• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Týden bez dítěte. Dokážete to?

30. října 2009 
ja jsem v pohode, mne tohle odlouceni nevadi, protoze vim, ze je v dobrych rukou, cely den se ji venuji a ma vse co potrebuje. Vloni byla u tchyne nejak mezi svatky, to jsme se stehovali a pak taky v lete, jsme jeli proste na 4 dny pryc. A kdyz byla uplne mala, tak jsme jeli bez ni na dovcu. Ja to neprozivam, klidne ji sverim
19. říj 2009 v 18:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak to my dáváme Aduš v pohodě na noc k našim.je teda fakt,že naši bydlí asi 10 minut od nás,ale poprvé když byla Aduš na noc u našich tak jsem byla nervozní,ale už jsem si zvykla. a tchýně bydlí asi 12km od nás a dělá zdrav.sestru takže ji tam nedáváme :slight_smile: a jsem ráda,ne že bych neměla tchýni ráda,ale byla by Adélka ode mě dál
19. říj 2009 ve 20:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
i 12 dní bez puberťáka bylo málo. :grinning: Maličkého nemám ani kam dávat a nedala bych ho. Pětiletého rošťáka už klidně. ale menší dítě ne.
19. říj 2009 ve 20:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, tak já mám trošku staršího klučíka, ale i tak byl beze mě nejdýl 3 dny - když jsem se učila na státnice. V únoru budu mít druhé mimi, takže bude zase u mojí mamky těch pár dní. Ale s mojí mamkou se vídáme každý víkend, někdy i v týdnu - takže on je na ní opravdu zvyklý..

Abych řekla pravdu, ani nemám potřebu někam malého na týden dávat, máme doma zaběhlý režim a spoustu aktivit / plavčo, cvičení, atd/

U tchýně nebyl Fíla ani jednou přes noc, ona je starší a necítí se na to a ani o to asi nestojí, což mi nevadí... aspoň je soudná, že to nezvládne
19. říj 2009 ve 20:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
... taky nemám potřebu malého někam dávat. natož ani ne dvouletou holčičku. A 200 km už vůbec ne. Takže se netrap krkavčí matko :wink: , taky podnikám doma při MD, dítě mi leze za krk a je nám dobře a žádné výčitky.
19. říj 2009 ve 20:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
to asi neni zrovna o potrebe to ditko tam dat, ale o tom, aby melo i s babickama a dedama zdravej a hezkej vztah, je dokazany, ze ty decka to potrebuji
19. říj 2009 ve 20:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
přesně tak, ty vztahy jsou důležitý. Ale naši by měli mít trošku soudnost a ne suše oznámit - prostě nám ji tu týden necháš a basta. Přijde mi to od nich sobecký, i když pochopitelně ten největší sobec jsem já :confounded: Ale musím říct, že mě tahle diskuze potěšila. Včera jsem byla úplně vyřízená z toho telefonátu. Dííííííky :slight_smile:
19. říj 2009 ve 20:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
My dáváme od malinka..teda od doby, co jsem přestala kojit..naši malou k našim :wink: Vím, že se jí naši 100% věnujou, věřím jim a ona je tam spokojená :dizzy_face: V únoru se chystáme na týden na dovolenou a s malou si to netroufnem..přece jenom to bude velký teplotní rozdíl :unamused: Našim jí svěřím s klidným srdcem a užijeme si to všichni..my v teple a ona u babičky :slight_smile: ale každý to má jinak a když malou nechceš dát, tak jí nedávej..ty seš máma a nikdo to nemůže nic říct :wink:
19. říj 2009 ve 21:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
myslim, ze to neni o tom, jestli vydrzis tyden bez ditete, ale jestli mas duveru k tomu, komu bys ho mela sverit :wink: postoj vasich je divny a prijde mi uplne normalni, ze se zdrahas. nemam problem byt par dni bez ditete, ale ani jednem prarodicum bych ji nesverila, kdyz ma byt beze me, tak je doma, tj. s MM, jestli si ji chce babicka uzit, tak at mu s ni prijede pomoct, ale domu k nim ani k nasim ji proste samotnou nepustim, jde o to prostredi a vztahy :wink: a nenech se zvyklat, je to vase dite a ty jsi za ni odpovedna, preju pevne nervy :wink:
19. říj 2009 ve 22:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
zuzik, napsala jsi to naprosto výstižně - není to o tom jestli týden vydržet bez dítěte, ale o důvěře k tomu, komu bych ho měla svěřit!
ani jedněm rodičům bychom s manželem naši dcerku nesvěřili a věřím, že to bude postupně větší a větší boj a budu za zlou snachu/dceru, ale nenechám malou s - pro ní cizíma - lidma, které vídá jednou za měsíc a to v lepším případě. To už častěji vídá paní na hlídání na angličtě kam chodíme 2x týdně a stejně s ní nechce beze mě být... Jedni rodiče jsou 100km, druzí 150km... stačil týden, kdy jsem byla u našich a už malou máma krmila smaženýma vajíčkama! Nechci ani vědět, co všechno by jí dávala, kdybych tam vůbec nebyla...
19. říj 2009 ve 23:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
my jsme byly 10 dni od sebe, bylo ji 9 mesicu a stale kojena a na prikrmech. Byla s tatkou doma, ja jsem delala v CR statnice, a vedela jsem, ze je v dobrych rukouch, nemela jsem vubec strach. Vyhodou bylo, ze jsem si v klidu udelala statnice, kdyby jsme tehda prijeli spolu, tak tu skolu dodelanou asi nemam ani tedka, ale nevyhoda, ze me to znicilo kojeni. Myslism, ze tohle nas vztah jen upevnilo.
Pokud se bojis dite sverit, tak ho nesveruj. O co ti jde, proc jim povolujes, vzdyt jsou tak daleko. Ona kazda babicka si mysli, ze ji dite musi mit rado, ale to dite jeste tomuhle nerozumi. Krev nebo ne, jemu je to uplne jedno.
19. říj 2009 ve 23:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
monika : ja to mam uplne stejne jako ty....mam syna o mesic mladsiho a na tyden bych ho nepucila ani omylem...(nastesti mam vymluvu, ze jeste trochu kojim, i kdyz na ni se da namitnout, ze uz je velkej a je cas prestat)


ja se tedy na synovi citim zavisla...rozhodne zavislejsi nez on na me, nebyla jsem bez nej ani cely den, ale opravdu nechapu, proc by tvoje matka nemohla spis prijet...

no proste ja bych takhle stare dite nepujcila. Jemu by u nasich nebo u tchyne nic nechybelo, ale ja bych to proste nevydrzela :sweat_smile:
20. říj 2009 v 00:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
moji rodiče by se pro vnoučata rozkrájeli ,bohužel jsou po smrti.tchyně razí heslo když jste si je udělali tak se starejte.co bych dala za to kdyby se mi rodiče vrátily.děti by poznali milujícího dědu a babičku.děti bych jim nikdy neodpírala.neodpírám je ani tchyni ta ale nemá zájem.nekupuje ani dárky.
20. říj 2009 v 00:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
syn tchyni s tchanem miluje, vidi je casto ( bydli 5 min. od nas a 1-2 tydne si ho pujcujou na odpoledne)...taky si myslim, ze jsou fungujici babicky a dedove dulezity a urcite u nich syna budu nechavat na vikendy, na prazdniny atak....ale az bude starsi.


ono je to opravdu taky hodne o tom, jak ty, u koho mame nechat dite, vnimame.
ja mam s tchyni a tchanem perfektni vztah, mam je moc rada, vazim si jich jako lidi, mam u nich jistotu, ze nebudou Tondu vychovavat nejak vyrazne jinak nez my s MM atd....takze nemam problem jim ho pujcit (byt jen na to odpoledne)

kdyby se mi nelibilo, jak se treba k sobe chovaji (pred ditetem) nebo jak vychovavaji, tak maji smulu... :sweat_smile:
20. říj 2009 v 00:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
lenka : ono to ani neni o tom, deti nekomu odpirat...taky si myslim, ze by se babickam a dedum nemeli deti odpirat....ale jestli je nechat tyden u nich , to uz je jina....zvlast pokud jsou jeste hodne male a treba by to tezce snaseli. to uz je na posouzeni rodice...
20. říj 2009 v 00:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
petruna vím jak to myslíš.já bych dala hlídat i menší dítě pokud bych měla jistotu že je vše v pořádku,ale zase dokážu pochopit maminky pro které to nepřipadá v úvahu.já jezdila ke své babičce zhruba od 5let ,vídala jsem ji vždy jen přes ty prázdniny co jsem u ní byla.dodnes na to vzpomínám s láskou a ne s pocitem proč mě tam rodiče dávali.byla jsem tam vždy spokojená.o to víc mě ted mrzí jak trpí nezájmem naše děti.
20. říj 2009 v 00:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
máte pravdu, je to o důvěře. Ne, že bych našim nevěřila. Vychovali mě a taky jsem přežila. Ale přece jen už je to nějaký pátek. A když teď vidím naše (když už je vidím...), že by celej den s Anny nedaly ani omylem, tak nechápu jejich odvahu chtít ji na týden. Ale ono to bude okolím - máma říkala, že do ní teta hustila, proč tam malou nedávám, že její holky jí děti dávají a holky od sousedky jim taky vozí děti třeba na týden. Naši s Anny chtějí prostě chodit s kočárkem po vesnici a chlubit se - tak to je to naše vnoučátko! Ale že jí ani nerozumí, netuší, proč třeba pláče v noci, jakej má režim, nic... Ze všeho jsou vždycky hrozně vyplašený a ptají se - proč to dělá... Nerozumí jí a ani nemůžou, protože ji vidí strašně málo. Nechápu, proč nepřijedou...
20. říj 2009 v 06:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Za sebe: Týden s tchánovcema si představit dokážu, týden s mojí matičkou ani omylem. Tchánovci, než něco s malým udělají, tak se zeptají, jestli můžou. A když řeknu ne, neudělají to. Moje matička se na pokyny neptá, ona přece má zkušenosti a už dítě vychovala (oblíbený argument "tys to taky jedla/dělala a žiješ :angry: " ) Navíc matka není schopná a ochotná (to hlavně) pochopit, že nechci malýho dávat na noc z domova. Ani na jednu, ntož na sedm nocí. Něco jinýho by bylo kdybych tam byla já nebo Honza, ale ne bez nás. Prý jsem sama proti sobě, "to já jsem tě dávala už jako malou k babičce na CELEJ VÍKEND." Na to jsem jí odpověděla "ty možná, já to tak dělat nebudu."
20. říj 2009 v 06:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky je to asi opravdu o důvěře.. no zase já jsem dítě chtěla a opravdu ho nepotřebuju někam dávat na hlídání, s babičkama se vidí každý víkend a vztahy k nim má krásné. A jestli si někdo užije dovču bez dětí, já mu to jen přeju.. my cestujeme s malým od 8 měs - 12 hodinové lety a nikdy nebyl problém, záleží na rodičích. My jsme prostě takhle zvyklí žít a nemuseli jsme se kvůli dětem omezit, tu dovču si samozřejmě užijeme jinak, než kdyby jsme byli sami, ale nám to takhle vyhovuje. To je asi nejdůležitější, aby to Vám všem vyhovovalo tak, jak to je
:dizzy_face:
20. říj 2009 ve 14:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, tak tuhle otázku si taky začínám docela často pokládat. S malým jsem vlastně nonstop, kromě 2 hodin denně, kdy s ním jede babička na vycházku. Teď jsem si začla na MD přivydělávat, byla jsem na celodenním školení, ale to si přítel vzal volno a byl s malým doma on, takže jsem vůbec neměla strach, jen mi bylo dost smutno. Poprvé jsem malýho nechala doma s babičkou tchýní, když mu bylo asi 5 měsíců, bylo to na 3 hodinky a bylo to hlavně kvůli tomu, že jsme tchýni jeli vyzvednout kuchyň a s malým v autě by jsme to těžko všechno pobrali. Holky a můžu vám říct, že když jsme odjížděli, tak se mi chtělo řvát :stuck_out_tongue_closed_eyes: a když jsme se vrátili, tak jsem byla šťastná jak blecha, že jsem zase s ním. Klidně bych malýho našim anebo tchýni nechala třeba na pár hodin, proč ne, ale přes noc nebo snad na týden?? To zatím určo ne. Chci aby malej býval u babiček a dědečků na prázdninách, ale zatím je ještě hoodně času. Naši třeba řekli, že si malýho na noc vezmou, až jim bude schopen sám říct nebo případně naznačit co chce anebo má za problém např., že má hlad, chce jít na wc apod., což respektuju a jsem i ráda, že mě nepřemlouvají ať u nich spí. A jinak mám třeba kamošku, která svoji dceru dávala na hlídání už do nějakých dvou měsíců :astonished: (nekojila), což jsem nechápala a nechápu dodnes, přitom k tomu neměla žádný extra důvod, prostě si chtěla jen jít třeba do kina nebo se vyspat apod. Ale zase je to každýho věc, jak si to kdo udělá, tak to taky má :wink: .
20. říj 2009 ve 14:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
bez malýho určitě ne a bez velkýho jsem byla týden jen loni, když byl malej prcíček a Hynďa jeli s manžou spolu na dovču k moři... jinak jsem bez něj byla max. 3dny a i tak to pro mě bylo hrozný, jsem větší závislačka než ty děti :frowning2:
20. říj 2009 ve 14:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
My jsme zrovna minulý týden nechali poprvé malýho 3 dny u našich. Měla jsem horečky a nebyla jsem schopná postarat se sama o sebe, natož pak o prcka. Nejdřív jsem byla hrdinka, že to zvládnu, ale mamka prostě řekla, ať mu sbalím věci a bylo. Nakonec jsem souhlasila, protože s našima se vídáme tak dvakrát týdně a mamce plně důvěřuju, protože ví, jaký režim malej má, co jí a na co je zvyklý, nedělá nic za mými zády. Bylo to bez něj doma sice divný, ale vzhledem k tomu, že jsem byla ráda, že si vůbec udělám čaj, tak jsem to přežila. A náš chlapeček pak nechtěl ani domů a brečel, že chce hajat u babičky ve žlutým pelíšku a ne doma. Po novém roce se chystáme s manželem na prodloužený víkend, tak náš brouček bude zase u našich, už ho tam nechám bez obav. Ale už teď se těším, že si ho zase vyzvedneme. Tchýni bych malýho nesvěřila už ani na písek. Vidí ho 4x do roka, přestože bydlí 5 minut od nás. Ani nejeví zájem, pokaždé když ji zvu, ať se zastaví, tak mi připadá podle jejích reakcí, že ji do toho nutím a sama se neozve. Malej, když ji vidí, tak řve jako tur a vůbec k ní nechce, pak se sice uklidní, ale je to divný. Přesně tak to bylo, když s ním byla asi třikrát na písku, vrátil se domů s řevem. Takže jsme se dohodli s manželem, že s tchýní bude o samotě až když nám bude schopný říct, co se děje, že tak vyvádí a samozřejmě jenom pokud bude sám chtít, manžel je pro, tak není asi co řešit. :wink:
20. říj 2009 v 15:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já malou poprvé půjčila na procházku v 8 měsících, a zatím jsme zůstali jen u těch procházek. Nebyla nikde přes noc, natož na týden. To bych nepřežila.
20. říj 2009 v 16:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Teď tu čtu že je to o důvěře. U mě není, mě by se prostě jen obyčejně stýskalo, a taky nikdo dceru nezná tak dobře jako rodič, kolikrát se mě babička ptá když přijde z procházky co jí chtěla naznačit když dělala tohle..... Já dávám milión instrukcí, že je zvyklá mít pití v košíku a sama si ho bere, že....... a to jdou jen na hodinu ven. :astonished:
20. říj 2009 v 16:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
nám se taky ty tři dny stýskalo, bylo to doma bez malýho zvláštní, nikdo tady nepobíhal a nepovykoval, jak jsme zvyklí, a chybělo nám to. Taky si myslím, že malýmu rozumím asi nejvíc, ale na druhou stranu si myslím, že už dospěl do doby, kdy mu menší odloučení od nás prospěje, snáší to fakt dobře, i když si na maminku vzpomene, třeba když si čistili s babičkou zoubky, tak jí říkal, jak to dělá doma s maminkou. A navíc jsme si každý den volali. Taky si uvědomuju, že by měl být zvyklý i na někoho jiného a vědět, že může důvěřovat třeba babičce a nejen mamince nebo tatínkovi. Kdyby přišla nějaká nepředpokládaná událost - bohužel mám takovou zkušenost, to jsme sice ještě neměli malýho a já musela na neodkladnou operaci a manžel byl na služební cestě, vím, že je někdo, komu můžu prcka svěřit a on se o něj postará a bude mu tam dobře. Víc by mě bolelo, kdybych ho musela svěřit někomu, u koho by nebyl zvyklý a celou dobu proplakal. :slight_smile:
20. říj 2009 ve 22:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojda, jsi úplně normální :slight_smile: , já ji dávám k babičce v nejnutnějším případě a to jsem schopná ji 5x za den zavolat, jak se mají a co dělají.... Já jinak v klidu prostě nejsem....
21. říj 2009 ve 20:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
monika6e: necetla jsem celou diskuzi, jen tvuj prvni prispevek, ja jsem bez Davidka nestravila jeste ani jednu noc a ani se na to nechystam, prvni pulrok jsem ho ani snad nikomu nepujcila do ruky :grinning:, krom teda manzela .... ja v noci jeste kojim, takze ani nepada v uvahu, ale ani potom na tyden nedam a nedam a nedam :grinning:, az bude starsi, tak si to promyslim :wink:
21. říj 2009 ve 22:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
souhlasim s Helcenkou, je to i o tom, ze ditko to podle me fakt potrebuje, ze babicky to vsechno delaji jinak a jinak si hraji, napr. nase babi a deda maji cas ji pul dne houpat na houpacce, umeji asi tak 100x vic rikanek, 5x denne jsou s ni venku se psem atd. Proste jine zvyky....kolikrat se maly ani nechce domu
22. říj 2009 v 09:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Týden bez dítěte nedokážu být, panč to není ani v mých možnostech ho někam odevzdat a ani bych to beztak nechtěla, tedy zatím, přijde mi na to ještě malý a co vím, tak změna prostředí dítě docela slušně znejistí, ještě si tak přidělávat práci s urovnáváním dítěte, to to radši s ním vydržím :wink: Občas mě tak štve, že jsem ho chtěla reklamovat, ale nemám kde :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
22. říj 2009 v 10:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, tak já se musím přiznat, že když naše dítko spí do rána u babiček tak - je to teda blbý, ale asi mi ani moc nechybí, já vím, je to jen přes noc, ale já bych asi týden bez dítěte taky nevydržela a to moje kámoška letěla teď na 14 dní do Atlanty bez holky a to bych asi vůůůůbec nevydržela, nechápu jí.. Musím ale říct, že je to naše dítko přizpůsobivý, jen máma táta odjedou, tak si na nás vůbec nevzpomene, potvůrka jedna malá :sunglasses: ale zase je to na jednu stranu dobrý, protože některý děti celou dobu co nevidí rodiče brečí a brečí, ale to naše ne, ta by "šla s každým", což taky není až tak moc dobře.
22. říj 2009 ve 22:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek