• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
@lindulak my sme hrave motivacie nepouzivali a ani nepouzivame. jednak ich nebolo treba, a na druhej strane mam pocit, ze lukas by sa "nedal opit rozkom". to uz u nas funguje dlho. ale pokial to funguje, nevidim na tom nic zle.

co sa divnych vzorov tyka - mame take. otcova priatelka ma vnuka, s ktorym sa lukas rad hra, ale na druhu stranu od neho pochytil niektore maniere, ktore sa nam s muzom nepacia. takze vysvetlujem vysvetlujem a vysvetlujem. trva to sice svoj cas, ale vzdy po takom tyzdni-dvoch sa toho spravania vzda. jednym bolo, ze ked sme mu nieco vycitali alebo vysvetlovali, zapchaval si usi, odvracal hlavu a hovoril, teraz ta nepocuvam, robim nieco ine a pod. alebo strasny ramus pri hre - mne nevadi hluk, ale ked vrieska len aby vrieskal, tak to nie.
teraz ma v "spielgruppe" tiez takeho chlapca, ktory je divy, bije ostatne deti a neposlucha. lukas mi o tom porozprava, ale zaroven doda komentar, ze ho nema toho chlapca rad, pretoze sa mu to nepaci, ako sa hra a co robi. cize myslim si, ze vysvetlovanie pomaha :wink:
18. pro 2010 ve 12:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj a hezkou neděli:slight_smile:
tak se jdu asi jen tak vypsat....s mluvením přišly opravdu komické situace, máme se ještě na co těšit. to dítě totiž mluví přesně tak, jak mluvíme my na něj. běhá mi mráz po zádech, když se slyším z jeho úst :wink: :wink: .
(neci tady toooo, vemu si inýýýýý...). fakt intonuje jako já, komentuje všechno, a opravdu je poznat, že to vynechávání negací má smysl...už ho přešlo trucování (na jak dlouho??? :wink: :wink: :wink: ) a reguje úplně super - i když s něčím nesouhlasí, spíš přijde s náhradním řešením, než s NE - mlíko ráno ho moc nebere, když mě vidí ho nalévat, letí si do špajzu pro džus a řekne, že bude pít toooooo....z toho mám radost.

Dneska ráno brácha řekl petrovi, že až se nasnídají, vezmou pekáč a půjdou ven. No radost obrovská, prcek najednou vystoupil že židle a letěl...do trouby, otevřel jí a vyndal pekáč - umazaný od štrůdlu, koukal na nás, co my na to...

Jinak jsem objevila novou techniku nákupu hraček. V takových těch velkých hypersuper hračkářstvích s barevnými krabicemi za 1199,- mají i spodní regály, člověk si musí dřepnout, ale tam se skrývají poklady, takové ty věci, které nidko moc nechce...které jsou třeba staršího data výroby, ale super! Našla jem mozaiku - taková ta destička s dolíky a do nich se vkládají barevné čudlíky, pak serii obyč puzzle, kde je plno obrázků - od 4 ks až do 20....nebo takovou hru - spojit jdou jen obrázky, které k sobě patří - protiklady, barvy, velikosti, čísla..., pak obyčejnou kovovou káču.....Tak až někdy půjdete nakupovat, jako inspiraci...
Prostě, nekdy je fajn se sklonit:slight_smile:)))
19. pro 2010 ve 13:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 dobrý tip na nákup darčekov....a ja pridávam jeden ešte
http://www.youtube.com/watch?v=UOYLrl0j3CM&feature=related :wink:

inak ta komunikácia resp. zmena komunikácie podľa RABR.. určite robí svoje. Ja tiež pridám jednu príhodu, z ktorej mám dobrý pocit.
Niekedy keď sa zvykne niekto prihovoriť dcérke a práve jej ten človek nie je po chuti alebo sa hanbí, tak sa ovrkne..."nechcem" :angry: (takto sa aj zatvári) a otočí hlavu preč. Dosť je to také voči tej osobe nevhodné. TAk som jej minule medzi 4 očami povedala, že to sa mi nepáčilo ako povedala tete. Tak som sa jej spýtala, ty sa hanbíš tety? Povedala, že áno. Tak som jej povedala, tak to povedz, stačí to povedať a nemusíš sa takto mračiť. Tento týždeň, tá istá situácia...teta (ale už iná) prihovorila a dcérke..tiež zamračená...otočila hlavu a povedala "hambím sa". Ok, viac sme sa nevenovali jej. Prehodila som s tetou pár viet a šli sme ďalej. Celé to bolo úúúúlne iné a inak to vyzeralo .... a len preto, že povedala čo cíti.
