Práce a rodičovství. Mám pocit, že to nejde dohromady

@kackaaaa jj to mas pravdu, bojim se i fyzicky,;abych to davala. Jinak mam mamku a manzela, co by mohli, ale msma je msna...to je mi jasny.

@janickovai Tak já jsem třeba ten případ, kdy nevyprchaly... pracuju ofiko od konce MD, neofiko vlastně hned od porodu.

@janickovai Hlasim se k tem nevyprchajicim. Nepracovala jsem dohromady ctyri mesice u tri deti 😉 Podle me hrozne zalezi, jak se k tomu clovek stavi a jake jsou celkove podminky. U druheho porodu jsem jednu zakazku dodelala vecer pred porodem a druhou zahajila den po propusteni z porodnice.

@nov777 jj, to znám, jsem ten stejný případ. Ale je fakt, že někdy ryju hubou o zem 😀. Je toho docela moc a někdy si říkám, že bych se tááák ráda válela na MD. Doma mi říkají turbomatka HIHI

@emisekkk Nojo, ale jak dlouho by ti to nadšení z válení vydrželo?

@j.a.n.i
@emisekkk Ani chvilku by te to nebavilo. To je totiz choroba, prej se to da lecit. Rikaj tomu workoholismus.

super téma!

my máme jednu babičku na Floridě, druhou 2 h od nás.. navíc mám od kolapsu před lety křehké zdraví, takže zatím to "řeším" tak, že pracuju na 5-6 h denně... sice plat fakt na houby, ale nemusím se stresovat, protože když jsou děti nemocné, tak pracuju z domu (pak teda makám, do toho se starám o děti a domácnost, ale z mého pohledu pořád lepší než se třást aby mě nevyhodili 😝 )...

v nějakém bodě si chci najít práci na plný úvazek (nebo alespoň na částečný, ale jako zaměstnanec, teď to mám na dohodu o prov. práce, takže nemám ani dovolenou, nic).... ale syn dojíždí do školy, takže jsem uzavřela po půlroce v 1. třídě, že reálné to je až bude mít mladší za sebou aspoň ten půlrok v 1. třídě taky 😉

je to těžké, já bych ráda se víc věnovala práci, docela chodím ráda, díky bohu nedělám nějaké noční apod.... na RD mi to lezlo už na mozek, bylo to pořád dokola, takže jsem si pak práci hledala docela ráda 🙂
ale samozřejmě i na zkrác. úvazek má člověk dny kdy se cítí jak ten křeček v kole... 😖 😝 😅

u mě se ten zápřah projevil zdravotně, rok po tom co se mi narodilo druhé dítě, mi začaly chronické záněty dutin, takže pak operace, pořád rentgen, antibiotika, chodím na imunologii...
vypadá to pak tak, že děti jsou už lepší s těmi nemocemi (poslední rok) zato maminka se s věkem nezlepšuje 😅
mě v podstatě drží v tom křeččím kole to, že chodím na kurz malování a pilates... sice na to sotva jsou kačky i síly, ale držím se toho jak to jde, protože člověk si musí uchránit zdravý rozum 😝 😝

jinak to skloubení je hodně individuální, záleží zda může pomoct manžel nebo prarodiče, jak daleko je práci atd...
já třeba strávím denně tak 2,5 h dojížděním do práce, školky a školy... za rok a kousek už to bude lepší, to už bude jen škola a práce 🙂
každopádně musím říct, že mě tohle dost stresuje, že skloubit to není lehké...
ale když děti onemocní tak mám jasno na 100 %, to jde práce stranou minimálně po dobu kdy mají horečky... něco v hlavě přepne a je to...

ovšem v mém okolí jsou kamarádky co byly doma víc jak 10 let s dětmi (s babičkou za rohem navíc), tak i takové, které šly do práce 3 týdny po porodu a na plný úvazek... dále takové, které dělají na živno a prostě podle zakázek už celé roky, takže velké výkyvy.... dokonce i jedna, s jejímiž dětmi byl doma manžel....
všechno to má plusy a mínusy, všechny po určité době řešily totéž - tedy jak to stíhat, resp. zda je ok být doma, aby jim v práci neujel vlak....

jak já říkám "od té doby co se mi narodilo druhé dítě tak už jen přemýšlím jestli potřebuju 2, 3 nebo 4 klony sebe samé" 😀

@j.a.n.i
@nov777 holky,vy me bavite 😀