🇦🇲Arménie, low-cost a dvě děti. Jsme blázni?

Myslíte si, že cestování s dětmi znamená sbalit půlku domu a objednat stěhovací vůz? My jsme minulý měsíc sbalili čtyřměsíční miminko, tříletou předškolačku Viktorku a vyrazili směr Arménie. Naším největším parťákem byl minimalismus – letěli jsme nízkonákladovkou, takže každý z nás měl jen jeden batůžek.

A víte co? Přežili jsme to ve zdraví a bylo to skvělé! Tady je upřímná recenze toho, jak se dá taková cesta zvládnout.

🎒 Balení: Jak se sbalit do batohu? (Spoiler: Pračka je základ)

Když máte omezený prostor, musíte počítat každý gram. Naše zavazadlová realita vypadala následovně:

• Tříletá Viktorka: Měla opravdu mini batůžek. Pár triček, dvoje kraťasy, plavky, spodní prádlo, mikina, bunda a dlouhé kalhoty na sebe. Stačilo to bohatě.
• Miminko: To bylo paradoxně „nejtěžší“ pasažér. Umělé mléko, zásoba plen na první dny a hromada náhradního oblečení pro případ nečekaných nehod (které samozřejmě přišly).
• Máma (já): Sbalila jsem si dvě tílka, dvoje kraťasy, dlouhé kalhoty, mikinu a bundu. Výsledek? Celou dobu jsem točila dvě trička dokola. Měli jsme totiž po cestě k dispozici pračku, což je při low-cost cestování s dětmi naprostý game-changer.
• Táta: pár kusů oblečení, hlavně, že se do batohu vejde dron ☺️

🚗 Cesta na letiště a parkování

Letěli jsme z Bratislavy. Auto jsme nechali na hlídaném parkovišti kousek od letiště. Tento model se nám maximálně osvědčil – personál parkoviště nás i s dětmi a batohy naložil a odvezl přímo před odletovou halu. Žádné tahání dětí přes půl města, cesta na letiště trvala tak 10 minut.

✈️ Noční let: Klidný profík vs. noční divoch

Protože jsme letěli v noci, naivně jsme doufali, že obě děti let prospí. Ukázalo se ale, že máme na palubě dva úplně odlišné typy cestovatelů.

Viktorka je zvyklá cestovat už od batolete, takže se nezapřela její cestovatelská nátura. Spořádaně si sedla na své místo (dokonce ani nenadávala, že nesedí u okna!), chvíli si hrála s tabletem a pak spokojeně usnula. Cestování od plenek se prostě vyplácí!

Zato čtyřměsíční šéfík měl jiný názor. Měli jsme sice zaplacenou extra sedačku pro kojence, abychom mohli vzít na palubu autosedačku (vajíčko), ale mimčo většinu letu prostě prokopalo nožičkami a objevovalo svět. Únava na něj padla až poslední půlhodinu před přistáním.

⚠️ Tip z praxe: Nejslabším místem celého letu byl vzlet a přistání. Podle předpisů musíte mít dítě v této fázi připoutané na klíně. To se našemu malému objeviteli samozřejmě vůbec nelíbilo a spustil křik. Nakonec mě zachránila osvědčená zbraň – začala jsem zpívat.  Zpívala jsem co nejtišeji a naštěstí jsem si od spolucestujících nevysloužila moc pohledů, navíc to zabralo a miminko se uklidnilo!

🌍 Co bylo dál?

Příletem do Arménie to celé teprve začalo! Jak jsme zvládli dopravu, ubytování a co jsme všechno viděli? O tom se rozpovídám zase v příštím článku, tak nás nezapomeňte sledovat, ať vám to uteče.

Mezitím se můžete mrknout na náš YouTube kanál https://youtube.com/@batolevbatohu?si=BEEV24pW7BtFtP89, kde naše šílené cesty po světě mapujeme na video. Aktuálně zde naleznete shorty z minulého roku z cesty po Indii s 2,5 letou holčičkou. Najdete tam spoustu další inspirace (a možná i důkazů, že cestovat se dá opravdu v jakékoli sestavě!).