Problémy s jídlem u osmiletého. Jak je nejlepší u takového dítěte postupovat?

Dobrý den,

z Vašeho popisu se mi dítě jeví jako silně fixované na stereotypy a rutiny. Určitě není řešení jít mu na ruku, ale bylo by vhodné lépe zhodnotit, proč preferuje izolované jezení. Může to být hluk, nepreferované jídlo na stole dalších členů rodiny, vůně jiného jídla... nebo samozřejmě i kombinace všech.

Pokud se dítě bude izolovat, je to sice krátkodobé řešení sníženého příjmu potravy, ale bohužel to může dále prohlubovat primární obtíže a tím pak zkomplikovat další kvalitu života. Pokud bude jíst pouze doma v pokoji, nebudete moci nikam jet jako rodina a ani on se pravděpodobně nezúčastní školy v přírodě, táboru a podobně…

V rámci podávaných jídel by mělo vždycky být alespoň jedno „bezpečné“ jídlo. Tedy každý talíř, který před něj postavíte by měl obsahovat jednu jeho tolerovanou potravinu. Je naprosto nevhodné, aby hladověl a zároveň není vhodné mu jídlo měnit po tom, co jej odmítne. Ideální je situaci předejít servírováním nových a bezpečných potravin dohromady.

S fixací na „správné“ potraviny ke konkrétním jídlům většinou s dětmi pracujeme pomocí hry, kdy skládáme obrázky jídel a vymýšlíme kdo, kdy, kde a jak je bude jíst. Netuším, jak mentálně vyspělý je Váš syn, takže tato metoda už nemusí být účinná, ale je dobré o jídle hovořit v zábavném, milém duchu. Bohužel často, pokud je jídlo problém delší dobu, se z něho stává jen nutné zlo a vytrácí se z něj radost a zvědavost. Přirozeně zavádět řeč na jídlo bez přímého fyzického vztahu (že bude sedět před jídlem a bude se od něj očekávat, že ochutná) může mít na tuto situaci také velmi pozitivní vliv. 🙂

Do jídla ho nenuťte, nedělejte drastická opatření. To nikam nepovede. Pokud máte pocit, že na to nestačíte, vyhledejte odbornou pomoc.

Hodně štěstí a pevné nervy!

Jitka