V kolikátém měsíci jste vynechaly noční kojení?

U nás se ještě kojení nezrušilo, ale po růstovém spurtu dceři zůstal zvyk se budit po 2 hodinách. Byla jsem šíleně vyčerpaná, jsem sama a nemám žádnou pomoc přes den, navíc ona přes den spí tak 20 minut po dvou hodinách, takže to člověk nezalomí ani přes den. Dřív se ale na první noční krmení budila po 6 hodinách, tak jsem zkusila jí místo toho prvního krmení, kdy se probudila v 11 dát dudlík a ono ejhle...spala dál. Za pár dní se zase začala budit jen 2x za noc, což si myslím je úměrně věku 5,5 měsíců.
Násilně bych to taktéž nedělala, ale zkusila bych ji takhle ošidit, případně trochu to protahovat a nechodit s prsem jen co se v postýlce zavrtí. Naopak neschvaluju podporovat dítě v kojení po hodině apod., hodně jsem o tom četla a zadělá si člověk na velký spánkový problém, který neprospívá ani dítěti, natož matce.
Takže sama uvidíte, co příkrmy způsobí, já ale každopádně zkusím dceru noční kojení odnaučit, jsem z toho fakt unavená a nechápu co je na tom špatného, pokud to půjde dobře, jako to kojení v 11, bez nějakého velkého řevu. Samozřejmě pokud bude hezky papat přes den😉

dcera se kojila i v noci až do "násilného" odstavení ve dvou letech

Od 3 mesicu moje mala spi v noci 8 hodin vkuse. Takze i v 6ti mesicich pouze 1 kojeni v noci. Zato pres den nespi, max pul hodiny.

Mala ma 18 mesicu a v noci kojime vy 2x a nekdy 6x. Budi me slovy ham a mnam a ukazuje na prsa. Dame napit a spime dal. Mame postylku vedle postele a bez bocnice.

@nugetka20 ahoj, jak jsi prosím naučila syna usínat v postýlce samotného? A rovněž přes den? Také nemáme dudánkana a zdá se mi to nemožné

Nevím co to má společného s příkrmy :D ty dostala v 6m odstavila jsem ji uplně v 1,5roce.

@yipee Jednoduše- nic jiného mi nezbylo. okolo 4. měsíce mi přestal usínat u prsa a navíc jsem začala mít problémy se zády. Takže jsem přestala nosit (v šátku i v náručí), houpat. Takže když byl najedený, přebalený, položila jsem ho do postýlky, dala mu plínku do ručičky a začala potichu syčet (to na něj platilo už dřív, když křičel, tak tohle ho uklidnilo), zívat atd. Většinou jsem počkala, dokud neusnul. Chlap se s tím nepáral, ten kluka položil, pohladil, zapnul chůvu a odešel. Za pár minut šel podívat, kluka porovnal v postýlce, pohladil, odešel.... a takhle třeba 30x. když začal křičet, vztekat se atd. tak na něj promluvil, uklidnil, chvilku zůstal, pak zase pohladil a odešel. Tak nějak jsme ty naše metody spojili, když vidím, že je kluk rozjívenej, unavenej, ale chce blbnout, tak chvilku počkám, dokud se neuklidní a pak teprv odejdu. Číhám na chůvě a chodím co 5 minut kontrolovat.
Trvalo to asi 2 měsíce. Nikdy jsme nenechali vyřvat !! Ale vždycky jsme se snažili, aby v postýlce usnul pokud možno sám, s plínečkou v ruce (tu teď vyměnil za cedulku na povlečení peřiny). Občas mi usne hned (otočí se do své oblíbené polohy, zavře oči a spí), občas se musím vrátit třeba 10x 🙂 Ale nekřičí, spíš v postýlce dovádí a nemůže se vrátit zpět. Tak ho porovnám, přikryju, pohladím ... a spinká. Když se vzbudí, tak k němu chvátám, aby se tam necítil sám.

Možná to dělám blbě a někdo jinej poradí, jak to dělat líp. Chtělo to dost trpělivosti a hlavně vždycky k němu přijít absolutně v klidu, i když zezačátku fakt křičel, tak jen uklidnit, pohladit a zase jít. Prcek musí vědět, že tam pro něj máma je dál, že nikam neodešla, ale že je čas spinkat.

Tak třeba vám to pomůže k inspiraci 🙂

@nugetka20 díky moc! já právě malou nechci nechat řvát, večer mi ještě usíná u prsa, přes den to ale už neumí:/ Takže teď mi zbyl kočár a šátek. Určitě si z toho vezmu inspiraci, problém ale je, že malá hned bulákuje, tak nevím, jak na to, bez toho, aniž bych ji zvedala

U nás se poslední dva roky kojil právě jen v noci. Celkově do 4,5 roku. Fungoval samoobslužně, takže pohoda🙂 Teď je mu 6 let a zatím stále má výbornou imunitu, tak doufám, že ten efekt vydrží co nejdéle.

@yipee Zkusit třeba zpívat, nebo povídat - cokoliv při čem přestane křičet a uklidní se. zezačátku jsem třeba zvedla z postýlky, pohoupala, uklidnila a pomalu položila s tím, že jsem furt mluvila. Narovinu - já to měla snazší, protože jsem fakt musela. Takže člověk hledá, jak toho malého uklidnit, aby neřičel. Navíc jsem měla oporu v chlapovi - já bych třeba šla při prvním písknutí, on mě bral zpět a vždycky ještě minutku počkal. je fakt, že klouček zkoušel, jak moc brzo na zahejkání přijdeme - ale když místo chování a nevím čeho byl vždycky jenom narovnanej, znovu přikrytej (jakože si opravdu v ničem nepomohl), tak toho nechal. Teď když slyším v chůvě, tak že si tam žvatlá. když hejká, tak je z 99% otočenej čumákem u nohou, na břiše, přes kojící polštář a zkroucenej do paragrafu, ze kterýho nedokáže sám vylézt 🙂)
Přeju pevný nervy. Snad se brzo zadaří.