• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Shodnete se s partnerem (partnerkou:-)) na výchově?

22. dubna 2013 
ahoj mamči a tatínkové, trochu začínám bádat, možná zbytečně....
Prvního syna jsem vychovala úplně sama, takže nemám zkušenosti s tím, jak vypadá výchova, kde se účastní otec, tak mamča. Můj druhý syn má děsný štěstí, že má milujícího tátu, ale pro mě to znamená trochu ustupovat ze svých představ o výchově. V části případů má manžel jednoznačně pravdu, někdy jen zírám, jak na to jde chytře, někdy ale vidím, že to není to pravé a snažím se ho přesvědčit, jak by se to mělo :grinning: :grinning: :grinning: . Možná dělám chybu. Prostě nevím, jak to v "normální rodině" funguje. Musela jsem být současně hodná máma i přísnej táta. Vlastně, musí to být takhle a ne naopak?


Jak je to u Vás?
Dík za rady.
1. zář 2009 ve 21:31  • Odpověz  • To se mi líbí
jak kdy a jak v cem, nad nekterymi vecmi (ze rozhrabe CD a DVD, ze vypnul PC, ze matla po zrcadle a vitrine...) uz mavnu rukou, nebudu cely den za nim chodit a to a to nesmis :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes:

manza to bere jinak, vic si toho vsima :confused: ale v zasadnich vecech jsme asi zajedno, no i kdyz je prcek malej tak asi jeste narzime :grinning:

myslim ze nejdulezitejsi nepodrivat si navzajem autoritu a nedohadovat se o tom pred detma :slight_smile:
1. zář 2009 ve 21:38  • Odpověz  • To se mi líbí
kazdopadne u nas je tatka ten prisnejsi - dela s nim blbinky to jo ale jinak u mamky ma ochranu jistou :grinning: :grinning: :grinning:
1. zář 2009 ve 21:41  • Odpověz  • To se mi líbí
U nás to je tak, že většinou si někde něco přečtu a pak to chci aplikovat. Malý je zatím malý, takže není až tak problém to před ním tatínkovi servírovat - jako, že tohle dělat nemá, protože...Ale budem si muset pomalu zvyknout tyhle věci probrat o samotě a ne před prckem. Nesnáším, když jeden dospělý druhému něco "zakazuje" nebo "poučuje" před dětma - je to podrývání autority a to není správné, stejně tak, jako by matka neměla třeba dítěti hrozit - však počkej, až příjde táta, ale měla by řešit situaci sama. Ale třenice kolem výchovy určitě nastávají všude tam, kde to oba rodiče zajímá a jsou angažovaní - což je většina, takže si nedělám iluze, že bychom se kvůli tomu v budoucnu nepřeli, jde o to, aby jsme si to řešili osamotě a došli vždy k nějakému kompromisu a byli pak jednotní. Momentálně třeba řeším to, aby manžel malému neříkal třeba, že je zlobidlo nebo trdlo a aby ho nestrašil - nemá se dětem říkat (když to přeženu a u nás to není - že jsou nemehla, hloupí...člověk je pak determinuje svými výroky o nich a oni si tak pak sami připadají a fakt se stanou nemehly..) a taky nesnášim strašení bubákem, strašidlem, čertem (to budem asi muset řešit u tchýně). MOmentálně se nám začíná občas vztekat, tak budem muset s M najít společnou strategii na jeho projevy nevůle.
3. zář 2009 v 08:35  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
Neshodneme.Holky jsem si vychovala sama,ale nejmenší Martinku mám s přítelem,který ji rozmazluje,hlas na ni nezvýší,všechno ji dovolí.Já jsem ta přísnější,která plácne přes ruku a neustoupí.Tatínek by na ni ruku nevztáhl.Taky jeho rodiče mi lezou občas na nervy,když ji všechno dovolí,aby měli klid a já se pak můžu doma zbláznit,když jsem s ní celý den a ona dělá věci,které se u nich naučila.Je to jejich jediné vnouče a přítelovo jediné dítě.Mám se na co těšit :stuck_out_tongue_closed_eyes:
3. zář 2009 ve 13:12  • Odpověz  • To se mi líbí
tak to my se naštěstí ve výchově shodujem, snažím se být ta milá,hodná maminka,ale nadruhou stranu jsem já která je ta přísnější a také ze mě mají děti větší respekt :wink: manžel je shovývavější a více povolí :dizzy_face:
3. zář 2009 ve 14:36  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
Příspěvek byl pozměněn adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Neurážej, neprovokuj".
3. zář 2009 v 16:02 • lenka132
V drtivé většině případů se shodneme. Zatím. Ale rozhodně nebudu ta která by dětem dovolila všechno - Honza doufám taky ne. Liberální výchovu neuznáváme, neradi bychom aby z naše děti byly nevycválaný.A máme zlatou dohodu - nemusíme spolu souhlasit, ale nebudeme to řešit před dětma, před těma vždy jednotně. Neshody na téma rozdílné názory na výchovu si řeknem v soukromí. Jinak by to dopadlo tak, že jeden čehý, druhý hot, a děti by netušily na čem jsou.
3. zář 2009 v 16:08  • Odpověz  • To se mi líbí
Neshodneme, absolutně :grinning: , koukala jsem že máme skoro stejně starý dítko, já k tomu ještě hlídám skoro dvouletou holčičku (mám jí denně i o víkendu 12 hodin od jejích 4 měsíců, takže je to de facto naše dítě). Manža je od února doma, takže od Danovo 4 měsíců se mu věnujeme oba dva. Chlapská výchova je úplně jiná, já funguju jako přísná a "nudná" matka :grinning: , táta je vyloženě na blbnutí a foukání bebíček, nebo si za ním chodí děti "postěžovat" když je maminka zláááá :grinning: :grinning: :grinning: Jak psala beruška, jsou věci, které mi absolutně nevadí, ani u jednoho z nich-upatlaný ruce a nábytek, vitrína..snesu i počmáranou zem od křídy, přece jen ročnímu a dvouletýmu dítěti nevysvětlim že křídama se maluje venku, nepochopí to. a je to moje chyba, mám je dát jinam, stejně tak když mi přes den běhají s rohlíkem, jsou všude drobky, jsou zapatlaný..no bože, jsou to děti, není nic jednoduššího denně do noci chodit s hadrem a uklízet a utírat :grinning: dnažím se být důsledná a když řeknu NE, tak to platí-otvírání šuplíků, lomcování s dvířkama od skříněk a následným vytahováním věcí. Víc mi vadí, že Danýs je "hajzlík můj milovanej rozmazlenej" :grinning: dám příklad. ta starší-Zuzka má hrnek s čajem, dan z něj pít neumí ještě, má flášu. Chce zuzky čaj, začne ječet, vztekat se-manža ho zuzce vezme a dá mu ho, je to tu všechno rozlitý, ale od dítětě je klid. Já mu řeknu NE, podám jeho flášu, když se vzteká dál šoupnu lehoulince na přes plenu aby pochopil že se mi nelíbí když se vzteká a odvedu ho do pokojíku. tam mu dám jeho čaj a nechám chvilku o samotě, vyvzteká se a přijde za náma. Tak je to u většiny věcí, co má jeden, chce hned ten druhej, i když si toho sám ani nevšimnul, Zuzka už mu sama ustupuje, protože ví že začne šíleně ječet, taky ví že mu hračky brát nesmí, že si s nima Dan pohraje a vrátí. a naopak. manža mu ve všem ustupuje, jen aby byl klid a malej neřval :angry: ufff, jsem se rozepsala, omluvuju se :grinning: ale potřebovala jsem se i kapku vypsat :wink:
3. zář 2009 ve 20:04  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
autor
jééé mamči, mám co dočítat. zatím to vypadá nerozhodně :wink: :wink: , vím, že to úplně jednoduchý není.
kaleilah, rozhodně nakonec neptřila omluva. od toho tu kůň je :wink: :wink:

my zatím táhnem za jeden provaz, ale spíš proto, že petr ví, že jsem s malým většinu dne já a znám ho jako svý boty, vím předem, co bude za pět minut :wink: :wink: a nemusíme zatím nic zásadního řešit, prcek je nějakou záhadou úplnej pohodář. ale manža měl hodně přísného otce, pevná ruka, nikdy děti nebil, to ne, ale měl autoritu a nic jim neprošlo, prostě poslouchaly na slovo (je ze tří dětí). a už ted vidím, že manža bude mít stejný přístp, s tím rozdílem - naštěstí - že se umí mazlit, blnout,být něžný atd. Jeho táta prostě zařval a nevysvětloval. Bude po mým a basta :unamused: :unamused: .To bych zrovna moc nechtěla, když petovi něco zakazuju, chci aby hned věděl, proč ne. Aby pochopil, že to NE není můje blbá nálada, ale má to nějakej důvod. Tak teď nevím, jestli manžovi opatrně naznačovat, kudy se ubírat, nebo to nechat plavat počkat, jak se bude naše snažení o slušný a ohleduplný dítě vyvíjet....

jsem ráda, že píšete, mám o čem přemejšlet :wink: :wink:
3. zář 2009 ve 20:55  • Odpověz  • To se mi líbí
bere, já jsem hroznej nervák,kolikrát prostě zařvu na děti že to slyší snad i sousedním městě :sweat_smile: manža u nás funguje jako usměrňovák, on je ze 4 dětí, mám nejdokonalejší tchýni na světě :grinning: a je na něm ta výchova znát, kolikrát tchýni i závidim že děti tak suprově zvládla. Taky jsem zvyklá říkat k NE i důvod-neotvírej šuplík, skřípneš si prstíky a bude tě to bolet..nebo nevyhazuj věci ze skříně, maminka s tím má hodně práce,musí to uklidit a nebude mít tolik času na hraní,mimiňákovi je to zatím docela fuk jaký bude mít jeho jednání následek, ale ta starší už to chápe dost dobře. proto taky když vyeje pití, hned jde pro hadr a sama to začne šudlat a říká teto ty si půjdeš hrát já ti pomůžu :grinning: :grinning: :grinning:
3. zář 2009 ve 23:34  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
jj, to je přesně vončo. takhle to myslím, že by měl pochopit, proč prostě něco nejde dělat. takhle bch si to nějak představovala, taky dávám petasovi utěrku a šudlá...je to sladký, jak to rozmaže ještě víc a já pak mám co dělat :grinning: :grinning: :grinning: , ale jde o ten princip :wink: :wink: .

