• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
@janka108 jani ty si mala volu rozhodnut sa ako si chcela, ze?... potom nevidim az taky problem
niekedy funguje ako nevyziadane rady :grinning: , ale nie...podla mna najhorsia je ignorancia, popr. apatia k urcitemu uz "tyranskemu" ci nerespektujucemu spravaniu k dietatu, ktore uz porusuje jeho prava, to faktt nie je namieste...mozno to pomenovat nevsimavost...ake dosledky to ma v urcitych pripadoch nebudem rozoberat....to kazdy asi vie...ak aj cloveku dam "radu" ma vzdy slobodnu volu rozhodnut sa podla seba, podla svojho uvazenia, postojov a zodpovednosti
11. lis 2010 ve 20:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem ďakujem...len ja neviem po anglicky :frowning2: :frowning2: takže s tým nepohnem. A áno mala dlhšie tvrdšiu stolicu určite to bude aj tým, ale už ju má mäkšiu nejakú dobu...tak asi jej to bude dlhšie trvať až zabudne..
11. lis 2010 ve 20:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@misha_ to není špatný nápad, Mělník mám co by kamenem.....poslala bys prosím do IP nějaké bližší info? pokud to půjde technicky provést - nemáme hlídání - vůbec - ráda bych se přidala.....
11. lis 2010 ve 20:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik plne suhlasim ano sprostredkovanie skusenosti je lepsie, direktivne rady su niekedy viac na skodu...ved to su iste sposoby komunikacie...podla mna kazdy z nas ich rozne prezival...respektujuca komunikacia nie je nieco absolutne nove...ona sa v dejinach v roznych podobach objavuje...niekedy viac smerom od podradenych k nadradenym... :slight_smile: , kto spochybnuje respektujucu komunikaciu k dietatu spochybnuje najma to, ze dieta nie je plnohodnotnou bytostou, hodnou respektu a dovery...ako napr. nejaky pan XY, alebo sef alebo iny dospely clovek...
cize to je skor o stereotypnom mysleni...
niektore kultury v minulosti mali dost vo vcasnom veku dietata iniciaciu...takze od toho veku boli uz dospeli ludia...tazko povedat...
ale to, ze sa rodicia k svojemu dietatu spravaju respektujuco, neznamena to , ze ho nepripravuju na "vlcie" prostredie skor naopak...aj selmy su k svojim potomkom laskave , a preco by boli, ak je "realita" tak kruta...
to, ze nam sa to niekedy nevidi, ze mame v sebe rozpor, je skor o tom, ze sa nam objavuju stare vzorce vychovy, ktore sme si sami nevytvorili a zvacsa su v protiklade k tomu, co citime (jednoducho to zistime na vycitkach) ak mame vycitky prilis casto, to znamena, ze sposob ako vychovavame nie je ten pravy, a ze sme si ho pravdepodobne len osvojili a nijako nepreverili..horsie to je ak ziadne vycitky nie su...ostava len nestastne rezignovane dieta...
napadla ma jedna krestanska analogia, ktora podla mna moze byt vhodna aj pre sekularny svet...pristup rodicov k Jezisovi...od narodenia bol hodny chapania ako "plnohodnotnej bytosti" spominate si dany pribeh..."neposluchnutia" rodicov...
biblia je skutocne zriedlom skusenosti, ktore sa opakuju, hovori sa , ze je tam "vsetko" aj vzor matky...atd.
samozrejme interpretaciu nemusime absolutizovat k cirkevnym potrebam ...
11. lis 2010 ve 20:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@basika teď jsem to zkusila nechat přeložit v googlu, a pokud máš dobrou fantazii a představivost, dá se z toho pochopit, o co jde....celkem to s anglickým textem souvisí:slight_smile:)), zkus, ty podstatné informace v tom jsou. jen tedy neber ohledy na google pojmenování stolice, to mě tedy nenapadlo, že to bude tak syrové:slight_smile:)). jinak pokud budeš v koncích, pomůžu s angličtinou.
11. lis 2010 ve 20:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@basika presne tak, napisem IP
11. lis 2010 ve 20:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
vdaka za nazory, tak som si to teraz lepsie poupratovala v hlave:slight_smile:)
11. lis 2010 ve 21:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 - je až neskutečné, kam se svět za několik desetiletí pohl - dnes se už naštěstí často nestává, že by se někdo styděl za handicap svého dítěte vůči okolnímu světu...stejně tak věřím, že i respektující cesta výchovy je budoucnost...nejprve práva žen, teď dětí a tuším pak příjdou na řadu práva zvířat...
11. lis 2010 ve 22:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem - to mi moc pomohlo, jak objasnit tchánům náš pocit z výchovy - výčitky jsem neměla už hodně dlouho...A i když ujedu jednou za čas, tak to s malým "proberu" po našem, vysvětlím, omluvím se... a je to..a je mi velmi dobře...Když tchýně odešla, tak jsem malému narovinu řekla, že jsem se nepohodla s babičkou, že máme jiné názory a že se to někdy stává...holky, já mu řekla - ty se taky někdy zlobíš na mámu a máma se někdy zlobí na tebe...nebo se nepochopíme a pak si to vysvětlíme... to je normální, že lidi mají spory... máma je te'd smutná...a malý mi to všechno odkýval - větu po větě s takovým pochopením a pak mě sám od sebe pohladil po hlavě (hned mi bylo líp) - ne, z našeho stylu výchovy se už nedá vystoupit...přesně jsem si vzpoměla na Kopřivovic větu ... když uvidíte, jak to funguje, jak se při tom cítíte - už nebudete moci jít zpátky... (tak nějak to bylo, dost jsem to parafrázovala).

Jinak jsem si uvědomila, že tchýně má právo na své pocity (a já je chápu), ale stejně tak mám i já právo na své pocity (jde tam o to, že od narození malého se stalo dost věcí, kdy jsem ji nechala pečovat o malého a ona nějak porušila to, co jsem považovala za důležité, porušila mou důvěru..takže mám od té doby potíže se na ni spolehnout a důvěřovat ji)... že mi moje pocity nemůže začít vyvracet nebo popírat..... (což ona mi při té naši roztržce udělala). Asi jsem si potřebovala ujasnit, že úcta ke starším - rodičům partnera je důležitá - ale že to neznamená potlačit vlastní pocity, předstírat ,že nejsou...bude třeba se s tím vypořádat...
11. lis 2010 ve 22:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@misha_ - byli jsme na prvních dvou seminářích - je to fajn. Jsou tam i nějaké (tedy pro mě nové) věci, ale knížku jsem četla dost na přeskáčku, takže jsem to možná i minula...a hlavně jsem tam šla s manželem, on neměl čas to číst a kdo ví, kdy ho bude mít...tak si to tam poslechl, obecně se mu to líbí a vidím, že se to doma pohnulo k lepšímu...Je to hodně interaktivní, hodně se diskutuje..oni si udělají takový malý průzkum, vyhodnotí, jak na tom daná skupina je s poznatkama o Rabru a podle toho jedou...ale někdy bylo té diskuze na můj vkus příliš...raději bych slyšela více toho od nich...ale to je otázka názoru...takže upřimně za sebe ... asi jsem čekala trošičku více, ale můžu vřele doporučit...pomůže to ujastnit některé myšlenky...manžel byl nadšený...principy znal jen ode mě a tak mu v tom chaosu udělali Kopřivovci pořádek.
11. lis 2010 ve 22:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik za prava zvierat uz bojujeme! :wink:

vies, dieta z rozvedeneho vztahu ma vzdy tazke zmierit sa s tym nezranovanim druhej strany...prave to je, myslim si, pre dieta po rozvode najtazsie....zije tak trochu dva zivoty. mozno Berenika ma s tym nejake skusenosti, som rada, ze vy take problemy riesit nemusite.

schopnost vediet povedat nie sa treba niekedy naucit. ja som i kvoli tomu, chodila na kurz asertivity.

@janka108 tym kontrolovanim, ci niekoho nezranujem trpim aj ja. je to typicke pre uzkostnych az neurotickych ludi....
su na to metody, ako sa s tym trochu vyrovnat.

co sa tyka nevyziadanych rad....ja sa dost staram druhym do zivota :stuck_out_tongue_closed_eyes: , ale zase ovela menej, ako ma laka....
vzdy sa spytam sama seba, ci stoji za to, aby som sa ozvala.
za prava dietata, zeny, zvierata sa ozvem vzdy, i ked je krivdene slabsiemu (aj za cenu toho, ze pojdem do konfliktu)
pri nespravodlivosti skoro vzdy....
ale ak ide len o to, ze clovek si vybral inu cestu, aku ja pokladam za spravnu, tak sa do toho nepletiem...kazdy ma pravo robit chyby a poucit sa z nich ( a nakoniec ani ja nie som neomylna :sweat_smile: )
11. lis 2010 ve 22:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@filipal - promiň, přečetla jsem si znova svůj příspěvek a vyznělo to asi moc přímočaře, že - neumí říkat NE = výchova k poslušnost. ...závisí to určitě hodně na povaze, citlivosti lidí, vzorům z rodiny --- pak už to bude i o vnitřním ustavení člověka - jestli pomáhá a je mu v tom dobře nebo jestli pomáhá a není mu v tom dobře, ale má strach, že by si to s okolím rozházel a nemá z toho až takovou radost...Kurz asertivity bych taky brala :wink:
11. lis 2010 ve 23:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
@filipal jsem o tom přesvědčená, že to tak je. syn je taky takový. řeší, jestli nebudem smutný, když se zdrží z víkendu až do úterý, jestli má jet na Vánoce na hory, co my na to...jednou byl strašně smutný a mrzutý, myslela jsem, že nějaká nenaplněná touha...a on mi řekl, že by mohl jet na měsíc pracovat do zahraničí a že brácha je na světě teprve deset měsíců a že se bojí, jestli na něj za ten měsíc nezapomene, že se mu bude stýskat, jestli to tu zvládnem....tolik z praxe.
Naši synové mají pečovatelské, ochranářské sklony a z toho pramení snaha nezranit druhou stranu....Míša se patnáct let sanžil být klukem a partnerem...a popravdě, nevím, jestli je to dobře nebo špatně.

Musím vám opět napsat, jakou mám radost, že jsou tu příspěvky, čítající více než jednu větu - z toho plyne, že mají myšlenku, že jsou fakt napsaný logicky, gramaticky krásně...prostě pro mě by koníka mohli zamknout celýho a nechat jen tuhle diskusi...ba ne, to by bylo pěkně sobecké...:slight_smile:)).
11. lis 2010 ve 23:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 - prakticky by tu pak bylo narváno a možná by přibylo hodně krátkých vět... ale taky mě to tady baví :grinning:
11. lis 2010 ve 23:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik krásne si to napísala, to o svokre-tchýni... treba si vážiť a ctiť starších ale nie za každú cenu... ja som taká slušne vychovaná, až to moju mamu občas mrzelo, že som si nevedela povedať na "plnú držku" to svoje. vždy som sa snažila inteligentne a rozumne riešiť - rozhovorom každý spor... až som narazila na svokru. jednoduchá osoba, jednoduchý intelekt. nie je zákerná, ani zlá.. len je skrátka iná. a moje rozhovory s ňou sa po čase skrátka obmedzili na neúctivý dialóg:
"Nieee!! to jej nedávajte!!"
"A prečooo?"
"Lebo som povedala!!"

v živote by som si nemyslela že ja raz budem takto s niekým hovoriť, ale keď vysvetlujete 50 ročnej žene, už asi 17ty krát, že 4 mesačné dieťa by nemalo čokoládu a prečo ešte nepije pomarančový džús a nepapá pečené kura (keď jej synovia to už ako 4 mesačný papali).. tak vám naozaj nezostane štipka trpezlivosti, slušnosti a rešpektu...
sprvoti som sa za to hanbila a vždy keď som takto "rupla" tak som sa to znovu snažila vysvetliť... výsledok??
svokra dala mojej dcére ako 4,5 mesačnej ochutnať banánik v čokoláde... že chcela vyskúšať ako jej bude chutiť...

ale musím ju trošku aj pochváliť - teraz má naša malá 16,5 mesiaca a svokra sa pekne drží na uzde. už sa ma spýta čo môže, čo nie... žeby som si predsa len u nej nejaký ten rešpekt vybudovala...

ako by ste kočky reagovali na takú osobu vy?? za normálnych okolností by som sa s ňou nestýkala, nie je to skrátka osoba s ktorou si mám čo povedať ale je to babka mojej malej, je to mama môjho drahého... takže chcem nechcem...
12. lis 2010 v 08:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
dievcatka, len sa ospravedlnujem z neucasti.....keby niekto reklamoval... :sweat_smile:
idem na par dni prec a neviem, ako to tam bude s internetom...
drzte sa, budem na vas mysliet. :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
12. lis 2010 ve 22:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@filipal to tě bude stát virtuální sklenku...ta neúčast:slight_smile:. tak načerpej nějaké respektuplné zážitky a zkušenosti......
12. lis 2010 ve 23:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
baby ja vas citam raz za tyzdne lebo mi nejde doma internet, ani by mi to nevadilo ale tato diskusia ma zaujima a nestiham prispievat co ma mrzi :grinning: :grinning: :grinning: ale su tu fakt zaujimave postrehy, skoda ze sa viac ludi nezamysla nad niektorymi vecami hlavne v komunikacii, velmi by to ulahcilo medziludske vztahy. Ja pozorujem casto ako s muzom tera reagujeme inak, zasmejeme sa ze na sebe jasne reagujes podla Rabr ale funguje to. :wink:
13. lis 2010 v 19:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
vidim ze cez vikend je tu klidek :wink: ja som nedavno videla v TV rozhovor s psychologickou a riesili vychovu introvertnych deti a bolo to velmi zaujimave a prinutilo ma to zamysliet sa. Doktorka stale dost zdoraznovala ze introvert proste nedokaze davat najavo emocie a veci zvnutra, ak ano trva mu to omnoho dlhsie a jedina cesta je trpezlivost a pochopenie. Ze casto to rodicia vobec nechapu, nutia dieta stale komunikovat, prejavovat sa, vodia ho na strasne vela aktivit a kruzkov /to vraj nie je dobre lebo introvert potrebuje aj cas osamote kedy nacerpa energiu, prilis vela aktivit a spolocnosti ho unavuje/ a najma ak je rodic typicky extrovert tak tazko porozumie svojmu dietatu a mysli ze je divne :confounded: dokonca sa stava ze mamicka pride s tym ze dieta je autisticke len preto ze sa rado hra samo. Rozoberali aj vychovu ked jedno dieta je napriklad extrovert a druhe introvert ako postupovat, fajn veci tam boli.
Zamyslela som sa lebo ja som mala tendenciu s malym chodit na rozne aktivity a on nikdy nechcel robit s detmi kolo kolo mlynske a az postupne sme nasli co mu vyhovuje, je fakt ze najtazsie je prijat a brat dietatko take ake je. Ja som rada ze mame dnes pristup k mnozstvu informacii, sice je niekedy tazke si vybrat a odlisit co pomoze ale jednoznacne to dava moznost rozsirit si obzory a neostavat na rovnakych nazoroch a principoch ktore mame. Vsetkym pekny vikend prajem, u nas je krasne pocasie tak manzel je s malym vonku v parku.
:wink:
14. lis 2010 v 11:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Všechny po dlouhé době zdravím,
ufffff, přečetla jsem od stránky
@blandik a příběh s tchyní, moc zajímavé ... a i reakce na něj...
Nějak hledám ta správná slova...., vlastně patřím k těm, která se "musí" a hlavně chce tuto novou, tzv. efektivní komunikaci učit z Rabr či knih jí podobné. Samozř. spoustu věcí a poznatků si filtruju a nejedu bezmyšlenkovitě, teda se o to aspoň snažím. Z mé rodiny jsem si bohužel v tomto směru neodnesla niíc dobrého...., vlastně ano - zkušenosti, že "něco" je špatně a co nechci přenášet na další generaci tj. moje dcera. Z manžovi rodiny to není o moc lepší, ale aspoň netrpěl materiálně...
Ale co jsem vlastně chtěla - zrovna večer jsem měla s manžou rozmluvu - malé začíná období vzdoru - nechce nic - nechce přebalit, nechce na nočník, nechce spát v postýlce, ale s námi, nechce oblíbené jídla - myslím klasika vzdoru. Nakupilo se nám více věcí, které vyvolávají dost stresové situace, do toho dcery vzdor a můj blížící se porod... . Řekl mi, že je třeba na ni přitvrdit, že to takhle dál nejde, aby si diktovala co a jak bude, že jsme tím oba vyčerpaní..... . Najednou i začal obhajovat rodiče, že ho zase tak špatně nevychovali.... . Najednou úplně otočil a mám pocit, že moje /naše snažení se zcela bortí a i já mám momentálně chuť se na to vykašlat... . Je těžké se do toho sama dostávat, urovnávat myšlenky... a zároveň takto vychovávat dítě. I když spoustu věcí se mi celkem dařilo, měla a mám z nich radost, prostě se snažím co můžu, někdy také ujedu, poučím se z toho... a jedu dál. Dá se říct, že to je moje potěšení :slight_smile:, byť náročné bez podpory.... .

@blandik moc poučný příběh s tchyní... . U nás byl cca rok celkem klid, ale jen proto, že jsem se s nimi přestala stýkat. Dlouho jsem se je snažila "předělat", hlavně kvůli malé, ale bylo to nad moje možnosti, ničilo mě to a navíc efekt 0. Teď se vídáme častěji, bo renovujeme byt - tchán chodí trochu pomáhat, tchyně asi dvakrát si pohrát s malou a je zase zle. Jsou zvyklí rozkazovat, vnucovat nevyžádané rady.... a tak to asi i zůstane. Ponižují, drezůrují... i malou, samozř. v dobré víře :sweat_smile:, zatím jsem ještě nezasáhla ...:confounded:, celkově situce nic moc....
14. lis 2010 ve 12:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak ste toho trošku menej popísali tak stíham čítať a dosť mi
@dagina prišla vhod so svojím príbehom resp. svojou momentálnou situáciou nad ktorou sme presne premýšľala posledné dni v súvislosti s výchovou podľa RABR. Ako tak čítam a čo som si stihla všimnúť tak všetky tu diskutujúce sú zväčša mamičky jedného dieťatka alebo detičiek s väčším vekovým rozdielom a ako tak pozorujem u kamarátok , ktoré už napríklad majú 2,5 deti ale už majú aj druhé mladšie dieťa. Sú často unavené, vyčerpané často im ulietnu nervy (čo sa teda nečudujem a nezazlievam) a už na nejaké čítanie a korigovanie svojej výchovy na RABR veľmi energiu nemajú. Jednoducho musia čeliť dennodenne toľkým problémom a situáciám, ktoré im predkladajú maličké deti (napr. 2,5 ročné a 8 mes. dieťatko) že sú akoby zaciklené v nejakých stereotypoch. Ani neviem čo som tým chcela povedať, akurát asi to len konštatovať... a čo si myslíte o tom vy a ako by ste poradili takej mamičke s detičkami čo majú malý vekový rozdiel?
