• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Zamilovala jsem se a nevím co s tím. Máte názor?

7. srpna 2008 
Ahoj všichni, tedy spíše všechny...
potřebovala bych poradit, nebo spíš vyslechnout názor ostatních nezúčastněných lidí na to co se mi stalo.
Jsem už víc než dva roky vdaná, s manželem chodím 7 let a vždycky jsme žili celkem normální (nudný) ale spokojený život. Dost jsme cestovali, plánovali budoucnost (ikdyž manžel dlouho nechtěl o dítěti ani slyšet a teď už to tak nějak bere jako samozřejmost, že se to časem stane) a žijeme spolu v domácnosti kde jsme jeden rovný druhému. Manžel je dost pracovně vytížený v reklamní agentuře kde pracuje, jenže já od té doby co jsem vyšla ze školy pracuji jako OSVČ a tudíž mám hodně času sama pro sebe. V tom je možná ten zakopaný pes.
No zkrátka a dobře se mi (ani nevím jak) přihodilo, že jsem se zamilovala do jiného. Nejdřív jsem si dlouho myslela, že jsem totální blázen a je to jen nějaký přelud, potom jsem si zase říkala, že je to jen dočasné selhání smylů...jenže prostě to tady stále je a já nevím co s tím.
Můj manžel je o 7 let starší než já, po fyzické stránce to sice na něm nění tolik znát, ale po té psychické ano. Zkátka on je z rodiny kdy vše dostal od maminky až pod nos a i dnes kdy je mu přes třicet ví, že když bude problém, maminka to zařídí.
Kdežto ten můj nový milovaný je ještě o 2 roky mladší než já, ikdyž duševně nadmíru vyspělý (zřejmě kvůli tomu, že on sám má již zkušenost s vážným vztahem, z kterého má dokonce nemanželské dítě). Mám pocit, že mi dává všechno to, co mi můj manžel nikdy nedá, říká mi věci, které jsem od manžela nikdy neslyšela, ani když jsme spolu chodili.
Prostě mám znova pocit, jako by mi bylo 16 a já byla znovu zamilovaná. Vím, že tím (ikdyž tajně) manželovi ubližuji, ale nemůžu si pomoci. Je to silnější než já. Ten pocit je prostě nádherný a nepopsatelný. Jen se bojím, že je to takové to poblouznění mysli, kdy člověk přestane přemýšlet racionálně a jen se oddává citům.
Manžela mám opravdu moc moc ráda, hlavně vzhledem k tomu, že jsem s ním nejdéle a je moje jediná rodina (protože se svou vlastní rodinou nemám moc dobré vztahy) on mi nahrazuje všechny a vždy jsem plánovala budoucnost s ním. Někdy mám pocit, že je spíše můj nejlepší přítel nebo bratr, než partner. Právě proto, že se už známe tak dobře.
Jsem teď v situaci mezi dvěma muži a nevím co s tím. Čemu mám dát přednost...mám se rozhodnout, mezi tím co mi právě teď říká moje srdce a za vztahem s manželem "spálit všechny mosty" a nebo se mám "shodit zpátky na zem" a zapomenout na zamilovanost??? Toť otázka.
Doufám, že někdo z vás mi třeba napíše svůj názor či vlastní zkušenost. Za všechny příspěvky budu velmi ráda. Hodně štěstí všem.
7. srp 2008 v 00:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, uf, to je těžké radit :pensive:. Ale napíšu ti svůj názor, i když rozhodnout se musíš ty sama.. Já jsem přesvědčená o tom, že ženská pozná, když potká toho pravého. Akorát se někdy stane, že žijeme s chlapem, o kterém tak nějak víme, že to ten pravý není, ale pod vlivem okolností jsme nakonec donuceny si ho vzít - třeba už chceme děti, tlačí na nás rodina, protože jsme spolu dlouho, nebo se zkrátka bojíme, že už toho pravého nepotkáme a zůstaneme samy. No a ten pravý se pak objeví za pár let a průser je na světě :sweat_smile: Víš, já si myslím, že když žiješ s tím pravým, nezamiluješ se jinde, protože tě naprosto naplňuje vztah, který máš. S tím možná bude někdo nesouhlasit, ale je to můj názor..Takže bych si logicky myslela, že tvůj muž ten pravý není, když ses zamilovala do jiného. Otázkou ale je, jestli ta nová láska je ten pravý, nebo jestli je to jen nějaký románek. Ale to už musíš poznat ty sama. Možná se ti to zdá těžké, ale když budeš upřímná sama k sobě a budeš posluchat svou intuici a své srdce, tak to poznáš. Nemáte děti, o to snažší by bylo začít znovu, s jiným mužem. Jasně, že některým lidem ublížíš, ale to je holt život.. Takže nevím, jestli jsem ti nějak poradila, rozhodnout se musíš ty sama. Zkus poslouchat své srdce, to ti poradí líp než celý modrý koník :wink:
Držím palce a přeju hodně štěstí!
7. srp 2008 v 08:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja si myslim,ze jsi jen okouzlena,a napisu to na rovinu,nudis se :slight_smile: a hledas to,co nemas,srovnej si priority a uvidis co je protebe dulezite.pa.pa
7. srp 2008 v 08:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja bych trochu polemizovala s Marinkou, zblbnout lze, i kdyz toho pravyho mame po svym boku.

Taky jsem kdysi stala parkrat pred podobnym rozhodnutim (partner, ktery je mi spis kamaradem nez nejakym vasnivym milencem, a nebo ty vasne a zamilovanost ), a musim rict, ze kdyz jsem se rozhodla pro tu zamilovanost, tak jsem pak ukrutne litovala! Lituju dotedka, jaka jsem tehdy byla krava!!

Nicmene to neznamena, ze Tvuj pripad je stejny jako muj. Pokud by byly deti, jednoznacne bych radila vykaslat se na vasne a snazit se ozivit stavajici vztah. Pokud deti nejsou, muzes si dovolit ten luxus riskovat, ze se rozhodnes spatne, ale spatny rozhodnuti, kdyz uz nic jinyho, prinese aspon ponauceni do budoucna :slight_smile: (ja jsem ponaucena nadosrmti, a v konecnym dusledku pak ty moje kraviny pomohly k tomu, ze jsme pochopili, co nam predtim ve vztahu chybelo, a nejak to vylepsili - ale presto, dneska uz bych to v zadnym pripade neudelala, proste bych si vazila toho, co mam, od zacatku). Protoze hodnej spolehlivej kamaradskej chlap, kterej Te ma rad, to je to nejlepsi, co muzes mit. Zvlast az budete mit rodinu.

Navrhuju toto: zkus si predstavit, jestli bys opustila sveho muze, i kdyby tam ten druhy nebyl. I kdyby nebyl vubec nikdo jiny, proste kdybys mela do konce zivota zustat sama. Tak nejlip poznas, jestli je to s vami opravdu tak spatne (pokud by bylo, fakt bys trpela a byl pro Tebe zatezi, zrejme se rozhodnes pro samotu, ale mozna sama dojdes k tomu, ze to neni ten pripad). Pokud to s vami tak spatne neni, zkus na nejakou dobu prerusit styky s tim druhym (minimalne na mesic, idealne aspon na dva), pak poznas, jestli bez nej nedokazes bejt, a nebo to bylo jenom oblbnuti, ktery prejde. Pokud je to jen vec chemie, coz casto bejva, tak clovek zhruba po takovehle dobe dokaze vystrizlivet a uvazovat rozumne. No a mezitim se hlavne snaz nejakym zpusobem probudit ve vztahu s manzelem to, co Ti chybi. Povidej si s nim o tom, proste komunikace je zaklad a snaha na obou stranach, to je taky zaklad.

Clovek nikdy nemuze mit vsechno najednou, ale muze mit skoro vsechno, kdyz se snazi :slight_smile: Ovsem ta prvopocatecni zamilovanost, to clovek proste nebude mit vecne - s nikym, ani s puvodnim, ani s novym, je to prijemny pocit, je to super, i me ted obcas potka zavan neceho podobneho, rada zavzpominam na mladi a vratim se zpatky na zem. Je treba naucit se byt proti tomu rezistentni, protoze to urcite neni naposled, co potkavas nekoho, kdo Ti na ten prvni pohled prijde lepsi nez manzel.
7. srp 2008 v 09:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
souhlasím s poupe - ¨hormony holt fungují a navozují krásný stavy mysli, ale to vždy přejde, maximálně za pár let a budete na stejnmé "nudné" koleji jako teď s manželem. Já osobně bych to nedělala a zůstala s manželem. Milence bych opustila a udělala za tím silnou čáru a místo toho se snažila oživit manželství. Ale třeba je tvůj milenec fakt "ten pravej" a nebo možná ne.
7. srp 2008 v 10:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak tady je opravdu každá rady drahá...to je fakt. Proto neber můj názor jako radu, ale pouze jako názor...
Myslím si, že život je příliš krátkej na to, aby jsi ho prožila v trápení a taky si myslím, že každej má nárok prožít SVUJ život v tom smyslu, že po něm nikdo nemůže chtít, aby se pro někoho obětoval, pokud to sám nechce. Pořád lepší litovat toho, cos udělala, než toho, cos neudělala, takže pokud k sobě budeš upřímná a poznáš, že ten tvůj druhý OPRAVDU stojí za to, abys opustila svého manžela, udělej to. Jak píše Gedren, máš to ulehčené v tom, že nebudeš ovlivnovaná existencí dětí a můžeš si ten luxus dovolit...
Ale taky souhlasím s Gedren i v tom, že člověk nemůže mít všechno a život prostě není romantickej film, kterýmu spustí titulky ve chvíli, kdy se dva zamilovaní políbí na svatbě
Přeju odvahu a čistý rozum při rozhodování...






:wink:
7. srp 2008 v 10:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Mockrát děkuju všem,
Gedren to odloučení na měsíc jsem už vyzkoušela, ale stejně jsem na něj pořád myslela. I když jsme byli s manželem na dovolené, bylo to hrozně fajn a opravdu jsme se dobře bavili, pořád ve mě neustále hlodal ten červík, který mi připomínal jak moc mi chybí ten druhý.
Někdy mám pocit, že jsem se musela uplně zbláznit, jinak to není možný. Tohle přece nejsem já...měla bych se probrat a začít se chovat jako dospělá zodpovědná žena a ne jako zamilovaná puberťačka, jenže je to tak těžký...
Jsem moc ráda, že jsem se Vám mohla svěřit holky, nemám to komu říct a už mě to vážně dost tíží. Ještě jednou, díky moc.
7. srp 2008 v 11:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak v tom pripade mesic nestaci a chce to na dyl :slight_smile:

Ja mam proste tu zkusenost, ze je nesmysl opoustet chlapa *jen a pouze* kvuli nekomu jinemu. Jakoze neco jinyho je, pokud 3x tejdne uvazuju o rozchodu, nemuzu se odhodlat, a najednou se objevi pan bozsky a ja se konecne dokopu. To se samozrejme stava, ze zenska nema odvahu ukoncit nefunkcni vztah, a takhle tu odvahu konecne sebere. Ale pokud me pred objevenim se pana bozskeho ani nenapadlo, ze bych se mela s partnerem rozchazet, tak je hloupost to delat ve chvili, kdy jsem oblbnuta tema hormonama :( - i kdyz samozrejme to oblbnuti zpusobi, ze si zacnu nalhavat, co vsechno mi doma vlastne vadi, akorat jsem to dotedka trpela a bla bla.

Mozna zkus zauvazovat nad tim, jestli Ti ten druhy fakt dava neco duleziteho, co ted nemas, krom sladkych recicek (a krom toho mraziveho vzruseni samozrejme, a tech veci, co k tomu patri :slight_smile:). A to Ti lip odpovi na otazku, zda stoji za to odejit, a nebo na cem byste meli ve stavajicim vztahu zapracovat.

Jak se on k tomu vlastne stavi? Je sam, nebo taky nekoho ma? Premlouva Te, abys byla s nim? Slibuje Ti hory doly, premlouva Te, nebo si ten vztah proste uziva a ceka, co bude?

No kazdopadne pokud se rozhodnes, ze se vratis nohama na zem, udelala bych vsechno proto, abys ho nepotkavala ani s nim nebyla nijak v kontaktu (i kdyz to znamenalo treba zmenit praci a tak). Protoze ono staci pet minut videni se po pul roce a clovek je zase v haji. Ale sejde z oci, sejde z mysli, skutecne.
7. srp 2008 ve 13:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja ti bohuzel nereknu co mas delat, ale jednou jsem take stala pred rozhodnutim, ktere zasnadne ovlivnilo muj zivot...byla jsem taktez mezi dvema muzi. Randila jsem s jednim { myslela jsem, ze jsem do nej blazen a on je ten pravy} a do toho jsem poznala ted uz meho manzela, ktery me docela uhanel.
Ja nevedela co delat. ten se kterym jsem randila { pan A.} byl takovo to poblazneni, kdyz jsem ho videla tak se mi podlamovala kolena, ale Rob byl jiny, byl vtipny, dobre se s nim povidalo, byl proste do nepohody a ja se s nim citila neskutecne uvolnena a vesela..nakonec jsem po par tydnech srovnala priority a videla, ktery z nich je ten, se kterym chci travit cas a je to tak porad, s manzelem si porad mame co rict, porad me dokaze rozesmat tak jako tenkrat a ted mame stastnou a krasnou rodinu a ja jsem denne vdecna, ze jsem se tenkrat rozhodla pro neho a ne opacne...Pan A. ted randi manzelovo segru takze z nej nakonec bude asi i muj svagr, ale porad vidim, ze to proste nebyl clovek pro me, davno uz na nem nevidim to co jsem myslela, ze tam je a uz ani omylem mi neprijde, ze by se mi z nej podlamovala kolena :grinning:

takze preji at udelas tu spravnou volbu a nemusis litovat :slight_smile:
7. srp 2008 ve 13:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Gedren, on nikoho nemá. Neřekla bych, že mě přímo přemlouvá, ale rád by se mnou byl. Nijak na mě netlačí, ale říká, že se musím rozhodnout. Tenhle stav kdy on je moje tajemství ho samozřejmě moc mrzí a trápí se tím, že mi "narušil" manželství. Dokonce si to dává za vinu. Má mě opravdu rád, aspoň tomu věřím. Kdybych věděla, že je jedním z těch chlapů, kteří chtějí ženskou jen jako milenku, nebo jen nějakej volnější vztah, tak bych kvůli němu takhle neriskovala. Ale já si myslím, že on je opravdu jinej.
Ach jo:frowning2:
7. srp 2008 ve 13:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj viš co me zarazilo jak muzes rict ze je "duševně nadmíru vyspělý! když má nemanželské dítě??? Zrejmne zkušenost ve vztazich má ale ne moc dobrou, protoze munevydrzel, Tvuj stávající manel asi tak "zkušený"není a tak je váš vztah "nudný",ale jak ty tak i on nevite jak ho zpestrit, treba taky tusí ze je to fádní a nebaví ho to ,jen proste nevi jak na to.. tvuj milenec je zkušený, a proto bych si dávala pozor, a zjistovala proc nejsou spolu s matkou jeho ditete, ne jen z jeho strany, . Nekdy se riká ze zena hledá jinde to co doma nemá, jenom pozor na to , aby to venku nebylo jeste horsí nez doma. Každý vztah zazívá urcite fáze a ta první bývá obvykle nejsilnejsi, nejvášnivejsí a proste super- jen jde o to udelat si porádek v tom co chces, bud si uzit tedka, a pak se dostat minimálne tam kde jsi ted, nebo zapracovat na stavu ve kterém jste tedka s manzelem a podporit ho.

Osobne zastávám názor, ze se nenajde nikdy ideální partner, a proto je treba naucit se zit s tim koho más nabllizku z nejakého duvodu jste se brali a ted je to proste na vás jak se stim zivotním stylema nudou poprat.

na druhou stranu nemáte deti, tak je to pul bídy, jinak to je tak jak jsem rekla.. Porste kdyz si budes chctit porád uzívat vásne, a uplneho poblouznení tak si myslim, ze to nevypadá na dlouhodobé vztahy, ony všechny časem ochladnou a dostanou se na nejakou hladinu ...


tot muj názor..pa
7. srp 2008 ve 13:49  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj,

s mým bývalým jsem byla téměř 10 let a byl stejný, jak popisuješ toho svého manžela. Rozumněli jsme si snad až příliš, přesto, moje city se k němu změnily a brala jsem ho spíše jako svého bratra. Váhala jsem, zda ho opustit, ale rozhodla jsem se to udělat, protože mi už začal vadit sex s ním, úplně mě přestal jako chlap přitahovat. Zvolila jsem jiného muže a nelituju toho, dnes jsem s manželem šťastná a máme dvě krásné děti a kdybych se měla rozhodnout zase, udělala bych to znova. V každém případě, musíš pomyslet na to, pokud se rozhodneš pro jiného, ten vztah vám nevyšel, zda nebudeš litovat toho, že jsi opustila manžela a nechtěla se opět k němu vrátit. Může se totiž stát a je to dost pravděpodobné, že on už tě chtít nebude....
7. srp 2008 v 16:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Radost,
moc ti děkuju...názor každého je pro mě přínosem, zvlášť když máš podobnou zkušenost jako já. Snad se nakonec stane to, co má se stát...jen ještě nevím co to bude.
7. srp 2008 ve 22:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
být tebou, tak se neunáhluju, čas ukáže. myslím, že každý vztah se časem dostane do stereotypu a je jenom na té dvojici, jestli se tomu poddá nebo s tím bojuje a snaží se vztah zpestřit. tím chci říct, že i když se teď rozhodneš pro nového přítele, za 7 let, ne-li dřív, můžeš řešit stejný problém. vždycky se najde někdo nový, zajímavý, ale manžela sis brala z nějakého důvodu, asi kvůli jeho osobním kvalitám, možná by stálo za to si osvěžit, proč to bylo :wink: a to nemanželské dítě tvého přítele by mě taky dost zarazilo, v tom souhlasím s georgine.

mě se tohle za náš 8letý vztah stalo asi 3x, kdy jsem vážně uvažovala, že půjdu od toho, protože jsem poznala někoho "nového", s kým se skvěle povídalo a jen jsem na něj pomyslela, podlamovala se mi kolena, bušilo srdce atd. naštěstí jsem do toho nikdy nešla a když se na to podívám zpětně, nechápu, co jsem na těch lidech viděla, zatímco u MM pořád vím, proč jsem s ním a on jediný pro mě za tu dobu neztratil na "kvalitě" :wink:

ale je to těžké rozhodování, přeju šťastnou ruku, jen si nenech proklouznout mezi prsty člověka, se kterým stojí za to být :wink:
7. srp 2008 ve 23:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek