• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
@sussanah :grinning: no presne to je rabr..to je ten pristup
situacie s jedlom sme zazili, mozem potom napisat..ako sme zvladli, zvladame...
@bubelko tusis , ze by to bolo na dlhsiu rozpravu...to, co by bolo v jednom kontexte dobre, moze byt v inom nebezpecne...svet sa zmenil...svet je dost zly a ma prostriedky na to aby bol este horsi, dokonalejsie ako kedysi...poznatky sa zmenili..menime sa aj my, aj nasa kultura, nasa civilizacia..nie nemusime citat knizky..ono to je v tom mysleni ludi..kazda jedna mamina vie, co je tzv. volna vychova..odkial pozna rozne podoby vychovy...veda, poznanie ludsta vzdy ovplyvnuje vo vacsej miere cloveka..dnes uz nemusi citat...dnes su aj ine rychle zdroje informacii.. ktore velmi rychlo sa stavaju takymi nejakymi skreslenymi a s manipulovanymi inf...to su prave rozne nazory..nazory sa generaciami menia...a zvlastne je , ze sa menia uplne blizko tej vedy...a to ju vobec nemusime citat :wink:
vies co asi preto by mali ludia aj sami nerusene citat...vytvorit si vlastny nazor na vec...prave preto ze zijeme v takom zvlastnom manipulativnom medialnom chaose, alebo ako to nazvat...
a tym, ze nasa prirodzenost je neskutocne potlacovana, vecami, ktore si ani neuvedomujeme...a dokonca pokladame za prirodzene...tak ju spatne musime hladat..napr. v knihach...v tom mas pravdu, v tom to mali rodicia lahsie menej umeleho , hraneho a technickeho sveta, menej virtuality, menej simulacie...atd...
takze my mozeme paradoxne nazriet do zriedla "najcistejsieho" kniha...kniha je tu od zaciatku vsetkych civilizacii...cize nacriet spat na rovinu slova ...a nase pochopenie...

17. pro 2010 v 15:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem vidis a ja si porad rikam, jak to asi neni uplne ideal, on se vzdycky u toho certi a vzteka apod :grinning: no uz bych tu knizku fakt mela docist celou :sweat_smile:
17. pro 2010 v 15:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sussanah ono 100 percentne to nikdy nebude ani z nasej , ani zo strany dietata, s tym sa treba zmierit, ale co sa da ,urobit lepsie, a vieme nejake infa, a sme o tom presvedceni je dobre to tak urobit, tak sa potom citime sa fajn...
tiez podla mna je treba niekedy nechat to dieta, nech si spravi to svoje, pre jediny krat sa svet nezruti a ani cela vychova, ak to sluzi k nasej pohode, alebo k tomu, ze si vec chceme premysliet..nech...aj dieta ma pravo na chyby, tak ako my ...
17. pro 2010 v 16:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sussanah tak to jsem tedy netrefila, to máš pravdu, že petr je o dost starší, že je to už jiné...tak do budoucna se to třeba bude hodit.

@fem dobrá bodka:slight_smile:
17. pro 2010 v 17:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem - k tomu "uklízení" - takže povíš, že jdete hračky odložit na jejich místo? Docela by mě zajímalo, jak to přesně doslovně povídáš- protože mě zaujalo to, že by se mohlo přímo vynechat slovo UKLÍZET a více se zaměřit na funcionalitu....a taky mě to opět popohání k tomu, že bych už konečně chtěla vyřešit ukládaní hraček a oblečení v jeho pokoji...zatím má obleční u nás v ložnici /(takže ani pořádně neví, co tam má v šuplíku, když je úplně nohoře v komodě) a hračky má roztříděné v kontejnerech - auta, logické, plyšáci a panáčci, a ostatní. Mě ta smysluplnost u režimálních záležitostí taky dost vypadla, ale jelikož jsem se tak nějak vnitřně rozhodla (a malý mě i donutil svými reakcemi) mu dát více volnosti a více nechat tyto věci na něm, tak jsem opět oprášila smysluplnost a místo tlačení, že je čas se jít mýt, mu říkám, že ty věci děláme proto a proto a říkám mu to, až když je v té koupleně a dělá to...málokdy to používám, když ho tam chci dostat....
17. pro 2010 ve 20:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 - taky máme doma posledních pár dní nový sport - a to čůrání a kakání po rituálu uspávacím do nočníku...prostě jakmile jsem na odchodu, tak lulu, bobo...a jdu pro nočník, čůrá, kaká...po asi 15min nasadíme plenku...jde si lehnout, jakmile se zvednu, opět lulu, bobo...a tak se to opakuje 4x ... cca 50 minut čistého času...už jsem si řekla, že to nebudu řešit, prostě mu věřím, a lehnu si tam na podlahu...on mi výská ve vlasech.... a nakonec opravdu už zaleze a nereklamuje a nechá mě odejít a usne si...v klidu a míru...
17. pro 2010 ve 20:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ludmilabb - pamatuji si tu situaci s kontejnerem - bylo to o tom, že se sourozenec zlobil na mladšího a podle té autorky Aldort - matka nechala dítě rozvíjte svou fantaziji - své naštvání na bratříčka s tím, že rodiče se často bojí násilných předtav svých dětí, ale že pokud necháme dítě prožít svou představu, neodsoudíme ji, tak je 1. akceptujeme takové jací jsou, se svými pocity = dítě se bude cítti, že je v pořádku i cítit něco negativního a že má právo se zlobit, tedy mít tyto emoce a 2. podělení se o tyto pocity právě je prevencí před nějakými skrytými negativními činy namířenými proti sourozenci (k čemuž právě může dojít skrytě, pokud budeme ignorovat určité projevy, zamítneme dítěti jeho pocity - v podstatě mu řekneme, že je špatné, že má takové pocity)...a že to nepovede k tomu, že by dítě vykonalo to, co si momentálně přeje...taky mě to dost zaujalo.
17. pro 2010 ve 21:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik popravde slovo upratovat na jeho veci som snad ani nepouzila...skor polozit, odlozit...co sa tyka, jeho veci, pre mna je dolezite...aby rano vyzerala ta izba ako vzdy, je to pre dieta istota, system a poriadok a vzdy sa rad rozbehne do nej, ked sa vraciame z kupelne a prezleceny...vie presne, kde co je...atd..
v prvej faze to bol skor zazrak...rano to tak bolo :slight_smile:, ale to este nespal vo svojej izbe sam
v druhej faze pozoroval, ako to robim...skor bolo pre mna dolezite tie hracky spatne nevyberat...cize slova asi odlozime polozime toto (konkretne tu), ak mi to kazil...poviem, ideme sa kupat, hracky sa musia odlozit...vacsinou odbehol uz za svojim...cize za kupanim s m
v tretej faze...ked prejavil iniciativu pomoct (ze nieco sam odlozil)...tak som ho aj vyzyvala konkretne...ze chces mi pomoct dat lego ...ak ano, ano, dakujem...ak nie, som ticho..., bavi ho to 3 kusy aj to nie vzdy...
na stvrtu fazu cakam :slight_smile:
co sa tyka vsetkych veci ohladom samostatnosti...vzdy cakam na jeho iniciativu... vzdy...ale ak ju uz raz v nejakej veci prejavi..tak mu davam moznost, aby ju prejavil opat...to znamena, ak raz zacal hracky so mnou ukladat, vzdy sa ho pytam...ak sa zacal sam vyzuvat..vzdy mu dam moznost..popr. pomozem a potom sam a aj to zdoraznim, ze to sam...
pre mna ukladanie hraciek nie je povinnost je to skor znak samostatnosti...
prosto mam respekt pred jeho priestorom...to je prirodzene...az teraz som sa nad tym zamyslela...
proste pokazit mu doveru a istotu a radost z jeho priestoru nechcem...max. by mi to mohlo skazit celu autonomnost hrania, znechutit a pod.
ak nieco menim a hracky odkladam inde..ako to bolo..tak mu to poviem a poviem, mu ze ak bude chciet tak nech mi ukaze..ze to odkladam preto ze je to vela...
vies kde je ta velka lopta, je tu...pamatas, hovorila som ti...atd...chces si kopat loptu...
ale co sa tyka utierania za sebou..to vnimam viac ako jeho povinnost...jednoduchy dosledok..prosto mu to aj jasnejsie sformulujem ze je treba poutierat..vzdy na rovine ciste, spinave..alebo ak na podlahe bezpecnost, nebezpecnost..ale staci ak poviem nebezpecne a nespecifikkujem...horor scenar...
no a slovo upratovanie urcite padlo a za posledne dni mi pomahal upratovat ale nie jeho izbu...hovorim zartovne, ja tu upratujem...pozri ake je to rozhadzane, an on mi bez dalsej vyzvy zacal s usmevom podavat...nadhera...fakt...
inak nema problem mi nieco doniest...ako laskavost...alebo sam z vlastnej iniciativy mi akoze urobi caj ...atd...
takze myslim si, ze ta projekcia pride z nejakeho vseobecneho faktu upratovania...upratujeme..poraidok veci na svojom mieste, ciste , spinave...ze pride aj na jeho priestor...
zatial ho respektujem..nenutim...necitim to vnutorne tak este..ale nema problem v inej izbe poodkladat veci spatne do krabice a pod...
ja len skor cakam na jeho iniciativu..ja jednoducho ho nutim nebudem...budem cakat aj na jeho vnutorny pocit ze chce mi pomoct, ze on sam chce aby jeho veci boli ulozene...samozrejme uz ho vyzyvam ale len raz a fakt velmi pokojne...akoby nic (asi tak, akoby som sa pytala m, chces kavu, nie ...ok)
podla mna upratovanie vlastnych veci, izby, hraciek je znacne odlisne od upratovania ostatneho...su to jeho veci, jeho priestor, to su fakt veci ktore patria len a len jemu...
17. pro 2010 ve 21:26  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@blandik neviem ci si to zle pamatam ale to dieta sa zacalo prejavovat tak ze ublizovalo svojmu bratovi a matka sama iniciovala jeho fantaziu a spytala nepaci sa ti ze sa venujem bratovi? chcel by si ho hodit do popelnice?
neviem ale preco projektovat dietatu matkinu fantaziu?
17. pro 2010 ve 21:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem - fakt zajímavé. Mám toho plnou hlavu...Krásně jsi tam popsala ten dlouhodobý cíl, že je to přirozená potřeba mít věci v pořádku a že to jednou dítě pocítí, pokud bude mít příklad v okolí, bude vidět, že se to tak doma dělá a že nevznikne na něj vnější tlak - myslím, že jsi mi to podala lépe než Aldort. To co se ale ve mě hodně bije je to, aby si dítě nezvyklo, že to udělá prostě máma...asi to je dědictví minulosti, protože někdy se mi zdá, že lidi prostě jedou v nastavených kolejích...a opět jsme u vnitřní motivace, uklízení hraček je pro dítě dost abstraktní a ta smysluplnost se musí pomalu nastavovat...dítě má potřebu svých vlastních věcí a péče o ně až kolem 4-5 roku...

Mám dotaz k tomu jídlu ... malého jsme nikdy nenutili něco jíst...nemá problém se najíst a říct, že už má dost...
Ale poslední dobou dost narážíme na to, že něco se nemůže jíst na snídani (třeba křupky) nebo na oběd. Pak jsem mu dovolila, že po obědě se může musli tyčka, ale to byl omyl, protože posledně sněl 5 lžiček a pak chtěl tyčinku...a já nemíním hodnotit, jestli snědl dost nebo málo na oběd, to už pak vede v podstatě k nucení sníst oběd...Takže jsem přehodnotila, že tyčinku může jen na svačinku...Jak řešit ty pochutiny - nechci mu to sakralizovat /když začal jíst jogurty cca před 3 měsíci, tak taky byl posedlý a byl schopen sníst i tři najednou...a do měsíce se to ustálilo a te'D si dá jednou za čas jeden a má problém ho dojíst...jak na ty sladkosti, pochutiny....přeci jen sladká chu't je přirozená pro děti - jako bezpečné jídlo...tam by to nemuselo fungovat tak ,že se nové věci nabaží a pak už bude znát míru...nebo ano?
17. pro 2010 ve 21:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@ludmilabb ale to snad nie? to vazne moze nejaky autor radit, aby sa matka toto spytala dietata? tak ako to opisuje
@blandik by este som chapala, znie to logicky, prijat negativne pocity dietata, pytat sa ho tak aby tie pocity vyjadrilo... moze to byt prospesne, ale nepodsuvala by som mu priamo moje "napady", este k tomu take morbidne :stuck_out_tongue_closed_eyes:
17. pro 2010 ve 22:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sussanah hadzanie jedla, ktore nechcem je prirodzeny akt vyjadrenia, ak nieco dieta nechce... na tom by sme sa zhodli...cize je to aj znak jeho samostatnosti...a vyjadrenia jeho nesuhlasu...
to by sme mu kazit vehementne nemali...ide skor o to presmerovat to...cize aby dieta pochopilo, ze ak nieco nechce zjest, nemusi to hodit na zem, staci ak to necha na tanieri....preto ak to chceme dosiahnut...nesmieme ho prilis negativizovat prave v schopnosti prejavovat svoj nesuhlas...
podobne ako ak chcem, aby dieta, ak nieco chce, pritom nekricalo, ale skor pekne poprosilo, urobilo gesto, slusnou komunikacnou formou..tak urobim to, ze ho ustim, ze ak nieco chce, bez problemov to dostane, ze nemusi kricat...ze moze si byt isty , ze nie je problem s tym aby som mu POROZUMELA...co chce.. v pripade hadzania co nechce..preto je hrozne dolezite rozlisit, co vlastne chces pri tejto situacii dosiahnut..ak ho budes prilis nutit vo chvilach..kedy nechce...(presne v tej chvili) bude vysledkom to, ze bude opat neisty a bude este vehementnejsie prejavovat svoju volu NECHCEM, cize hadzat...cize bude sa citi nepochopeny, ze si mu NEPOROZUMELA
(dalsia nie nepodstatna vec s odmietanim jedla velmi opatrne...moze to narusit jeho pohodu jest aj ine veci...nutit jest, je jedna z najhorsich veci, ide o fyziologicku potrebu, ak sa narusi fyziologicka potreba na svete moze byt vazny zdravotny problem)
moj tip..vzdy kombinujem samostatne jedenie (ranajky)...alebo dostane len chlieb....a desiata jeme spolu, dokonca zo spolocneho taniera..ak to trosku ovplyvnujem zje mi aj tie veci, ktore by sam nezjedol...
v podstate musis byt trepzliva ...velku zmenu sme mali az teraz, ze zacal jest vsetku zeleninu v surovom stave atd...ale zje ju iba ak jem aj ja...keby som mu dala ju jest samostatne tak ju necha tak...
ak hadze, co sme prezivali..tak som mu povedala ze jeme z taniera...v prvej faze som bola ticho par dni...lebo sme uz boli zacykleny a my mame psa (a on to hadzal skor psovi a jemu je tazsie pochopit, ze zo zeme sa ako neje) takze, som prve dni absolutne nic nevravela...jedlo na zemi som si nevsimala...ked isiel na wc...potom som to upratala..tak som zacala po par dnoch pouzivat tu vetu, ze je sa z tanierika..neskor som pridala, ze zem je spinava, je sa z tanierika, tanierik je cisty...to je vsetko, jedlo zo zeme sa uz samozrejme nejedlo..potom to prestalo..vzdy ked nieco nechal som povedla uz nechces, to je v poriadku, odnesiem to, das si neskor... (eliminovala som nie a negativne vyjadrenia v slovesach vseobecne, pretoze on ked hadzal uz na mna pozeral, to znamena, ze uz putal tym pozornost...)
ak chce nieco ine, a bojkotuje...musi sa s tym hold zmierit..syr nie je...je mi to luto syr nie je..alebo teraz sa papa to a to...ja viem, ze by si si dal rad syr, ja ta chapem, ale teraz sa papa to a to...
olizovanie tyce :grinning: povedala by som je to spinave (len raz, minimalne) a zamedzila by som mu pristup k tomu, otocenim kocika, odputanim pozornosti na prirucnu knizocku...cokolvek..do cca 18 mesiaca este trva ze dieta svet spoznava ochutnavanim...
co sa tyka skusania oblecenia, deti nie su schopne v nevhodnom prostredi...co robi nedobrotu..ostat prilis dlhy cas...treba to pomalicky postupne predlzovat...dietatko si postupne zvykne...a nauci sa tam by t ok dlhy cas..to iste obchod...vzdy adekvatne veku, akonahle je dieta frustrovane je treba ist prec zmenit prostredie, popr. sa riadit podla bezneho rezimu...
17. pro 2010 ve 22:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@blandik moja je za sladkostami ako besna... nema mieru a tiez som prave nad tym vcera rozmyslala, ked mala v skolke na olovrant sladku buchtu, potom sme si do MC a tam zase kopec pernikov a oblatok a nie a nie prestat... nema mieru v sladkom proste. ako som uz pisala, dlho sladkosti vobec nepoznala, no ale uz ich pozna a velmi jej chutia... nemyslim si ale, ze sa ich akoze nabazi a najde tu mieru... alebo sa mylim? podla seba sudim. ze ked mam po obede chut na sladke, dam si kusok cokolady. ale zas ked si dam ten kusok cokolady castejsie, tak mam aj tu chut na sladke castejsie...
17. pro 2010 ve 22:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik my sladkosti este nepozname..ani ten fakt, ze ak zjes toto, dostanes nieco dobre..to nie...
prosto mu jednoducho dam par keksov na tanier, za stol ale to len vynimocne...
zalezi od toho, ake mal ranajky...
ja vzdy kombinujem dvojicu ranajky-desiata, obed-olovrant, vecera vzdy lahka, nie vela aby vypil mlieko...vecera vzdy podla potreby..ak rano odmieta ovocie tak na veceru, uz ho zje...
my to mame zatial obratene...ranajky slabsie, desiata silnejsia...olovrant dost silny, vecera lahka...
chcem to dovtedy pokial si neupevni navyky..
takze na ranajky dostane ovocie...viac druhov...banan, mandarinka...hrozno, jablko...ak mu nieco nechuti nenutim odlozim...k tomu dostane mix ovocia, vyzivu s cerealiou, ovsenou kasou a pod...kolko chce, tolko...desiata...bud dopapa, co nedopapal, opat, ak nechce nic sa nedeje...a jeme spolu chlieb a surovu zeleninu, syr...atd...potom spanok...ak mu obed nechuti..tak jednoducho pocka do olovrantu, vtedy uz ho zje a dopapa opat chlebikom...ale on je vela...
minule som mu prvykrat pripravila pohanku na sposob ryze k tomu maso so zeleninou...odisla som do prace a boom..maly nechcel pohanku...zjedol trochu (ale nemal zaujem o nic ine, isiel sa hrat, ja som nebola doma) ...na olovrant zjedol v pohode to iste jedlo a to plnu davku s m a este si to pochvaloval, ze ake je to dobre...
dieta vzdy nejako si vynahradi v tych kombinaciach tu stravu... si to vyvazi...toho sa nebojim...
17. pro 2010 ve 22:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lindulak ja si tiez myslim, ze len do skolky ta nasa strava vydrzi a potom to bude och jooj
@blandik a co tak rezimalne dat keksik, tycinku na desiatu...a ked chce mimo odvolat sa na rezim na desiatu hm?
aby to nebolo sakralizovane...ale rezimalne a prirodzene ponate...cize ostava len zmierenie so situaciou...ale ak nechce ranajky, ze sa rozhodne, ze si pocka na ten keksik na desiatu..tak by som na desiatu dala opat tie iste ranajky zvycajne hlad...zvitazi..no a potom druhy chod keksik...ja dost pracujem s jedlom na chody..popr. rozmanitost, ze mat viac druhov na stole, napr. viac misiek s tym a s tym a dieta si vybera...ako na sposob predelenych misiek...ale vies ked si zapyta nieco ine...tak to nie je...samozrejme s porozumenim...ak nechce napokon nic akceptujem...a cas dalsieho jedla pride skor
17. pro 2010 ve 22:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoje, ja riesim nieco podobne, odkladanie hraciek, mam pocit ze to nie je take jednoduche, tiez sme presli niakymi fazami ako pise fem, ale ostali sme pri tom to ze odkladam hlavne ja, pomahal mi a v poslednej dobe rozhadze ale odkladat nechce, rozmyslam nad tym ako vznikne prirodzena potreba mat veci v poriadku ale podla mna to nie je take jednoduche docielit a nepoznam okolo seba rodinu kde by deti hlavne vacsie naozaj zodpovedne upratovali svoje veci.
Najvacsi problem je vecer ked sa ideme umyt, vtedy vobec nema chut odlozit si hracky. Pritom ma velmi rad ked ich najde na svojom mieste, vidim casto ako hlada veci presne tam kde boli a ked zmenim ulozenie je zmateny. Je fakt ze uz som obcas aj vytrvalo cakala a opakovala ze spolu odlozime hracky a stal, kukal na mna a veru dlho sme vydrzali :grinning: :grinning: uplne som videla ako testoval dokedy vydrzim. Casto si knizku Rabr otvorim a hned sa mi to zda vsetko take logicke ale v realite je to mnohokrat inak.
17. pro 2010 ve 22:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik ten vek 4-5 rokov, fakt poznam...z vlastnej skusenosti :grinning:, na svojej osobe z rozpravania...cas poriadku milovania
17. pro 2010 ve 22:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 podla mna je to skoro, nic viac, nic menej...ako napr. pri samostatnom spani, este neprisla ta chvila...ono sa to prelomi po 3 rokoch (objav vlastneho Ja)...v 4 rokoch bude vzor poriadku milovnosti, ako jeho mamina...inak to ani nemoze byt..mozes mi verit
17. pro 2010 ve 22:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lindulak
@blandik
ženy, já vám půjčím petra, naučíte ho vzít do pusy něco sladkého? nikdy jsem mu v ničem nebránila, po roce mohl ochutnat v podstatě cokoliv, včetně sladkého, ale nevím, jestli je to normální, ale nejí nic, co má sladkou chut. nic znamená nic. ani kaši ochucenou, ani marmeládu, ani doma pečené, ani sladkosti typu čoko bonbon, ani kakao, ani jogurt s něčím, ani sirup na teplotu, sušenku, piškot....prostě nula. nevím proč, jí všechno ostatní, jen když to není sladké. vím, že to je snad i dobře, ale je jak lunt, trocha energie by mu prospěla, ale jeho jídelníček je fakt kulturistický:slight_smile:)).
17. pro 2010 ve 22:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 :grinning: , my mame to iste, ked ma ludia odsudzuju, ze preco mu nedavam cokoladu, tak poviem, ci ho mam nutit...presne preto aj prestal jest keksy ..on ich jest nechcel...idem piect ovocny kolac bez cukru...tak dufam, ze uz nieco zje..
17. pro 2010 ve 22:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem no proti reakcím jsem už obrněná, všichni si myslí, že jsem bláznivá a nechci mu nic dát:slight_smile:)). občas je to i trapné, pkud mu někdo něco donese - je to sladkost, a on to dá do kapsy nebo mojí tašky, a řekne: táta papá toooo
17. pro 2010 ve 22:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem asi jsme se spatne pochopily, u nas s jidlem (nastesti) problemy vubec nemame, jen ta vecere, kdyz chce syr a chleba ne, ale to mam pocit, ze bere spis uz jako sport :slight_smile: Ale potesila jsi me svou odpovedi, protoze v podstate u jidla se snazim tak nejak i postupovat jak pises. Proste nenutit, nabizet, rikat. Hodne to jidlo nechavam na nem, ale on je fakt pazravec, u nas mame spise problem s maximalnima porcema (kdy uz by mel mit dost) nez s minimalnima :grinning: Co se tyce porozumneni, tak my pomerne rozumne znakujeme a navic se snazim dodrzovat "pravidlo rychleho obcerstveni" (nazvano dle Karpa) tj nejdrive potvrdim jeho pocity tim, ze ho zopakuju pro neho srozumitelnou formou, dokud si nejsem jista, ze on vi ze ja vim a pak teprve pridavam svuj komentar k tomu, co se deje, pripadne co bych po nem chtela. U tech obchodu a jinym pripadu,je to nekdy fakt slozite. Ja vim, ze od maleho nemuzu cekat, ze na me bude 30min trpelive cekat, kdyz si zkousim rifle v obchode, na druhou stranu, fakt nekdy tyhle situace nastanou a nemam moznost si tam nekdy zajet sama. Snazim se tyto situace eliminovat, ale neni to vzdy mozne :frowning2:
17. pro 2010 ve 23:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem
@berenika39 - tak u nás to je fascinace sladkým...nemohl cukr, protože z něj měl střevní potíže.../prostě je to atopik/ a tak poslední měsíc zkouším cukr, a fakt mu to jede...jinak obecně miluje buchtu...naučila jsem se ji péct bez cukru, jen oslazenou ovocem..i tak mu jede...

Jinak - malý jedl dříve vzorně - pohanku, jáhly, vařenou zeleninu...poslední dobou ... fakt baští snad jen brambory, brokolici a těstoviny suché podotýkám...pokud do něj chci dostat více zeleniny nebo třeba bulgur- tak mu z toho musím udělat placku...ale už mrkev nebo hrášek z placky vybírá...přitom toho sladkého nemá moc za den, nejhorší jsou u nás obědy...dochází mi fantazie - u nás to je hodně dáno tím, že jak reaguje a reagoval na dost jídel ekzémem, tak se v té senzitivní době nenaučil jíst hodně jídel - a te'D o ně nejeví zájem...vše nové je problém, nechce to a to staré postupně jedno za druhým odmítá...ale věřím, že se to zlomí....JInak fem, malý jak něco nechce, tak už přesně ví, že v lednici je třeab něco jiného nebo ve špajzu, tak na to ukazuje...já mu to dám, pokud to je typově vhodné na snídani nebo oběd, svačinu...ne že by jedl křupky na oběd nebo na snídani...Uf.
17. pro 2010 ve 23:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 - tak u nás to je tak, že po cvičení náš malý zblajzne téměř všechny křupky (takové ty kukuřičné) jiné holčice, co s náma chodí cvičit...prostě takové to uzobávání jedné křupky minutu neznám...u nás to jede jak na běžícím pásu...apetit má neskutečný...jen poslední dobou mu nějak chybí u oběda...ale přitom hlad má...
17. pro 2010 ve 23:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sussanah ok, ja pisem vsetko, co mi v tej suvislosti napadne...podla vlastnej skusenosti... :slight_smile: aj my sme pri jedle znakovali ...je to fajn...
@berenika39 ja upozornim, ze ovocie je lepsie, ale co uz tak, sa slusne podakujem, ze budem mat co jest ja :wink:, je to vtipne, ale on sa pritom tvari, ako za trest..napr. ked je zvedavy co jem...ochutna, tak rychlo uteka prec :grinning: minule sme boli nuteni jest lizatko, genialne bez ecie, hoci som presviedcala, ze to jest nebude, ale nepomohlo, napokon to nechcel,ako som vravela
@zelmirka1 prosto pride obdobie velmi silnej imitacie autority, v tom pripade rodicov..
inak je dobre, ak upratuju obaja rodicia tu istu vec, nech su role rovnocenne :wink:
17. pro 2010 ve 23:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 to by som chcela....moj Misko ma sladke rad ale myslim ze ani nemoze byt iny lebo jeho rodičia maju sladke velmi radi :grinning: :grinning: :grinning: proste si radi dame ku kavicke kolacik, cokoladku a mlsame...nic som nikdy nezakazovala, ale zase som ani velmi nedavala moznost jest sladke, aj tak ho ma rad ale vybera si :wink:
17. pro 2010 ve 23:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik ja viem, u nas tiez ochotne dvihame aby sa pozrel do chladnicky, pred jedlom, ak o to poziada..ak si vyberie nieco, co je mimo planovaneho menu..tak sa da este presmerovat...zatial da...
17. pro 2010 ve 23:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lindulak - no já jen vidím, že protože jsem mu jednou nedala tyčinku po obědě, protože nesnědl..a pak to přehodnotila, že je nesmysl podmi'novat tyčinku obědem...tak od té doby je fascinovaný tyčinkou...druhou věc, kterou jí sladkou - jsou takové vánoční hvězdičky, co jsem pekla...a to jsem mu neodepřela, protože to nepřišlo v nevhodnou dobu oběda nebo snídaně...a ty si pojedl a už nevyžaduje vícero a stačí mu dvě...No nevím, taky myslím, že glykemický index hraje svou roli...sanžila jsem se nabízet k buchtě jogurt, aby se GI buchty snížil, nějakou dobu to tak jedl, ale pak už odmítal...Někdy mám pocit, že právě děti, co se jim cpe sladké horem dolem, tak ho nechtějí a co se jim ho nedopřává, tak jsou jako vosy...ale nejspíše to bude složitější otázka...
17. pro 2010 ve 23:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fem obdivujem tvoju istotu a pozitivny pristup, ano pride obdobie imitacie autority a tiez obdobie naopak snaha o odlisenie sa a popieranie autority, takze sa tesim keby sme si tak napisali a drobci budu mat nie 4 roky ale napriklad
12-13 ako odkladaju veci :grinning: :grinning: :grinning: ja si pripadam niekedy ako blazon lebo fakt stale nieco ukladam, odkedy mame maleho tak samozrejme byt vyzera uplne inak, maly ma strasne rad ked si vsetko najde kde je zvyknuta a rovnako rad ma pozoruje ako vsetko ukladam v priebehu dna.
17. pro 2010 ve 23:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
vidim, ze ste pekne do noci podiskutovali :slight_smile:
@blandik u nas je to velmi podobne. mala ma tiez take sklony k ekzemom, nie je to nic hrozne, ale reaguje dost na jedlo. pod kolenami sa jej teraz robia flaky ako sa zacala v skolke stravovat... od mala sa dost vyhadzovala z jedla, tak som tiez dost dietne jedla varila, mnohe alergenne veci som jej nedavala, ale jedla vela zeleniny, ryza, cestoviny, maso, jogurty atd. myslim, ze dost pestro, ale nie vsetko co my. cim je starsia, tak je to tak, ze zo starych veci postupne viac prebera a nove nechce - je dost konzervativna. iba sladke moze vsetko, aj nove :slight_smile: mozno by bol dobry sposob, nechat ju napchat sa sladkym kolko chce, a ze by to prestalo byt vzacne... ale ked mne sa to tak prieci presvedceniu, ze by jedla samy junk food :stuck_out_tongue_closed_eyes: ved to oslabuje imunitu... dost ze v tej skolke jedia kadeco, casto prazdne nehodnotne potraviny... a potom su tie deti casto chore. aj ten nadbytok cukru ich oslabuje... skor sa priklanam k tomu, co pise
@fem, ze ponuknut nejake mnozstvo sladkeho v normalnom rezime /na olovrant alebo ine/ a tak to vlastne aj robim, napr. musli tycinka na desiatu alebo k jablcku piskoty a tak. a ked si pyta zase, tak poviem, ze nemozeme jest privela sladkeho, lebo by sa nam mohli kazit zubky z toho...

a co si baby myslite o tom co som pisala skor - asi o stranu dopredu. tie hrave motivacie - zubky a pitie a este tie divne vzory zo skolky? teda vy mate asi vacsinou este deticky doma, tak sa s tym asi nestretavate. mne je dost niekedy z toho smutno... ale zas inak to uz nebude, ako nahle pride dieta do styku aj s inymi soc. skupinami pravidelne, tak prebera aj odtial vzory. mozem len dufam, ze tie nase su silnejsie, kedze sme citovo viazani na seba...
18. pro 2010 v 11:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek