8letý syn odmítá jíst
pomoc.už si nevím rady... jak na něj.. odmítá jíst... u oběda sedi i dvě hodiny a rýpe se v jídle.. . . prostě prý nemá hlad... vyhrožuji doktorama injekcemi....ale nic.. dvě hodiny v kuse mu musím nakázat každé sousto!jen vedle něj sedím a musím vždy říct jez!po každém soustu.... nevím co s ním.je mu to vše jedno.okomentuje to že nemá hlad a nebo že mu to nechutná...
nevim co s ním...
@luciamala1979 tak to vime asi vsechny, ale proste nekolikalety boj s nejedlikem dokaze krute vycerpat a neudelas proste nic 😉 v zachovani dusevniho zdravi to vetsinou clovek prestane resit 😉
@keny123 Může se to spravit, je to, jako by jsi psala o mě. Já jako malá taky nejedla, nic mě nechutnalo, ani jsem neměla pocit hladu, mamka mě nutila, ve školce mě nutili, ve škole vraceli od okénka, když jsem chtěla vrátit, nic si tím nepomohli, když jsem nechtěla, nikdo to do mě nedostal, to jsem byla schopná se i pozvracet. Ale postupem času se začalo zlepšovat, že jsem těm jídlům začala přicházet na chut, no a ted jím všechno a krásně jsem se spravila 😀
@sisstin 😀
všechno se da zdůvodnit. Pohodovy vecer!
@luciamala1979 no nejak jsem te nepochopila, ale to neva 😅
Vyhrožovat injekcemi a doktorama? Ježišmarjá... To nemyslíte vážně. Až bude někdy opravdu potřebovat pomoc lékaře nebo injekci, tak zaděláváte na pěkný průšvih. Zkuste koupit homeopatika podporující chuť k jídlu a pokud nepomůžou, zajděte k pediatrovi. Nějaký problém tam být musí. A nechci být rýpavá, ale pokud je váš syn zvyklý na pizzu, řízky a nedej bože kupovanou paštiku, což nejsou zrovna extra kuchařské dovednosti - zkuste taky udělat nějakou poctivou omáčku s knedlíkem (domácím), tím nemyslím těstoviny polít čímsi, bramborovou kaši, polévku, dejte si tu práci. A zapojte ho do vaření, třeba se mu to pak bude líp jíst, když bude vědět, že pomáhal.
@kamila297 no pardoonnn ale to je trošku moc!napsala jsem jen co mu chutná ja vařím každý den a poctivě!uvařím cokoliv vaření miluju dělám všechny omáčky ale prostě nechce nic!takže jsem ráda i za tu kupovanou paštiku řízek a pizzu!kdyby nejedl řízek je z něj vegetarián jiné maso mi nesní!
@keny123 no to je celkově no, kdo má normálně žravé děti, tak má plno rad, co a jak vařit, jako co nutit a nenutit atd, ale ona většinou rada žádná není....já byla jako dítě to samý, úplně si pamatuju ten pocit, jak jsem seděla nad talířem a bylo mi zle, že to musím jíst....přešlo mě to pak samo před pubertou, naopak pak jednu dobu jsem měla s váhou docela i problém, že jsem pak žrala jak nezavřená....
jak píšu, pokud vám vyloučí zdravotní problém, tak radim se na to moc nezaměřovat a nenutit, ono čím víc se o tom bude mluvit, řešit to a tlačit na něj, tím mín on bude jíst 😉 syn je ted u našich na prázdniny a prý každej den snědl x misek polívek a suchej chleba (nic jinýho do něj nedostali), ale tak prostě měl aspon bramboračku, zeleninovou, krémovou česnekovou, pečivo....ovoce a zeleninu...a prostě nejedl málo na množství....takže já jsem spokojená... 🙂
No, nucením, vyhrožováním, trestáním a vším okolo mu způsobuješ možná větší stres a strach a větší problém než to, že moc nejí... Buduješ odpor 😠 .
Snažila bych se vařit co má rád, ale pokud není vyloženě podvyživený, tak bych jej nesrovnávala např. se sourozencem... Každý je jiný, má jiný metabolismus, jiný výdej a příjem...
Zkusila bych vyčíhat nebo alternativně zjistit jestli nemá třeba alergii na něco nebo mu něco nesedí, je mu z toho těžko, zle...
Rozhodně takhle dál nepokračuj, ať mu jídlo, výživu, energii nezprotivíš....
Třeba by jedl s někým jiným nebo prostě moc jíst momentálně nepotřebuje...
Taky nejíš každý den stejně... 😉
souhlasím se @sisstin, kdo nemá takové dítě, tak to většinou nepochopí. Já si sama pamatuju, jak jsme měli návštěvu (ještě bezdětní) kamarádku s dcerkou asi 5letou a jen jsme zírali, že nic nejí, je vybíravá apod. To jsme si ještě říkali, takový dítě bysme naučili jak pořádně jíst atd... Ale realita je jiná, bohužel. Opravdu nemá cenu něco nutit na sílu.
@sisstin Přítelův syn taky nechce jíst (7 letý), jenže on snídani že nechce, svačinu odpoledne ze školy vyhazujeme zpravidla celou, obědy taky moc nejí, jako OK, nechceš jíst, nejez, s tím se naprosto ztotožňujeme, jenže když se nenají, tak je šíleně protivnej a nedá se s ním vůbec nic dělat. To samé včera - přítel vařil zapečené smetanové brambory (od bývalky má seznam jídel, která syn jí, tohle zrovna na seznamu je), bylo tu výborný, ale syn že jíst prostě nebude. Za hodinu sme jeli na výlet a cestou hučí, že má hlad, no aby neměl, když snídani nechtěl, obědu se nedotknul. Tak mu přítel koupil svíčkovou (to je jeho nejoblíbenější jídlo, sní i uplně hnusnou svíčkovou, která je odporná od pohledu, hlavně že to je svíčková:/ Ale to taky nejde, aby mu kupoval jídla někde v restauraci, že si postaví hlavu že chce svíčkovou (někdy bych ji uvařila, ale my s přítelem prostě na tyhle jídla a už vůbec na knedlíky a omáčku nejsme, navíc to je na půl dne vaření). Ale co s tím, teď chodí do školy od září, bylo by potřeba, aby byl najeděnej, jak není, tak je fakt protivnej a nedovedu si představit, jak se ve škole učí když je hladovej. Doma pečeme několikrát týdně, perník, teď máme štolu - prej fuj to je odporný, ale brumíka by si dal (ale to mu zas přítel kupovat nechce, tyhle kupovaný kentusy doma nechce). Tak co s tím, máme ho nechat hladovýho (to ale znamená prosedět víkend doma, protože s ním pak nic není) nebo kupovat brumíky, ať jí tyhle kupovaný humáče, ale ať je najedenej a víc v pohodě? Blbý je, že jídlo naprosto souvisí se zdravím, dřív byl často nemocnej, to naštěstí se školou nějak opadlo. Ale všude se píše, jak je jídlo to nejdůležitější, aby byl člověk zdravej, já s tím souhlasím, ale dítěti to nevysvětlíte. Máme mu teda kupovat věci, co bysme sami nikdy nesnědli, jen aby neměl hlad, nebo nechat? Doma vaříme dobře, žádné polotovary, i když ne podle našich představ. Syn jí jen řízky a tak, jednou mu přítel vařil smažený sýr - syn to prý hned snědl, prej mňam, řízek:D Ale teď jsem ho dělala znovu (pro sebe a přítele grilovaný hermelín a grilovanou zeleninu, pro jeho syna smažák, páč hermelín a zeleninu nejí) a prej že hnus, to jíst nebudu..tak před spaním zas kvílel, že neusne, že má hlad, tak ho přítel poslal, ať si vezme co chce v lednici, že mu nic připravovat nebude, večeři dostal (speciálně pro něj jsem místo gril. zeleniny dělala domácí hranolky, vše oschlé letělo do koše:/, tak si namazal housku s máslem - to by ale jedl místo snídaně, oběda i večeře. Prý děti sami vědí, co je pro ně dobré a to si z jídla vyberou - to ať mi nikdo neříká, že je dobré jíst jen bílý housky s máslem, nejlíp teda s taveňákem a nutelou:/ Bohužel u mámy má k večeři jen dvě věci, buď rohlik s nutelou nebo krupicovou kaši, protože ta už na to asi rezignovala rovnou a prostě mu vaří jen to, co jí, ale mě se fakt nechce jíst toto denně k večeři, vaření mě baví a příprava jídla, ale denně dělat dvě různý jídla zas není ani trochu výchovný, když dítě řekne, že něco jíst nebude a dostane náhradnu. Zeleninu a ovoce nejí žádné, když dostanou něco ve škole k obědu, vytáhneme to rozmatlané odpoledne z tašky:/ Tak máme prostě vařit dvě jídla, jedno pro nás dospělý a jedno pro dítě? Tam je to podle mě spíš boj o moc, když nejí, jeho tátu to samozřejmě trápí - sice je zdravej, váží normálně, ale nenajedenej je nesnesitelnej a nemůže s ním nikam ven, na výlet, nic. Já furt říkám, že budu kupovat nutelu, brumíky a kuličky nesquik, my to dospělí prostě jíst nebudeme a dostane to jeho syn.
Jinak četla jsem plno knížek a i ty o respektující výchově, vždy něco přítelovi poradím, ale na jeho syna to jsou rady k prdu:D Když se ho zeptáme, co by chtěl k snídani, obědu, večeři, řekne že neví nebo že "něco jinýho", tak to je ale uplně naprd odpověď. Respektující je, zeptat se dítě na názor, co si o tom myslí, ale když on nic neví nebo "něco jinýho" a to nám fakt nepomůže:D
@morgan9 cece, tak to nevim, syn hladovej neni a nikdy nebyl... Nemocnej byl jednou v zivote v peti letech, ted treba uz dva roky nemel ani rymu, takze u nas je to uplne jinak. Jinak svaciny ji (delam. U to, co ji), obedy ve skole taky - sice nesni toho asi moc, ale proste sni. Doma si jede to svoje, i kdyz uz obcas sni i novy veci. Ale furt to neni tak, ze bych mu neco uvarila a on to snedl, to fakt ne, ale lepsi se to. Jinak syn, pokud by mohk, tak by taky jedl jen chleba s Lucinou, papriku, jabka, kureci vyvar s knedlickam a to by asi bylo vse ;) ale spis si rikam, jestli to nesnesitelny chovani neni reakce na rozchod rodicu a zebe jakozto nove partnerky, nez ze by to bylo z hladu 😉
Jj, ono to po dvou letech od rozchodu furt není ok, místo, aby už to bylo nějak uklidněný, tak tam jsou pořád rozpory mezi rodičema:/ Blbý je, že přítel má střídavku, mrzí ho, že už není se synem denně jako dřív, tak vymýšlí program, aby si co nejvíc užili, jenže s hladovým synem to je uplně fuk, co vymyslí, nejede se nikam nebo je to s pruzením ohledně hladu:D Ty děti vědí, kam trefit, aby to rodiče zasáhlo. U mámy si vymejšlí zas v jiných věcech, u táty nechce jíst a ani jeden neví, co s tím, psycholožka nepomohla. Tak už mu přítel říká, ať si sám vybere z lednice, co chce jíst a namaže si chleba, to mu zas pak vyčte, že u mámy to je lepší, že tam si sám nic mazat nemusí:/:D (do 5 let mu dávala před spaním kojeneckou flašku s mlíkem, ehm, tak ono pak se má člověk divit, že nechce jíst normálně:D
Tak u tebe to je ještě dobrá situace, prostě nemá hlad, nechce jíst, když je jinak v pohodě, veselý dítě, asi není co řešit. Ale dost mě tu ta diskuze děsí, jak si tu všechny říkaly, že svoje dítě by tak vybíravý rozhodně nenechali a ono se narodilo a všechno je uplně jinak a nedá se dělat nic🙂
@morgan9 ja mam ted miminko a ono jí!!!! To je uplnej zazrak, syn mi fakt nejedl od narozeni, to bylo sileny, kfyz jako mimino nejedl treba 16h a pak jsem do nej po hodine nuceni dostala 20ml 😝 jinak ja byt na tvem miste, tak se ho nesnazim nejak vychovavat, proste at si ji, co chce, ale odmitala bych mu vyvaret 😉 My doma taky varime normalne (kdyby bylo na synovi, tak mame kazdej den maso s ryzi a zeleninou), jen se ho zeptam, zda chce, nekdy aspon ochutna, ale rozhodne mu nevyvarim dle nej, aby jsme 7x tydne jedli to samy. Ja bych vychovu nechala na rodicich 😉 ona ta stridavka je proste peklo, mam zkusenosti z prace s nekolika detma ve stridavce, ty deti nemaji nikde zazemi, furt jen batuzek a pendlujou sem a tam, navic osmíety dite uz je dost chytry a snazi se z toho aspon vytezit neco a tem rodicum to dat "sezrat", bohuzek 😉
@morgan9 tak si myslím,že synacek jen trucuje a tím odmítáním jídla si vynucuje pozornost. Přesně to samé dělá i můj desetilety nevlastní bratr moji mamce, má ho v péči. Nic jiného než nutelu, čokoládové kuličky, brumiky atd.,jíst nechce, máma zoufalá, kluk protivnej cely den, tak na konci dne už to prostě nevydrží a dá mu co chce. Byli u nás, on a moje máma, v létě na týden na prázdninách, dělal stejne scény. Jenže ouha, doma tyhle sracky nemáme, takže jsem hosankovi jasne vysvětlila, že to nemám a jestli nechce jíst, tak ať neji,ale že odpoledne vyrazime do lesa a prijdedeme až večer. 2 dny trucoval a nejedl, teda rypal se v jídle a mrcel, občas kousek jablka, ale ten druhy den večer, po celodenním výletě, když ještě viděl, jak moje děti dlabou večeři, trucovat přestal. Zjistil, že se to dá jíst, že je to dokonce dobre, tak pak už byl v klidu. Moje mati ty první 2 dny chtěla povolit, chtěla mít klid a nic neresit, zvlášť,když je na návštěvě, ale já jsem ji důrazně vysvětlila, že to moc výchovné není,ani vůči mým dětem, jejím vnoucatum, když uvidí,že povolil jemu, budu muset povolit i jim,což jsem teda odmítla.
Jestli ho máte jen na víkendy, tak bych to asi moc neresila, když nechce ať neji. Pokud ho ale máte na stalo, chtělo by to promluvit si s manželem a spolu potom s ním, že to takhle prostě nejde a naprosto se oprostit od jeho nálad, snažit se je nevnimat a na každé jeho mrceni mu prostě říct, že si za to ale může sám, že je to jeho volba, že nejí,ale že vy tyhle hnusy prostě kupovat nebudete a jestli má hlad tak ať ji normální jídlo. Tečka, žádné vyjednávání.
@morgan9 No nevím, prijde mi, že vás má mladej pěkně vycviceny: nesni oběd a pak si vyřve svíčkovou v hospodě? Nechce domácí perník, tak si vyrve brumika? Pokud mu to takto vychází, byl by blbej, kdyby toho nechal🙂 V sedmi letech už pochopi, že když se nenaji s vámi a vy mu nic jineho nekoupite, bude mit hlad..
To samé s domácími buchtami: "chceš, nechceš? Lezi to na stole, kdyztak si vem. Nic jiného se kupovat nebude (a dodržovat to!)"
Já ho samozřejmě nevychovávám, jen občas něco přítelovi poradím, naznačím. Blbý je, že máma má jinej přístup, přítel taky a ještě přítelovi rodiče do toho, kterým není blbý před klukem přítelovi říct, že je na něj zlej, když mu nekoupí brumíky k snídani. Neřeknu, kdyby doma nic nebylo, ale fakt pečeme domácí věci, ve všem máslo, žádný náhražky. Jj, přítelovi musím říct, ať se na to už taky trochu vyprdne, takhle je akorát ve stresu, že špatně jí a jestli mu něco nechybí. Máma ta na to kašle, tak vaří jen to, co jí, ale prostě nebude 7x po sobě řízek, my bysme maso nemuseli vůbec.) ke všemu jednou k němu sní brambory a podruhý mrčí, že brambory nesnáší a že sní jen kaši (tak mu to přítel rozmatlá na kaši, nedá mlíko ani máslo jako do br. kaše a to už mu nevadí, to je taky podle mě jen známka toho, že s ním pěkně cvičí:D Je mi ho líto, když u každého z rodičů to je jinak a neví, co teda platí, tak zkouší všechno možná a nakonec stejně škodí jen sobě, nikomu jinýmu. Další věc je ta hospoda - jako peníze máme, ale nepřijde mi normální, aby 7-letý dítě jedlo v restauraci častějc než my dospělí. Pak brečí, že mu nic přítel nekoupí, ale když se vyhazuje 150,- za svíčkový v hospodě, holt nebude hračka. Ještě, že už je aspoň ve škole a naučí se počítat, třeba si to příště rozmyslí🙂 Nechcem ho trápit hladem, to určitě ne, ale někdy je to fakt na palici, člověk se s tím se*e a odpověď je fůj, blé, já se pobliju:/ Na vánoční perníčky že to smrdí a že se poblije, ještě, že to není moje dítě, to má jediný štěstí:D Tyhle kecy něco na mě, já si pamatuju, jak jsem jako dítě prudila u krupicový kaše a táta mi vrazil ksicht do toho talíře:D To ale u střídavky nejde no (a teda nedoporučuju ani v normální rodině).
@morgan9 no tohle je klasicky zkouseni hranic no 😉 nema to lehky ani on, ani vy.... Ta stridavka by mela byt u rodicu, kteri jsou schopni se na vsem domluvit a vychovavat dite stejne. Ne, ze u mamy je to tak, u taty jinak a jeste jeden z rodicu z obavy, aby ho dite neprestalo mit rado, skace dle toho, jak s nim dite diriguje... Ale tohle uz moc neni o nechutenstvi jako takovym, ktery nektery deti maji, to je fakt spis problem v tom, ze ma dve rodiny a je z toho celej divokej....
Jinak já mám nejdelíka druhého, abyste se nedivili, proč čtu tuhle diskuzi. Ten váží na svůj věk průměrně, ale taky není extra jedlík a některé chutě mu prostě vadí. Omáčky nesnese, všechno jen suché, pomazánky to samé. Než se naučit jíst brambory a kaši, to to trvalo. A hrozně dlouho nejedl veškerou zelenou zeleninu, prostě se mu nelíbila ta barva. Teď už naštěstí přišel na chuť hrášku a brokolici. Zato sladké by tláskal ve velkém, ale to mu zase nechci dávat já 🙂. Období od začátku příkrmů cca do 15 měsíců naprosto děs, to jsem myslela, že bude snad živ jen ze vzduchu, ale lepší se to.
@morgan9 no ty vado,mě dítě, ať už vlastní nebo nevlastní, říct fuj to je ble, to jíst nebudu, se z toho pobliju, tak mu ten talíř s ledovým klidem vezmu a vykazu ho na zbytek dne, nebo dokud se neomluvi, do jeho pokoje. Tohle zkoušela dcera jednou, odeslala jsem ji do pokoje, za hodinu přišla, že má hlad, měla smůlu, jídlo bylo k obědu a teď už není, jelo se na odpoledne na koupaliště, žádná zmrzlina, palacinka,... Prostě nic,jen pití. Po návratu domů dostala k večeři to samé, co dostala k obědu, a najednou už se neosklibala, snedla to velmi řada a s chuti, nakonec se mi i omluvila a od té doby moc dobře ví, kde je hranice slušnosti. A mimochodem mi to schválila i doktorka, pokud dítě nechce jíst, tak nenutit, jídlo vzít a další jídlo za 3-4 hodiny. Ne nadarmo se říká "hlad je nejlepší kuchař".
Kromě rozhovoru s mužem, bych si ještě sedla s tím klukem a jasne bych mu řekla, že chápu, že se mu tohle rozdělení rodiny nelíbí, že chápu,že je zmatený a rozlobeny, ale že ty za to nemůžeš a že má 2 možnosti - buď můžete být kamarádi a on tebe a tvoji rodinu včetně režimu a jídla bude respektovat a pak to všechno bude o dost jednodušší a veselejší, nebo spolu kamarádi nebudete a pobyt u vás moc příjemný nebude a budete spolu bojovat. Ať si vybere sám, která varianta se mu líbí víc, jestli pohoda nebo pruda. Věřím, že i 8 lety kluk pochopí
mám doma taky nejedlé dítě 🙂 Syn necelých 8 let, asi 122cm?, ale koukám nejnižší váha - 18,7kg ☹ takže za 25 kilo bych byla opravdu šťastná 😀 Nejedl extra nikdy, poslední dobou je to ještě horší, už je i ve škole a družině pod dozorem, aby jedl aspoň něco, je schopný za celý den nic nesníst a nevypít, prý na to nemá čas a chuť. Jsem ve stavu, kdy to chvíli řeším hrozně (ne před ním, to nemá smysl), chvíli vůbec... Radu nemám, chystám mu denně krásné zdravé svačinky, které nejí, vařím teplé večeře, ve kterých porýpe,... 😅 podle doktorky má nízkou váhu, ale drží se v grafu od malinka na stejném percentilu, problém by byl, pokud by šel ještě níž, prostě hubené, menší dítě, já jsem jako malá vypadala hodně podobně a jak jsem se spravila 😀 😀 😀
@bbn tak přítel samozřejmě vylítne, když slyší takový řeči o jídle, tohle se netoleruje, může říct normálně já to jíst nebudu slušně.) Jj, s tím souhlasím, nechceš jíst, odnesu talíř. Jinak když si vymýšlí po večeři, které se nedotkl těsně před spaním, že má hlad, tak ho táta pošle k tomu samému talíři, ale bohužel on radši jde spát o hladu, než aby snědl to, co má na talíři, dřív to většinou snědl i studený, ale poslední dobou radši vydrží bez jídla. Vím, je to blbá situace celkově, máma si našla novýho chlapa, přítel musel odejít, syn neví jak to bylo, jen viděl, že odešel táta z jejich bytu. Psycholožka souhlasí s tím, že dítě i v úplný rodině má dva vzory a máma a táta nejsou to samý, každej má svoje názory, ale zas v úplným rozporu by neměli bejt určitě. Bejvalka právě před klukem nejspíš trousí poznámky, že co mu táta vaří za blivajzy, když dřív neuvařil ani čaj..což není za prvý pravda, protože bejvali sami celý víkendy, když ona jezdila s chlapem kdesi a za druhý i kdyby neuměl vařit, nemůže přece před dítětem druhýho shazovat, to je špatně celý.
Majatob: To jsou ve škole dobrý, když to hlídaj, tady u nás ve škole učitelky děti musí do družiny odvést, tak nemůžou čekat dvě hodiny na posledního, co se vrtá v jídle, takže kdo nestihne oběd dojíst, má smůlu. Ale ono to je na obě strany, syn si stěžoval, že nestihne sníst svačinu, tak se přítel ptal třídní a ta se smála, že je to blbý, ale že dělá celou přestávku kraviny a prostě na jídlo si nevzpomene, že ona ale nemůže kontrolovat, jestli se všechny děti najedly a napily a to má pravdu.) Jídlo je asi v pohodě, když nemá hlad, ať nejí, pokud není extra nemocnej, horší je pití. Přítel jak po synovi nešlape, furt ho neupomíná, aby se napil, tak on za den fakt nevypije nic. Přitom voda a čaj stojí na stole pořád, může si dát džus nebo šťávu, kterou ani jeden nepijeme, ale kvůli němu kupujeme, když už nesnídá, tak aspoň aby se napil čaje, ale to taky ne, pak to má ve škole nějak vypadat:(
@morgan9 máme štěstí na paní učitelku i třídu se sníženým počtem dětí a asistentkou, takže se to uhlídá snáz než v klasické třídě.. Na obědy chodí s družinou, nevím kolik má času, ale tam snad aspoň něco sní a vypije, nebo to aspoň tvrdí 😀 Taky mě víc trápí to nepití než nejezení, ale hodně to teď hlídáme a snad si přes vánoce aspoň trochu zvykne, dostane novou lahvičku (průhlednou a s větším průtokem 🙂, aby se mu to potom líp hlídalo 🙂
@sisstin jj, je, má ve třídě jednoho chlapečka ještě menšího a jedna nebo dvě holčičky jsou na tom s výšku podobně, jinak jsou všichni vyšší, někteří i o hlavu 😀
@sisstin ja se obavam, ze ty jeho drobnosti co doma ji, jak je popsano, nebo dva rohliky vecer, dite nutricne nezachrani