Takhle blízko nebyl a stejně dostal pojeb že mi funí do ksichtu když se mnou prodýchával..😀
@leniczka23 ja jsem jej poslala sednout pote, co jsem mu mohla pri kontrakci mackat ruku a on skucel, ze ho to boli....jako wtf?😀
Také jsem byla za manželovu blízkost ráda. Objímal mě a dýchal se mnou, jeho doteky mi naopak dodávali sílu 🙂
já byla za jeho společnost taky neskutečně ráda, bez něj bych umřela. Prvních 12h jsem tam musela být sama ale i těch posledních 6,5h s ním jsem byla ráda. Otíral mi vysušené rty a držel sondu na břiše ale když přišla kontrakce tak jsem ho s tím poslala do oněch míst, protože mi to bylo nepříjemný a mezitím jsem mu jen drtila ruku a rvala si vlasy z hlavy nebo mačkala lehátko. Prostě cokoliv šlo. Byl pak se mnou i u císařského řezu což jsem taky moc ráda.
Me se manzel behem porodu ptal co nema delat az bude nejhur, at me zbytecne nerozciluje...jen co presla kontrakce, tak mu rikam: Hlavne mi nesahej na vlasy 😀
Neslo o uces, ale o to, ze me bude hladit jako psa po hlave a tim mi uplacavat upocene vlasy na tvar, no kazdopadne se tou vetou dodnes bavime 😀
@minonnka Dámy, musím říct že se královsky bavím 🙂 asi tak jako se doteď bavíme tím jak jsem málem vytopila porodnici (sedla jsem si v koupelně na balón zrovna na odtok a jaksi si toho nevšimla) zatímco se budoucí tatínek vedle nerušeně koukal na fotbal.. zjistily to až sestry když voda začala téct z pokoje na chodbu... 🙂 jinak jsem byla taky ráda že tam se mnou byl, samozřejmě jsem ho chudáka peskovala (nečti, nepiš, nemluv na mě...) ale on to rád zapomněl 🙂
Díky personálu jedné nemocnice můj manžel stihl porod placenty a šití..strašně mi chyběl a všechno o hodně víc bolelo..
já jsem v něm měla neskutečnou oporu... sám byl vykulenej co se děje a přece ze sebe dělal jako že nic, že v pohodě, že vlastně rodí pořád 😀 bylo to milý a věděla jsem, že to spolu zvládneme. Navíc mě při kontrakci rozesmíval, což teda nikomu nedoporučuji,ale ten vtip byl fakt dobrej 😀 (samozřejmě si ho už nepamatuju 😀 )
obdivuju ženy z předešlých let, kdy na to byly samy a v porodnici ukazovaly miminka jen z okna, jak to zvládly
Ja jsem byla rada,ze jsem sama 🙂
Tak já jsem měla zážitky se svým mužem třikrát. Poprvé to skoro nestihl. Sestřičky ho poslali domů, že to bude až na druhý den dopoledne. No v 6 ráno mu volali. Tak co tatínku, už jste se vyspal? Tak šup, šup, maminka už rodí. Za 15 min byl u mě. Jak to stihl, nevím, když do nemocnice to trvá dobrou půl hodinu. Malá se narodila o 20 min. později. U druhé už byl v celku v pohodě, jen jsem ho naháněla, kde mě má dávat ruce, aby mi ulevil od bolesti. Ale vzpomněl si, že asi před týdnem se nám narodily ovečky. A ten můj pomocník (manžel) mi říká. Podívej se na ovečku ta měla chudina dvě, to muselo být horší. V tu chvíli jsem myslela, že ho něčím utluču. No a u třetího, to už nejspíš bral jako pohodu, tak si posílal SMS. Muže u porodu beru jako velké plus. Jsou to takoví nemotorové, ale nakonec i úžasně nápomocní. Všechno se přečká, a pak se jen vzpomíná, jaké to bylo. Teď už samozřejmě s úsměvem na tváři. Všem, koho to čeká, přeji ten krásný pocit, který se nedá popsat, jen cítit. A ty které už to mají za sebou, užívejte si se svými dětmi ty ostatní, fajn pocity a štěstí.
Ja ho poslala do prdky kdyz mi presne rikal ze tu kontrakci musim prodychat, jenze me to proste prodychavat neslo a celou dobu az k tlaceni jsem byla v hrozny kreci
@lusesita25 jj to je fakt ze kdyz mi PA rikala "netlacte" a ja uz fakt musela a manzel po jejim vzoru na me taky "netlac" 😁 chytrolin jeden,tak jsem si taky myslela neco o zadeli 🙂 ale nic jsem mu nerekla.

"Dýchej lásko" "Nesnáším Tě, zmetku" 😀 😀 😀