Říct kolegyni o nadcházejícím rozhovoru se šéfem?

@budouci_maminka Pohledu rozumím, ale vnitřně se s tím nedokážu ztotožnit 😉. Tady se nebavíme o nějaké drbárně, kdy šéf řeší kolegyni a její chování za jejími zády s jinou kolegyní, ale řeší to v rámci agendy HR. A prostě na HR se řeší lidi, jejich chování, fungování v týmu, spokojenost, efektivita, schopnost odevzdávat práci apod., to je přeci podstata HR. Ale je pravda, že když někoho pověřím HR agendou, tak si ho dobře vyberu a dobře zaškolím. Pak už je to na těch lidech, jestli dokážou dodržet základní standardy takové pozice. Ale je pravda, že jsme lidi, máme emoce a děláme chyby, jen některé chyby můžou být pro daného člověka a jeho kariéru v dané firmě fatální.

@ai30 Nejsem si vědoma, že bych někde psala, že je správné, když člověk jde za šéfem a neví proč. To tady předpokládám neřešíme a předpokládám, že pokud je šéf normální, tak kolegyni toto řekne sám. Tady se bavíme o tom, že šéf autorku dotazu tímto sdělením agendy nepověřil a ona řeší, jestli to neříct sama od sebe. A taky jsem tedy pochopila, že nejde o nic tak fatálního jako výpověď apod. Když takové věci řeším s kolegy, tak jim při domlouvání schůzky většinou jenom říkám, že jde o zpětnou vazbu a chci to probrat osobně, nezacházím do detailu. Ale taky dávám těm lidem možnost si domluvit následnou schůzku, kde mi můžou s klidem a rozmyslem říct svoji reakci, zpětnou vazbu, věci, které je na první schůzce nenapadly, pokud to považují za důležité. Upřímně, nepracuji s lidmi, kteří se chovají jako malé děti a nepotřebují takovou péči, takže jim úplně stačí říct, jdeme se potkat na téma, jak se ti daří to a to, žádné další detaily. Mně se taky často stává, že za mnou přijde člověk, poprosí o chvíli času a "vybalí" na mě nějaké těžké téma bez přípravy - například schůzky typu "dostal jsem jinou práci, chci odejít" se domlouvají zásadně tak, že zaměstnanec řekne "chci se na chvilku potkat, máš čas?" A já dopředu nevím, co bude řešit. Nějak to považuji za absolutně normální, za předpokladu, že nepracuji v toxickém prostředí, kde se neustále někdo bojí, co se zase bude dít, to je něco jiného. Řekla bych, že já jsem docela předvídatelná, takže upřímně nad tím takto vůbec nepřemýšlím. Ale dala jsi mi podnět se na to podívat i tak, jak to vnímají lidi okolo mě, protože moje představa se nemusí shodovat s realitou.

@anonym - Tvůj dotaz mě vlastně donutil se zamyslet nad tím, jak často lidi "bojují bitvy jiných" a nasazují dost často nevědomky svůj krk za někoho jiného v případech, kdy těm jiným lidem až tak o moc nejde. Pochopila jsem, že kolegyni se nic tak strašného nestane, že nejde o výpověď, možná první varování na nevhodný přístup. A ty dáváš v sázku tvoji pověst před svým šéfem - vlastně nesrovnatelné riziko pro tebe s hrozbou pro tvoji kolegyni.

@westie Děkuju za Váš pohled, je mi velmi blízký...