19. pro 2010 ve 13:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@basika ako sa to volá? zimomriavky? prostě husí kůže...jsem naměkko. krásná, pravdivá, tak to je. mám ted hnusný období, starosti s tatínkem, denodenní stres, co bude...a o to víc si uvědomuju, jak jsou ty všechny věci -dary,nákupy,prostě materiál- jak je to k ničemu, když nemáš zdraví,lásku, zázemí...
...kuju za tu písničku, snad si jí otevřou i ostatní:slight_smile:))
19. pro 2010 ve 14:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 som rada, že som ťa potešila...je veľmi pekná....ja si ju tiež stále púšťam...
19. pro 2010 ve 14:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte
baby potrebujem poradit, maly sa zacina velmi agresivne hrat s hrackami, neviem kde to pochytil, bucha so vsetkym, zamerne rozbija, hadze na zem....neviem ci to trochu nie je aj moja chyba lebo uz ma par krat fakt nehneval a kricala som na neho ze to nesmie, co teda ozaj nerada pouzivam a teraz vidim ked s niecim bucha tak ma sleduje ako zareagujem. Da sa vydrzat vysvetlovat a opakovat rob to takto, jemne, zober si to takto....ale ked je to stale tak je to narocne a mrzi ma to, lebo nikdy taky nebol. Ma tendencie vsetko zhadzovat napriklade vankuse rodicom zo sedacky, deky, prevrhne stolicku....nasi samozrejme su na koni lebo to je vraj dosledok moje volnej vychovy tak znovu citam Rabr a hladam inspiraciu, stava sa vam to niekedy ? Aj teraz ked to pisem tak povyhadzoval knizky z policky kde ich ma ulozene a trha....uz som zopar hraciek odniesla prec v momente ked to bolo uz neunosne a vobec mu to nevadilo. :confused:
19. pro 2010 v 19:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 něco řeší. má starosti. je to jen způsob, jak si něco srovnat v hlavě. jakmile se s tím vyrovná, přestane to dělat. trochu se mu ted změnil svět, když začal být s hlídací tetou, možná je doma víc "akce" díky vánocům", cítí, že není všechno ve starých zajetých kolejích. neboj. až se vše ustálí - nebude to dělat. to není jeho parketa, věř.
19. pro 2010 v 19:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 uz som rozmyslala ci to nesuvisi s tym ze teraz castejsie odchadzam od neho, je hlavne s mojou maminou, u tety bol len par krat a bol v pohode, zaujimave je ze ked je s maminou tak ona mi hovori ze je vsetko v poriadku, neplace, dohodnu sa bez problemov, ale ked som doma a mamina pride tak ju odhana prec, z toho som dost hotova. A to robim len pol dňa zatial. Ach jaj, dufam ze z neho nebude maly agresor.
19. pro 2010 ve 21:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 nebude. určitě ne. děti jiných rodičů než jsi ty jsou agresoři, o tom jsem přesvědčená a nemusíme se znát osobně. všechno jsou to zase jen časově omezené problémy, srovná se to, skoro bych se snažila tomu pokud to jde nevěnovat moc pozornost, nechat to proběhnout a nijak extra na to neupozorňovat. nedá se to asi porovnávat, ale klasická hláška: taky jsme to podobně měli:slight_smile:))). petr až asi po třech čtyřech týdnech, kdy už byl ve školičce v pohodě zaběhnutý, začal dělat takové ksichtíky, pitvořil se, předváděl, nevím jak to napsat, prostě na sebe upozornoval - nejdřív to byla jako psina, ale choval se jak "praštěný", nikdy před tím nic takového nedělal. dohodli jsme se, že to budem ignotrovat, necháme ho poblbnout a nic víc. to víš, že to přešlo. samo.
19. pro 2010 ve 21:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 mne to tiez tak pripada, ze ma nejaky problem. moze to byt s odlucenim kludne. urcite je tazke na to prist, ked je este taky maly, asi vela toho nenavysvetluje. maminu mozno odhana preto, ze chce byt s tebou... samozrejme, ze ked je s nou a ty si prec, tak to proste akceptuje a mamine sa zda, ze vsetko je ok. a este ktovie ako sa mamina a teta k nemu spravaju...

z tohto ja mam trochu pri rabr problem - v suvislosti s nasou skolkou... ze ako potom dieta zvlada taky mocensky pristup od inych, ci nie je na taketo spravanie citlivejsie, ked sa s nim doma rozprava rabrovsky....

prave citam starsie prispevky v tejto teme - zaujimave aj ked cele to iste nepreluskam, je toho vela :slight_smile:
19. pro 2010 ve 21:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39
@zelmirka1 u nas je to zase taketo akoby zvieracie revanie, ked sa hneva, co tiez nikdy nerobila. ako som uz pisala v skolke maju take dieta a kedze sa takto zlostne sprava, ucitelky si to vsimaju a komentuju a ona to potom doma na nas skusa. ja jej vzdy len poviem, ze to nie je pekne spravanie, nech povie pekny velkym hlasom, ked sa jej nieco nepaci...
19. pro 2010 ve 21:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 jestli to jenom trochu jde, nevyčítej si, že bys něco dělala špatně....oni mají strašně citlivý "čuchametr", pokud budeš ty si jistá tím, jak si žijete, bude i on. to, že jsi začala pracovat není nic, co by jakkoliv narušilo váš vztah, jen musí přivyknout nové situaci a pochopit jí. citlivěji a pečlivěji než jsi to udělala ty to snad ani nejde. tak nepochybuj.
petr je teď "jiný" snad každé dva týdny, úplně mě někdy padají oči z důlků, čím mě překvapí, co se změní a souvisi to všecno s mírou - možnostmi komunikace. Takže ted je to tak, za měsíc bude jinak, není důvod se nějak trápit, i když ti chování malého ted připadá třeba "podivné" :wink: :wink: :wink:
19. pro 2010 ve 21:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 ved prave, ze oni na nas vsetko poznaju, ja som nastupila v pohode hlavne preto ze viem ze bude od janara u opatrovatelky, ktora sa mi zda naozaj vyborna, ale je fakt ze je mi to luto ze uz skoncilo to obdobie kedy sme boli spolu cele dni a ze este asi chvilu potrva kym sa ja sama s tym vysporiadam. A tazke je aj to ze maly stale nerozprava co ma zneistuje, v podstate hovori len mama a tata. Takze nase moznosti komunikacie su stale dost obmedzene aj ked vidim ze vsetkemu rozumie a poradi si, to rozpravanie chyba.
Ked sa zacal z nicoho nic hrat velmi agresivne ja som aj chcela nevsimat si to , ale velmi casto mu musim nieco zobrat z ruky lebo by proste boli skody.
19. pro 2010 ve 21:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já vím, rozumím ti. Když je máma doma den co den, když se zdá mateřská dovolená monotonní, stereotypní, bleskne hlavou: už abych mohla někam....do práce, mezi lidi, někam bez závazku:slight_smile:)))...a když ta možnost přijde, najednou zjistíš, jak o to ani nestojíš a jsi ráda za každý den, strávený s drobkem...já to tak mám...mám kliku, že mě to čeká postupně - ted jen jeden den v týdnu, později na celý týden....aspon máme oba čas přivyknout. Ale ber to tak, že to hezký, co jste spolu na mateřské dovolené - myslím té celodenní celotýdenní - zažili a užili si, to vám nikdo nevezme.
S tím mluvením - to je dost otázné. Jedna cesta je čekat, cca do tří let, nebo dokud se nedostane do kolektivu dětí, které mu nebudou rozumět a on se rozpovídá sám. Druhá je najít kvalitního logopeda a začít s ním pracovat, by´t by to mělo být preventivně, podle mě se tím nedá nic zkazit a jen to prospěje. Nevím, jak najít dobrého logopeda....jedině na nějaké doporučení, reference....
petr mluví, ale já neumím posoudit, jestli je to ok, my mu rozumíme, ale výslovnost je ...no divná...po novém roce chci nějakou logopedii najít, zdá se mi pro něj lepší, když nebude mít s komunikací problémy hned od začátku, než později řešit resty jen proto, že jsem něco zanedbala. Není to nemoc, jen kosmetická vada. :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: ...s tím se dá pracovat. Netřeba mít komplexy, že moje dítě špatně mluví.
19. pro 2010 ve 22:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
berenika39 mas uplnu pravdu, uz som sa tesila ze vyrazim viac medzi ludi a teraz si hovorim ake uzasne bolo ze som mohla byt s nim doma a ze je to pre mna najlepsie straveny cas, ktory by som nikdy nevymenila.
S tym rozpravanim mi povedali ze do 3 rokov nemam nic riesit tak uvidim. Ale myslim ze by asi s logopedom to bolo zlozite lebo on naozaj nechce rozpravat, vidim ze mi vsetko rozumie ale vobec nema chut nieco skusat vyslovit, ani ziadne skomoleniny. Aby som ho niako nefrustrovala, moja mamina si spomina ze moj brat zacal rozpravat az ako trojrocny a priamo spajal slova, dovtedy nic. Zeby sme to mali v rodine ?
19. pro 2010 ve 22:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nevím, už jsem to četla, že se to "dědí", možná to tak je. Ale toho logopeda se neboj, nevadí, že děti jakoby ještě nespolupracují, oni jsou profesionálové, umí to snimi, ale jde asi o to, najít kvalitního, zkušeného, který nenadělá víc škody než užitku. Pokud víš, že to bylo u vás v rodině podobně, asi bych počkala. A vždycky si říkám - všechny děti mluví:slight_smile:. Hodně jde o porozumění, to je důležitější, než mluvení. A dopřála bych malému dostatek kontaktu s vrstevníky, to se možná podcenuje, ale je to pro ně ohromná motivace, po druhém roce jistě.
19. pro 2010 ve 22:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 ja by som si to vysvetľovala ako jeho uvoľnenie po odchode starkej tvojej maminky. Často počúvam, že deti sa v škôlke pokazia, ale tiež je to tým, že tam sa držia nejak podvedome na uzde, nedovolia sa tak prejaviť. Ale keď príde mamina pre ne a prídu domov..tak majú chvíľu čas, kedy nevedia čo zo sebou a uvoľnia čo celý deň zadržiavali a potláčali. Tiež mala dcérka stále tendenciu moju mamu vyháňať, dosť ma to mrzelo. Ale mamu som jednoducho poprosila, že aby si ju nevšímala a aby sa jej ani neprihovárala, lebo tým sato len zhoršovalo. Ako reaguješ vtedy? Tak na len napadá, keď vidíš že to robí v zlosti...skúsiť ten RABR prístup "Vidím, že si nahnevaný"
A toho logopéda sa nemusíš báť, poradí ti urobí test aj na motoriku poradí. Teraz je tendencia riešiť veci skôr a nečakať. Nič sa tým nepokazí, akurát dá rady ako postupovať aby sa dieťa rozrozprávalo.
19. pro 2010 ve 22:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja som začala manželovi po večeroch čítať knihu "jak mluvit, aby..." je to inak super pocit. On si to ale skôr predstavuje v situáciách v práci, s bratom a pod. ako by mal reagovať, s dcérkou až v tom druhom rade. Ja mu potom rozprávam aké situácie som zažila s dcérkou ako som reagovala a aký to malo zmysel. Sa mi to celkom páči. Len zo začiatku čítania to tak nevyzeralo...som ho musela usmerniť..lebo on si myslel, že otvorím knihu a tam bude hneď napísané "keď obliekate dieťa a ono sa nechce obliekať, reagujte takto: ..... :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
19. pro 2010 ve 22:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 ještě mě napadl takový fígl...ale pssst..... :grinning: objednáte se k logopedovi. Objednací lhůty, děs, třeba dva tři měsíce. Ty se uklidníš, že jsi pro to něco udělala, malý to pozná, a najednou se během jednoho měsíce rozpovídá a ty se nebudeš stačit divit. To by nešlo? :wink: :wink: :wink:

Holky, já mám tak strašnej stres s tatkou...už je mi i špatně fyzicky, nejím, nemám chuť. Víc než dva týdny je v umělém spánku na metabolické jednotce a je na konci....celou dobu se bojím zazvonění mobilu s cizím číslem...dneska řekli, že se pokusili ho probudit z umělého spánku, ale po 24hodinách se nic nestalo, že máme počítat s nejhorším. Mamča je neslyšící, takže všechny tyhle informace jí zprotředkovávám a budu to já, kdo za ní pojede, až ....mám strašný strach a vůbec nevím, co s tím. Vánoce, všichni naměkko už tak, a mě nejde večer ani usnout, jak se bojím dalšího dne. Sakra. Moc to sem nepatří, ale tak ....už jsem to napsala.
19. pro 2010 ve 23:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 :frowning2: och je mi luto, musite to mat velmi tazke, citim s tebou...aspon ze Peta ti robi radost, zlatucky, vsetko tak krasne zvladol, bude to asi tak, ze rabr umoznuje pestovat prirodzeny vzajomny vztah porozumenia...myslim na vas
20. pro 2010 v 07:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 citim s tebou. je mi velmi luto....posielam aspon trochu sily....
20. pro 2010 v 08:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 je mi to luto. drzte sa...

20. pro 2010 v 11:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 pridavam sa k ostatnym, ze je to faza, ktora suvisi s odlucenim. lukas sa tiez po nastupe do spielgruppe zmenil - bol vzdorovitejsi, unavenejsi - je to ine. nielen sposob komunikacie medzi nim a babkou, ci tetou, ale aj sposob stravenia casu. skratka mu daj cas, nech sa s tym vyrovna a pokracuj sposobom, na aky ste boli doteraz zvyknuti. aby nemal pocit, ze okrem jednej zmeny (ze je bez teba) sa konala aj dalsia a to konkretne u teba.
co sa hraciek tyka , ked zacne nieco hadzat,s kludom by som mu to vzala a vysvetlila, preco som to vzala a neriesila to dalej. skratka by som mu povedala, ze vzala som ti to a to, aby sa to nepokazilo alebo aby si si neublizil, ci nerozbil inu vec... :wink: hoci ja by som ho najskor varovala, co sa bude diat ak neprestane :wink: a tiez by som u nas vysvetlila, ze ked si ich znici, nove nebudu. a nechala by som ho par znicit, tie by potom putovali do kosa a nove by neboli. akurat, ze teraz na vianoce je to komplikovanejse, lebo pod stromcekom nieco nove urcite najde. takze by som s tym mozno pockala po vianociach. :wink:
co sa rozpravania tyka - myslim si, ze do 3 rokov je skutocne cas. poznam vela deti, ktore zacali poriadne rozpravat az okolo 2,5-3 rokov. takze by som sa na tvojom mieste zatial nestresovala. ale ak ti to neda spavat, tak berenikyn napad s tym logopedom nie je zly :wink:
20. pro 2010 ve 12:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
diky za rady baby, je to tazke, lebo som zrazu prekvapena ako sa sprava, hra sa tak ze len vytahuje hracky, bucha s nimi,nici ich a na nic sa nesustredi, maminu posiela prec....najprv som sa zlakla ze mi rastie doma maly agresor ale potom som si uvedomila ze mame predsa len velku zmenu tento mesiac a ze to moze suvisiet s tym ze som zrazu viac prec.
@berenika39 chapem ta, je to velmi tazke, zazila som nieco podobne tiez pred vianocami, zial ten nestastny telefon som zdvihla prave ja a bolo to hrozne, lebo mi zomrel brat. Boli to velmi smutne vianoce, o to viac sa dnes tesime ze mame maleho a ked sme spolu. Drz sa, prajem aby to dopadlo co najlepsie ako sa da a niekedy sa aj zazraky sa deju. :wink:
20. pro 2010 ve 13:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 to ma mrzí, som nemyslela, že až také vážne to je. Veľa veľa veľa sily želám.
20. pro 2010 ve 13:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 - co mě tak napadá - mě zase malý začal bít a nepomáhá už mu říct, že mě to bolí a taky to dělá v době, kdy jsem ho naštvala nebo kdy je frustrovaný, unavený nebo se nudí...pomohla mi jedna věc a to akceptovat, co dělá...převést to na hru - jakože když mě plácá, tak schválně dramatizuji - aaaauuuu, to mě bolíííí. A doooost...a on se hned začně smát a je z toho sranda...nedochází tam pak k zacyklení a za chvilku toho nechá...dá se to aplikovat na kdejakou situaci, kdy už nám tečou nervy, co to zase dělá...nebo pak mě ještě napadá - mu říct - ty by jsi chtěl s něčím házet...tady máme balón nebo bouchat můžeme s vařečkou do hrnce...Náš taky občas najednou hodí autíčkem o plovoučku, ale s tím bitím ho to napadá častěji - protože jsem na to bohužel negativně zareagovala...Takže jakoby dopřát mu to, převést to na hru...možná mu jen nahradit ten předmět v ruce za balön...a až se uklidní mu říct, že se tak může auto nebo něco jiného rozbít...a s tím trháním - zase mu dát papír - jakoby namísto negativní reakce mu nabídnout něco, s čím to může dělat...možná jen chce přítáhnout pozornost a tou alternativou nebo převedením do srandy to vyšumí...

JInak u nás před pár dny začal tvrdý vzdor...vzpoměla jsem si na tebe, jak jsi psala, že ti v autě říká, kam máš jet...tak u nás už taky, včera místo v sedm do postele, šel o půl desáté (ani náhodou nepůjde domů z venku...)...dneska potíže s odchodem ven, protože táta nešel s náma...pomáhá mi to nechat na něm, nechce -ok, akceptuji...většinou do pár vteřin změní názor...ale i tak je to těžké, tento týden jsem na něj vyjela častěji než za posledního čtvrt roku - dělá mi potíže adaptace na nové podmínky :grinning:
20. pro 2010 ve 14:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik ahoj :slight_smile:
dlho som sa nezaplietla do ziadnej vychovnej otazky. v pripade bitia matky dietatom nie som si ista ci je spravne robit z toho hru. podla mna je prave toto vec, kedy treba povedat nie. mamicku (ani nikoho ineho) bit nemozes. a dokonca tvrdit, ze ta to boli a podporovat aby pokracoval nepokladam za spravne.
pamatam si, ako ma moj syn v podobnom veku placal. ja som v tom nevidela nic zle, ale ked sme cakali u lekarky (detskej psychiatricky) a ona to zbadala, hned zakrocila a razne mi povedala, ze toto si nemam nechat. ze dieta je uz dost zrele, na to, aby pochopilo, ze ublizovat mame nema a nemoze.
ja viem, otazka je, ako tomu zabranit. nuz, ja by som mu zachytila rucku, s tym, ze by som mu povedala, ze bit ma nemoze. odisla by som do inej miestnosti a nevsimala by som si ho,
nie som si totiz ista, ci prave tymto spravanim neupevnujes tento jeho nevhodny prejav.
20. pro 2010 ve 14:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik este mi napadlo. vravis, ze syncek ta bije, ked je frustrovany. agresivita je normalny stav a nemala by sa potlacat, mala by ist von. co keby si mu kupila detske boxovacie rukavice a boxovaci mech a nauc ho, si vybit energiu. su na to aj ine metody....my sme mali tuto boxovaciu supravu a osvedcila sa.
20. pro 2010 v 15:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
@filipal - hmmm, no dumám tady nad tím...dříve jsem to dělala právě, jak jsi psala, že vám to poradila psycholožka - mámu to bolí, to si máma nenechá libít, chytla ruku, postavila se...On to nedělá tak, že by po mě vyjížděl, když mu něco nedovolím nebo že by mi chtěl ublížit...spíše mi to příjde jako žádost o změnu, že potřebuje se vyblbnout nebo ve dnech, kdy je přetažený, protože nespí (doma stále po obědě neusne... :unamused: )...ale souhlasím, že tímto by to mohlo vést k upevnění nevhodného chování....Dobrý postřeh, děkuji.
20. pro 2010 ve 20:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 - dočetla jsem si diskuzi - je mi moc líto, čím si procházíte...Jsou to těžké chvíle v životě - strach, bezmoc. Přeji hodně síly a velikou dávku štěstí a zázraků. Myslím na vás.
20. pro 2010 ve 21:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek