Taky máte takové fotky, na které se podíváte, a chce se vám brečet dojetím, nad tím jak úžasné dítě máte? Vůbec nevím proč, ale pro mě je to tahle momentka - Eliášek je na ní tak krásný, zranitelný a skromný a moje dušička to nedává. Sice je to naprosto obyčejná fotka, ale já si ji prostě zamilovala...

Některá místa jsou s našimi vzpomínkami spojená navždycky. Před pár lety jsem sem chodila randit, potom jsem nahoře na kopci řekla v slzách "ano" a nyní se sem chodíme procházet s Eliáškem a takovouhle krásnou pusu jsem tady dostala🙂

Vždycky jsem si přála kojící fotku a i když tohle není přesně to, co jsem si "vysnila", tak tahle fotka perfektně vystihuje kojení u nás. Všimněte si Eliáškova nadšeného a natěšeného výrazu, který každému kojení předcházel a pak se není čemu divit, že jsem si kojení prostě oblíbila. V současné době u nás došlo k absolutnímu samoodstavení a já musím říct, že jsem na nás opravdu pyšná, že jsme to dotáhli až sem - kojení téměř 22 měsíců. I když byly doby, kdy jsme si při kojení prošli peklem, vždycky na něj budu strašně ráda vzpomínat a doslova zamačkávám slzu, protože tohle byl poslední mezník, kdy se z mého úžasného miminka stal už opravdický chlapák🙂
A jedna srdcová !kojící" fotka na památku🙂

Když ladí maminka s dcerou, je to nádhera. Ale když k sobě ladí táta a syn, je to ještě o level výš. Přísahám, že se za těma mýma nádhernýma klukama dneska ohlídla snad každá osoba ženského pohlaví🙂

Není dokonalá, vím, ale přesto jsem si ji hned při prvním prohlédnutí zamilovala🙂

Tak myslím, že své životní dílo v oblasti šití mohu prohlásit za zdárně dokončené. Na to, že to byla první věc, co jsem kdy šila, musím říct, že to vypadá fakt super a stydět se za něj rozhodně nemusím. A během zítřka splním slib a sepíšu návod pro amatéry, jak na to🙂

Nejkrásnější očička, co znám 😊

Jaká je nejsladší prvomájová pusa? No přece ta první od syna🙂

Jedna momentka z dnešní vycházky. Počasí sice nic moc, ale fotky jsou nádherné a mají prostě atmosféru, která se málokdy povede. A jak tak na tuhle fotku koukám, tak mám fakt štěstí, že mám takové dva nádherné chlapy🙂

Já z nich nemůžu - v troubě se pečou moje první koláče a Eliášek si přinesl novou židličku, usadil se na ní a pořád opakuje "mňam, "mňam". Když to viděla Sunnynka, přišla k němu a začala pro jistotu slintat, aby se na ní nezapomnělo. A tak tu sedí a zírají dovnitř už dvacet minut🙂

#spolu kráčíme zivotem už 14.rok.Na naší cestu jsme nejdřív příbrali vysněného pejska a po svatbě si k nám našel cestu malý kulihrasek,který nám ukázal,že život může být ještě krásnější,než jsme si dosud mysleli.Pevně doufáme,že ještě cestou nabereme jednoho pasažéra a pak už budeme kompletně #spolu.jsem strašně vděčná,koho mi osud přihrál do cesty a je to o to krásnější,že jsem v 15 letech opravdu nečekala,že to bude napořád 😄

Tento způsob zimy zdá se mi poněkud štastným🙂

Tak tuhle fotku si asi zarámuju, úplně mě uchvátila🙂 PS: první sáňkování bylo úžasné...

Přesně před dvěma lety jsme se radovali z očekávaného miminka a strašně jsme si přáli holčičku. Když jsem se dozvěděla, že čekáme chlapečka, byla jsem trochu zklamaná, ale brzy jsem si to začala užívat. Teď když vím, jaké je Eliášek zlatíčko a jak moc ho milujeme, je mi zpětně hanba za to, jaké jsem měla myšlenky. Neumím si ani představit, že bych mohla někoho milovat víc a opravdu už vím, že až jednou budeme čekat druhé miminko, bude mi naprosto jedno, zda bude mít pindíka nebo pipinku🙂🙂🙂 S tím jeho kukučem ho prostě nejde nemilovat...

Tak myslím, že jsem našla favorita mezi cukrovím na letošní Vánoce🙂 Ukouleno asi 300 medovníkových kuliček a teď za odměnu na vánoční koncert Čechomoru...

Dneska jsme vyrazili na vánoční nákupy do Liberce. Zrovna tam probíhala akce Strom přání, kdy si děti z Jedličkova ústavu napsaly, co by si přály pod stromeček a nakupující jim pomáhají jejich přání splnit. Jako každý rok jsme si šli prohlédnout přání a samozřejmě také nějaké splnit. Když jsem pročítala, jaká skromná přání mají, bylo mi tak strašně úzko - přejí si třeba věci na malování, pyžamko, mikinu, atd. Vybrali jsme si přání malé Zuzanky, která si přála povlečení se zvířátky a šli jsme sehnat to nejhezčí, co tam mají. Přiznám se, že jsem se tam na férovku rozbrečela, lidi na mě koukali jak na naprostého blázna, manžel trochu nechápal, ale já to absolutně neustála. Od té doby, co jsem máma to vnímám naprosto jinak. Podobná přání plním každý rok od 1. ročníku na VŠ, kdy jsem podobnou akci pomáhala roky organizovat, ale letos jsem to nějak nezvládla. Všichni v mém okolí řeší, koliki mega dárků koupí svým dětem, bojí se jestli to nebude málo a zda děti sousedů nebudou mít lepší dárky. V tu chvíli mi bylo stydno i za sebe, chci, aby měl Eliášek krásné oblečení, aby měl všechno co potřebuje a přitom má naprosto vše, co si můžeme přát - má zdraví a milující rodinu, která pro něj udělá vždy první poslední. Teď už jen doufám, že námi vybraný dárek udělá Zuzance u stromečku obrovskou radost a že jsme se sand co nejlépe trefili do jejího vkusu. I když mám tušení, že ten človíček bude prostě jen vděčný, že se mu splnilo přáníčko:(

První vlaštovka z letošního vánočního focení...aneb trošku se nám to zvrtlo😄😄😄

Ještě než odpoledne uteču do práce, čeká tady na manžela srdíčkový cheesecake jako překvapení🙂 Je potřeba aby ani z dlouhodobých vztahů nevymizela láska a touha toho druhého neustále překvapovat a těšit🙂

Čím dál víc si uvědomuju,že on je naše všechno a že je slunickem našeho života.Miluju ho od první chvíle a přesto moje láska sílí s každým jeho úsměvem i slzou.Možná to bude znít jako klišé,ale vždycky udělám všechno pro to,aby byl šťastný 💝

Zase jsme si doma hráli na fotografy a s výsledkem jsem moc spokojená 😄Je to prostě zlatíčko

S Eliáškem jsme si dneska hráli na fotografy.Profi fotograf by se nám možná vysmál,ale já jsem nadšená,že všechno je to naše "práce" ...

Vždycky jsem říkala, že nechápu matky, které se tolik pyšní "výkony" svých dětí, i když za ně vlastně nemohou. Tak teď už to chápu a jsem na Eliáška strašně pyšná, protože CHODÍ🙂
@ajkaskajka, @terunka88, @kachnicqa Holky, moc díky, ti vaši kluci dneska asi Elinkovi vysvětlili, jak na to🙂🙂🙂

První samostatné krůčky, konečně🙂 Eli nadšený a máma s tátou dojatí...

První vlaštovka a taková nádhera 😄

Můj nádherný medvídek - zcela nezaujatě říkám, že se nám fakt povedl🙂

Jsou chvíle,kdy bych si přála,aby se čas zastavil a okamžik trval věčně~ náš dnešní západ slunce😄

Miluju létání a vypadá to,že Eliášek bude aspoň v tomhle po mně😄byl veselý,pořád ho něco zajímalo a nakonec si krásně pospinkal na volné sedačce.Měla jsem z cesty strach a po dnešku musím říct,že naprosto zbytečně 😄díky za držení pěstí...