p.s. tchány mám taky super, je to zvláštní, už jsem se s tím setkala mockrát, rodiny s více dětam fungujou jako celek líp, než s jedináčkem, všichni jso k sobě fajn, problémy se taky najdou, ale tak nějak se zvládají s přehledem a bez extrémních následků.

skuli, to je ale vážně nepříjemný, to by chtělo zavčas nějakou dohodu, bylo by škoda abys to odnášela ty....
4. zář 2009 v 08:02  • Odpověz  • To se mi líbí
Obecně se zatím shodnem :wink:, že výchova má být (když už nic), tak jednotná... prostě co dovolí/nedovolí jeden, tak by druhý neměl dělat opak.
Ale jinak u nás jsem já ta "zlá" matka :sweat_smile: a tatínek je hodně mírnej.
Si pamatuju, jak na jedné přednášce nám docent XY říkal, že otec má význam až tak od 12 let, takže jsem v klidu :sunglasses: .
4. zář 2009 ve 12:03  • Odpověz  • To se mi líbí
Berynka, dobrý postřeh s tím významem otce, ale manželovi to raději říkat nebudu, aby se neurazil :grinning: :grinning: :grinning: Tak to je dobrý, v tom případě už nemusím tolik na manžu dávat pozor :grinning: :grinning: :grinning:
4. zář 2009 ve 12:52  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
berynka, ne že bych s tím docentem souhlasila, to ani náhododu, ale argument dobrej, běž - my tě tu budem ppotřebovat až za 11 let :grinning: :grinning:
4. zář 2009 ve 13:19  • Odpověz  • To se mi líbí
berenika39, ono to asi mělo být myšleno tak, že někdy se ten otec ve výchově přeceňuje a všechno se moc psychologizuje. Jsou prostě tradiční role, že matka vychovává a otec zajišťuje rodinu a ty by mohly víceméně vždycky fungovat. Je jasný, že je dobře, když otec s dítětem mají dobrý vztah a je super, když dítě má před otcem úctu a respekt.
Taky mi bylo řečeno, že nejkomplikovanější rodinný vztah je otec-syn, takže tam ta výchova nemusí být nejjednodušší. Ale všechno je samozřejmě individuální :wink: . Třeba ty to budeš moct časem posoudit :slight_smile: .
4. zář 2009 ve 13:36  • Odpověz  • To se mi líbí
grrrrrrrrrr, už zase vrčim. Další případ totální neshody. Zatím co já bazíruju na tom že "když se papá tk se hačá", nejlíp na vlastním zadešku a jídelní židličce, tak jsem teď přišla z nákupu a malej lítá po bytě, čas od času přiběhne k tátovi, ten mu dá koudnout housky co mu připravil k večeři a loupežník něží zase dál :rolling_eyes: A manžovi můžu vysvětlovat horem dolem že se mi to nelíbí, ve finále mám být prý ráda že mu vůbec dá najíst :angry: :angry: :angry:
4. zář 2009 v 17:42  • Odpověz  • To se mi líbí
My se celkem shodneme, jen v jedné zásadní věci NE.Všimla jsem si toho tak dva měsíce zpátky.Manžel má pocit, že vychovávat, je plesknout přes zadek když malej něco udělá.Dost mi to vadí, já jsem mu ještě nedala nikdy,dělat to nehodlám.Umím to s ním jinak, jsem s ním i víc času.Ale šíleně mě přístup manžela vadí, a ví to :rolling_eyes:
7. bře 2012 ve 12:33  • Odpověz  • To se mi líbí
Tak tohle je téma pro mne. Jestli je něco, v čem se doma neshodneme, tak způsob a princip výchovy dětí. Já se snažím vysvětlovat , aby pochopily, proč se maj věci tak a ne jinak, manžel řekne: "tak to bude! a teď poslechni!" Fakt je, že mi přijde, že skoro nikdy nedosáhnu svého a pak se nechávám strhnout příkladem a řvu. Je to těžký. S manžou pocházíme z rodin s úplně rozdílným původem, zázemím, nebo jak to říct.. Já jsem ta hodná, ale děti mne neposlouchají, manžel je srovná, ale někdy se ho(hlavně dcerka) až bojí. No a já někdy taky.
22. dub 2013 ve 14:48  • Odpověz  • To se mi líbí
Tvůj příspěvek