manžel.Přečetl si pár stran,řekl,že je to docela zajímavý,ale dál se nesnaží,jede si po svým.A mně to vadí čím dál víc,jenže mu to nevysvětlím :frowning2:
29. dub 2009 v 07:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
ankan - Respektovat a být respektován, 286 stran, bližší popis např. zde: http://www.alman.cz/knihy/006965/Respektovat-a-byt-respektovan.html

valka - tak jsem si to pročetla, cos vložila do té vaší diskuse. jak už jsem psala, knihu od Prekopové Malý tyran jsem četla, ale pevné objetí nepraktikuju. Ale to, jak tam píše o právu dítěte na negativní emoce je moc výstižné a přesné. S tím absolutně a maximálně souhlasím. Já jsem vždycky vytočená, když vidím, jak některé maminy trestají dítě za to, že se zlobí, má vztek apod. Nebo takové ty věty typu: ještě ti přidám, ať máš proč brečet... To mi vážně zvedá adrenalin a nejradši bych liskla té mamině :rolling_eyes: . Za prvé, věci, které jsou pro nás malicherné může dítě prožívat úplně jinak a můžou být pro něj hrozně důležité. Za druhé, i kdyby se vztekalo kvůli blbosti - no a co?? Copak dospělí to nikdy nedělají?? Nikdy je nerozčílí absolutní kravina?? A trestá je za to někdo?? Nadává jim?? Nebo je dokonce zbije?? Ne!! Tak proč se tak chováme k dětem? Jakým právem?? Tohle mně fakt "zabíjí"...

Druhá stránka toho je ještě vážnější - pokud se dítě nenaučí prožívat naplno svoje negativní emoce a zvládat je tak, zůstává to v něm a projevuje se to pak agresí a pod. A pak se rodiče diví, že dítě "zlobí" a přitom jsou to jen emoce v nich, které nemůžou jít ven, protože jim to nikdo nedovolí... A může jim to dělat problémy celé dětství, ne-li dospělost. Zvládat emoce je dovednost, kterou se musí dítě naučit stejně tak jako chodit. A naučí se to jen tak, že je může prožívat. Někteří rodiče si představují, že dítě bude sedět celý den na židli a konverzovat o nesmrtelnosti brouka... Neříkám ustupovat ze svých oprávněných požadavků - to ne - pokud se dítě zlobí kvůli něčeho, co mu zakážete a je to oprávněné - tak rozhodně si trvat na svém - ale nebrat dítěti právo zlobit se kvůli toho!! Kdo z nás se nezlobí, když mu někdo nevyhoví nebo dokonce něco zakáže??

vrrr to jsem se zas rozvášnila, omlouvám se :slight_smile: ale tohle mně vždycky zvedá ze židle...

takže val díky za tvůj vložený příspěvek, měl by viset někde na titulní straně koníka :slight_smile:
29. dub 2009 v 07:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
petrunka - já mám stejný problém s manželem, ze začátku jsem byla úplně zoufalá a myslela si, že snad spolu nemůžeme fungovat... ale pak se mi postupně času osvědčil příklad - on najednou vidí, že spousta věcí, které odsuzoval skutečně funguje, vidí, jaký vliv to na malou má a snaží se... samozřejmě, že ještě často ujíždí, nejde to hned, to i já... ale má snahu, a to já oceňuju a už jsem se "uklidnila"... vím, že to půjde...

ale pro zichr jsem ho ještě přihlásila do kurzu :wink: :grinning:
29. dub 2009 v 07:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak doufám,že až se víc zdokonalím,tak i můj manžel uvidí,že to funguje a bude se snažit.
29. dub 2009 v 08:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak já se taky přidám, uvažuju nad koupí RaBR, občas se snažím o tuhle výchovu, občas to nejde, ale Verča je ještě malá, tak snad to stihnu přečíst:slight_smile:)
Já jela v čera busem a dítko ochmatávalo chlapa co seděl vedle. No, věděla sem, že jí těžko vysvětlím, že na něj nemá šahat:slight_smile:) Takže mu hladila nohu a chlap byl v pohodě:slight_smile:) Ale říkala sem, si, co si o mě asi myslej ostatní. Pak zas tahala nějaký paní tkaničku z mikiny:slight_smile:) Musím dodat, že odvedení pozornosti tady nefunguje.-) Jak to řešíte vy?
29. dub 2009 v 08:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
sheherezada, tak ked mala toto robi, tak ju upozornim, ze nie...ale vacsina ludi na to zareaguje, ze ved to je v pohode, nechajte ju a potom sa bavia navzajom :sweat_smile: este sa mi nestalo, ze by to niekomu vyslovene vadilo...to potom neviem, ako zareagujem...asi by som si odsadla :grinning:
sarka, s tymi emociami mas pravdu...kazdy ma pravo sa hnevat, len sa to postupne musi naucit tak, aby ostatnym nebol na pritaz, aby ich nezatazoval...
joj, ale tie vyjadrenia sa naucit a spravne ich pouzivat je fakt riadna zataz...sem to asi nepatri, no mna strasne vytacaju vyadrenia typu: nechod tam, spadnes...to akoby privolavali ten pad na dieta...ja sa snazim hovorit iba nieco v zmysle: pozor, opatrne, tam je schod...a podobne a mala to chape, :slight_smile:
29. dub 2009 v 09:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
valka odsednout je dobrý nápad, ale v plným busu s kočárem to nejde:slight_smile:)) Já když jí řeknu, že ne, at to nedělá, tak na mě kašle a dělá si dál co chce:slight_smile:) Takže už na to kašlu a neříkám nic, ale zase nevím aby měla nějaký hranice. prostě mi to nejde.-)))
29. dub 2009 v 09:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
mozno skusa, co moze...na tych hraniciach treba trvat..mozno tak, ze by som drzala ruku...my chodime hlavne v satke, tak tam to mam v tomto lahke, lebo je tesne pri mne, tak ta ruka sa chytit da.. :wink:
29. dub 2009 v 10:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, celou debatu jsem nečetla, ale chystám se na to..s knížkou dtto.. :wink:

ad sheherezada: vždyť přece ta situace se týká i toho člověka, na kterého tvá dcerka sahá (moje to taky dělá), tak myslím, je dobré ho nějak zapojit, dát najevo, že o tom ochmatkávání víš a že jsi připravena s tím něco dělat (to není přece póza jen před dotyčným, je to vzkaz i tvému dítěti..navíc je podle mě potřeba na to nějak reagovat - dotyk je narušení osobního prostoru a osobní prostor je třeba respektovat)

jak píše valka - většina lidí reaguje pozitivně, tak pak není co řešit..taky nevím, jak bych tu situaci zpracovala, kdyby se někdo vyjádřil, že si to nepřeje, ale aso to budu řešit, až to nastane...
29. dub 2009 v 10:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
sheherazada - Verunka je malá, taky bych to neřešila, vždyť od takové malé berušky to musí všechny lidi snad jen těšit... :dizzy_face:
29. dub 2009 v 11:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
no já mám problém s tím, že pořád tápu, co je respektovat a co je rozmazlovat. Prostě nevím jak na ty hranice. Kdybych jí ruku chytla, bude řvát. To mi přijde horší než že někoo ochmatává:slight_smile:) Takže prostě nereaguju. Předpokládám, že až bude trošku větší, tak že jí to vysvětlím, ale ted to fakt nepobere. Takže bud jí nechám a nebo budu dělat něco aby toho nechala, ale to bude řvát. No, jako byla jsem s pár holkama s ročníma dětma v restauraci na zahrádce a děti byli v pohodě. Jen jendo vesele vejskalo, joo, jako bylo to hlasitější, ale žádnej nesnesitelnej randál. A jako dostali sme kázání od nějakýhop staršího chlapa, že za nich byli děti vychovaný.-))) No, byly sme moc slušný, měli sme ho rovnou poslat do ....:slight_smile:
je pravda, že jako zatím ošahávání každej snáší s úsměvem, ale zas mi přijde, aby si Verča nevžila, že je to normální a můž se to dělat. Tak já nevím, bych potřebovala nějakej manuál na moje dítě:slight_smile:)) Já teda Ne používám, ale snažím se málo. Jenže ona mi na nějaký Ne prdí a jede si dál po svým. Mám spíš pocit, že to naopak dělá víc. Takže dost často nereaguju a nechám jí. je to respekt k ní, nebo už rozmazlování?
Třeba moje máma mi jí hlídala jeden víkend, to už jí bylo kolem roku a mrkněte jak to dopadlo. Když se vrátila, tak začala takhle žvanit:slight_smile:))
http://www.youtube.com/watch?v=J4I8eWUgXnA
a všiměte si, co říká:slight_smile:)))
29. dub 2009 v 11:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
sheherezada, proč se prostě nezeptat těch dotyčných, jestli jim to nevadí?
29. dub 2009 v 11:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek