Dítě nemluví a nereaguje na otázky. Jde o opožděný vývoj řeči nebo vývojovou dysfázii? Diagnostika je složitá

"Mám šestiletého syna s vývojovou dysfázií, má ji diagnostikovanou od 3,5 roku. Ve 3 letech jsme se byli poprvé poradit u klinické logopedky. Chodí na logopedii pravidelně. Podstoupil několik vyšetření u klinického psychologa, logopeda, na foniatrii (vyšetření sluchu) a neurologii. Trénujeme slovní zásobu, porozumění, tvorbu vět, rozvíjíme grafomotoriku, jemnou i hrubou motoriku, to s tím úzce souvisí. Synovi je teď skoro 6,5 roku, půjde do školy a mluví už téměř normálně, sem tam ještě nějaká drobnost v gramatice a neumí Ř. Jsou za tím 3 roky intenzivní práce jak doma, tak i ve speciální školce, kde měl logopedii jednou týdně a každý den tam s ním pracovali na tom, co potřeboval rozvíjet."

Maminky se často bojí, jestli se řeč jejich dítěte vyvíjí správně a dostatečně rychle. Každé dítě je jiné a každé potřebuje na určité věci svůj čas. Je běžné, že chlapci začínají mluvit později než dívky a některé děti se rozmlouvají až po druhém roce věku. Pokud dítě nemluví ve třech letech, je potřeba to začít řešit s odborníky a v žádném případě to neodkládat.

Co si pod vývojovou dysfázií představit?

Vývojová dysfázie neboli specificky narušený vývoj řeči patří mezi složitější vady řeči. Jde o narušení hlubokých struktur jazyka na rozdíl od opožděného vývoje řeči, se kterým se často zaměňuje. Příčina není zcela známa, mohou se však na ní podílet genetické vlivy a komplikovaný průběh porodu. Častěji ji mívají chlapci než dívky a protože je na první pohled velmi slyšitelná, může tak ovlivňovat i emocionální a sociální vývoj dítěte.

Maminky dětí, kterým byla diagnostikovaná vývojová dysfázie, navštěvují lékaře s tím, že jejich dítě nemluví, případně neodpovídá a nereaguje na otázky, má svoji vlastní řeč, které nikdo nerozumí. Tyto děti preferují k dorozumívání ukazování prstem a celkově se zdají k řeči málo motivované. Nutno říct, že diagnostikovat vývojovou dysfázii je poměrně složité a vyžaduje to několik vyšetření od různých odborných lékařů. Ne každé dítě, co nemluví, musí mít nutně tuto poruchu řeči.

"Syn má také vývojovou dysfázii, od 3 let chodí na logopedii. Hodně mu pomohla školka, momentálně mluví ve větách, ale něco je mu hůř rozumět. Dětská doktorka ho na poslední návštěvě moc chválila, ale ještě s ním bude hodně práce."

Jak se vývojová dysfázie projevuje?

• Dítě má narušené všechny jazykové roviny, to znamená, že špatně vyslovuje, má nízkou pasivní (všechna slova, co zná) i aktivní slovní zásobu (slova, která aktivně používá), řeč je gramaticky nesprávná a má celkové problémy v oblasti užití řeči při dorozumívání a vedení dialogu.
• Řeč je nesrozumitelná, okolní lidé si stěžují, že mu vůbec nerozumí.
• Dítě má problémy s krátkodobou pamětí a se sluchovou pamětí. Není schopné opakovat to, co slyší, řeč se proto nemůže vyvíjet přirozenou nápodobou, jak je tomu u zdravých vrstevníků.
• Mívá problémy s motorikou, jak celého těla, tak jemnou motorikou prstů, i grafomotorikou (psaní, kreslení), jeho motorický vývoj se vyvíjí se zpožděním,  začíná sedět a chodit později. Často se jeví jako nemotorné, například při chůzi do schodů nebo jízdě na kole.
• Na první pohled je patrný rozdíl mezi řečovými schopnostmi, které jsou na nízké úrovni a neřečovými schopnostmi, které jsou v normě až nadprůměrné (například IQ).

"Dítě s vývojovou dysfázií s námi nechce komunikovat, nerozumí nám, jde mu z nás všech hlava kolem a je toho na něj moc. To vše se znásobí, když jde do školky. Najednou na něj mluví velký nával lidí a ono vůbec nerozumí, učitelky říkají co dělat, kreslit a ono jen kouká. Doma se ho potom ještě rodiče snaží něco naučit a není se co divit, už to potom odmítá, je ze všeho velmi unavené. Nedávejte dítě ke stolu a neučte se, učit se má až ve škole, u nás zabralo - my se neučíme, my si jen hrajeme, ne jako miminka, ale jako děti," svěřila své pocity a zkušenosti maminka chlapečka s vývojovou dysfázií v diskuzi na Modrém Koníkovi.

Tyto děti bývají jinak velmi šikovné a chytré. Ony slyší, co jim maminka říká, ale jejich řečová centra v mozku to nejsou schopné zpracovat a dítě slyšenému prostě nerozumí. Na základě toho nedokážou slovně reagovat. Mají problémy s motorikou obecně a řeč jako taková je vlastně motorický proces našich úst, jazyka a zubů. Proto je to pro ně celkově náročné, samotná korekce výslovnosti hlásek přichází na řadu až mnohem později, dítě se nejdříve musí naučit vnímat melodii a rytmus jazyka, rozlišovat zvuky hlásek.

"Dcera má vývojovou dysfázii, chodíme na logopedii a k psycholožce, absolvovali jsme i foniatrii a neurologii. Děj pohádky nepoví, má problém seřadit i obrázky podle logické posloupnosti. Momentálně řeším odklad školní docházky."

Jak vypadá řeč dítěte s vývojovou dysfázií?

Existuje více typů a stupňů narušení řeči v rámci vývojové dysfázie. V lehčích případech má dítě problémy se slovosledem, s určením a dodržením dějové posloupnosti nebo s osvojením gramatických pravidel. V těžších případech není schopné vyslovit víceslabičná slova, přehazuje písmena a slabiky ve slovech a nevytvoří ani jednoduché věty.

"Mám syna s vývojovou dysfázií, na logopedii jsme začali chodit asi ve 2 letech 8m. Bylo to náročné sehnat logopeda, který by byl ochotný vzít dítě před třetím rokem věku. Následně jsme po třetím roce absolvovali vyšetření na foniatrii, neurologii včetně EEG a návštěvu klinického psychologa. Paní psycholožka mi dodala hodně optimismu, že to zvládneme a bude lépe. Kvůli školce jsme ještě kontaktovali speciálně pedagogické centrum, kde nám po zhodnocení všech dosavadních vyšetření a vlastního vyšetření byl synovi doporučen asistent pedagoga do běžné mateřské školky. S nástupem do školky se syn moc nerozmluvil, respektive neviděla jsem žádný výrazný pokrok, ale po půl roce přišel velký zlom, začal opakovat, hodně se rozmluvil. Občas je to náročné, ale zase každý pokrok vnímáme o to výrazněji."

Jak probíhá diagnostika?

Diagnostika je dlouhodobá a komplexní. Nejlépe již ve třech letech, nejpozději však ve čtyřech letech, prochází dítě vyšetřením u logopeda, foniatra, dětského neurologa a klinického psychologa. Je důležité správně odlišit vývojovou dysfázii od prostého opožděného vývoje řeči a dalších poruch řeči, protože jedině tak je možné nastavit optimální terapii. Je nutné také rozlišit, zda se jedná o expresivní nebo receptivní typ.

Expresivní porucha se projevuje tím, že dítě rozumí, ale nedokáže mluvit, přiměřeně slovně zareagovat, zatímco dítě s receptivní poruchou nedokáže zpracovat mluvené, porozumět a následně ani mluvit. Maminka chlapečka s vývojovou dysfázií píše: "Můj tříletý chlapeček skoro vůbec nemluví. Opakuje zvuky zvířátek, aut, ale že bych si s ním popovídala, to vůbec. On má svou řeč, kterou řekne souvětí, ale nikdo mu nerozumí. Pediatr nás poslal na foniatrii, neurologii a k logopedovi. Na logopedii nám nejdřív řekla, že to vypadá na opožděný vývoj řeči, ale dnes, že to vypadá na vývojovou dysfázii. Na neurologii jdeme až za 14 dní. Jsem z toho špatná.”

Pravidelné cvičení a spolupráce s logopedem

Maminka, která má bohaté zkušenosti s touto poruchou řeči, se svěřila v diskuzi, co doma zavedli a co se jim osvědčilo:

"- Přestali jsme pouštět pohádky, kde se nemluvilo, když pohádku tak taková, kde se mluví.

- Večer jsem se připravovala na to, co chci malého další den naučit, chystala jsem si různé pomůcky, obrázky, tvary atd.

- Když se měl syn naučit písničku, říkanku nebo básničku, lépe se je naučil za doprovodu obrázku, který jsme paralelně kreslili fixem na velkou tabuli. Najednou viděl, že to není učení, ale hra a moc ho to bavilo a hezky spolupracoval.

- Sedět s ním u zrcadla 3x denně a cvičit artikulační cvičení bylo nemožné. Zařadila jsem to do každodenních činností formou hry. Jak měl na něco chuť, tak přiletěla včelka mlsná (nácvik písmene V)  a podobně a najednou to svévolně cvičil sám."

Terapie této narušené komunikační schopnosti je dlouhodobá a vyžaduje aktivní spolupráci rodičů s logopedem. Je nutné pravidelně cvičit s dítětem dle pokynů logopeda. Stimulují se všechny jazykové oblasti, ale i zrak, sluch, motorika celého těla, prstů i grafomotorika. Je důležité, aby měli rodiče reálná očekávání a radovali se z každého, i když třeba jen malého, úspěchu.

Děti s vývojovou dysfázií často navštěvují speciální logopedické školky, případně mohou mít asistenta v běžné mateřské školce. Je důležité, respektovat jejich tempo a odlišnosti, ostatně stejně tak by tomu mělo být i u zdravých dětí. Ve většině případů poté dostávají odklad povinné školní docházky, protože na ni ještě nejsou připravené. Často přetrvávají zbytky obtíží ve formě potíží se čtením a psaním, tedy dyslexie a dysgrafie.

"Syn má 6,5 roku, před půl rokem byl v oblasti řeči na úrovni 3 letého dítěte, nyní je na úrovni 4,5 letého. Umí písničky, básničky, umí říct i nějaké dětské pohádky, a největší radost mi dělá to, že už sám od sebe říká “jsem” a “se”. Teď už vyžaduji, aby řekl celou větu a nespokojím se jen se slovem. Už mu ty věty nabíhají svévolně. Snadněji to jde, když dítě nepocítí, že se musí učit. Mám snad 2 banánové krabice plné pomůcek. Doufám, že vše stihne dohnat do příštího září, aby měl ten start v první třídě co nejjednodušší."

I když je vývojová dysfázie složitá porucha řeči, správnou a hlavně včasnou terapií je možné leccos dohnat. Je důležité, aby rodiče i děti byly seznámeny s tím, že to nemusí být snadné a že je to dlouhodobý proces. Ale určitě se to vyplatí, protože potom je možné, aby se děti plnohodnotně zapojily do běžného života, vystudovaly školy a našly si práci snů.

Zdroj:

http://www.logopedie-fritzlova.cz/

KLENKOVÁ, J. Logopedie : narušení komunikační schopnosti, logopedická prevence, logopedická intervence v ČR, příklady z praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 224 s.