Vitamíny z jarní přírody

Jaro udeřilo plnou silou a s ním i chutě na čerstvou zeleninu. Co dělat, pokud ještě nemáte na záhonech nic k snědku? Vyrazte s dětmi ven a sklízejte, co pro vás vypěstovala sama příroda! O tom, jak si můžete obohatit svůj jídelníček planými rostlinami, bude tento článek.

Říkáte si, proč vůbec něco takového dělat? Důvodů je hned několik. Divoké rostliny jsou výsledkem tisícileté evoluce, při které doslova musely bojovat s ostatními druhy o přežití. Na rozdíl od člověkem opečovávané zeleniny jsou odolnější a přímo napumpované zdraví prospěšnými látkami, což naše tělo (zejména po dlouhé zimě) ocení. Když navíc vezmete s sebou na „lov“ děti, bude je to bavit, lecčemu se přiučí a pobudou na čerstvém vzduchu. Plané rostliny jsou také aktuálním hitem světové gastronomie, a konečně – jsou zadarmo.

Při sběru však musíme dodržovat pár zásad:

• Sbíráme jen rostliny, které známe a víme, že jsou jedlé. Doporučuji si neznámé rostliny před sběrem alespoň prohlédnout v atlase.
• Nesbíráme na znečištěných stanovištích (u silnic, železnic, poblíž skládek aj.)
• Trháme mladé listy (nebo celé lodyhy), starší nebývají tak chutné a jsou hůře stravitelné.
• Stejně jako když jdeme na houby, používáme košík, plátěné nebo papírové tašky. Nikdy igelit! Surovina by se vám zapařila a znehodnotila.
• Vždy sbíráme ohleduplně k přírodě – neotrháme všechny rostliny na daném místě, aby se populace mohla obnovit. Zvlášť pozor si dáváme na vzácné a chráněné druhy.

Pojďme se nyní podívat na nejzajímavější druhy.

Bršlice kozí noha

Zahrádkářky jistě znají tento úporný plevel. Dobrá zpráva! Bršlice je jedlá a chutná. Najdeme ji všude, na zahradě, louce i v lese. Sbíráme malé rozvíjející se lístky. Je výborná za syrova do salátů, pomazánek, na chleba s máslem, ale i vařená do nádivek, polévek a dá se z ní udělat i špenát.

Smetanka lékařská

Pampeliškové mladé lísky jsou výborné do salátů, z květů se dělá „pampeliškový med“ a z kořene náhražka kávy. Kdo by ji neznal!

Ptačinec žabinec

Běžný plevel na záhonech. Sbíráme celou lodyhu před vykvetením bělavých květů. Má velice dobrou chuť (trochu jako polníček) a křehké lístky. Před konzumací se musí důkladně oprat, pokud nechcete, aby vám mezi zuby vrzala hlína. Nejlepší je za čerstva, skladováním a tepelnou úpravou značně ztrácí na chuti.

Popenec břečťanovitý

Drobný popenec s modrofialovými kvítky je bylinkou s výraznou chutí. Používáme ho proto spíše jako koření – v menším množství pro dochucení salátů, pomazánek, polévek aj. Starší rostliny mají listy nepříjemně ochlupené.

Z dalších druhů se dají konzumovat např. všechny druhy jitrocelů, sedmikrásky, pěťoury, jetele. Pro odvážnější konzumenty jsou k dispozici i listy z ovocných stromů, lípy, jahodníků a borůvčí. Notoricky známý je medvědí česnek, zajímavá je též o něco méně proslulá divoká pažitka.

Pro začátek doporučuji nejprve ochutnat jednotlivé druhy a na základě toho se rozhodnout, které sbírat a jak je v kuchyni využít. Divoké bylinky můžeme využít stejně jako ty zdomácnělé – do salátů, pomazánek, smoothies, na chléb s máslem, na těstoviny, do rizota, do nákypů, do polévek… nebo se můžete prostě venku s dětmi „napást“. Každopádně jsou plané rostliny zdraví prospěšným ozvláštněním jarní kuchyně. Zkuste je a podělte se s námi o své zkušenosti!

foto: archiv autorky

#recepty_vyziva