14. lis 2010 ve 13:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dagina no a dcérka asi cíti, príchod súrodenca...často toto čítam, že riešia mamičky...
14. lis 2010 ve 13:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@basika určitě jedno dítě nebo dítě mnoho let po sobě je v tomto směru asi mnohem jednodušší, ale my to tak chtěli..., vlastně mě včera manžel řekl, že mu příjde, že se na to druhé ani netěším... . Někdy prostě příjdou černé myšlenky, jak to vše důstojně budeme zvládat...jde to vůbec????????? Manža není celý den doma, chápu, že jemu výchova až tak složitá nepřijde... .
14. lis 2010 ve 14:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dagina ale zvládnete to určite, zvládli iní zvládnete aj vy. Ono veľakrát už keď to príde tak sa za pochodu rieši, ale obavy a starosti to chápem..to je asi vždy.
14. lis 2010 ve 14:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 chybas nam cez tyzden, velmi zaujimave s tou psychologickou...inak nemusi ist len o tzv. introvertne deti, ja som citala priklad jednej aktinej mamy aktivneho dietatka, dcerku, ktora brala do divadla so sebou...atd..cize k svojej praci, malej sa to isty cas pacilo ale neskor bola z toho vycerpana, ze stale niekde cestovali, spala len v autosedacke...tiez mali stretnutie s detmni...atd. super naplanovany aktivny zivot pro-dieta...ale napokon aj ten aktivny cloviecik bol vycerpany, prosto dieta je dieta...neviem ale citala som, ze v takom veku staci uplne jedno planovane stretnutie za tyzden s detickami ...
ono ten dosledok toho je, ze sa dokonca moze zmenit povaha dietatka, ze mate akoby neproblemove dietatko a prilisnou aktivitou, nedodrziavanim rezimu, nutenim do aktivity sa povaha moze zmenit na dieta frustrovane ,ustrachane a pod..
to plati aj na kruzky...niektore deticky to v istom veku nezvladaju..a jednoducho im je lepsie sa hrat doma..zalezi od povahy, je to individualne..mamicky maju tendenciu plnit svoje sny cez deti...sak vieme...ako to je
14. lis 2010 ve 20:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@filipal tiez nam chybas
14. lis 2010 ve 20:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dagina pochytili ta pesimisticke nalady...och joj :frowning2: , skutocne je to omnoho tazsie vychovavat 2 deticky...ale ten skepticizmus rabr...co ti poviem....ono to tradicna vychova zazraky nerobi , skor naopak...mozno budes venovat neziaducemu spravaniu menej casu...ale to je taky klam...co som videla na vlastne oci...tak nedaj sa nejako znechutit rabr...este ho budes o to viac potrebovat...
pozor pozitivne limity musia byt, nechaj kludne malu zmierit sa so situaciou, ak sa nieco neda, nemoze..neboj sa toho...
pri rabr vychove je mozne sem-tam vybocit z ramca, dietatko cim je starsie, tak rychlejsie iste veci pochopi a automatizuje sa mu ten "princip zdovodnovania" oni sa na to zvyknu...
pri tradicnej vychove..sa negativizmus, zakazy, krik, neovladanie len stupnuje...cize napokon aj tak sudna osoba sa snazi z daneho ramca vybocit...ale je to omnoho tazsie, ak to obdobie predtym bolo dlhe, aj ked sa to na isty cas podari, opat rychlo sklzava do predoslej formy vychovy len ta zacina opat jemnejsie a napokon sa dostava tam , kde bola predtym...zacarovany kruh...
hlavne ak budes mat male...je lepsie emocionalne prostredie nabite pozitivizmom a respektom ako zle nalady, zakazy, rozhorcenia, rychle recepty...ver mi dieta vyciti aj malu zmenu nalad..cize len sa obrnit velkou trpezlivostou to sa ti vrati ...neboj sa....
ale mas to tazke ...
vies po anglicky?
14. lis 2010 ve 20:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dagina presne ako hovoris, pre manzela mozno ta tradicna vychova nepripada ako strasiak..lebo s dietatom travi malo casu...ale predstav si ze ty by sa zamotala do kruhu tradicnej vychovy a to na cely den a s dvoma detickami...tak to nemoze dlhodobo fungovat...
vysledkom zvcsa byva , ze mamicka na to iste neziaduce spravanie reaguje vzdy inak..najprv zmierlivo a na druhy krat dajme tomu krikom, alebo trestom...cize dieta je vo vychove zmatene...
moja rada: napr. napis si na papierik neziaduce spravanie, ktore ti vadi,a ktore sa opakuje...napis si aj svoju "idealnu reakciu"...tak si to nejako prirodzene uvedomis, uvidis objektivne obe strany, mozes si reakciu zautomatizovat...vies nie vzdy by sme mali ponarat svoje emocie do kazdej "lumparny" co dieta vyvedie, preco, lebo to zvacsa pominie...
a preto, ze ono to zamedzenim neskonci, preto je lepsie "ucit" pri tom dieta a nie vychovu odkladat...
ak si zautomatizujes iste reakcie na opakujuce sa cinnosti...tak jednoducho ta to tak nevysili..dietatko nebude zmatene a ty zvolis tu lepsiu cestu...
ja viem nie sme stroje, ale niekedy tak fungujeme...
vies ja som sa stretla s takymi reakciami, nech uz bude dieta starsie...nech uz...ale ono to bude len "horsie" tej vychovy je stale viac a viac...cim skor sa mamicka "obrni" trpezlivostou , tym to bude lepsie...pre jej pohodu aj pre pohodu dietatka...
14. lis 2010 ve 20:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@basika no prave by som im poradila taketo metody ako rabr...ono to su metody aj profesionalnych vychovatelov viacerych deticiek...nemyslim si, zeby tradicna vychova jednoduchsie riesila 2 deti, prave naopak viac napatia...napr. kricim na jedno, zamedzujem jednemu...druhe to vnima...a naopak teraz upozornujem toho druheho a ten prvy to vnima...to je uz vela negativizmu a nepohody... opacne ak to riesim "dobre" s jednym...tak druhe si to jednoducho len osvoji a mam o "pracu" menej...
a dalsia vec 2 deticky znamena 2nasobny respekt...a venovanie respektu kazdej bytosti zvlast...
vela vychvonych problemov viacerych deti vyplyva zo surodeneckej rivality a z neziaducich psychologickych dovodov nerespektujucej vychovy...
ta len napatie, rivalitu a boje stupnuje...ci chceme alebo nie tak deti sa primarne ucia zo vzoru..a imitacie..sranda na tom je, ze to pride az neskor, az potom nam to dojde...
napr. ci je to ovladanie emocii, ci je to riesenie konfliktu...ano to vsetko v zle nastavenej vychove sa dostava zjavne na povrch prave v tom najhorsom svetle...
dieta to raz, ked budem mat z toho "rozum" bude opakovat, ci chceme , alebo nie...
14. lis 2010 ve 20:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@dagina stačí jen špetka citu, empatie, zkušenosti...a to všechno ty máš...neboj dopředu, budeš mile překvapená...a pokud tě to uklidní - koukni, jaký přístup mohou někdy maminky mít...a ty se stresuješ.-))))
(já nevím, jestli se to může, dávat odkazy na jiná témata - ale snad mě nezatknou..)

http://www.modrykonik.cz/diskuse/tema/histerycky-rev-kdyz-matka-odejde-z-mistnost/?page=last&post=last&lastref=il
14. lis 2010 ve 21:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek