Na preventivní prohlídce v prenatalni ambulanci jsem měla opakovaně špatné monitory a vzhledem k odhadu miminka (přes 4kg) jsem byla hospitalizována k vyvolání porodu...

Jelikož jsem v den příjmu měla den do termínu porodu (39+6tt), byla jsem na jednu stranu i ráda.

Ve čtvrtek 31.8. jsem kolem 13hod. dostala první tabletu na vyvolání porodu.... do pozdních večerních hodin se téměř nic nedělo "jen" tvrdlo břicho a pobolival podbřišek. Chvilku po půlnoci přesněji v 1hod. ranni mi praskla plodova voda a myslela jsem,že se rozjely kontralce-omyl 🙂 šlo "jen" o přípravu a takové slabé kontrakce (v tu chvíli jsem si nedokázala představit,že to bude ještě horší). Myslela jsem si, jak už to vše pojede jak po másle=opet omyl 🙂 Samozřejmě už jsem neusnula, i když bolest nebyla pravidelná a z každého pokusu o usnuti mě hned probudila. Nic víc se, ale "nerozjizdelo".

Následující den 1.9. se pokračovalo zavedením druhé tablety kolem 8h. ranni.

Ta vůbec nezabrala, naopak mi téměř vše utlumila. V 15h. doslo tedy k zavedeni třetí a opět bez reakce. Zde jsem nabrala potřebné síly. Vlastně mi vůbec nic nebylo....

Po fyzické stránce jsem byla v pohodě, mimcu se v bříšku libilo. Ale po psychické stránce mi nejlíp už nebylo....

Zdravím všechny snažilky 🙂

Vždy jsem si sem chodila pro radu a svým způsobem i podporu, proto bych se s Vámi ráda podělila i o svůj příběh....

Celé to začalo zhruba před rokem touto dobou. Bylo léto, krásné prázdninové dny a přítel přišel s myšlenkou, že by chtěl miminko. Hrozně mile mě to překvapilo....přece jen mi bylo "pouze" 22let (v dnešní době prý mladý věk na prvni dítě 🙂 ) a vlastně jsem to od něj vůbec nečekala....nikdy jsme se to moc nerozebirali. Ale byla jsem si jistá, že miminko právě s tímto partnerem chci a že se již cítím na to být maminkou 🙂

Již v té době jsem byla cca rok bez antikoncepce, využívali jsme s partnerem standardni ochranu formou kondomu a později méně spolehlivou ochranu tzv. Dávání si poroz (takže jsme vlastně mimco mohli očekávat dřív).

Domluvili jsme se tedy, že si přestaneme dávat pozor a necháme tomu volný průběh.....

Ale znáte to, najednou hrozně chcete....Hrozně se na to soustředíte.... Psychika je, ale právě ten problem.