Zamlklé těhotenství - revize - problémy

Zdravím všechny spolubojovnice, které se potýkají s podobnými problémy, nebo se rozhodly podělit o svoje zkušenosti s nimi. 🙂

Protože jsem sama prodělala před třemi týdny revizi po samovolném potratu zamlklého těhotenství (7tt), chtěla bych, aby tato diskuze pomohla všem zúčastněným získat všechny možné informace o a zkušenosti týkající se tohoto problému. Jak všechny víme, není to problém jenom fyzický, ale hlavně po psychické stránce hodně náročný a proto bych byla ráda, kdyby jsme si navzájem pomohly - svěřily své problémy, poradily si, povzbudily se a sdílely i ty lepší okamžiky při uzdravení, snažení, početí a donošení miminka. 😎

Můj příběh je takový... po vysazení HA jsem se potýkala skoro rok a půl se špiněním před začátkem MS, někdo si asi řekne, že toho nadělám, ale pro mě to bylo znamení, že s mým tělem není něco v pořádku. Také jsme se snažili už druhý měsíc o miminko, takže jsem byla na všech možných vyšetřeních, co to špinění způsobuje - nikde zjištěna žádná příčina (hormony, ultrazvuk,...). Zkoušela jsem užívat progesterony (UTROGESTAN)a to bylo ještě horší. Jako poslední možnost mě na konci července paní doktorka poslala na hysteroskopický zákrok, který měl odhalit proč k tomu dochází. Nic se nenašlo. Říkala jsem si, že to je asi znamení, že je vše v pořádku, což mi potvrdila i lékařka. Tak jsme se snažili dál + jsme začala brát DUPHASTON. A ejhle. Najednou šílená slabost, bolest kloubů a zvýšená teplota - byla jsem těhotná. Na testu svítily dvě čárky ( i když ta jedna slabě), tak jsem hned s napětím běžela k doktorce. Na UTZ nic vidět nebylo, ale v krvi už Hcg bylo. Radost se mísila s pochybami (z mimoděložního), ale MS se nedostavila, takže jsem brala jako, že jsem těhotná. Pak jsem z ničeho nic začala špinit. Zašla jsem opět k paní doktorce a na ultrazvuku už byl plod a bylo mu srdíčko! Zatočila se mi hlava štěstím. Všechno bylo v pořádku - velikost odpovídala 7 tt, akorát tam byl drobný hematom, takže jsem šla na rizikové těhotenství. Brala jsem dál Duphaston a k tomu ještě Ascorutin, aby špinění přestalo. Ale to nepřestávalo... naopak, tušila jsem, že je něco špatně. ☹ Po týdnu jsem šla na kontrolu (ten týden utíkal neuvěřitelně pomalu) a na UTZ už nic nebylo.... zhroutil se mi svět. Nedokázala jsem pochopit, jak mohlo něco tak krásného najednou být a pak tak rychle zase zmizet. Byla jsem před zákrokem na vyšetření v nemocnici a všichni mě utěšovali, že se to stává... ale hlava to sice bere, ale srdíčko ne. Každopádně měli termín až za týden, takže došlo na nejhorší- nejen, že psychika a hormony pracovaly, ale propukly bolesti a samovolný potrat proběhl den před revizí. Nic horšího jsem nezažila a to myslím pocitově. Při příjmu jsem to doktorce popsala a protože jsem uvnitř nebyla ještě dočištěná, tak mě i přesto vzali na sál. Po revizi skoro žádné krvácení, jen nafouklé břicho a křeče. Pak jsem zakrvácela a šla k doktorce - měla jsem zánět v děloze! Dostala jsem dvoje antibiotika. Nevěděla jsem, jestli je mi víc špatně z nich, nebo z té bolesti... musela jsem ležet a v hlavě jsem měla milion otazníků! Všechny směřovaly ale jen k jednomu - proč se to muselo stát a budu moct mít ještě někdy děti? Budu mít sílu riskovat, že to zažiju všechno ještě znovu? 😢

Nyní jsem tři týdny po revizi, bolelo mě stále břicho, tak jsem zašla k lékařce a mám na obou vaječnících cysty. Prý se to po MS může zlepšit, ale jsou to jen další otazníky v mé hlavě. Snažím se myslet pozitivně, jíst zdravě, dělat něco se svým životem a zabavit se...dnes jsem začala krvácet, nevím, zda to je MS, nebo další komplikace... 😕

Máte někdo podobné zkušenosti? Budu moc ráda, když se podělíte o svůj příběh a třeba Vám to také trochu pomůže....